Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 34 záznamů.  předchozí5 - 14dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Postnatální změny ledvin králíka
ROČEŇOVÁ, Adéla
Ledviny jsou hlavní exkreční orgán, který dokončuje morfologický a funkční vývoj v druhově odlišném postnatálním období života jedince. Tato bakalářská práce se zabývala morfometrickými a histologickými změnami ledvin králíků. Do studie bylo zařazeno 42 králíků plemene novozélandský bílý ve věku 0, 5, 10, 14, 19, 27, 32 dní. V tomto období byla stanovena délka, šířka a hmotnost ledvin a histologické změny a ve věku 14, 19, 27, 32 dní také délka, šířka, plocha a počet ledvinných tělísek. U novorozených králíků dosahovala průměrná délka ledvin 9,75+-0,66 mm a šířka 5,88+-0,78 mm. V průběhu 32 dní došlo k nárůstu délky o 117,44 % (21,2+-1,71 mm) a šířky o 144,90 % (14,4+-1,61 mm). Nejvýraznější nárůst délky a šířky ledvin proběhl v prvních 19 dnech života (délka 110,26 %, šířka 144,56 %). Průměrná hmotnost ledvin novorozeného králíka byla 0,25+-0,03 g a 32. den 2,40+-0,83 g. V ledvinách byla do 10 dní věku pozorována nefrogenní zóna a nefrony I. a II. typu. Do 19. dne se vyskytovaly nefrony typu III. Počátek diferenciace dřeně na vnitřní a vnější zónu byl zaznamenán v 10 dnech a ve 14 dnech byly zóny plně rozlišitelné. U 14denních jedinců byla průměrná délka ledvinných tělísek 55,10+-6,32 um, šířka 67,51+-8,91 um a plocha 3125,25+-778,99 um2. Ve 32 dnech dosahovala délka 76,90+-6,26 um, šířka 93,96+-6,10 um a plocha 5963,06+-851,05 um2. Mezi tělesnou hmotností a morfometrickými parametry ledvin byly zjištěny vysoké korelační koeficienty v rozmezí od 0,886 do 0,972. Mezi hmotností ledvin a morfometrickými parametry ledvinných tělísek byly též zjištěny vysoké korelační koeficienty. Mezi plochou a počtem tělísek byl shledán záporný koeficient (rxy = -0,997).
Eggs as a Suitable Tool for Species Diagnosis of Causative Agents of Human Diphyllobothriosis (Cestoda)
LEŠTINOVÁ, Kateřina
More than 2,000 eggs of 8 species of diphyllobothriid cestodes infecting humans were compared. Combination of morphometrical and ultrastructural (surface morphology) data made it possible to distinguish all species.
Morphometric disparity in European lineages of gobies (Gobiidae)
Bílá, Kristina Beatrix ; Vukićová, Jasna (vedoucí práce) ; Frýdlová, Petra (oponent)
Hlaváči (Actinopterygii: Gobiiformes) jsou velmi pozoruhodnou skupinou ryb, nejen tím, že jsou druhově nejbohatším řádem kostnatých ryb (Teleostei), ale i tím, že dokázali kolonizovat nejrůznější typy prostředí. Díky tomu se u nich rozvinulo mnoho forem, lišících se svou morfologií. Cílem této práce bylo zjistit, zda u evropských evolučních linií hlaváčů díky opakované kolonizaci stejných typů mikrohabitatů došlo k vytvoření ekomorf, tj. zda je morfologie (tvar těla) ovlivněna nikou, a jakou roli hraje konvergentní evoluce v adaptaci na jednotlivé typy prostředí. K tomu jsem použila kvantifikaci a porovnání tvaru těla pomocí metod geometrické morfometrie. Výsledky této práce ukázaly, že u čtyř z šesti ekologických skupin studovaných hlaváčů došlo ke konvergentní evoluci a jejich tvar je ovlivněn prostředím, které obývají a jejich způsobem života, bez ohledu na příslušnost k linii a na fylogenetické vztahy. Konvergentní evoluce byla prokázána u hyperbentických, nektonických, mořských epibentických a sladkovodních epibentických druhů. Nebyla naopak prokázána u euryhalinních epibentických druhů, ani u kryptobentických druhů hlaváčů. Klíčová slova: geometrická morfometrie, konvergentní evoluce, adaptace, Gobiiformes
Experimentální model ventrální míšní léze u potkana.
