|
|
Taxonomy and variability of selected Sorbus taxa
LEPŠÍ, Martin
Tato dizertační práce je biosystematická studie zaměřená na taxonomii a variabilitu vybraných taxonů rodu Sorbus, který je jedním z nejvíce diverzifikovaných a taxonomicky nejvíce komplikovaných rodů cévnatých rostlin v Evropě. Tradiční a moderní biosystematické metody - klasické srovnávací studium, počítání chromosomů, analýza variability jaderných mikrosatelitů, průtoková cytometrie a mnohorozměrná a obrysová morfometrická analýza byly použity při hodnocení morfologické, karyologické a genetické variability. Finální syntéza výstupů z těchto analýz vedla k popisu několika nových taxonů pro vědu (druhů, hybridů a podrodu) a k opravě několika taxonomických omylů. Pro odhalení evolučních procesů vedoucích ke vzniku pozorované variability byly pomocí analýzy semen a pylu průtokovým cytometrem studovány reprodukční systémy 42 taxonů rodu Sorbus. Kromě odhalení hlavních trendů, studie odkrývá frekvenci vzácných událostí a poskytuje několik nových závěrů, které jsou významné jak pro rod Sorbus a čeleď růžovité tak obecně pro apomixi.
|
|
|
Dříve evoluční zatracenci, nyní tvůrci reprodukční strategie: původ a reprodukce samčí linie vodních skokanů Pelophylax esculentus
Doležálková, Marie ; Choleva, Lukáš (vedoucí práce) ; Mikulíček, Peter (oponent) ; Kratochvíl, Lukáš (oponent)
Asexuální způsoby reprodukce jsou obvykle založeny na principu kopírování (klonování) samičí DNA do potomstva. U většiny asexuálně se množících obratlovců se potomstvo vyvíjí z neredukovaného a často neoplozeného vajíčka. Umožňuje to mechanismus partenogenetické a gynogenetické reprodukce. Zatímco v prvním případě se klonální pohlavní buňka vyvíjí spontánně a samostatně, v druhém případě je zapotřebí pohlavní partner, který aktivuje rýhování vajíčka. Ani v jednom případě však nedochází k oplodnění (splynutí spermie s vajíčkem). Klonální potomstvo proto tvoří výhradně dcery a dosavadní výzkum probíhal jen na asexuálních liniích samičího pohlaví. Vzácně mohou vznikat při pravém oplodnění klonálního vajíčka asexuální samci, ti však bývají často neplodní. Na světě jsou známí diploidní zástupci pouze tří rodů obratlovců hybridního původu, kteří disponují plodnými asexuálními samci. Jedním z nich jsou evropští zelení vodní skokani rodu Pelophylax, žijící také na území České republiky. V oblastech kolem horního toku řeky Odry byly nedávno objeveny populace hybridních samců, kteří po vzoru asexuálních samic vytváří stabilní vše-samčí linie. Výsledky této studie ukázaly, že samci tvoří klonální spermie procesem hybridogeneze, během níž je z pohlavních buněk vymazán genom matky. Pravou fertilizací dochází k oplodnění...
|
|
|
Aspekty reprodukční biologie mechu \kur{Helodium blandowii}
BRADÁČOVÁ, Jitka
Byla zkoumána regenerace mechu Helodium blandowii z úlomků lodyžek a větviček v klimaboxu a v terénu. Pokusy zahrnovaly jednocentimetrové konce lodyžek a větviček a půcentimetrové větvičky s koncovou částí a bez ní a regenerace byla pozorována 3 měsíce v klimaboxu a 15 měsíců v terénu. Dva roky byla pozorována dynamika trsů mechu Helodium blandowii v trvalých plochách v NPP Ruda. Dále byla zkoumána genetická struktura všech současných českých populací mechu Helodium blandowii a srovnána s několika menšími sběry z populací ve Skandinávii a Litvě. K tomu byly použity mikrosatelitní markery vyvinuté pro tuto studii.
|
|
|
Genetická diverzita plemen skotu v ČR
ČERVINKA, Václav
Bakalářská práce je věnována genetické diverzně skotu v České republice. Nejdříve je popsána samotná domestikace hospodářských zvířat a poté domestikace skotu. Je uvedena historie skotu v ČR, význam chovu skotu v ČR a v neposlední řadě je uveden stav skotu v ČR. Dále je zaměřeno na biodiverzitu, její ohrožení a ochrany a také jsou uvedeny úrovně diverzity. Jsou popsány genetické markery, mikrosatelity, minisatelity, SNP, polymorfní strukturní geny a také jsou popsány mutace. Dále jsou uvedena plemena skotu chovaná v ČR. Je zhodnocen Národní program, genetické zdroje a genetické zdroje v ČR. V závěru práce jsou popsány genetické zdroje česká červinka a český strakatý skot.
|
|
|
Aspekty reprodukční biologie mechu \kur{Helodium blandowii}
BRADÁČOVÁ, Jitka
Byla zkoumána regenerace mechu Helodium blandowii z úlomků lodyžek a větviček v klimaboxu a v terénu. Pokusy zahrnovaly jednocentimetrové konce lodyžek a větviček a půcentimetrové větvičky s koncovou částí a bez ní a regenerace byla pozorována 3 měsíce v klimaboxu a 15 měsíců v terénu. Dva roky byla pozorována dynamika trsů mechu Helodium blandowii v trvalých plochách v NPP Ruda. Dále byla zkoumána genetická struktura všech současných českých populací mechu Helodium blandowii a srovnána s několika menšími sběry z populací ve Skandinávii a Litvě. K tomu byly použity mikrosatelitní markery vyvinuté pro tuto studii.
