|
|
Syndrom vyhoření - edukační model zdravotní profylaxe
RŮŽIČKOVÁ, Karolína
Bakalářská práce byla zaměřena na mapování míry postižení stresem a syndromem vyhoření pedagogických pracovníků. Výzkumné šetření bylo provedeno u 32 pedagogů-mužů ve středním věku ze základních a středních škol. Tyto poznatky byly rozšířeny o 17 absolventů (2 muži, 15 žen) česko-pasovského programu PACZion, který je zaměřen na prevenci syndromu vyhoření. Z výsledků vyplynulo, že obecným problémem učitelů se jeví fyzická vyčerpanost a nedostatek uznání a ocenění, na druhou stranu z jejich odpovědí bylo patrné, že nepochybují o svých profesionálních schopnostech a problémy ve škole nenarušují jejich soukromé vztahy. Teoretická část se zaměřuje na sběr informací a dat, objasnění základních pojmů z oblasti syndromu vyhoření a stresu jakožto jeho hlavní příčiny a na metody jejich prevence v pedagogické profesi, týkající se konkrétně mužů v produktivním věku. Závěry a doporučení pro praxi výchovy ke zdraví v prevenci syndromu vyhoření, které tato práce měla za cíl předložit, spočívají dle odborné literatury ve zdravém životním stylu, kam patří pravidelná pohybová aktivita, zdravá strava a relaxace. V prevenci vyhoření je velmi důležité umět oddělovat pracovní a osobní život, mít dobrou sociální podporu a smysl pro humor a nadhled na vykonávanou práci.
|
|
|
Vliv typu zaměstnání na vnímání stresu
NIEMCOVÁ, Markéta
Tato bakalářská práce ve své teoretické části shrnuje odborné poznatky z problematiky stresu a syndromu vyhoření. Zabývá se jak obecnou deskripcí těchto dvou propojených fenoménů a možnostmi jejich detekce a prevence, tak souvislostí mezi nimi a pracovním zařazením jedince. Výzkumná část práce se zaměřuje na zmapování závažnosti a frekvence stresových situací, na pocity vyhoření a možnosti sociálně oporných systémů u respondentů pracujících v různých typech zaměstnání a reprezentovaných třemi vzorky: učitelů, resp. budoucích výchovných poradců, manažerů nadnárodních poradenských společností a terapeutů pečujících o jedince s mentálním postižením a psychickým onemocněním. Práce dále mapuje odlišné vnímání subjektivní míry stresových událostí mezi těmito profesemi. Pro sběr dat byl užit dotazník BMS (Ayala Malach- Pines, 2005, The Burnout Measure Short Version), JSS-CZ (Spielberger, Knotková, Man, 1999, Inventář pracovního stresu) a doplňující otázky. Implikace výsledků a jejich generalizační omezení jsou součástí diskuze.
|
|
|
Psychohygiena zaměstnanců pomáhajících profesí v zařízeních poskytujících sociální služby regionu Pelhřimov
ŠUHÁJKOVÁ, Pavla
Psychohygiena (duševní hygiena) je obor, který se zabývá rozvojem a podporou duševního zdraví, prevencí duševních poruch a nemocí. Je to systém vědecky propracovaných pravidel a rad sloužící k udržení, prohloubení nebo znovuzískání duševního zdraví. Pomáhající profese jsou bezesporu všeobecně považovány za velmi náročné. Na pracovníky jsou kladeny vysoké nároky, vždy musí být připraveni pomáhat druhým s jejich problémy a těžkými životními situacemi, proto je pro udržení duševní rovnováhy těchto pracovníků dodržování zásad psychohygieny velice důležité. Cílem diplomové práce je zjistit, jak pomáhající pracovníci subjektivně hodnotí svou pracovní zátěž, zda vědí, jakým způsobem čelit této zátěži, a zjistit konkrétně, jakými prostředky psychohygieny se se zátěží plynoucí z jejich povolání vyrovnávají. Před samotným výzkumem byly stanoveny 3 hypotézy: H1: Pracovníci pomáhajících profesí v zařízeních poskytujících sociální služby v pelhřimovském regionu si uvědomují míru svého pracovního zatížení, H2: Pracovníci pomáhajících profesí jsou seznámeni s možnostmi, jak se vyrovnat s pracovní zátěží, H 3: Pracovníci pomáhajících profesí eliminují svou pracovní zátěž pomocí aktivních i pasivních prostředků psychohygieny. Pro zpracování výzkumné části diplomové práce byl použit kvantitativní výzkum, metodou sběru dat bylo dotazování, technikou byl zvolen dotazník. Výzkum byl realizován ve všech 16 zařízeních poskytujících sociální služby v regionu Pelhřimov. Výzkumný vzorek tvořilo celkem 224 zaměstnanců v pomáhajících profesích z těchto zařízení. Výzkum potvrdil všechny předpokládané hypotézy. Výsledky výzkumu mohou být k dispozici vedoucím pracovníkům zařízení poskytujících sociální služby jako podnět k aktivnímu přístupu k řešení dané problematiky. Dále by práce mohla posloužit jako zdroj důležitých informací k tématice duševní hygieny jak samotným pracovníkům pomáhajících profesí, tak i všem těm, kteří mají o tuto problematiku hlubší zájem.
|
|
|
Hodnocení stravovacích návyků sester na standardních odděleních
KADLECOVÁ, Lenka
Abstrakt Bakalářská práce Hodnocení stravovacích návyků sester na standardních odděleních programem NutriDan je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se zaměřuje na osobnost sestry, její vzdělání a podmínky k výkonu její práce. Stravovací návyky se hodnotí u sester na standardních odděleních. Dále pak je zaměřena na samotnou výživu, která je důležitá nejen pro sestry, ale i pro nás ostatní. Jsou zde rozebrány všechny složky stravy jako cukry, tuky a bílkoviny. Následují je vitamíny, minerální a stopové prvky a samozřejmě pitný režim, který je také důležitý. Prvním cílem bakalářské práce bylo zjistit, jakým způsobem se sestry stravují na standardních odděleních. Druhým cílem bylo zjistit, jestli je nějaký rozdíl ve stravování, když jsou sestry doma anebo když jsou v práci. K těmto cílům byly stanoveny tyto hypotézy: H1 Sestry na standardních odděleních se v pracovní době stravují nepravidelně. H2 Více jak polovina sester na standardních odděleních se v době volna stravují podle zásad správné životosprávy. H3 Sestry ví, jak se správně stravovat. Ve výzkumné části byla použita metoda kvantitativního výzkumu ? anonymní dotazník. Dotazník obsahoval 18 otázek, 10 otázek je uzavřených a 4 polootevřené, zbylé 4 byly doplňující. Součástí dotazníku byly také dva záznamové archy, na které sestry zapisovaly 24 hodinový jídelníček i s tekutinami, které vypily. Jeden záznamový arch byl na den, kdy byly sestry v zaměstnání a druhý na den, kdy měly volno a byly doma. Pro výzkumnou část bylo možno použít 102 dotazníků a jídelníčků. V programu NutriDan poté byly jídelníčky vyhodnoceny. Z výsledků výzkumu vyplývá, že sestry pokud jsou v zaměstnání tak přijmou méně energie než je jejich výdej. Dále z výsledků výzkumu vyplynulo, že sestry ví obecně jak se správně stravovat a jejich hodnoty BMI jsou ve většině v normě. Většina sester ví, že jejich jídelníček se liší v době volna a kdy jsou v práci, ale doma se snaží jíst pravidelně a podle zásad správné životosprávy. Proto jsou v jejich stravování znatelné rozdíly a i výsledky z NutriDanu o obsažených složkách výživy tomu napovídají vyjma proteinů a vlákniny. Tyto složky výživy jsou doma i v práci zanedbávány. Pravidelně snídají a více jak polovina jí pravidelně. Pravidelně konzumují ovoce a zeleninu a mléčné výrobky. V době, kdy jsou sestry v zaměstnání, jejich jídelníčky jsou nevyrovnané a méně výživné. V době, kdy jsou sestry v zaměstnání se sestry stravují nepravidelně a neplnohodnotně. V zaměstnání často v jídelníčcích figurují mléčné výrobky a ovoce a zelenina a jídla s vysokým obsahem cholesterolu a lipidů. V praxi by mohly být tyto výsledky poskytnuty sestrám na odděleních, aby věděly, kde dělají ve svém stravování chyby, jak je to s jejich stravováním a mohly změnit nebo upravit svoje stravování. Dále pak by výsledky mohly být publikovány v odborných časopisech nebo článcích zabývajících se touto problematikou.
