|
|
Resocializace a reintegrace osob podmíněně propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody
VALÍČKOVÁ, Světlana
Abstrakt Obsáhlý název - Resocializace a reintegrace podmíněně propuštěných osob z výkonu trestu odnětí svobody (dále VTOS) - v této práci znamená zmapování zkušeností se získáváním zaměstnání těchto osob a zmapování ochoty a příčin, které brání jejich přijetí na straně zaměstnavatelů. Teoretická část je rozdělena do pěti podkapitol, ve kterých se snažím objasnit stěžejní pojmy, důležité pro objasnění dané problematiky. Popisuji přípravu na resocializaci a reintegraci ve věznici, zabývám se stavem a možnostmi zaměstnávání vězňů, ale také jejich přípravou na výstup v tomto směru. Seznamuji se statistickými údaji, poukazuji na možnou péči a pomoc státních (ÚP ČR, PMS ČR) i nestátních organizací (např. Rubikon) při návratu osob podmíněně propuštěných z VTOS do společnosti. V závěru teoretické části uvádím některé projekty, které podporují resocializaci a reintegraci propuštěných osob z vězení. Empirická část popisuje samotný výzkum, který je rozdělen na dvě části. První část jsem realizovala na výzkumném vzorku šesti klientů podmíněně propuštěných z VTOS s dohledem probačního úředníka metodikou kvalitativního výzkumu, metodou dotazování, technikou polostandardizovaného rozhovoru. Protože mě zajímal i postoj zaměstnavatelů k zaměstnávání bývalých vězňů, provedla jsem výzkum, stejnou metodou i technikou, s dvaceti zaměstnavateli z regionu Prachatic. Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit možná očekávání osob podmíněně propuštěných z VTOS při získávání zaměstnání. Výsledky ukázaly, že tito jedinci očekávají při hledání pracovního uplatnění převážně pomoc od rodiny, přátel, úřadu práce, ale i od PMS nebo jiných, např. nestátních organizací. Jedním z dílčích cílů bylo zmapovat očekávání osob po návratu z VTOS od úřadu práce. Výzkum ukázal, že někteří očekávali možnost rekvalifikace, nabídku volných pracovních míst, dotovaných míst. Polovina komunikačních partnerů však neočekávala od úřadu práce žádnou službu. Ve druhém výzkumu bylo hlavním cílem zjistit ochotu zaměstnavatelů zaměstnat osobu s trestnou minulostí. Z výsledků vyplynulo, že převážná většina oslovených komunikačních partnerů by takovou osobu i zaměstnala, ale pouze na pracovních pozicích, kde se nevyžaduje hmotná odpovědnost. Práce má přinést vhled do problematiky osob podmíněně propuštěných z VTOS při získávání zaměstnání a snaze se tak začlenit zpět do společnosti. Na straně druhé pomáhá ukázat, jak se k této problematice staví samotní zaměstnavatelé a státní či nestátní organizace.
|
|
|
Volný čas mládeže umístěné ve výchovném ústavu
SIEGERT, Milan
Tato práce s názvem ,,Volný čas mládeže, umístěné ve výchovném ústavu" se zabývá rizikovým chováním dětí a mládeže. V teoretické části nás seznamuje se základní pojmovou terminologií volného času, s primární a sekundární socializací, a pohledem na způsob výchovy všeobecně. Zároveň poskytuje základní legislativní seznámení s dělením systému výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a preventivní výchovnou péčí ve školských zařízeních. V praktické části bakalářské práce je proveden kvalitativní výzkum, v němž se pokusíme odhalit souvislost mezi volným časem a rizikovým chováním klientů výchovného ústavu. Zaměřuje se především na způsob trávení volného času respondentek v době před umístěním do výchovného ústavu, a to analýzou jejich rodinného prostředí prostřednictvím osobní a rodinné anamnézy.
|
|
|
Příprava vězněných osob na jejich propuštění a resocializaci
OUŘEDNÍKOVÁ, Marie
Tématem bakalářské práce je příprava vězněných osob ve Věznici Příbram na jejich propuštění z výkonu trestu. Cílem této práce bylo zmapovat míru připravenosti odsouzených na jejich propuštění a úskalí, která je čekají po přechodu do občanského života. První část bakalářské práce je věnována průběhu výkonu trestu, zaměstnancům podílejícím se na výchově odsouzených a práci s odsouzenými. Druhá část je zaměřena na propuštění odsouzených z výkonu trestu a na jejich vstup do občanského života. Třetí část práce je praktická, věnovaná vývoji života odsouzeného před výkonem trestu, během výkonu trestu a po jeho propuštění. Cílem výzkumu bylo zjistit, jak se odsouzení připravují na propuštění a zmapovat problémy, které je potkávají při přechodu do občanského života.
|
|
|
Resocializace odsouzených k výkonu trestu odnětí svobody na doživotí.