|
|
|
Identification of parentage in chamois (Rupicapra rupicapra) from NP Gran Paradiso
Poláková, Radka
We analysed 47 faecal samples of chamois (32 samples of kids and 15 samples of females). The remaining DNA samples comprised 28 tissue samples of males and other females. Tissue samples were stored in 96% ethanol and faecal samples were placed straight into silicagel. DNA from faecal and tissue samples was extracted using commercial kits. Parentage was determined using the likelihood-based approach in CERVUS 3.0 and these results were confirmed by the program ML-Relate. We found parentage in the case of seven males that sired ten kids.
|
|
| |
|
|
Populační genetika dvou ohrožených perleťovců moravských Karpat
LEŠTINA, Dan
Zkoumal jsem populace dvou sympatrických druhů velkých perleťovců, perleťovce prostředního (Argynnis adippe) a perleťovce maceškového (Argynnis niobe) pomocí mikrosatelitových markerů s cílem zjistit a porovnat případnou vnitřní strukturu populací v poměrně zachovalé krajině moravských Karpat. Výsledky jsem vztáhl k datům získaným pomocí zpětných odchytů v paralelní studii, dále k bionomii druhů a zejména k jejich stupni ohrožení. Se stejnými údaji jsem srovnával i zjištěné údaje o genetické diverzitě jednotlivých populací.
|
|
|
Drobní zemní savci podél přirozených a antropogenních krajinných bariér
BOHDAL, Tomáš
Disertační práce shrnuje výsledky studia drobných zemních savců (Eulipotyphla, Rodentia) podél přirozených (vodní toky) a antropogenních (pozemní komunikace) krajinných bariér. Ukazuje na zajímavý fenomén odvodňovacích příkopů pozemních komunikací jako přechodného migračního prostředí, dále posuzuje úroveň lokomoční aktivity, míru strukturovanosti subpopulací a četnost překonávání vodních toků u vybraných druhů hlodavců. Svými výsledky přispívá k řeńení problematiky vlivu těchto krajinných struktur na druhovou diverzitu, pozemní mobilitu či genetickou strukturu drobných zemních savců.
|
|
|
Chov genetického zdroje české červinky na ŠZP České Budějovice
ŤOUPALOVÁ, Michaela
Českou červinku, plemeno skotu, jež bylo v našich podmínkách chováno odedávna, zasáhla na přelomu 18. až 19. století vlna křížení se simenskými býky. Postupně jedinců plemen české červinky ubývalo, až se populace dostala na kritickou mez. V roce 1991 byla Katedrou genetiky, šlechtění a výživy zvířat na Zemědělské fakultě JU v Českých Budějovicích zahájena regenerace tohoto vzácného, pro naše podmínky původního plemene. Byl započat proces převodného křížení býky české červinky. Současná populace české červinky čítá 162 kusů. V případě chovu v garanci ČZU Praha je chováno 43 jedinců. JČU v Českých Budějovicích má pod svou garancí 119 jedinců, z nichž 60 je chováno na školním zemědělském statku Haklovy Dvory. V práci byly vyhodnoceny údaje o růstu a vývinu telat chovaných bez tržní produkce mléka a dále údaje o mléčné užitkovosti krav chovaných pro produkci mléka stájovým způsobem. Nejvyšší dojivosti bylo dosaženo při nenormované 173 denní laktaci, celkové množství činilo 1 469 kg mléka. Nejvyšší průměrná tučnost dosahovala 3,80 % a obsah bílkovin 3,52 %. Ukazatele růstu a vývinu byly přepočteny na jednotný věk 120 a 210 dní. Průměrná hmotnost 4 jedinců ve věku 120 dní byla 114 kg, nejvyšší přírůstek byl zaznamenán u býčka a činil 934 g. Průměrná hmotnost 2 kusů v přepočtu na jednotný věk 210 dní byla 221 kg, nejvyššího přírůstku dosáhla jalovička, a to 1 038 g. Zároveň probíhala analýza genetické struktury populace a na základě výsledků byla početně charakterizována četnost jednotlivých lokusů a mikrosatelitů v dané populaci. Genotypizace lokusů pro DGAT, GH, b - LG, PRL, IGF BP3, PIT1, BLAD, LEP, DUMPS, b - CN, kappa kasein, beta kasein a ALFA S1 kasein byla provedena v souboru 272 zvířat. Četnost byla zaznamenána u mikrosatelitů RM 012, BOVCASK 35, BOVIRP, BTO BCAM, BOVPAI, BOVSEMRN, SRC 97, IGF BP3, CSS 004, IDVG A - 9, BM 6117, BM 148, BM 4621, BM 6438, BM 2113, BM 1824, BPA, BMS1658, INRA 107, INRA 23, ETH 3, ETH 225, ETH 10, TGLA 122, TGLA 126 a TGLA 227.
|
host ::
RSS.