|
|
Analýza stravovacích návyků pomocí programu NutriDan u hypertoniků.
MATOUŠKOVÁ, Eva
Hypertenzi nebo-li vysoký krevní tlak řadíme mezi nejčastější civilizační onemocnění srdce a cév. Postihuje zhruba 25 % dospělé populace a komplikace mohou způsobovat smrt. K prvním krokům léčby patří změna životního stylu. Přestat kouřit, přiměřená fyzická aktivita, omezení stresu, a v neposlední řadě, i správná výživa. K vyhodnocení výživy lze použít program NutriDan, který obsahuje databázi stovek potravin s ověřenou nutriční hodnotou. Pomocí tohoto programu zdravotnický pracovník snadno vypočítá průměrný denní příjem jednotlivých složek potravy pacienta. Program zohledňuje věk, míru fyzické aktivity a aktuální stav výživy. Náplní této práce bylo analyzovat jídelníčky hypertoniků pomocí tohoto programu. K naplnění výzkumného cíle byl užit kvalitativní výzkum a metoda dotazování technikou polořízeného rozhovoru následně zpracovaného do kazuistik. Osloveni byli hypertonici v Českých Budějovicích, přičemž polovinu zastupovali respondenti do 63 let a druhou polovinu nad 63 let. Ke zjištění kvality a kvantity stravy byla užita analýza stravovacího záznamu (jídelníčku) po dobu sedmi dnů a jeho zhodnocení programem NutriDan. Výzkumného šetření se zúčastnilo 14 respondentů a analýzou jejich jídelníčků byly zodpovězeny výzkumné otázky, zda denní příjem energie, sodíku, tuku a cholesterolu v potravě hypertoniků, odpovídá doporučeným normám dle programu NutriDan. Analýzy jídelníčků ukázaly, že denní příjem energie, sodíku, tuku a cholesterolu, v potravě hypertoniků neodpovídá doporučeným normám dle programu NutriDan. Výsledky této práce mohou pomoci zmapovat problematiku dodržování dietních opatření u pacientů s hypertenzí a zjištěné nedostatky lze využít ke zefektivnění edukace v oblasti zdravého životního stylu.
|
|
|
Výskyt obezity a nadváhy u dětí předškolního věku
KRATOCHVÍL, Tomáš
Bakalářská práce se zabývá tělesnou hmotností dětí a současným životním stylem, kterým žije většina populace. To má velký vliv na výskyt obezity a nadváhy již v dětském věku. Proto je nutné tento trend změnit. Tím, že dětem zvýšíme pohybovou aktivitu a zároveň změníme špatné stravovací návyky. Strava bude pestrá a vyvážená. To obnáší zapojení celé rodiny. Rodiče mají na dítě největší vliv, oni můžou situaci změnit. První část je teoretického charakteru. Druhá polovina práce se zabývá výzkumem dětí předškolního věku a cílem je zjistit výskyt obezity a nadváhy u těchto dětí.
