|
|
Role kyslíku při výrobě červených vín
Stašová, Veronika
Bakalářská práce se zabývá významem kyslíku ve výrobě červených vín. První kapitola je zaměřena na význam kyslíku, jeho fyzikálně chemických vlastností a její význam v oblasti vinařství. Druhá kapitola popisuje elementární sloučeniny pocházející z hroznů. Třetí kapitola se zaměřuje na možný výskyt různých typů oxidaci a jejich vliv na konečné organoleptické vlastnosti vína.Následující část bakalářské práce popisuje moderní technologické postupy používané při výrobě vína. Závěrečná část je zaměřena na pozitivní a negativní účinky kyslíku na víno v průběhu procesu stárnutí na různé typy nádob a klasifikace dřevěných sudech.
|
|
|
Vliv obsádky na dynamiku hydrochemických parametrů v systému intenzivního chovu lososovitých ryb
Teplý, Martin
Cílem této práce bylo posoudit vliv obsádky ryb na hydrochemické parametry v recirkulačních systémech. Součástí práce bylo zpracování literárního přehledu na dané téma. V experimentální části bylo provedeno několik pokusů na experimentálním zařízení i v podmínkách praxe. První pokus byl zaměřen na porovnání hydrochemických parametrů v recirkulačním systému bez biologického filtru a s biologickým filtrem. Sledován byl obsah sloučenin dusíku. Obsah amoniakálního dusíku byl vyšší v systému bez filtrace, pohyboval se od 0,2 do 1 mg/l, v systému s filtrací to bylo od 0,1 do 0,4 mg/l. Obsah dusitanového dusíku byl vyšší v systému s filtrací, kde se pohyboval od 0,14 do 0,16 mg/l. V systému bez filtrace byl obsah této sloučeniny 0,01 do 0,1 mg/l. V dalším pokusu byl sledován vývoj v recirkulačních systémech po jejich spuštění. Byla provedena dvě sledování. V prvních 3 týdnech byl sledován zvýšený obsah amoniakálního dusíku, po jeho snížení došlo k zvýšení obsahu dusitanového dusíku. K dostatečnému odbourávání těchto sloučenin začalo docházet zhruba po měsíci sledování. Třetí pokus byl zaměřen na změny v systémech v průběhu 24 hodin. Sledován byl obsah sloučenin dusíku, kyslíku a pH. Nejnižší obsah amoniakálního dusíku byl ve všech sledováních zaznamenán v nočních hodinách, největší nárůst v hodinách po nakrmení ryb. Obsah dusitanového dusíku se během sledování zvyšoval důsledkem rozkladu amoniaku v biologickém filtru. Největší pokles obsahu kyslíku byl zaznamenán při prvním měření po nakrmení ryb. Docházelo k poklesu až o 10 %. Hodnota pH během sledování průběžně klesala vlivem produkce CO2 rybami a pochodů probíhajících v biologickém filtru.
|
|
| |
|
| |
|
|
Léčba kyslíkem u novorozenců z ošetřovatelského hlediska
KADLEČKOVÁ, Zuzana
Bakalářská práce se týká léčby novorozenců kyslíkem z ošetřovatelského hlediska. Práce má část teoretickou a výzkumnou. V teoretické části se zaměřuji jak na nejnovější doporučené postupy Evropské resuscitační rady v podání kyslíku, tak na dlouhodobější podávání kyslíku podle doporučených postupů České neonatologické společnosti na lůžkovém oddělení. Nejdříve je zvláštní pozornost věnována přestavbě fetoplacentárního oběhu novorozence s následnými změnami v jeho plicním a krevním oběhu po porodu, protože to je nedílnou součástí znalostí v léčbě kyslíkem. Další část je věnována zásadám prvního ošetření novorozence, především s ohledem na zhodnocení jeho poporodní adaptace a rozhodnutí o zahájení oxygenoterapie sestrou nebo porodní asistentkou. Dále jsou v práci zmíněna současně platná doporučení pro resuscitaci