|
|
Podmínky pro utváření klíčových kompetencí žáků na 1. stupni ZŠ
MUDROVÁ, Lenka
Diplomová práce se zabývá utvářením klíčových kompetencí u žáků na 1. stupni ZŠ. Zaměřuje se na kompetenci komunikativní, a to jak v prostředí školním, tak i mimoškolním - při volnočasových aktivitách. Teoretická část práce vysvětluje základní myšlenku klíčových kompetencí, nastiňuje historii a význam klíčových kompetencí z globálního hlediska. Klíčové kompetence jsou zde vymezeny a je zde také blíže rozpracována kompetence komunikativní. Teoretická část dále naznačuje metody a strategie vedoucí k utváření klíčových kompetencí ve škole a ve volnočasových aktivitách. V praktické části jsou zhodnoceny výpovědi pedagogických pracovníků získaných z řad učitelů různých 1. st. ZŠ i z řad vedoucích zájmových útvarů. Cílem práce je zjistit, nakolik při pedagogickém působení (ve škole i mimo ni) dochází k systematickému utváření a rozvoji klíčových kompetencí, převážně pak kompetence ke komunikaci.
|
|
|
Vnímání výtvarného umění ve volném čase dětí a mládeže
MLS, Pavel
Cílem diplomové práce bylo analyzovat vnímání dětí a mládeže ve vztahu k výtvarnému umění. V první kapitole teoretické části jsem se zaměřil na vysvětlení fenoménů, tj. výtvarné umění, estetika, kultura, kýč a vztah člověka k výše uvedeným hodnotám. V následujících kapitolách se zabývám problematikou a vymezení pojmu a významu volného času i možnosti zprostředkování výtvarného umění dětem a mládeži. Teoretickou část věnuji možnostem konfrontace dětí a mládeže s výtvarným uměním skrze různé kulturní instituce. Tuto část práce zakončuji základním dělením zájmových organizací ve volném čase. Praktická část se věnuje výtvarnému projektu ,,Kdo zná Piaristické náměstí``, {\clq}qRozhovor`` a {\clq}qObjekty v přírodě``. Cílem projektu je výtvarně vyjádřit subjektivní prožitky vyvolané vizuální percepcí konkrétního díla. Projekt je zaměřen na věkovou skupinu dětí a mládeže od 8 do 24 let. Chtěl jsem prostřednictvím projektů konfrontovat jak jednotlivé složky výtvarných oborů (malířství, sochařství a architektura) tak i vybraná slohová období (gotika, baroko a moderna). Najít způsob, jak zprostředkovat výtvarné umění formou zábavnou, naučnou i esteticky hodnotnou. Závěr diplomové práce shrnuje poznatky a postřehy z průběhu jednotlivých výtvarných kroužků, projektů.
|
|
|
VYUŽITÍ ARTETERAPIE A ARTEFILETIKY VE VOLNOČASOVÝCH AKTIVITÁCH
ŘEHÁKOVÁ, Petra
Předkládaná práce se věnuje vymezení pojmů arteterapie a artefiletiky, jejich historii a také popisuje přístupy těchto oborů jednotlivými schématy. Stěžejní oblastí práce je tvořivost a proces tvorby, které jsou pojímány za shodnou oblast arteterapie a artefiletiky. Práce uvádí základní důvody k využívání arteterapie a artefiletiky ve volnočasových aktivitách díky vymezení pozitivních účinků tvořivosti a procesu tvorby. Cílem práce je zmapovat významnost procesu tvorby, který je "jádrem" arteterapie a artefiletiky, a díky tomu upozornit na legitimnost využívání těchto oborů v rámci volnočasových aktivit výtvarného charakteru.
|
|
|
Volnočasové aktivity žáků se zdravotním postižením v základních školách praktických a v základních školách speciálních v okrese Český Krumlov a České Budějovice
ŠTIKOVÁ, Petra
Má bakalářská práce se zabývá volným časem mentálně postižených dětí, které navštěvují základní školy praktické a základní školy speciální. Teoretická část popisuje zejména problematiku volného času a mentálního postižení. Zahrnula jsem tam však i integraci mentálně postižených osob do společnosti a krátký exkurz na systém školských zařízení pro mentálně postižené žáky. Cílem práce je zjistit jaká je nabídka volnočasových aktivit v mimoškolních zařízeních pro žáky základních škol praktických a základních škol speciálních v okrese Český Krumlov a České Budějovice a zda žáci tyto volnočasové aktivity využívají. S tím souvisí další cíl, který si klade za úkol zjistit, zda mimoškolní zařízení nabízející volnočasové aktivity dostatečně informují žáky ZŠ praktických a ZŠ speciálních o své nabídce zájmových kroužků a zda je využití této nabídky závislé na finanční situaci rodiny. Posledním cílem je zjistit jaká je nabídka volnočasových aktivit v rámci ZŠ praktických a ZŠ speciálních. Průzkum byl uskutečněný pomocí dotazníku pro rodiče dětí základních škol praktických a základních škol speciálních a dále pomocí dvou řízených rozhovorů. Jeden z rozhovorů byl uskutečněn s řediteli základních škol praktických a základních škol speciálních a druhý se zástupci volnočasových zařízení. To vše v okrese Český Krumlov a České Budějovice. Ze sebraných dat vyšly následující výsledky: volnočasové aktivity v mimoškolních zařízeních jsou dostupné pro žáky základních škol praktických a základních škol speciálních a nabídka zájmových kroužků v těchto školách pokrývá potřeby žáků, kteří mají o tyto kroužky zájem. Výjimkou je základní škola praktická v Loučovicích, která žádné kroužky nenabízí. Bylo by vhodné v této škole nějaký zájmový kroužek založit. Výzkum dále prokázal, že nutnost plateb za mimoškolní zájmové aktivity, není příčinou, proč děti tyto kroužky nenavštěvují. Hlavní problém je v informační síti mezi volnočasovými zařízeními a školou a následně mezi školou a rodiči dětí. Pak situace dopadá tak, že děti navštěvují pouze kroužky v rámci školy, i když by měly větší rozsah výběru v mimoškolských zařízeních.
|
|
|
Volný čas středoškolské mládeže
VERNEROVÁ, Zdenka
Práce se zabývá problematikou volného času mládeže. První kapitola charakterizuje adolescenci, zejména socializaci a hledání identity adolescenta. Dále je definován volný čas. Ve třetí kapitole je popsán volný čas středoškolské mládeže. Uvedeny jsou nejčastější volnočasové aktivity a zájmy středoškoláků, představy o náplni volného času.
|
|
|
Volný čas a osoby se zrakovým postižením
NOVOTNÁ, Petra
Diplomová práce se zabývá možnostmi smysluplného využívání volného času osob se zrakovým postižením. