|
|
Příprava a charakterizace porézních materiálů na bázi hořčíku
Březina, Matěj ; Pacal, Bohumil (oponent) ; Vojtěch, Dalibor (oponent) ; Ptáček, Petr (vedoucí práce)
V současnosti zkoumané hořčíkové materiály připravované práškovou metalurgií vycházejí ze značně obsáhlého technologického spektra, díky čemu je možné vytvářet širokou škálu materiálů. Tato práce se zaměřuje na přípravu objemových materiálů z hořčíkového prášku metodami lisování za studena a za tepla, slinováním a polem aktivovaným slinováním. Objemové materiály byly připravovány v sérii lisovacích tlaků 100 MPa až 500 MPa a slinovací teploty byly voleny v rozsahu 300 °C až 600 °C s cílem charakterizovat vliv podmínek přípravy a technologie na výsledné vlastnosti připravovaných materiálů. Připravené materiály byly hodnoceny z hlediska mikrostruktury, tvrdosti, mikrotvrdosti, tříbodového ohybu a fraktografie. Objemové materiály byly připraveny pomocí všech testovaných metod, ovšem vlastnosti těchto materiálů se značně lišily v závislosti na použité technologii. Z materiálů lisovaných za tepla měly nejvyšší pevnost a tvrdost ty, které byly připraveny při tlaku 400 a 500 MPa a teplotě 400 °C. Klasické slinování hořčíku v muflové peci a argonové atmosféře se ukázalo jako neefektivní z důvodu oxidické vrstvy na povrchu a přítomnosti kyslíku v technickém argonu. Slinování pomocí technologie SPS (Spark Plasma Sintering – slinování pomocí jiskrového výboje) bylo tím efektivnější, čím nižší byl lisovací tlak použitý na výrobu předlisků a čím vyšší byl aplikovaný tlak během samotného procesu SPS. Nejvyšší pevnosti a tvrdosti dosáhly v tomto případě materiály slinované při teplotě 600 °C připravené z volně sypaného prášku a z nejporéznějšího předlisku (100 MPa).
|
|
|
Příprava a charakterizace Ni-P povlaku na lité hořčíkové slitině AZ91
Brescher, Roman ; Buchtík, Martin (oponent) ; Wasserbauer, Jaromír (vedoucí práce)
Táto bakalárska práca sa zaoberá bezprúdovou depozíciou nikel-fosforovej (Ni-P) vrstvy na horčíkovej zliatine AZ91. V úvode teoretickej časti sú zhrnuté základné poznatky o zliatinách horčíku so zameraním na zliatinu AZ91, vplyve použitých legujúcich prvkov a nečistôt a o jej mikroštruktúre. Teoretická časť pokračuje pojednaním o Ni-P povlaku so zameraním na zloženie kúpeľa, vplyve a účinku jeho jednotlivých zložiek. Ďalej sa v tejto časti nachádza porovnanie s galvanickým niklovaním. Na záver teoretickej časti bol zhrnutý súčasný výskum použitia bezprúdovej depozície Ni-P vrstvy na horčíkovej zliatine AZ91. V praktickej časti bol pripravený Ni-P povlak na horčíkovej zliatine AZ91, pozorovaná mikroštruktúra horčíkovej zliatiny a Ni-P vrstvy, zmeraná rýchlosť depozície, hrúbka, mikrotvrdosť a zloženie povlaku. Taktiež bol pozorovaný vplyv jeho tepelného vytvrdenia. Zistilo sa, že je možné pripraviť kvalitný Ni-P povlak na horčíkovej zliatine AZ91, ktorý bol bez viditeľných defektov, alebo zjavných nežiadúcich medzivrstiev, avšak tepelným vytvrdením povlaku dochádza k jeho praskaniu. Na stanovenie koróznej odolnosti bolo vykonané potenciodynamické meranie, výsledkom ktorého bolo zistenie, že nevytvrdený Ni-P povlak predstavuje vhodnú protikoróznu ochranu. Avšak tepelným vytvrdením sa korózna odolnosť vplyvom popraskania povrchu zhoršila až na úroveň čistej zliatiny AZ91.
