|
|
Vliv sociální opory na kvalitu života rodiny se zdravotně postiženým dítětem.
KOPSOVÁ, Lenka
Bakalářská práce se věnuje zkoumání vlivu sociální opory na kvalitu života rodiny se zdravotně postiženým dítětem. V teoretické části práce jsou popsány pojmy rodina, zdravotní postižení a jeho druhy, definice kvality života rodiny, sociální opora (druhy, funkce a působení), a jsou zde uvedeny konkrétní zdroje pomoci prostřednictvím sociálních služeb i nepojistných sociálních dávek. Praktická část charakterizuje sociální oporu subjektivně. Práce zjišťuje, jak rodiny se zdravotně postiženým dítětem sociální oporu vnímají, přijímají a v neposlední řadě, jak ovlivňuje kvalitu jejich života zapojení do veřejného, kulturního a pracovního života.
|
|
|
Sociální situace imigrantů žijících ve zvolených lokalitách České republiky z pohledu vybraných determinant zdraví
ZÁLESKÁ, Veronika
Dle Wilkinsona a Marmota (2003) je oblast deseti sociálních determinant zdraví patrně nejkomplexnějším přístupem k analýze zdravotního stavu jedince. Cílem disertační práce bylo zhodnotit sociální determinanty zdraví v oblasti sociální opora, stres, dětství a doprava. Kvantitativní metoda zkoumání objektu výzkumu byla realizována pomocí dotazování. Výzkumný soubor tvořili legálně usazení imigranti pobývající v České republice déle než jeden rok, ve věkové kategorii 18 - 65 let, vietnamské, mongolské a ukrajinské národnosti. Respondenti pobývali ve vybraných lokalitách: hlavní město Praha, Jihočeský kraj a Kraj Vysočina. Osloveno bylo celkem 246 respondentů. Z výsledků šetření je zřejmé, že Českou republiku jako domovský stát vnímají častěji Ukrajinci než Vietnamci a Mongolové. Byl prokázán vztah mezi vybranými charakteristikami sociální opory, subjektivním hodnocením zdraví, přítomností deprese a stresových symptomů psychického a fyzického původu. Jako velmi důležitá se v oblasti sociální opory ukázala schopnost komunikovat v českém jazyce. Denně je působení stresu vystavena desetina respondentů. Nejčastěji vystavení stresovým situacím udávali Mongolové, nejméně pak Ukrajinci. Většina respondentů má přítomny známky deprese. Své zdraví hodnotili statisticky významně častěji jako průměrné respondenti, kteří mají přítomnu středně silnou, těžkou až extrémně vyjádřenou depresi. Náročnější pohybové aktivity statisticky významně častěji provádějí muži, vysokoškoláci a intelektuálně pracující respondenti. Imigranti, kteří uvedli, že se pravidelně věnují chůzi a pohybovým aktivitám, hodnotí své zdraví jako dobré a udávají nepřítomnost známek deprese. Během těhotenství respondentky dodržovaly pravidelné prohlídky a průběh jejich těhotenství byl z většiny fyziologický. Velké procento respondentek v těhotenství pracovalo 9 a více hodin. Zdravotní stav nejmladších dětí respondentů je dobrý, většina prodělala jen běžná dětská onemocnění. Více než desetina dětí respondentů není zdravotně pojištěna a proočkována. Imigranti se často ocitají v nepříznivé sociální situaci a je tedy důležité přijmout opatření, která budou eliminovat jejich dopady. Mezi stěžejní patří např. sociální programy zacílené na imigranty, preventivní programy zaměřené na děti cizinců a zvyšování jazykových znalostí imigrantů.
|
|
|
Syndrom vyhoření u zaměstnanců v Domě seniorů ve Vojkově
PETRÁŠOVÁ, Alena
Bakalářská práce se zabývá syndromem vyhoření u zaměstnanců v Domově seniorů ve Vojkově. Syndrom vyhoření je biopsychosociální fenomén, který má ve svém důsledku negativní dopad nejen pro jedince samotného, ale výrazně narušuje i vztahy s okolím. Pro zpracování teoretické části je použita analýza odborné literatury. V teoretické části je přiblížen vznik a vývoj syndromu vyhoření. V druhé kapitole teoretické části je věnována pozornost prevenci syndromu vyhoření a to jak z pohledu jednotlivce, tak i ze strany organizace. V poslední kapitole jsou charakterizována specifika práce zaměstnanců v domovech seniorů. Cílem praktické části je zmapování náchylnosti k syndromu vyhoření u zaměstnanců v Domově seniorů ve Vojkově. Dílčím cílem je zjištění prevence syndromu vyhoření u zaměstnanců a navrhnutí dalších možností prevence a snížení zatížení syndromem vyhoření pro vybrané zařízení. Pro tyto účely byla zvolena kombinace kvantitativního a kvalitativního výzkumu. Metody sběru dat jsou Inventář projevů syndromu vyhoření a strukturovaný rozhovor s otevřenými otázkami. Výsledky dotazníků jsou prezentovány matematickými hodnotami, aritmetický průměr, modus a medián. Rozhovory jsou zaměřeny na problematiku prevence syndromu vyhoření v Domově seniorů ve Vojkově, jak ze strany pracovníků, tak ze strany vedení. Vyhodnocení dotazníků přineslo zajímavé výsledky. Nejvyšší míru náchylnosti k syndromu vyhoření vykazují pracovníci na úseku technickohospodářské podpory v Domově seniorů ve Vojkově. Tedy zaměstnanci, kteří nejsou v přímém kontaktu s klienty, na rozdíl od pracovníků v přímé péči. Výsledky bakalářské práce mohou posloužit vedení Domova seniorů ve Vojkově jako zpětná vazba a inspirace k možnému hledání způsobů zefektivnění prevence syndromu vyhoření.