|
|
|
Nutriční screening jako indikátor kvality ošetřovatelské péče
LENKOVÁ, Klára
Správná výživa je nezbytná pro každého člověka, ať už zdravého, či nemocného. Výživa je ale podle docenta Kohouta ve zdravotnických i sociálních zařízeních v České Republice jednou z oblastí, která bývá nejvíce zanedbávána. Ve všech nemocnicích by měla být zavedena standardizovaná nutriční péče, která představuje komplexní a kvalifikované řešení výživy klientů/pacientů. Standardizovaná nutriční péče zahrnuje systematické posuzování výživového stavu klienta/pacienta a vyhledávání klientů/pacientů v nutričním riziku. Dále zahrnuje odpovídající úpravu stravy podle potřeb a schopností klienta/pacienta a včasné zajištění odpovídající nutriční podpory pro klienty/pacienty, kteří byli identifikováni jako nutričně rizikoví. V neposlední řadě standardizovaná nutriční péče zahrnuje také sledování a dokumentování efektu nutriční léčby, protože bez řádně vedené dokumentace nelze sledovat efekt jednotlivých opatření Cílem práce je zmapovat proces identifikace, vyhodnocení a provádění činností k zajištění nutriční péče ve vybraných zdravotnických zařízeních z pohledu vrcholového managamentu ošetřovatelství. Dalším cílem je zmapovat, jak významný je to indikátor kvality a jaké vidí problémy k vytvoření a udržení standardní situace. Sběr dat byl realizován metodou dotazování technikou dotazníků. Výzkumný soubor tvořili nemocnice v České republice, kde jsme se obraceli na představitele vrcholového managementu ošetřovatelství. H1 {\clqq}Nemocnice používají vypracované kontrolní mechanismy na zjišťování stavu výživy pro dodržování vytvořených standardů nutriční péče`` byla potvrzena. H2 {\clqq}Nutriční screening provádí sestra všem klientům/pacientům při příjmu`` byla potvrzena. H3 {\clqq}Nutriční screening se v průběhu hospitalizace opakuje pouze u rizikových klientů/pacientů`` byla potvrzena. H4 {\clqq}V rámci spolupráce sester s nutričním terapeutem v poskytování standardizované nutriční péče sestry vypracovávají nutriční screening`` byla potvrzena a H5 {\clqq}Výsledky nutričního screeningu používají sestry jako podklad pro saturaci potřeb výživy`` byla rovněž potvrzena. Druhým cílem bylo zmapovat jak významný je to indikátor kvality a jaké vidí problémy k vytvoření a udržení standardní situace. Provádění nutriční screeningu se stalo dle výzkumného šetření druhým, nejvýznamnějším indikátorem kvality. Co se týče problémů, které vidí respondenti ve vztahu k vytvoření a udržení standardní situace, lze z výsledků výzkumného šetření říci, že největším problémem k vytvoření a udržení standardní situace je nedostatek personálu, ekonomická náročnost a přístup personálu, jejich neochota a nezájem. Naší snahou bylo zmapovat proces identifikace, vyhodnocení a provádění činností k zajištění nutriční péče ve vybraných zdravotnických zařízeních z pohledu vrcholového managamentu ošetřovatelství a na základě výsledků pak navrhnout řešení, jak by bylo možné stávající situaci v oblasti výživy klientů/pacientů vylepšit.
|
|
|
Kardiochirurgický pacient s dehiscencí operační rány
BENDULOVÁ, Adriana
Dehiscence neboli rozestup operační rány se vyznačuje poruchou hojení operační rány a je velice závažnou pooperační komplikací, která se nejčastěji vyskytuje u pacientů, kteří mají přidružené onemocnění. Většinou se projeví mezi 5 až 9 dnem pooperačním. Příčinou dehiscence je infekce v ráně, která je způsobena pomnožením bakteriálních kmenů. Diplomová práce na téma {\clqq}Kardiochirurgický pacient s dehiscencí operační rány`` je zaměřena na teoretickou část a praktickou část. Teoretická část se zabývá vývojem kardiochirurgie a významnými osobnostmi, zdravotními indikacemi kardiochirurgické operace, kardiochirurgickou operací, hojením operační rány, komplikacemi v operační ráně a ošetřovatelskou péčí o pacienta s dehiscencí. Praktická část se zabývala kvalitativně - kvantitativním šetřením. Výzkumný soubor ke kvalitativnímu výzkumu, který byl veden technikou polostrukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami, byl tvořen čtyřmi kardiochirurgickými pacienty s dehiscencí operační rány. Výzkumný soubor ke kvantitativnímu výzkumu, který představoval anonymní dotazníky, byl tvořen 100 sestrami, pracujících na kardiochirurgických centrech ČR, a 30 kardiochirurgickými pacienty s dehiscencí operační rány. Výsledky jsou zpracovány do tabulek, grafů a schémat. Tato práce může sloužit jako studijní materiál pro výklad látky nebo jako zdroj informací pro kardiochirurgická centra ke zlepšení uspokojování potřeb pacientů s dehiscencí operační rány.