Štěpánková, Kateřina ; Machová Urdzíková, Lucia (vedoucí práce) ; Martončíková, Marcela (oponent)
Poranění míchy (SCI, spinal cord injury) je poškození míšní tkáně, které způsobuje trvalé nebo dočasné změny motorických a senzorických funkcí. V humánní medicíně dochází k poranění míchy nejčastěji z ventrální strany, i přesto je většina modelů SCI provedena ze strany dorsální kvůli snazšímu chirurgickému přístupu. Cílem této práce bylo vyvinout klinicky relevantnější, snadno reprodukovatelný a poměrně finančně nenáročný model ventrální míšní léze u potkana, který co nejpřesněji napodobuje SCI u lidí od jeho patologie přes úplnost a úroveň léze až po regenerační mechanismy míšní tkáně. Pro samotný zákrok byl použit upravený 2F Fogartyho katétr, běžně využívaný pro embolektomii, který má na svém konci umístěný balónek. Balónek byl zaveden do anteriorního epidurálního prostoru skrz laminektomii na úrovni obratle Th10. Tím bylo dosaženo finální pozice balónku na úrovni obratle Th8 před fissura mediana anterior. Po správném umístění katétru byl balónek rychle nafouknut vodou na objem 10 μl nebo 15 μl po dobu 5 minut. Další dvě skupiny - laminektomie (odstranění oblouků obratlů na úrovni Th10) a katétr (umístění katétru do anteriorního epidurálního prostoru bez nafouknutí balónku) − sloužily jako kontroly. Motorické funkce byly vyhodnoceny na základě BBB testu a ladder walking testu. V BBB testu bylo...
Kraniometrická studie středoevropských populací bělozubek Crocidura suaveolens a C. leucodon (Mammalia: Soricomorpha)
Milerová, Petra ; Vohralík, Vladimír (vedoucí práce) ; Anděra, Miloš (oponent)
Mezidruhová a vnitrodruhová variabilita metrických znaků na lebce, spodní čelisti a zubech bělozubky šedé Crocidura suaveolens a bělozubky bělobřiché C. leucodon byla studována na materiálu 350 lebek a 465 mandibul bělozubek získaných rozborem vývržků sovy pálené ze čtyř oblastí ČR a jedné oblasti na jižním Slovensku. C. suaveolens byla přítomna ve všech studovaných oblastech, C. leucodon se s ní vyskytovala sympatricky pouze ve třech oblastech. Celkem bylo měřeno 21 rozměrů na kraniu, zubech a 4 rozměry na mandibule. Bylo zjištěno, že nejspolehlivějším znakem umožňujícím rozlišení lebek obou druhů je délka spodní řady zubů, v jednotlivých oblastech jejich sympatrického výskytu lze využít také vzdálenost mezi stoličkami M2 a šířku premoláru P4 . Lebky obou druhů lze také rozlišit pomocí bivariátních grafů s využitím délky a šířky premoláru P 4 a délky patra. Byla studována závislost lebečních rozměrů obou druhů na geoklimatických faktorech jako jsou zeměpisná délka, zeměpisná šířka, průměrná roční teplota, průměrný roční úhrn srážek. Bylo zjištěno, že variabilita menšího druhu bělozubky C. suaveolens je více ovlivněna geoklimatickými faktory, než variabilita větší C. leucodon. Velikost mandibuly i lebky a zubů C. suaveolens pozitivně koreluje s teplotou (což je v rozporu s Bergmannovým pravidlem) a...
Hydrologický režim vybraných jezer Vysokých Tater
Sankotová, Tereza ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Janský, Bohumír (oponent)
Diplomová práce se zabývá morfometrickou analýzou a hydrologickým režimem Skalnatého plesa a Hincových Ok, se zaměřením na roční kolísání jezerní hladiny ve sledovaném období 2011 - 2014. Dílčím cílem práce bylo batymetrické zmapování lokalit. U lokality Hincové Oká se jedná o první zmapování batymetrie vůbec. Sledované lokality z pohledu hydrologického režimu a kolísání jezerní hladiny vykazují zajímavé odlišnosti od většiny tatranských jezer, jejichž hydrologický režim je řízen srážkovými úhrny. Roční kulminace hladiny největšího jezera Hincových Ok je posunuta do jarních měsíců, příčinou kulminace hladiny v tomto období je tající sněhová pokrývka. V případě, že se více následujících dní po sobě nevyskytovaly srážky, Skalnaté pleso často vysychá, a to i během letních měsíců, kdy hladiny většiny tatranských jezer dosahují svých maximálních hodnot. Letní vysychání je však jen krátkodobé. Kolísání hladiny Skalnatého plesa je velmi dynamické. Po výrazné srážkové události hladina velmi strmě stoupá, v extrémních případech rychlostí až 0,14 m/hod. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Diferenciace v polyploidním komplexu Libanotis pyrenaica (Apiaceae)
Přívozníková, Hana ; Chrtek, Jindřich (vedoucí práce) ; Vít, Petr (oponent)
Polyploidizace patří u rostlin mezi hlavní evoluční mechanismy. V čeledi Apiaceae není častá, mezi zajímavé polyploidní komplexy tu paří Libanotis pyrenaica, s doposud zjištěným diploidním (2n = 2x = 22), tetraploidním (2n = 4 x = 44) a vzácně i triploidním (2n = 3x = 33) cytotypem. Předložená diplomová práce se zaměřila na geografický pattern ploidní diferenciace ve střední Evropě, genetickou variabilitu a některé biologické vlastnosti tohoto druhu. Použita byla metoda průtokové cytometrie, analýzy dvou úseků chloroplastové DNA (trnF-trnL a cp018-cp020), morfometrika a analýza klíčivosti semen v experimentálních podmínkách. Diploidní cytotyp byl zjištěn v celé zkoumané oblasti; v České republice zejména v Českém středohoří, jižních Čechách a roztroušeně na Moravě, na Slovensku zejména v karpatské oblasti na západní a střední části státu a v Pieninách. Tetraploidní cytotyp se vyskytuje hlavně ve východní části střední Evropy; v České republice se vyskytuje hlavně ve východním Polabí a v okolí moravských úvalů; na Slovensku zejména v Pováží, Slovenském rudohoří a Belanských Tatrách. Smíšená populace byla nalezena jen jedna (Polsko), bez objevení triploidních rostlin. Diploidní populace jsou vesměs vázané na přirozená stanoviště, tetraploidní naopak na člověkem často do značné míry ovlivněná...