|
|
| |
|
|
Do jaké míry je etické asimilovat Romy
VROBELOVÁ, Pavlína
Práce se zabývá aktuálními problémy české společnosti. Lidem žijícím na okraji společnosti, je často znemožněn přístup ke kvalitnímu vzdělání a zaměstnání, které by jim zvyšovalo možnost opětovného začlenění zpět do společnosti. Za jednu ze skupin nejvíce postižených či ohrožených sociálním vyloučením jsou již delší dobu vnímáni příslušníci romských lokalit. Česká republika je v oblasti sociálního začleňování často kritizována za svůj pasivní přístup při řešení problematiky vyloučených romských lokalit. Váha tohoto problému je dána nejen jeho rozsahem, dopady ale také náklady, počtem lidí a lokalit, které zasahuje. Překonat sociální vyloučení, které znamená postavení mimo hlavní sociální a ekonomickou dynamiku země, znamená návrat do procesu integrace a asimilace a do sociální struktury české společnosti, včetně sociálních, ekonomických a kulturních schopností se v této dynamice a struktuře udržet a zvládnout potřebné kompetence a vzorce životního způsobu, zejména jeho ukotvení na vzdělání, zaměstnání a mzdě. První části práce se věnují vysvětlení pojmů a historickými souvislostmi vývoje romského etnika u nás. Mapován je přístup k Romům až do současnosti. Další kapitola se zabývá právy a povinnostmi všech občanů České republiky, vývojem a současným právním zakotvením národnostních menšin v České republice. Poslední kapitola nahlíží na otázku asimilace a integrace v měřítku současnosti. Romští občané žijící v České republice se musí asimilovat minimálně ve věci dodržování zákonů, práv a povinností stejně tak jako každý jiný občan České republiky.
|
|
|
Význam romské rodiny coby sociální opory u Romů ve vybrané lokalitě v Táboře
BALÍKOVÁ, Andrea
Práce zjišťuje význam romské rodiny coby poskytovatele sociální opory svým členům. Teoretická část charakterizuje pojem sociální opora a zaměřuje se na funkční rodinu, jenž je jedním ze zdrojů sociální opory. Dále jsou uvedeny znaky, které můžeme v oblasti sociální opory nalézt právě u Romů. Na to navazuje rozdělení romských rodin. Poté je popsán rozsah, druhy a stinné stránky sociální opory, které jsou vždy vztaženy k romským rodinám. Praktická část obsahuje kazuistiky respondentů. Těch bylo dosaženo pomocí polostrukturovaných rozhovorů, které jsou děleny do šesti hlavních okruhů, podle nichž jsou i vyhodnoceny. Výsledky výzkumu jsou dále porovnány s poznatky autorů použité literatury.