|
|
|
Rodinná péče o seniory z pohledu vybraných skupin obyvatelstva
TOMKOVÁ, Hana
S rostoucím počtem starých a nemocných lidí se zvyšují nároky na ekonomicky aktivní část populace z hlediska morálního, finančního i sociálního. Rodinná péče o staré a nemocné již není tak samozřejmá jako v dřívějších dobách, odborníci mluví o odklonu od rodiny. Rodina hraje v životě každého člověka nezastupitelnou úlohu. Od nepaměti ve společnosti existuje ústavní péče, ale ukazuje se, že není nejlepším řešením pro podzim života. Cílem práce bylo zjistit postoj k rodinné péči u čtyř skupin obyvatelstva, kdy se dotazníkového šetření zúčastnili studenti Zdravotně sociální fakulty JU jako budoucí odborníci v sociální problematice, studenti Ekonomické fakulty JU jako jejich protiklad, zaměstnanci domova pro seniory, kteří jsou s nemohoucími denně v kontaktu, a skupina laické veřejnosti ve věku, kdy budou muset danou problematiku řešit. V práci byla použita metoda analýzy dokumentů s využitím techniky sekundární analýzy dat a kvantitativní metoda dotazování s použitím techniky dotazníku. Z výsledků šetření vyplynulo, že studiem různých oborů na rozdílných fakultách se u studentů liší i postoj k rodinné péči. Dále vyplynulo, že zaměstnanci domova pro seniory nejsou jednoznačně přesvědčeni, že institucionální péče je nejlepším řešením péče o seniory. Předpokladem výzkumu bylo tvrzení, že veřejnost z hlediska reality života inklinuje k rodinné péči. Toto tvrzení se potvrdilo. Postoj k rodinné péči byl zjištěn u všech dotazovaných skupin, proto cíle práce byly naplněny. Ačkoli jde současná společnost rychle dopředu a klade na jedince vyšší a vyšší nároky, stále je mezi námi dost těch, kteří se nezaleknou náročnosti péče v rodinném kruhu, protože v životě je normální péči dvakrát dávat a dvakrát přijímat.
|
|
|
Syndrom vyhoření u učitelů a zdravotníků
VOPELKOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce nabízí přehled informací, které se týkají problematiky stresu a syndromu vyhoření. Zabývám se zde zejména příčinami, příznaky, rizikovými faktory, prevencí a zvládáním stresu a syndromu vyhoření. Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit jaké jsou projevy syndromu vyhoření u zdravotníků a učitelů. Předpokládala jsem rozdílné projevy syndromu vyhoření na základě rozdílných nároků, které jsou na ně kladeny v zaměstnání. Dalším cílem bylo zjistit, jaká je informovanost zdravotníků a učitelů o syndromu vyhoření a o možnostech, jak mu čelit. Můj předpoklad byl, že syndrom vyhoření zná jen 60% dotázaných. S cílem zvýšit informovanost o syndromu vyhoření jsem vytvořila materiály, které mají jasně a stručně informovat o problematice syndromu vyhoření a prevenci. Tyto materiály byly na základě mé žádosti ohodnoceny dvěma učiteli a zdravotníky. Pro získání údajů jsem použila anonymní dotazník, který zjišťoval osobní údaje, informovanost, a pomocí Inventáře projevů syndromu vyhoření manželů Tošnerových, projevy syndromu vyhoření v rovině kognitivní, emocionální, fyzické a sociální. Zjištěné údaje jsem procentuálně vyhodnotila. Na základě vyhodnocení získaných údajů byl potvrzen předpoklad, že projevy syndromu vyhoření se u zdravotníků a učitelů objevují v různých oblastech. Bylo zjištěno, že informovanost zdravotníků a učitelů o syndromu vyhoření je mnohem nižší, než bylo předpokládáno. Hypotéza tedy nebyla potvrzena. Výsledky odkrývají velké nedostatky v informovanosti respondentů o syndromu vyhoření a možnostech, jak mu čelit. Vytvořené informační materiály byly všemi dotázanými kladně ohodnoceny a jsou považovány za přínosné. Někteří dotázaní by přivítaly další informace o syndromu vyhoření formou přednášky.
|
|
|
Změna v rámci prevence syndromu vyhoření v souvislosti se změnou legislativy.
MEDLÍNOVÁ, Eva
Práce se zabývá vzděláváním pracovníků v sociálních službách, kteří musí splňovat podle výše uvedeného zákona předepsané vzdělání nebo si vzdělání doplnit tzv. kvalifikačním kurzem pro pracovníky v sociálních službách. Pomáhající profese se vyznačuje především tím, že při ní dochází ke kontaktu s lidmi více, než v jiných povoláních. Výkon této profese bývá spojován s velkým pracovním nasazením a odpovědností. Proto jsou pracovníci v sociálních službách více vystaveni riziku vzniku syndromu vyhoření. Tento syndrom je nejčastěji prožíván jako pocit duševního, fyzického a emocionálního vyčerpání a nejenom, že vede ke zhoršování kvality poskytovaných služeb, ale má velmi nepříznivé dopady na samotného pracovníka postiženého syndromem vyhoření. Výsledkem práce bylo zjištění, že nedošlo ke zlepšení bodového skóre Inventáře projevů syndromu vyhoření a ve velké míře nedošlo ani k ovlivnění postoje pracovníků v sociálních službách k syndromu vyhoření po absolvování kvalifikačního kurzu. Taktéž nemají pracovníci subjektivní pocit, že by měl kvalifikační kurz souvislost s kvalitou jimi poskytované služby.