|
|
|
Hodnocení stravovacích návyků sester na JIP a ARO programem NutriDan
EIGNEROVÁ, Anna
Výživa a stravovací návyky jsou jedním z bodů zdravého životního stylu, stejně jako psychická a fyzická pohoda. Stravování by mělo být pravidelné se zastoupením všech složek výživy ve správném poměru. Důležitý je poměr cukrů, tuků a bílkovin (55 - 60 % : 25 - 30 % : 10 - 15 %), dostatečný příjem obilovin (3-6 porcí za den), ovoce a zeleniny (3 - 5 porce za den), mléčných výrobků (2 - 3 porce za den), masa a masných produktů (1 - 2 porce za den). Dostatečný příjem tekutin, který by se měl pohybovat okolo 30ml na kg naší váhy, je významnou součástí naší výživy. Cílem této práce bylo zhodnotit kvalitu stravovacích návyků sester na JIP a ARO dle programu NutriDan. K dosažení tohoto cíle byly stanoveny 4 hypotézy, a to: H 1 Sestry na JIP a ARO se stravují pravidelně. H 2 Sestry mají v jídelníčku ovoce a zeleninu zastoupené doporučeným množstvím denně (4 x 100 g). H 3 Příjem tekutin v zaměstnání je menší než příjem tekutin mimo zaměstnání. H 4 Poměr cukru, tuku a bílkovin v jídelníčku odpovídá individuálnímu odhadu energetického výdeje. Výzkum byl koncipován jako kvantitativní, přičemž byl použit anonymní dotazník, který měl 3 části (obecnou, speciální a vzpomínaný jídelníček za 24 hodin). Rozdáno bylo 104 dotazníků, z toho 52 sestrám intenzivní péče na ARO a 52 sestrám intenzivní péče na oddělení JIP. Tyto dotazníky byly rozdány do 3 nemocnic, vrátilo se 73 dotazníků. Z toho bylo 43 sester pracujících na ARO a 30 na JIP. Ke zpracování dat výzkumu byl použit program Microsoft Excel a program NutriDan, výsledky pak byly upraveny do grafů. Cíl práce byl naplněn, přičemž hypotézy 1, 2 a 4 se byly vyráceny, a hypotéza 3 se potvrdila. Sestry intenzivní péče pracující na JIP a ARO se nestravují pravidelně, mají často snížený příjem energie, nemají správný poměr cukru, tuku a bílkovin. Příjem ovoce a zeleniny, masa, mléčných výrobků a vlákniny je rovněž snížený a nepravidelný. Příjem tekutin je dostatečný, jak v zaměstnání, tak i doma. S výsledky bakalářské práce bude seznámen management nemocnic a oddělení, kde byl výzkum prováděn. Práci bude možné použít jako podklad pro vytvoření přednášek a osvětového materiálu ke změně přístupu sester intenzivní péče k jejich stravování.
|
|
|
Hodnocení stravovacích návyků sester na standardních odděleních
KADLECOVÁ, Lenka
Abstrakt Bakalářská práce Hodnocení stravovacích návyků sester na standardních odděleních programem NutriDan je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se zaměřuje na osobnost sestry, její vzdělání a podmínky k výkonu její práce. Stravovací návyky se hodnotí u sester na standardních odděleních. Dále pak je zaměřena na samotnou výživu, která je důležitá nejen pro sestry, ale i pro nás ostatní. Jsou zde rozebrány všechny složky stravy jako cukry, tuky a bílkoviny. Následují je vitamíny, minerální a stopové prvky a samozřejmě pitný režim, který je také důležitý. Prvním cílem bakalářské práce bylo zjistit, jakým způsobem se sestry stravují na standardních odděleních. Druhým cílem bylo zjistit, jestli je nějaký rozdíl ve stravování, když jsou sestry doma anebo když jsou v práci. K těmto cílům byly stanoveny tyto hypotézy: H1 Sestry na standardních odděleních se v pracovní době stravují nepravidelně. H2 Více jak polovina sester na standardních odděleních se v době volna stravují podle zásad správné životosprávy. H3 Sestry ví, jak se správně stravovat. Ve výzkumné části byla použita metoda kvantitativního výzkumu ? anonymní dotazník. Dotazník obsahoval 18 otázek, 10 otázek je uzavřených a 4 polootevřené, zbylé 4 byly doplňující. Součástí dotazníku byly také dva záznamové archy, na které