|
|
|
Změna kvality života žen s diagnostikovaným karcinomem prsu
HOLANOVÁ, Gabriela
Odborné statě i články v komerčních médiích, mají {--}li v nadpisu karcinom prsu, charakterizují jej v naprosté většině jako epidemiologicky závažný jev. Tento fakt nelze zpochybnit vzhledem k incidenci tohoto nádorového onemocnění žen (v minimální míře i mužů). V současnosti jsou ale nemocní v daleko větší míře spolukoordinátory léčby, než tomu bývalo dříve. Studie i empirické zkušenosti v tomto kontextu ukazují, že rozhodujícími nejsou pro pacienta pouze kvantitativní aspekty života {--} jeho délka, ale stále více nemocných upřednostňuje kvalitu přežívání. Klasická medicína pod tíhou takových zjištění směřuje k modifikaci léčebných postupů právě ve vztahu k udržení jisté kvality života onkologicky nemocných. Proto i ona v zadáních oboru psychoonkologie mapuje míru takové úrovně, hledá preference nemocných v závislosti na typu nádoru, na stadiu choroby, na individuálních emočních postojích apod. Psychoonkologie se stává rovnocenným partnerem radiologie, chirurgie, patologie, onkologie i psychologie samotné při pomoci pacientům. Smysluplnou se ukázala možnost provést psychoonkologické šetření v centru diagnostiky a léčby rakoviny prsu žen Mamografie Nemocnice Písek, a.s. a data zpracovat formou diplomové práce. V teoretické části byla definována východiska karcinomu prsu klasickou medicínou {--} diagnostika, léčba, následná péče. Byly definovány obecné emoční mapy při střetu s diagnosu rakoviny. Zmíněny byly metody určování kvality života nemocných v historických i současných trendech. Popsána byla zvolená metodika formou parciálně anonymních dotazníků a charakterizován šetřený soubor 128 žen. Cílem práce bylo sledovat u žen s diagnostikovaným karcinomem prsu vývoj partnerských vztahů, vztahů v širší rodině, interpersonálních vztahů na pracovišti a srovnat kvantifikovatelné parametry s dobou před stanovením diagnosy. Mapování somatických (únava, bolest, poruchy spánku, zažívací obtíže) a psychosociálních faktorů určujících kvalitu života nemocných žen bylo majoritní osou sledování a šetření. Tyto cíle byly vestavěny do definovaných hypotéz, které se týkaly zmíněných otázek v kontextu současného stavu chápání pomoci lidem s onkologickou diagnosou: karcinom prsu není pouze závažným somatickým problémem, ale též problémem psychosociálním, přičemž psychoonkologie v této chvíli není oborem systémově začleněným do komplexního onkologického řešení pacientů. Z dat vyplývá, že se na kvalitě života ze somatických vlivů nejvíce podílí negativně vnímaná únava, následovaná až posléze bolestí. Z psychických vlivů dominuje deprese, úzkost, poruchy spánku. V psychosociální sféře je jednoznačně dominantně významná pro kvalitu života sociální opora a dle literatury se může podílet dokonce i na délce přežití. Jako nedostatečnou byla z dat zřetelná absence psychoonkologické pomoci v časných fázích po zjištěné nemoci i při případné recidivě. Diplomová práce nebyla samoúčelnou. Svědčil o tom zájem i podpora personálu mamografického centra. Pokud se podaří začlenit psychoonkologické intervence do souboru modalit uplatňujících se v šíři léčby rakoviny prsu, pak data budou každodenně znamenat pomoc postiženým ženám. Při zobecnění pak lze tímto nastínit cestu i v chápání komplexnosti péče a řešení dalších onkologických diagnos a postupů.
|
|
|
Vliv sociální opory na kvalitu života seniorů
VOŠTOVÁ, Marie
Práce se zabývá sociální oporou a jejím vlivem na seniory. V teoretické části jsou popsány pojmy stáří, ageismus, sociální opora {--} její druhy, funkce a působení. Definována je i kvalita života, její složky a možnosti hodnocení. Dále jsou uvedeny různé zdroje pomoci a péče pro seniory. Praktická část mapuje, jak je sociální opora seniory vnímaná, jak ji přijímají a jak dalece ovlivňuje kvalitu jejich života.
|
|
|
Sociální opora rodiny se zdravotně postiženým dítětem
KOŠTIALOVÁ, Zuzana
Práce se zabývá sociální oporou rodiny se zdravotně postiženým dítětem. V teoretické části jsou definovány pojmy - sociální opora, sociální síť, vymezena problematika sociální opory, rozsah pojetí, úrovně, druhy, nástroje, účinnost a přiměřenost. Dále jsou popsány základní typy zdravotního postižení, techniky zvládání náročné životní situace a zdroje sociální opory. Praktická část je zaměřena na využití možností sociální opory rodinou, především na dostupnost, dostatečnost a funkčnost systému.
|
|
|
PREVENCE VZNIKU SYNDROMU VYHOŘENÍ U SOCIÁLNÍCH PRACOVNÍKŮ
POMYJOVÁ, Romana
Teoretická část práce je věnována definici syndromu vyhoření, jeho vztahu k sociálním pracovníkům, příčinami vzniku, symptomům, průběhu a především pak prevenci, která nabízí nejefektivnější řešení tohoto nežádoucího procesu. Praktická část je zaměřena na monitoring systému prevence vzniku syndromu vyhoření na úrovni organizace v různých typech zařízení, ve kterých působí jeden či více sociálních pracovníků. Výzkum prokázal, že je velmi důležitá informovanost pracovníků a jejich nadřízených o existenci syndromu vyhoření a možnostech jak mu předcházet na úrovni organizace. Mezi tyto možnosti patří zejména zajištění vhodného pracovního prostředí, podpora týmové spolupráce, poskytování zpětné vazby, umožnění dalšího vzdělávání pracovníků a zajištění odborné supervize.
|
host ::
RSS.