novorozence, opět s důrazem na otázku použití kyslíku. V následující kapitole je zde shrnuta nejčastější novorozenecká patologie, která vyžaduje oxygenoterapii. Kapitola následující zahrnuje způsoby podávání kyslíku novorozencům jak ve fázi časné adaptace, tak při jeho pobytu na novorozenecké jednotce intenzivní péče. Výzkumná část zahrnuje identifikaci znalostí ošetřovatelského personálu v léčbě kyslíkem u novorozenců a následně systém v edukaci ošetřovatelského personálu v otázkách oxygenoterapie. Pro výzkum byly stanoveny dva cíle. První cíl je zmapovat znalosti ošetřovatelského personálu v zásadách aplikace kyslíku u novorozence na novorozenecké jednotce intenzivní a resuscitační péče a na porodním sále. A cílem druhým bylo zjistit, jakou formou je školen ošetřovatelský personál v oblasti aplikace kyslíku u novorozence. Na podkladě těchto cílů byly stanoveny 3 výzkumné otázky. První otázka zní: Jaké jsou hlavní rozdíly mezi znalostmi ošetřovatelského personálu a doporučovanými postupy v aplikaci kyslíku u novorozence? Druhá otázka zní: Je při edukaci ošetřovatelského personálu v resuscitaci kladen důraz na její praktické provedení a na systematické opakování? A třetí otázka zní: Jak probíhá edukace personálu v zásadách oxygenoterapie mimo resuscitaci? Pro výzkumné šetření byl zvolen kvalitativní výzkum. Pro sběr dat byly využity individuální rozhovory s 5 dětskými sestrami, které pracují ve specializovaném neonatologickém pracovišti na úseku novorozenecké jednotky intenzivní péče a na úseku porodních sálů oddělení nemocnice České Budějovice a. s. Rozhovory byly následně přepsány do bakalářské práce a v závěru výsledků byla vytvořena přehledná tabulka, kde jsou výsledky prezentovány. Z výzkumného šetření lze uzavřít, že ošetřovatelský personál disponuje dostatečnými znalostmi v oblasti poskytování oxygenoterapie u novorozenců a zná ošetřovatelské a doporučené postupy v aplikaci kyslíku. Pokud jde o edukaci, která se týká resuscitace novorozenců je prováděna pravidelně, jedenkrát za rok na oddělení. Výsledky práce by se mohly využít k identifikování nedostatků při školení v oblasti aplikace kyslíku v resuscitaci s následným cílem nasměrování edukace personálu v této oblasti.
|
|
|
Studium fotosyntetické reakce zelených řas na přítomnost vybraných těžkých kovů
NOVÁK, Jan
S nárůstem počtu obyvatel na Zemi se stále více zemědělských ploch ocitá v oblastech, které jsou zasaženy odpadními látkami. Pro posouzení dopadu jejich přítomnosti na životní prostředí je proto důležité stanovit jejich toxicitu. Cílem této práce je zhodnocení vlivu vybraných iontů těžkých kovů (CoSO4, CuSO4, CdSO4, ZnSO4 a K2Cr2O7) na průběh fotosyntézy u modelových zástupců zelených řas (Scenedesmus quadricauda) prostřednictvím sledování dynamiky uvolňování kyslíku do roztoku živného média. Experimenty jednotlivými sloučeninami probíhaly při pH 7, teplotě 25°C a světle 450 ?mol m-2 s-1. K měření byla použita sestava Algareact vyvinutá firmou BVT Technologies. K validaci metody bylo použito srovnání s růstovými křivkami Scenedesmus quadricauda při různých pH. Metoda měření rozpuštěného kyslíku v médiu je vhodná k měření bezprostředního účinku chemických sloučenin na fotosyntetickou aktivitu zkoumaného organismu. Metoda je omezena tekutostí měřeného roztoku. Nejvíce ovlivnilo naměřené množství kyslíku rozpuštěného v médiu CdSO4 v koncentraci 0,1 M.