sestry zapisovaly 24 hodinový jídelníček i s tekutinami, které vypily. Jeden záznamový arch byl na den, kdy byly sestry v zaměstnání a druhý na den, kdy měly volno a byly doma. Pro výzkumnou část bylo možno použít 102 dotazníků a jídelníčků. V programu NutriDan poté byly jídelníčky vyhodnoceny. Z výsledků výzkumu vyplývá, že sestry pokud jsou v zaměstnání tak přijmou méně energie než je jejich výdej. Dále z výsledků výzkumu vyplynulo, že sestry ví obecně jak se správně stravovat a jejich hodnoty BMI jsou ve většině v normě. Většina sester ví, že jejich jídelníček se liší v době volna a kdy jsou v práci, ale doma se snaží jíst pravidelně a podle zásad správné životosprávy. Proto jsou v jejich stravování znatelné rozdíly a i výsledky z NutriDanu o obsažených složkách výživy tomu napovídají vyjma proteinů a vlákniny. Tyto složky výživy jsou doma i v práci zanedbávány. Pravidelně snídají a více jak polovina jí pravidelně. Pravidelně konzumují ovoce a zeleninu a mléčné výrobky. V době, kdy jsou sestry v zaměstnání, jejich jídelníčky jsou nevyrovnané a méně výživné. V době, kdy jsou sestry v zaměstnání se sestry stravují nepravidelně a neplnohodnotně. V zaměstnání často v jídelníčcích figurují mléčné výrobky a ovoce a zelenina a jídla s vysokým obsahem cholesterolu a lipidů. V praxi by mohly být tyto výsledky poskytnuty sestrám na odděleních, aby věděly, kde dělají ve svém stravování chyby, jak je to s jejich stravováním a mohly změnit nebo upravit svoje stravování. Dále pak by výsledky mohly být publikovány v odborných časopisech nebo článcích zabývajících se touto problematikou.
|
|
|
Zajišťování potřeby výživy u pacientů monoteistických náboženství.
PANUŠKOVÁ, Monika
Jak už název práce, zajišťování potřeby výživy u pacientů monoteistických náboženství, říká, zabývá se práce výživou jako jednou ze základních potřeb každého z nás a seznámí čtenáře s monoteistickými náboženstvími. Práce se skládá z teoretické a výzkumné části. Teoretická část je zaměřena na potřebu výživy a monoteistická náboženství, se kterými nás všeobecně seznámí. Věnuje se především daným výživovým specifikům a požadavkům vyznavačů dané víry na zdravotnické zařízení a ošetřovatelskou péči. Výzkumná část směřuje k objasnění této problematiky z různých úhlů pohledu. Z pohledu věřících daných monoteistických náboženství, ti nás seznámí se svými výživovými zásadami a se svými zkušenostmi ve zdravotnickém zařízení, sester na interních a chirurgických odděleních vybraných nemocnic, které nám poví, jak řeší požadavky těchto věřících, a v neposlední řadě i nutričních terapeutů, od kterých se dozvíme, jaké mají znalosti o jejich potřebách týkajících se výživy a jak jejich požadavky řeší. Cílem práce je zjistit, jak je zajišťována potřeba výživy u pacientů monoteistických náboženství. Pro lepší orientaci byly stanoveny výzkumné otázky: 1. Znají nutriční terapeuti v nemocnicích výživové zvláštnosti u monoteistických náboženství? 2. Je v nemocnicích pacientům monoteistických náboženství umožněno, dle zdravotního stavu, dodržovat jejich výživová specifika? Z šetření vyplynulo, že nutriční terapeuti se často s pacienty monoteistického vyznání nesetkávají nebo spíše o jejich víře ani nevědí. Jejich znalosti proto nejsou velké, ale kdyby bylo potřeba, tak s pacientem specifika a požadavky na stravu prokonzultují nebo informace dostudují. Šetření dále ukázalo, že v nemocnicích se pacientům monoteistických náboženství snaží vyjít vstříc. Sestry většinou na žádost pacienta informují nutričního terapeuta. Ten s pacientem vše probere a společně najdou vyhovující řešení. Výsledky šetření mohou být využity ke zkvalitnění uspokojování potřeby výživy u pacientů monoteistických náboženství.