DVOŘÁKOVÁ, Vendula
Tato diplomová práce přináší informace o tom, zda je možná resocializace u odsouzených k výkonu trestu odnětí svobody na doživotí. V teoretické části se věnuji problematice výkonu trestu dále tomu, jaké důsledky má výkon trestu a ve spojení s vězeňským prostředím. Program zacházení s doživotně odsouzenými tvoří další kapitolu práce. S uložením výjimečného trestu bezpochyby souvisí i vysvětlení trestné činnosti, za kterou je tento trest ukládán. Poslední část teoretické části je zaměřena na resocializaci odsouzených a postpeniterciární péči. Výzkumnou část představuje kvantitativní a kvalitativní výzkum, který jsem realizovala prostřednictvím dotazníkového šetření a rozhovorů. V této části popisuji charakteristiku souboru a výzkumný vzorek. Dále v práci přináším výsledky získaných dat a informace o tom, zda je resocializace doživotně odsouzených reálná. Sběr dat proběhl v měsíci březnu a dubnu 2012 formou dotazníků a rozhovorů. Výzkum byl realizován ve věznici se zvýšenou ostrahou Valdice. V rámci věznice bylo vybráno oddělení E doživotně odsouzených vězňů včetně zaměstnanců této věznice. Celkem bylo rozdáno 20 dotazníků, kdy návratnost tvořila 100%. Osloveni byli čtyři zaměstnanci věznice. Pro výzkum bylo stanoveno 5 hypotéz a 2 výzkumné otázky. První hypotéza předpokládala, že více než 50% doživotně odsouzených se domnívá, že jejich odsouzení k výkonu trestu odnětí svobody na doživotí je nespravedlivé. Provedený výzkum tuto hypotézu vyvrátil. Druhá hypotéza tvrdila, že pracovní aktivity pomáhají odsouzeným zvládat pobyt ve věznici; tato hypotéza byla potvrzena. Třetí hypotéza uváděla, že více než 50% doživotně odsouzených považuje program zacházení za dostačující pro jejich resocializaci. Výzkum tuto hypotézu potvrdil. Čtvrtá hypotéza tvrdila, že více než 50% odsouzených pobyt ve věznici změnil; hypotéza byla potvrzena. Pátá hypotéza byla, že odsouzení k výkonu trestu odnětí svobody na doživotí netrpí výčitkami svědomí. Výzkumem byla tato hypotéza vyvrácena. Odpovědi na výzkumné otázky byly provedeny ve výzkumné části.
|
|
|
Současné sociální sítě jako nástroj resocializace handicapovaných
KOLÁŘOVÁ, Tereza
Resocializace osob se zdravotním postižením je tématem, které se kdykoli může osobně dotknout kohokoli z nás. Následky těžké nemoci nebo úrazu mohou člověku znemožnit, aby pokračoval ve způsobu života, na který byl doposud zvyklý. Je velmi důležité, aby takový člověk nezůstal izolován, a aby se pokusil znovu se zapojit do společnosti. Tato práce si klade za cíl zjistit, jaký vliv má členství v sociální síti na resocializaci osob se zdravotním postižením. Zaměřuje se přitom na na oblast zdravotní, sociální, pracovní a také na oblast vzdělávání. Dalším jejím cílem je zjistit, co osoby se zdravotním postižením vnímají jako největší přínos svého členství v sociální síti. Ke svému výzkumu jsem zvolila kvalitativní přístup, technikou sběru dat se stalo dotazování prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru, ke kterému jsem si předem připravila soubor vlastních návodných otázek. Uvedené postupy jsem doplnila o techniku nestandardizovaného pozorování, které proběhlo skrytou a nezúčastněnou formou. Výběrový soubor tvořilo 15 osob se zdravotním postižením, kteří jsou uživateli současných sociálních sítí. Byly vybrány úsudkem a na základě dobrovolnosti. Výsledky výzkumu jsou prezentovány formou osobních případových studií, nejdůležitější data bezprostředně související s hlavními cíli mé diplomové práce byla navíc vyhodnocena technikou prostého výčtu. Jak z výzkumu vyplynulo, členství v sociální síti má pozitivní vliv na resocializaci osob se zdravotním postižením. Může jim pomoci zlepšit či kompenzovat jejich zdravotní stav, předcházet u nich sociální izolaci, najít vhodné pracovní uplatnění či zvýšit jejich informovanost ohledně možností dalšího vzdělávání a rekvalifikace. Jako největší přínos svého členství v sociální síti vnímají osoby se zdravotním postižením zprostředkování nepřetržitého kontaktu s okolním světem.
