|
|
Síť sociálních služeb v českokrumlovském regionu
VALACH, Pavel
Má práce se zabývá zákonem o sociálních službách. Práce je zaměřena na mapování sociálních služeb v českokrumlovském regionu. Zabývá se problematikou dostupnosti sociálních služeb v českokrumlovském regionu. Dále je zaměřena na možnosti poskytování sociálních služeb v regionu.
|
|
|
Situace osob se sníženou soběstačností na území Mladovožicka
NOVOTNÁ, Eva
Příčinou snížení soběstačnosti osob, kterou chápeme jako funkcionální autonomii, může být zdravotní postižení, chronické onemocnění, ale i pouhý úbytek fyzických a psychických sil ve stáří. Senioři jsou proto nejpočetnější skupinou osob se sníženou soběstačností. Jedinec se sníženou soběstačností se stává závislým na pomoci jiné fyzické osoby, kdy by měl mít možnost vybrat si, jestli využije neformální zdroje pomoci nebo se obrátí na profesionální poskytovatele sociálních služeb, kdy kombinace obou způsobů je zejména pro seniory nejvhodnější. Obce jako zadavatelé sociálních služeb by proto měly zajistit jejich dostupnost pro své občany. Cílem praktické části práce bylo zjistit potřebnost zajištění terénních sociálních služeb na území Mladovožicka z pohledu osob se sníženou soběstačností a z pohledu zástupců obcí. Zvolila jsem kvantitativní výzkum, metodu dotazování. Technikou dotazníku jsem v případě prvního výzkumného souboru, který tvořily osoby ve věku 65 let a více a vytipované mladší osoby se zdravotním postižením žijící ve 3 vybraných obcích, zjistila, že v současné době považují pomoc ze strany rodinných příslušníků a dalších neformálních zdrojů za dostatečnou, což potvrzuje hypotézu H1. Sociální služby tedy aktuálně nepotřebují. Hypotéza H2 {--} Ženy se cítí v rámci zkoumaných parametrů více soběstačné než muži, byla výzkumem vyvrácena. Potvrdila se však hypotéza H3 - Plnou soběstačnost si zachovávají pouze osoby v raném stáří. Pro druhý výzkumný soubor tvořený starosty obcí I. typu na daném území, v nichž dosud nefungují žádné sociální služby, jsem využila techniku polořízeného rozhovoru. Zjistila jsem, že v současné době pro ně komunitní plánování sociálních služeb není důležité a podstatné. Domnívám se ale, že již samotný výzkum vzbudil zájem dotazovaných o tuto problematiku a celá práce se může stát jedním z pomocných podkladů pro další jednání představitelů obcí o možném zajištění pečovatelské služby i pro jejich občany.
|
|
|
Dopady současných legislativních změn na realizaci rodinné péče o osobu se sníženou soběstačností
EFENBERKOVÁ, Marcela
Rodinnou péči označujeme jako neformální péči, která uspokojuje potřeby nesoběstačné osoby v jejím přirozeném domácím prostředí. Ochota rodiny pečovat o osobu se sníženou soběstačností vyžaduje nejen časovou náročnost, ale i fyzickou a psychickou zátěž pečující osoby a odřeknutí vlastních priorit. Aby rodinní pečovatelé nebyli ohroženi na zdraví a mohli poskytovat kvalitní péči, je třeba jim poskytovat pomoc a podporu ? finanční, legislativní, institucí. V teoretické části práce se na základě metody analýzy dokumentů zabývám charakteristikou integrované péče pro rodiny pečující o nesoběstačnou osobu a její zapracování do Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb Jihočeského kraje a Komunitního plánu sociálních služeb Písek na období 2008 - 2010, jež odpovídají za dostupnost sociálních služeb. V praktické části práce jsem na základě metody dotazování a analýzy dokumentů zjišťovala, jak jsou naplňovány integrované formy podpory vůči rodinným pečovatelům pečující o osoby se sníženou soběstačností na území samosprávného obvodu Písek. Výzkumný soubor, který tvořili rodinní příslušníci poskytující pomoc osobám, které pobírají příspěvek na péči z měst Písek a okolí, Protivínsko, Mirovicko a Miroticko, potvrdil, že ne ve všech městech a obcích lze si sjednat sociální službu. Na základě výzkumu jsem zjistila, že i když právní úprava umožňuje poskytovat celou škálu zdravotně sociálních služeb, existují v regionu velké rozdíly v zastoupení poskytovatelů. Zkvalitnění péče je třeba docílit rozvojem sítě sociálních služeb, kterými by byly uspokojovány potřeby každé komunity. Především je třeba se zaměřit na rozvoj pečovatelské služby, denních stacionářů, center denních služeb, odlehčovacích služeb, osobní asistenci, při kterých je zachována rodinná péče.
|
|
|
Důsledky stárnutí populace na vývoj potřeb v oblasti zdravotní a sociální péče.