|
|
| |
|
| |
|
|
Kojení a jeho nejčastější problémy
SOUKUPOVÁ, Simona
Bakalářská práce je rozdělena na dvě části. První část je část teoretická, kde jsou popsány všechny současné poznatky týkající se problematiky kojení, druhá část je část výzkumná. V teoretické části jsou popsány nejčastější problémy spojené s kojením a současně popsána správná technika kojení, která je důležitá pro prevenci vzniku těchto obtíží. Jsou zde popsány i ostatní aspekty související s kojením, jako např. polohy při kojení, životospráva kojící ženy a jiné. Prvním cílem práce bylo zjistit, zda mají ženy informace o kojení z prenatální péče. Druhým cílem, zmapovat, zda zdravotnický personál edukuje ženy o správných technikách kojení na oddělení šestinedělí. Třetím cílem bylo zjistit nejčastější problémy při kojení u žen na oddělení šestinedělí a posledním cílem bylo zjistit, zda kojící ženy znají způsoby řešení problémů při kojení. Jako první byla stanovena hypotéza, že ženy mají informace z prenatální péče. Druhá hypotéza, že zdravotnický personál edukuje matky o správných technikách kojení. Třetí hypotéza byla stanovena, že nejčastějším problémem při kojení jsou ragády bradavek. Poslední hypotéza byla, že ženy znají způsoby řešení problémů při kojení na oddělení šestinedělí. Všechny cíle byly splněny. Výzkum ukázal, že ženy jsou o kojení informované již v prenatální péči. Nejvíce informací čerpají z časopisů, knih a internetu. Některé navštívily kurz kojení a některé byly edukovány od zdravotnického personálu. Tím byla potvrzena první hypotéza, že ženy jsou edukovány o kojení již z prenatální péče. Druhým cílem bylo zmapovat, zda zdravotnický personál edukuje ženy na oddělení šestinedělí o správných technikách kojení. Z šetření vyplynulo, že ženy jsou edukovány o těchto technikách a personál edukuje ženy o krocích vedoucích k úspěšnému kojení. Těmito výsledky byla potvrzena druhá hypotéza, že zdravotnický personál edukuje ženy o správných technikách kojení na oddělení šestinedělí. Zjistit nejčastější problém u kojících žen, byl cíl třetí. Tam bylo jako největší problém shledáno bolestivé nalití prsou. Hypotéza třetí tedy nebyla potvrzena, neboť bylo stanoveno, že nejčastějším problémem byly ragády bradavek. Prověření znalostí žen o způsobech řešení problémů s kojením bylo cílem čtvrtým. Ukázalo se, že ženy mají dostatek znalostí, vedoucích k odstranění případného problému s kojením a tím byla potvrzena hypotéza čtvrtá, že kojící ženy znají způsoby řešení problémů při kojení na oddělení šestinedělí. K potvrzení těchto hypotéz a splnění cílů byl použit kvantitativní výzkum, formou anonymních dotazníků. Bylo rozdáno 127 dotazníků, zpět bylo vráceno 112. Výzkum probíhal ve Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze, která je od roku 1993 nositelem titulu Baby Friendly Hospital. Výsledky výzkumného šetření by bylo možné použít jako zdroj informací pro včasnou edukaci u nejčastěji se vyskytovaných problémů při kojením se zaměřením na jejich prevenci a zároveň sloužit jako zdroj informací pro zlepšení ošetřovatelské péče. Problematice kojení by se mělo věnovat stále více pozornosti, neboť právě tyto problémy mohou ženě po porodu znepříjemnit její nejkrásnější životní období.
|
host ::
RSS.