|
|
| |
|
| |
|
|
Aplikace kyslíku v ošetřovatelské péči
ČÁPOVÁ, Michaela
Oxygenoterapie neboli kyslíková léčba, patří mezi nejdůležitější nefarmakologické léčebné postupy a provádí se na všech typech pracovišť. Indikována je u pacientů s nedostatkem kyslíku, a to v koncentraci kyslíku vyšší než 21 %. Cílem kyslíkové léčby je zvýšit koncentraci kyslíku ve vdechované směsi, tím i v arteriální krvi, aby nebyly poškozeny důležité tkáně a orgány. Kyslík aplikuje sestra vždy na základě ordinace lékaře, kdy je stanovena dávka, způsob podání, délka podání a monitorování. Léčbu lze aplikovat při spontánní ventilaci anebo při umělé plicní ventilaci, a to za normobarických nebo hyperbarických podmínek. Základním předpokladem úspěšné léčby kyslíkem je dostatečná ventilace pacienta. Kyslík může být používán z různých zdrojů, mezi které patří tlakové láhve, kapalný kyslík a koncentrátory kyslíku. Obsahem bakalářské práce je problematika aplikace kyslíku v ošetřovatelské péči. Práce je rozdělena do dvou částí ? teoretické a praktické. Teoretická část obsahuje historii podávání kyslíku, fyziologii a patologii kyslíku v těle, indikace a kontraindikace aplikace kyslíku. Dále pak specifika ošetřovatelské péče o pacienta na kyslíkové terapii zahrnující možnosti aplikace kyslíku, monitoraci pacienta, zdroje a pomůcky pro aplikaci kyslíku. V praktické ? výzkumné části práce byla data získána metodou dotazování ? technika dotazníku, který byl anonymní a byly v něm použity otázky uzavřené a polouzavřené. Výzkumným souborem byly sestry pracující na lůžkových odděleních v Nemocnici Písek a.s. a v Nemocnici Strakonice a.s. Cílem práce bylo zmapování specifik ošetřovatelské péče o pacienta při aplikaci kyslíku a znalostí sester o způsobech aplikace kyslíku na jednotlivých odděleních. Získané informace byly porovnávány mezi sestrami na standardních odděleních a jednotkách intenzivní péče. První hypotéza vyjadřovala názor, že sestry znají specifika ošetřovatelské péče a při výzkumném šetření se potvrdila. Obsahem druhé hypotézy bylo tvrzení, že sestry znají i možné komplikace (rizika) při aplikaci kyslíku a potvrdila se. Obsahem třetí hypotézy bylo, že sestry znají způsoby aplikace kyslíku a i tato hypotéza byla potvrzena. Cíle práce byly naplněny. Výsledky výzkumného šetření byly použity k vytvoření ošetřovatelského standardu, jehož cílem je aplikovat kyslík bezpečně, správným postupem a nepoškodit pacienta. Může být zdrojem informací a vodítkem pro sestry v nemocnicích, které tento standard zatím nepoužívají.
|
|
|
Úroveň znalostí porodních asistentek a dětských sester o léčbě kyslíkem u novorozenců a malých kojenců
JIRÁKOVÁ, Nikol
Abstrakt Teoretická část práce je zaměřena na kyslíkovou terapii donošených a nedonošených novorozenců především v rámci resuscitace. V této práci jsou shrnuty všeobecné poznatky o poporodní adaptaci jednotlivých skupin novorozenců a bezprostřední péči o ně na porodním sále. Teoretická část se zabývá také ošetřovatelskou péčí o novorozence i malé kojence vyžadující ventilační podporu na lůžkovém neonatologickém oddělení. Praktická část zkoumá jak vědomosti, tak i praktické dovednosti dané problematiky u dětských sester a porodních asistentek. Ke zpracování bylo užito kvantitativního šetření a pozorování. Kvantitativní forma výzkumu proběhla formou anonymních dotazníků, určených porodním asistentkám a dětským sestrám pracující na gynekologicko-porodnickém a neonatologickém oddělení v Nemocnici České Budějovice, a. s. a v Nemocnici Rudolfa a Stefanie Benešov, a.s. Pozorování probíhalo během mé praxe na neonatologických oddělení českobudějovické nemocnice. Stanoven byl jediný cíl a s ním související dvě hypotézy. Cílem práce bylo zjistit úroveň znalostí porodních asistentek a dětských sester o zásadách léčby novorozenců a malých kojenců kyslíkem. Cíl byl splněn. Hypotéza 1: ,,Myslím si, že úroveň znalostí porodních asistentek a dětských sester o léčbě kyslíkem u novorozenců a malých kojenců je dostatečná´´ se potvrdila. Hypotéza 2: ,,Ošetřovatelský tým na porodním sále ovládá současná doporučení o aplikaci kyslíku v rámci resuscitace novorozence na porodním sále´´ se potvrdila. Tato bakalářská práce může sloužit dalším ročníkům porodních asistentek jako studijní materiál a zdroj informací dalším ročníkům porodních asistentek. Dále by se tato práce dala využít jako edukační materiál pro porodní asistentky a dětské sestry pracujících na porodních sálech a neonatologických lůžkových oddělení.
|
host ::
RSS.