Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 62 záznamů.  začátekpředchozí50 - 59další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Aspekty duševního a sociálního zdraví u adolescentů ve vztahu k cirkadiánnímu rytmu
VAŠINOVÁ, Iveta
V práci se zabývám problematikou duševního a sociálního zdraví u adolescentů ve vztahu k jejich cirkadiánnímu rytmu. Teoretická část práce je orientována na základní vhled do problematiky duševního zdraví, sociálního zdraví, vymezení a charakterizování období adolescence, dále je zde přiblížena problematika cirkadiánních rytmů a spánkové hygieny. Výchozí soubor dotazníkového šetření tvořilo 300 adolescentů (150 dívek, 150 chlapců) ze středních škol v Českých Budějovicích (15-18 let). Průměrný věk dotazovaných byl 16 let. Data byla získána v rámci projektu GAJU č. 101/2011/S "Psychosociální a somatické ukazatele v komparaci k cirkadiánnímu rytmu" v období květen 2011- březen 2012. Metody výzkumu tvořil výběr otázek ze 2 standardizovaných dotazníků. Otázky sociální koncepce pochází z dotazníku kvality života Cummins (1997), ComQoL - S5, který byl přeložen a upraven pro podmínky ČR. Otázky týkající se cirkadiánních rytmů jsou vybrány z dotazníku cirkadiánní typologie, CIT (Harada, Krejčí, 2010). Získaná data byla vyhodnocena pomocí základních statistických metod a výpočtů.
Aspekty duševního a sociálního zdraví u pubescentů ve vztahu k cirkadiánnímu rytmu
KŘESŤAN, Tomáš
V této diplomové práci se zabývám problematikou duševního a sociálního zdraví v souvislosti cirkadiánního rytmu. Tato práce vznikla souběžně s projektem GAJU č.101/2011/S "Psychosociální a somatické ukazatele v komparaci k cirkadiánnímu rytmu". V teoretické části práce se věnuji otázkám duševního zdrav, sociálního zdraví, vymezuji a charakterizuji zde období pubescence a ozřejmuji problematiku cirkadiánních a diurnálních rytmů. V experimentální části práce se zaměřuji na dotazníkové šetření celkem 250 pubescentů (125 dívek, 125 chlapců) Pubescenti byli ve věkovém rozmezí 11 - 13 let. Průměrný věk obou pohlaví byl 13 let. Sběr dat probíhal v období květen 2011 až únor 2012. Metodami výzkumu byly 2 standardizované dotazníky. Otázky ze sociální oblasti pochází z dotazníku Kvality života Cummins (1997), ComQoL S5. Otázky, které se zabývají cirkadiánními rytmy jsou vybrány z dotazníku Cirkadiánní typologie CIT Harada, Krejčí (2010). Získaná data byla vyhodnocena pomocí základních statistických metod a vzájemnou korelací. Z výsledku jsem zjistil, že některá data spolu korelují a sociálně duševní zdraví se ovlivňuje s pojetím a důležitostí spánku. Na počátku práce bylo stanoveno 5 hypotéz. 3 z nich se potvrdily 2 se nepotvrdily.
Analýza kvality života u dospělých žen ve věku 18 až 35 let pracujících na call centru s aspektem na psychosociální determinanty zdraví.
PÍCHOVÁ, Denisa
Tato bakalářská práce je zaměřená na analýzu kvality života žen pracujících na call centrech ve věku 18 až 35 let. Specifika této práce jsou směnný provoz a vysoké pracovní nasazení, psychická náročnost a časté stresové situace. Analýza kvality života se zaměřuje na psychickou a sociální oblast zdraví a cirkadiánní rytmy. V teoretické části rozvádím základní pojmy vyplývající z názvu práce, především jejich definice a význam. Následně v praktické části vyhodnocuji dotazník kvality života, který obsahuje otázky týkající se témat obsažených v teoretické části, a zjišťuji, jaká je kvalita života u skupiny 200 žen. Zvláště se soustředím na otázky ohledně pocitu vyhoření, celkový pocit spokojenosti a osobní pohody, a jestli má směnný provoz, ovšem bez nočních směn negativní vliv na cirkadiánní rytmy. Ke zjištění používám standardizovaný dotazník WHOQOL-BREF (krátká verze) a dotazník na cirkadiánní rytmy. Cílem mého výzkumu je zjištění vlivu této specifické práce a míra negativních dopadů pracovní zátěže na celkovou kvalitu života. V závěrečné části jsou shrnuty výsledky výzkumu, kdy z analýzy vyplývá, že práce na call centru nemá významně negativní dopady na kvalitu života ani na cirkadiánní rytmy.
Komparace cirkadiánní typologie a cirkadiánních rytmů u sportujících pubescentů (hráčů hokeje) a nesportujících pubescentů
CHRT, Jakub
Cílem bakalářské práce "Komparace cirkadiánní typologie a cirkadiánních rytmů u sportujících pubescentů (hráčů hokeje) a nesportujících pubescentů" bylo analyzovat cirkadiánní rytmy a denní návyky pubescentní mládeže. Prozkoumat a porovnat dva výzkumné soubory tvořené sportujícími (hráči ledního hokeje) a nesportujícími pubescentními chlapci. Na základě získaných výsledků potvrdit, nebo vyvrátit stanovené výzkumné předpoklady. Výzkumné šetření bylo provedeno dotazníky životních rytmů a spánkového režimu 9 - 15 let (HARADA, KREJČÍ, 2010). Naeditovaná data byla statisticky zpracována Univerzitou v Kochi a následně vyhodnocena. Výsledky ukazují rozdílnost testovaných souborů a signifikantně potvrzují většinu výzkumných předpokladů.