|
|
|
Studium mikrostruktury deponovaných Ni-P povlaků s různými obsahy fosforu
Najser, Tomáš ; Kosár, Petr (oponent) ; Wasserbauer, Jaromír (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce byla příprava a charakterizace Ni-P povlaků s různými obsahy fosforu na substrát hořčíkové slitiny AZ91. Teoretická část bakalářské práce pojednává o hořčíkových slitinách a blíže specifikuje využitý substrát AZ91. Dále se zaměřuje na Ni-P povlaky, jejich mikrostrukturu a vlastnosti. Zahrnuje také faktory ovlivňující rychlost depozice a výsledné chování těchto povlaků. V neposlední řadě jsou v teoretické části shrnuty základní principy laboratorních metod, které byly v experimentální části využity pro pozorování a charakterizaci jednotlivých vzorků. Závěr teoretické části tvoří rešerše, kde se autoři zabývají podobnou problematikou a faktory ovlivňující výsledné chování Ni-P povlaků. Experimentální část je zaměřena na depozici jednotlivých povlaků na slitině AZ91 a na jejich charakterizaci. Studium deponovaných Ni-P vrstev bylo zaměřeno na stanovení jejich mikrostrukturní povahy metodou XRD a na stanovení jejich mechanických vlastností a prvkového složení v závislosti na obsazích fosforu.
|
|
|
Modifikace povrchu pokročilých hořčíkových slitin povlaky na bázi Ni-P
Kosár, Petr ; Pacal, Bohumil (oponent) ; Nový,, František (oponent) ; Havlica, Jaromír (vedoucí práce)
Dizertační práce se zabývá modifikací povrchu pokročilých hořčíkových slitin povlaky na bázi Ni-P. V úvodu teoretické části jsou charakterizovány struktury použitých hořčíkových slitin a vliv jednotlivých legujících prvků na jejich vlastnosti. V navazující části práce jsou souhrnně popsány dosavadní poznatky v oblasti bezproudé depozice na kovové substráty. Teoretickou část uzavírá rešerše na téma současného výzkumu v oblasti poznatků týkajících se objasnění a stanovení možného mechanismu bezproudé depozice. Pro následný výzkum mechanismu bezproudé depozice na hořčíkové slitiny bylo nutné v první fázi experimentální části charakterizovat mikrostrukturu a složení jednotlivých hořčíkových slitin. Přesná prvková analýza byla provedena optickým emisním spektrometrem s doutnavým výbojem a rastrovací elektronový mikroskop s EDS analýzou byl použit pro identifikaci fází hořčíkových slitin. Pomocí elektronové rastrovací mikroskopie a podrobných prvkových analýz pokovovaného hořčíkového substrátu po jednotlivých technologických krocích depozice bylo zjištěno, že pro optimální depozici Ni-P povlaku na hořčíkové slitiny je zapotřebí kyselého moření ve směsi kyseliny octové a dusičnanu sodného. Pomocí metody XPS bylo zjištěno, že atom fosforu v redukčním činidle dihydrido-dioxofosforečnanu sodného má náboj +V. V závěru experimentální části byla pomocí elektronové rastrovací mikroskopie a detailních prvkových analýz sledována v prvních 120 sekundách nukleace a růst částic Ni-P na povrchu pokovovaného hořčíkového substrátu.
|
|
|
Microstructure and mechanical properties of ultra-fine grained titanium alloys
Václavová, Kristína ; Stráský, Josef (vedoucí práce)
Název práce: Mikrostruktura a mechanické vlastnosti ultrajemnozrnných slitin titanu Autor: Bc. Kristína Václavová Katedra / Ústav: Katedra fyziky materiálů Vedoucí diplomové práce: PhDr. RNDr. Josef Stráský, Ph.D. Abstrakt: Metastabilní β-slitiny titanu Ti-15Mo a Ti-6,8Mo-4,5Fe-1,5Al (TIMETAL LCB) byly připraveny metodou torze za vysokého tlaku (HPT), která patří mezi metody intenzivní plastické deformace (SPD). Mikrotvrdost slitin Ti-15Mo a TIMETAL LCB se zvyšuje s rostoucí vloženou deformací - tedy se zvyšujícím se počtem otáček HPT a také s rostoucí vzdáleností od středu vzorku. Nejvyšší hodnoty mikrotvrdosti po deformaci HPT výrazně převyšují mikrotvrdost dvoufázového α + β materiálu po tepelném zpracování. Deformovaná mikrostruktura byla studována rastrovací elektronovou mikroskopií a difrakcí zpětně odražených elektronů (EBSD). Výrazné dvojčatění bylo pozorováno u obou studovaných slitin. Mechanismus vícenásobného dvojčatění výrazně přispívá k fragmentaci zrn a tedy ke zjemnění mikrostruktury. Struktura defektů ve slitině Ti-15Mo byla studována pomocí pozitronové anihilační spektroskopie. Jedinými defekty detekovanými pozitronovou anihilační spektroskopií jsou dislokace. Hustota dislokací se zvyšuje s počtem HPT otáček a s rostoucí vzdáleností od středu vzorku. Nárůst hustoty dislokací je podstatným...
|
|
|
Fázové transformace v hořčíkových slitinách typu MgZnAl.