|
|
|
Syndrom vyhoření u generace 50 plus
SHÝBALOVÁ, Ivana
Bakalářská práce pojednává o stále více diskutovaném jevu, kterým je syndrom vyhoření. Jedná se o stav, provázený souborem typických, avšak polymorfních příznaků, které bývají výsledkem interakce pracovního prostředí, podmínek na pracovišti, nároků kladených na pracovníka, mezilidských vztahů a v neposlední řadě subjektivní povaze pracujícího. Vyhoření se pak projevuje nejen v kvalitě práce vyhořelého, ale především i v jeho osobním životě. Nejrizikovějšími jsou pomáhající profese, kde je člověk vystaven daleko většímu tlaku, míře zodpovědnosti a stresovým situacím. Šetření bylo zaměřeno na zdravotnické pracovníky v Nemocnici České Budějovice, a.s. v porovnání s pracovníky Lázní Aurora a Bertiných lázní v Třeboni. Pro výzkum byl použit již ověřený dotazník podle Tošnerových, jehož součástí je i Inventář projevů syndromu vyhoření. Dle předpokladu je náchylnost ke stresu znatelně vyšší u pracovníků nemocnice než lázní, mnozí z dotázaných zaměstnanců již na sobě příznaky naprostého vyčerpání pocítili, což se odráží i na vztazích mimopracovních. Jako možná prevence se osvědčila změna přístupu, především v aktivním využití volného času a v neposlední řadě i pomoc odborníka. Ohrožení syndromem vyhoření představuje aktuální problém zdravotnických pracovníků, proto by se měla zavést taková opatření na pracovišti, která riziko vzniku pomohou snížit. Rovněž i samotní pracovníci by měli dbát o své zdraví a dodržovat základní preventivní opatření proti vzniku syndromu vyhoření. Tato práce by měla informovat pracovníky ohrožených profesí o nebezpečí vzniku ohrožení syndromem vyhoření. Současně by měla přispět k uvědomění si, že v ohrožení vzniku syndromu vyhoření může být každý z nás v důsledku působení nepříznivých rodinných a dalších sociálních faktorů. Proto je třeba klást velký důraz na dodržování preventivních opatření, včetně dodržování zdravého životního stylu.
|
|
|
Osobnost zdravotně sociálního pracovníka
KOCANDOVÁ, Jana
První část práce věnuji teoretickému základu problematiky sociální práce, celoživotnímu vzdělávání a syndromu vyhoření, etického kodexu sociálního pracovníka. Zdravotně sociální pracovník se zabývá pomocí druhým, pokud se nachází v problémové situaci. Pomáhá lidem, aby byli schopni existovat a fungovat v interakci se svým sociálním prostředím na společensky uznávané úrovni. V praktické části práce jsem si za cíl výzkumu stanovila zjistit, zda zdravotně sociální pracovníci mají kompetence k výkonu profese a jaké techniky používají zdravotně sociální pracovníci k prevenci syndromu vyhoření. Pro sběr dat jsem zvolila písemný anonymní dotazník. Výzkum byl proveden ve zdravotně sociálních zařízeních, v 8 krajích České republiky. Celkem bylo rozdáno 160 dotazníků. Celkový soubor výzkumu tvořilo 106 respondentů. Zkoumala jsem dvě hypotézy. První zněla: Většina zdravotně sociálních pracovníků nemá dostatečné vzdělání k výkonu povolání. A druhá: Zdravotně sociální pracovníci si uvědomují rizika syndromu vyhoření.
|
|
|
Psychologická a duchovní podpora v Policii ČR
KOZÁK, Jaroslav
Práce se zabývá popsáním psychologické a duchovní podpory pro policisty. Podkladem je vymezení policie jako služby veřejnosti, kdy je policista vnímán jako představitel státní moci a zároveň jako člověk. V části věnované profesní etice je poukázáno na užitečnost etického kodexu pro policistu jako možné inspirace pro odpovědnost v roli policisty. Dále jsou popisovány negativní jevy ovlivňující policistu jako stres, traumatizující událost, krize a syndrom vyhoření. Práce se zamýšlí nad potřebami člověka potažmo i potřebami samotného policisty. Na základě shromážděných informací se dále věnuje psychologické a duchovní podpoře. Psychologická podpora má u policie určité vymezení v podobě krizové intervence, psychologického poradenství a posttraumatické intervenční péče. Duchovní podpora nemá vymezenu žádnou specifickou koncepci. Duchovní působí pouze v posttraumatických intervenčních týmech. Na podkladě průzkumného šetření a dostupné literatury je nastíněna možnost poskytování nejen psychologické, ale i duchovní podpory.
|
host ::
RSS.