|
|
|
PROBLEMATIKA RESOCIALIZACE U PACIENTŮ PSYCHIATRICKÉ LÉČEBNY ČERVENÝ DVŮR
DVOŘÁKOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce s názvem Problematika resocializace u pacientu Psychiatrické léčebny Červený Dvůr se zabývá resocializací u pacientů Psychiatrické léčebny Červený Dvůr a systémem poskytované návazné resocializační péče. Práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část obsahuje základní pojmy týkající se problematiky resocializace, dále konkrétní problémy v resocializaci, které se mohou po návratu do života objevit, problematiku relapsu a recidivy a na závěr popis Psychiatrické léčebny Červený Dvůr, kde byl prováděn vlastní výzkum. V praktické části bylo mým hlavním cílem zmapovat resocializaci u pacientů Psychiatrické léčebny Červený Dvůr s dílčími cíli, kterými bylo zjistit systém poskytované návazné resocializační péče a důvody porušení abstinence. Stanoveny byly předem tři výzkumné otázky, které byly zaměřeny na fungování návazné poskytované resocializační péče, dále na rizikové faktory v rámci resocializace a na nejčastější důvody porušení abstinence. Vlastní výzkum byl prováděn kvalitativně. Data byla získána metodou dotazování, technikou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl tvořen sedmi pacienty a třemi terapeuty Psychiatrické léčebny Červený Dvůr. Výzkum byl realizován přímo v této léčebně. V diskuzi jsem se zaměřila na srovnání výsledků vlastního výzkumu s odbornými publikacemi. Na závěr pak stanovuji hypotézy a uvádím některá doporučení k řešení problémů vyplývajících z šetření. Myslím si, že je potřeba této problematice věnovat více pozornosti než doposud a že je důležité nepodceňovat následnou péči.
|
|
|
O některých stránkách vztahů mezi dívkami umístěnými ve Výchovném ústavu Počátky a jejich rodiči
HEŘMÁNKOVÁ, Petra
Bakalářská práce se zabývá vztahy dívek umístěných ve Výchovném ústavu v Počátkách s jejich rodiči. V teoretické části jsou popsány legislativní základy existence výchovných ústavů v České republice, psychosociální charakteristika dívek umísťovaných do výchovných ústavů a speciálně pedagogické postupy uplatňované při práci s dívkami umístěnými ve výchovných ústavech a s jejich rodiči. V praktické části jsou vymezeny dvě výzkumné otázky. 1. otázka: Jaké jsou vztahy mezi dívkami umístěnými ve Výchovném ústavu Počátky a jejich rodiči? 2. otázka: Jak tyto vztahy ovlivňují možnosti reintegrace dívek do společnosti? Pouze 30% respondentek uvádí pozitivní vztahy s rodiči, bez známek citové deprivace a negativního vlivu na její reintegraci do společnosti. Zbylých 70% potvrzuje mnohé výzkumy. Je patrné, že u odloučených dětí je potřeba lásky a sounáležitosti dlouhodobě neuspokojivá.
|
|
|
Cévní mozková příhoda a následná resocializace
DVOŘÁKOVÁ, Tereza
Tato bakalářská práce se zaměřuje na problematiku resocializace u osob po cévní mozkové příhodě. Konkrétně jsem se v rámci výzkumu zaměřila na rozhovor s lidmi, kteří prodělali cévní mozkovou příhodu. Práce je rozdělena na teoretickou část a praktickou část. V teoretické části se věnuji anatomicko-fyziologickému základu, rizikovým faktorům, charakteristice onemocnění, příznakům, příčinám, první pomoci, popisu jednotlivých typů cévní mozkové příhody a ucelené rehabilitaci, konkrétně léčebným, sociálním, pedagogickým a pracovním prostředkům rehabilitace. V praktické části jsem využila metod a technik kvalitativního výzkumu. Použila jsem metodu dotazování a techniku pololořízeného rozhovoru. Cílovým souborem bylo 10 osob, které prodělaly cévní mozkovou příhodu. Rozhovory jsem zpracovala do případových studií ? kazuistik. V případových studiích jsem shrnula informace od osob, které toto onemocnění prodělaly. Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit a porovnat možnosti návratu do obvyklého způsobu života u vybraných sociálních skupin po cévní mozkové příhodě. V diskuzi jsem shrnula zjištěné údaje a uvedla jsem hypotézy, které z výzkumu vyplývají. Předpokládaným využitím mé práce by mohlo být zmapování možnosti resocializace u osob, které prodělaly cévní mozkovou příhodu. Práce by mohla přispět ke zkvalitnění výuky na toto téma a napomoci k případné edukaci veřejnosti. Další možností využítí práce je snaha o vytvoření postupu, který by mohl být aplikován při resocializaci u osob po cévní mozkové příhodě.
|
|
|
Příčiny útěků mladistvých dívek z výchovného ústavu
ROUBÍKOVÁ, Nina
Bakalářská práce se v teoretické části zabývá vymezením pojmů socializace, problémové socializace a resocializace ve specifickém prostředí výchovného zařízení pro problémové mladistvé dívky. Práce seznamuje se systémem ústavní výchovy a naznačuje rizika spojená s ústavní výchovou, její cíle a možnou efektivitu. V teoretické rovině se zabývá nejčastějšími psychologickými metodami práce s problémovou mládeží. Praktická část se věnuje kvalitativnímu výzkumu a následné analýze biografického vyprávění klientek výchovného ústavu v Jindřichově Hradci se zaměřením na příčiny zvyšujícího se počtu útěků dívek z výchovného ústavu a zejména na důvody, které tyto dívky k porušování ochranné, či ústavní výchovy vedou.
|
|
|
Možnosti osob, propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody, nalézt a udržet si práci a jejich šance na úspěšný návrat do společnosti.
KOPAČKOVÁ, Bohumila
Problematika adaptace, osob propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody, na život na svobodě je komplikovaná záležitost. Znovunabytí, či dokonce zcela nové osvojení si nových životních návyků, dovedností a činností je složitý a dlouhodobý proces, při kterém se odsouzený a čerstvě propuštěný setkává z mnoha rizikovými momenty a hrozí mu opětovné selhání. Práce je zaměřena na zmapování rozsahu a dostupnosti služeb poskytovaných osobám propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody. Především bych se chtěla zaměřit na zjištění stupně kvalifikace, pracovních zkušeností, dovedností, návyků a pracovní motivace propuštěných osob v reintegračním procesu po propuštění. A s tím související možnosti při získávání pracovního zařazení. Výzkum, byl proveden dotazníkovým šetřením mezi odsouzenými ve výkonu trestu odnětí svobody, kteří byli krátkou dobu před propuštěním z VTOS maximálně 6 měsíců a u osob těsně po propuštění z VTOS. Výzkum probíhal, v období od února do června 2010. Výsledky výzkumu ukazují, které faktory a jak mohou ohrozit proces resocializace osob propuštěných z VTOS. V praxi se může tato bakalářská práce využít jako nástin pro prevenci problémů právě v oblasti recidivy. Doplnit lze celou řadu domácích studií, které se touto problematikou zabývají a stavějí, především na zkoumání kriminálních statistik. Nabízí se subjektivní pohled na hodnocení životní situace a rizik recidivy ze strany samotných odsouzených. Domnívám se, že cíl práce, kterým bylo zmapování rozsahu a dostupnosti služeb poskytovaných osobám propuštěným z VTOS a s tím související jejich možnosti při uplatnění na trhu práce, byl naplněn a podařilo se mi zpracovat dané téma formou, kterou jsem si vytyčila.
|
host ::
RSS.