Kodetová, Veronika ; Vlach, Martin (vedoucí práce) ; Mathis, Kristián (oponent)
V předkládané práci byl detailně analyzován teplotní vývoj fázových transformací ve dvou hořčíkových slitinách MgZnAl(Ca) s různým obsahem Zn a Ca. Ve stavu po odlití a po izochronním žíhání do 240 řC byla v obou slitinách hranice zrn obsazena eutektickou fází s kvazikrystalickou ikosaedrální strukturou. V teplotním intervalu 100 řC - 250 řC byly pomocí diferenční skenovací kalorimetrie pozorovány dva, resp. tři exotermické procesy ve slitině MgZnAl, resp. MgZnAlCa. Teplotním oblastem exotermických procesů velmi dobře odpovídají teplotní oblasti změn elektrické rezistivity. V důsledku nižší koncentrace zinku a vyšší koncentrace vápníku byly ve slitině MgZnAlCa tepelné odezvy procesů, změny rezistivity i mikrotvrdost nižší než ve slitině MgZnAl.
|
|
|
Microstructural evolution of equal-channel angular pressed IF steel
Krajňák, Tomáš
Kanálové uhlové pretláčanie (ECAP - equal channel angular pressing) patrí medzi pokrokové metódy zlepšovania mechanických vlastností materiálov. Táto práca sa zaoberá skúmaním vplyvu počtu pretláčaní cestou BC na veľkosť zrna, hustotu a typ dislokácii, vývoj mikroštruktúry a mechanické vlastnosti IF ocelí pomocou svetelnej mirkoskopie, difrakcie spätne odrazených elektrónov (EBSD), analýzy röntgenových difkračných profilov , meraním mikrotvrdosti a ťahovými deformačnými skúškami. Bolo zistené, že veľkosť zrna klesá so zvyšujúcim sa počtom pretláčaní. Súčasne mikrotvrdosť, hustota dislokácii a medza pevnosti narastá. Pozoroval sa aj vývoj mikroštruktúry so zvyšujúcim sa počtom pretláčaní, pričom sa sústredilo na tvorbu vysokouhlových hraníc.
|
|
|
Studium vlastností titanu připraveného metodami intenzivní plastické deformace
Zháňal, Pavel ; Harcuba, Petr (vedoucí práce) ; Král, Robert (oponent)
V předložené práci byly studovány vlastnosti komerčně čistého titanu čtvrté jakostní třídy připraveného metodou equal channel angular pressing (ECAP). Experimentální studium probíhalo pomocí měření mikrotvrdosti, elektrického odporu vzorku v závislosti na teplotě a optickou a elektronovou mikroskopií. Byla proměřena závislost mezi stupněm vložené deformace metodou ECAP a hodnotou mikrotvrdosti materiálu. Měřením mikrotvrdosti byla také nepřímo studována teplotní stabilita takto připraveného materiálu, která je zásadní u ultrajemnozrnných (ultra fine grained - UFG) materiálů. Proto byl také měřen elektrický odpor materiálu v závislosti na teplotě. Tato metoda umožňuje detekovat změny v mikrostruktuře materiálu. Měření elektronovou mikroskopií potvrdilo výsledky naměřené předchozími metodami. Bylo zjištěno, že UFG titan připravený metodou ECAP je teplotně stabilní přibližně do 450řC. Na této teplotě začíná zotavování materiálu, což se projevilo poklesem mikrotvrdosti a poklesem hodnot odporu. Pro vyšší teploty (přibližně od 520řC) dochází k rekrystalizaci materiálu.
|
|
|
Tepelné zpracování ocelí pro ozubená kola
Šnevajs, Matěj ; Řehořek, Lukáš (oponent) ; Jan, Vít (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá vhodnými druhy tepelného a tepelně-chemického zpracování cementačních ocelí pro výrobu ozubených kol. Experimentální část je zaměřena na zkoumání dvou konkrétních ozubených kol, vyrobených z ocelí 14 224 a ZF1A, dodané společností TATRA TRUCKS a.s. Výsledky prezentují jejich prokalitelnost, tvrdost, mikrostrukturu a mikrotvrdost cementační vrstvy.
|
|
|
Vysokoteplotní koroze litin s kuličkovým grafitem typu SiMo
Viskupič, Adam ; Kaňa, Václav (oponent) ; Roučka, Jaromír (vedoucí práce)
Při použití odlitků za teploty vyšší jak 500 °C, zejména při cyklickém tepelném namáhaní, dochází k porušení a degradaci struktury. Pro tyto účely, je vyvinuta litina s vyšším obsahem Si a Mo. Práce se zabývá litinou SiMo pro zlepšení vysoko-teplotní koroze a proti únavě ve výfuková potrubí při teplotách vyšších než 800 °C. Práce popisuje chemickou mikroheterogenitu, vlastnosti litiny, vysokoteplotní korozi a mikrotvrdost.
|
host ::
RSS.