PRYLOVÁ, Pavla
Mezi hlavní faktory, které ovlivňují vybavenost krajů zdravotními a sociálními službami, patří demografický vývoj, sociální struktura obyvatelstva, pokles neformální podpory a solidarity v rodině a také geografický profil územního celku, urbanizace, hustota osídlení a velikost obcí v regionu. Dále také nesmí zůstat opomenuta aplikace principů poskytování zdravotně sociálních služeb, které se uplatňují v západních evropských zemích. Cílem diplomové práce je zmapování pobytových a terénních služeb zdravotní a sociální péče v Libereckém kraji, zjištění jejich kapacity, kvality a jejich využívání seniorskou populací. Dalším cílem je zjistit, zda se moderní evropské trendy v poskytování služeb promítají ve zkoumaných službách v Libereckém kraji. Výzkum byl proveden pomocí sekundární analýzy dokumentů a dotazníkovou metodou. Výzkum prokázal, že kapacita především pobytových služeb sociální a zdravotní péče je nedostačující a dále také, že se moderní evropské trendy ve zdravotně sociálních službách neprojevují.
|
|
|
Sociální a zdravotní služby pro seniory na Českokrumlovsku
GRBAČOVÁ, Lenka
Má práce se zabývá sociálními a zdravotními službami, které mohou senioři na Českokrumlovsku využívat. V první řadě se věnuji procesu stárnutí a pak samotnému stáří a změnám v tomto období. Dále popisuji národní a mezinárodní dokumenty o seniorech a komunitní plánování sociálních služeb pro seniory. V této kapitole zmiňuji 1. a 2. komunitní plán města Český Krumlov (včetně tabulek cílů a nástrojů) a společné cíle obou plánů. Poslední stránky mého textu se věnují vyhodnocení mé ankety pro poskytovatele sociálních a zdravotních služeb na Českokrumlovsku.
|
|
|
Stárnutí populace a jeho vliv na společnost z globálního i místního hlediska mikroregionu Bechyňska
KODADOVÁ, Markéta
Předložená diplomová práce se zabývá demografickým stárnutím populace v souvislosti se změnami, jež s sebou tento přirozený cyklický proces přináší. Jde v ní nejen o zmapování současného stavu a nastínění vývoje v budoucích padesáti letech 21. století, ale jejím cílem je také poukázat na to, jak se populační stárnutí odrazí v celé společnosti a kterých oblastí veřejného života se v budoucnu dotkne nejvíce. Více prostoru je věnováno problematice transformace sociálních služeb s ohledem na poslání této práce, kterým je přispět k projektu komunitního plánování v mikroregionu Bechyně. Ze stejného důvodu jsou v další části práce všechny tyto teoretické poznatky použity k hodnocení sociodemografické situace ve zmíněné oblasti a následnému návrhu opatření, která si budoucí situace vyžádá a jež ve svém výsledku povedou ke zkvalitnění života jeho obyvatel.
|
|
| |
|
|
Mapování sociálních služeb pro mládež v Týně nad Vltavou a okolí
REMIŠ, Václav
Práce je teoretického charakteru a je zaměřená na mapování sociálních služeb pro mládež v Týně nad Vltavou a okolí. Zabývá se problematikou dospívání mladých lidí, jejich psychickými a fyzickými změnami. Dále je zaměřena na možnosti poskytování sociálních služeb v Týně nad Vltavou a okolí a trávení volného času mládeže ve státních a nestátních organizacích.
|
|
|
Raná péče o děti s poruchami zraku
MOTTLOVÁ, Marie
Bakalářská práce pojednává o problematice rané péče v České republice. Věnuje se vysvětlení základních pojmu a systému komplexní péče o rodinu a dítě s postižením. Dále se zabývá vývojem poskytování služeb rané péče a poskytovatelům rané péče v České republice. Práce mapuje současnou situaci bývalých klientů Střediska rané péče České Budějovice. Hlavním cílem této práce bylo získat zpětnou vazbu od bývalých klientů Střediska rané péče České Budějovice a zjistit tak přínos rané péče. Dále pak získat data využitelná pro komunitní plánování sociálních služeb v jihočeském kraji Všechny cíle byly naplněny. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že práce střediska přispěla především ke kompenzaci vzniklých postižení dítěte, k přijetí dítěte rodinou a ke zvýšení míry soběstačnosti rodiny. Ze získaných dat dále vyplynula zvýšená potřeba osobní asistence pro děti s postižením v době, kdy nejsou v péči opatrovníků.
|
|
|
Naplňování komunitního plánu sociálních služeb ve vybraném městě
Dundáčková, Hana ; Sedláková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Musil, Martin (oponent)
Práce je zaměřena na zhodnocení I. Komunitního plánu sociálních služeb ve městě Havlíčkův Brod na období let 2005-2007. Diskutována jsou jednotlivá stanovená opatření, míra jejich naplnění a následné dopady na rozvoj sociálních služeb ve městě. Nejprve je plán hodnocen podle cílových oblastí a nakonec je na celou záležitost pohlíženo jako na integrovaný celek. Dále se práce zabývá jedním nenaplněným opatřením a pomocí dotazníku aktualizuje informace analytické části komunitního plánu. Součástí práce jsou návrhy činností, které mohly vést k efektivnějšímu naplňování plánu.
|
host ::
RSS.