Komparace cirkadiánní typologie a cirkadiánních rytmů u sportujících adolescentů (hráčů metané) a nesportujících adolescentů
MELUŠOVÁ, Andrea
Tato bakalářská práce se zabývá komparací cirkadiánní typologie a cirkadiánních rytmů u sportujících adolescentů (hráčů metané) a nesportujících adolescentů, které se v různých aspektech liší, vzhledem k rozdílnému životnímu stylu, jež může mít následně ve svých důsledcích nepříznivý vliv na zdraví. Cílem práce je přiblížit téma cirkadianní typologie a cirkadiánních rytmů a prokázat jejich význam pro výchovu ke zdraví v souvislosti se zdravým životním stylem. Dalším cílem je snaha porovnat kvalitu života sportujících a nesporujících adolescentů, na základě vlivu fyzické aktivity. Výzkumná část díky dotazníkům cirkadiánní typologie prokazuje existenci jednotlivých cirkadiánních typů a jejich návyky. Na základě získaných informací navrhuje tato bakalářská práce edukační intervenční program pro rozvoj schopností nutných pro hru metané.
Cirkadiánní rytmy u sekundární řasy Chromera velia
JONÁKOVÁ, Martina
Životní cyklus mnoha známých řas je ovlivněn cirkadiánními hodinami. Zdá se pravděpodobné, že také Chromera velia, nejbližší známý fotosyntetický příbuzný apixomplexům, používá cirkadiánní oscilátor. Testovali jsme, zda kolísání abundance bičíkatých stádií (zoospor) je řízeno cirkadiánními hodinami. Tento rytmus je stabilnídokonce i v konstantních světelných podmínkách. Dále byly osekvenovány tři geny kryptochromů a následně byly fylogeneticky analyzovány. Dv ay nich byly klasifikovány jako CRY-DASH třetí jako CRY-DASH-like. Rytmičnost exprese CRY-DASH v C. velia byla také zkoumána. Hladina exprese byla rovněž testována v konstantních světelných podmínkách . Je možné, že exprese těchto genů je spojená s cirkadiánním oscilátorem. Toto je první studie cirkadiánních hodin v C. velia.
Komparace cirkadiánní typologie a cirkadiánních rytmů u sportujících pubescentů (hráčů badmintonu) a nesportujících pubescentů.
JANÁČKOVÁ, Iva
Lidé již po tisíciletí uznávají důležitost rytmů, podle kterých sklízeli a sázeli, spali a jedli. Cirkadiánní rytmy hrají v životě člověka velkou roli. Cirkadiánní preference se rozdělují na ranní a večerní typ. Sportovní pohybová aktivita má velký vliv na zdraví pubescentů, proto je považována za základní prvek zdraví. Cílem práce bylo vytvořit pro skupinu pubescentních sportovců desetitýdenní intervenční program. Provést závěrečné testování a tím ověřit jeho účinnost. Mezi použité metody patří dotazník CIP (HARADA, KREJČÍ, 2010) a záměrné pozorování badmintonistů. Z výsledků testování vyplývá, že sportující pubescenti jsou ranním typem, chodí dříve spát a mají menší problémy s usínáním než pubescenti, kteří nesportují. Po aplikaci intervenčního programu měli sportující pubescenti menší problémy s depresí. Všechny tři výzkumné předpoklady se ukázaly jako pravdivé. Výsledky této práce bude možno využívat v předmětu Výchova ke zdraví v rámci studia na Pedagogické fakultě.
Spánkový režim a diurnální rytmy u věkových skupin mužů do 30 let.
SEBERA, Jaromír
Tato bakalářská práce se zabývá spánkem, spánkovými stavy a procesy, jenž se odehrávají v mozku během spánku a cirkadiánními rytmy člověka. Hlavní úlohou této práce má být přiblížení spánkových rytmů u současné populace mužů do 30 let. Vycházím z poznatků současného výzkumu. Nejdříve byl tento výzkum uskutečněn v Japonsku, na univerzitě v Kochi a poté proběhl v České republice na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích na katedře Výchovy ke zdraví.
Intervenční výchovný program pro optimalizaci cirkadiánních rytmů u dětí 1. a 2. tříd ZŠ
WEISFEITOVÁ, Věra
Bakalářská práce se zabývá cirkadiánními rytmy ve vztahu k výchově ke zdraví s akcentem na děti mladšího školního věku a jejich rodiče. Teoretická část práce shrnuje poznatky o cirkadiánních rytmech a jejich významu v životě člověka. Další její část je zaměřena na spánek a spánkovou hygienu a samostatná kapitola je věnována charakteristice a rizikovým faktorům cirkadiánní rytmicity dětí mladšího školního věku. Výzkumná část hodnotí získané výsledky z dotazníkového šetření univerzity Kochi v Japonsku u náhodně vybraných dětí a rodičů českobudějovického regionu. Výzkumná část se dále zabývá získanými výsledky a daty z intervenčního programu zaměřeného na optimalizaci cirkadiánních rytmů, který byl sestaven a následně ověřen v praxi školní družiny. Ve výzkumné části jsou prezentovány všechny výsledky, ke kterým bylo možno v rámci intervenčního programu dojít a ve kterých bylo prokázáno narušování hygieny cirkadiánních rytmů, sníženou kvalitou spánku, nevyváženou a nepravidelnou výživou, nedostatkem pohybu a zvýšenou intenzitou hraní displejových her. Získané výsledky byly zpracovány jako metodický materiál pro harmonizaci cirkadiánních rytmů.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 62 záznamů.   začátekpředchozí50 - 59další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.