Vývoj vybraných fluviálních jezer v nivě Lužnice
Hastíková, Petra ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Havlíková, Petra (oponent)
Předmětem této práce je zhodnocení vývoje vybraných fluviálních jezer v povodí Lužnice, především v úseku mezi státní hranicí s Rakouskem a Suchdolem nad Lužnicí. Řeka Lužnice v tomto úseku představuje lidskou činností velmi málo ovlivněný fluviální systém. Nachází se zde velké množství fluviálních jezer a řeka zde výrazně meandruje. První část práce se zabývá charakteristikou přírodních poměrů povodí Lužnice a vymezené nivy a problematikou jezer a jejich vymezováním. Druhá stěžejní část práce se zaměřuje na zhodnocení vývoje toku a fluviálních jezer nivy Lužnice na základě dat z leteckého snímkování. Z hlediska postupného odškrcování meandrů a napřimování toku lze konstatovat, že se řeka postupným vývojem značně zkracovala. V rámci této práce bylo také podrobně studováno 34 vybraných fluviálních jezer, u kterých proběhlo morfometrické a batymetrické měření.
Morfologie lavinových drah
Krause, David ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Treml, Václav (oponent)
Lavinová dráha je tvar reliéfu, který je modelován erozní činností základových lavin, mur a jiných svahových procesů. Skládá se z odtrhové, tranzitní a akumulační části. Předkládaná bakalářská práce se zabývá charakteristikami lavinových drah, které jsou používány v literatuře a vytváří jejich klasifikaci. Morfologická GIS analýza lavinových drah je provedena v oblasti východních Vysokých Sudet. Naměřené hodnoty 16 lavinových drah z 6 lokalit jsou statisticky zpracovány a porovnány. Ve srovnání s pohořími alpského typu jsou sudetské dráhy kratší, ale sklonové poměry jsou podobné. Výskyt lavinových drah je vázán na závětrnné oblasti anemo- orografických systémů. Orientace drah je převážně jihovýchodní, jejich sklon se pohybuje mezi 20 a 30ř a jejich délka nejčastěji mezi 200 a 400 m. Délka drah nepřímo závisí na sklonu odtrhové zóny. Morfologie lavinových drah má vazbu na plochu přilehlého bezlesí na hřebenových zarovnaných površích, odkud je eolicky transportován sníh do jejich odtrhových zón. Klíčová slova: lavina, morfometrie, východní Vysoké Sudety, Hrubý Jeseník, Králický Sněžník
Phylogeography and population structure of two loach species (Teleostei: Nemacheilidae) in Southeast Asia
Dvořák, Tomáš ; Bohlen, Jörg (vedoucí práce) ; Říčan, Oldřich (oponent)
Sladkovodní druhy ryb ze skupin Schistura robertsi a Paracanthocobitis zonalternans patří do čeledi Nemacheilidae. Nemacheilidae jsou rozšířeni po celé Eurasii a jeden druh obývá severovýchodní Afriku. Paracanthocobitis zonalternans žije v nížinném prostředí západní části jihovýchodní Asie od centrální Barmy po severní část Malajsie. Areál rozšíření je z biogeografického pohledu velmi zajímavý, protože prochází řadou biogeografických bariér, jmenovitě hranicí mezi Indickou a Indočínskou faunou podél řeky Salween, Krajskou šíjí, linií Surat thani - Krabi a linií Kangar - Patani. K této studii bylo za použití genetických (mitochondriální a jaderné sekvence), morfologických a geologických dat, využito přibližně 250 jedinců z 62 lokalit pokrývajících celý areál rozšíření Genetická data z analyzovaného materiálu ukázala sedm hlavních linií odrážejících biogeografii areálu, s minimálním výskytem překryvu, ale s několika výskyty druhotného kontaktu. Datování událostí ukázalo, že P. zonalternans vznikl před 18 ml a biogeografické analýzy ukázaly, že se tak stalo v oblasti Tenasserim (jižní Barma). Změny hladiny světového oceánu měly velký vliv na formování zmiňovaných genetických linií. U jedné z linií, která již ve fylogenetických analýzách byla výrazně vzdálená ostatním, podpořily morfologické analýzy...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 34 záznamů.   předchozí5 - 14dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.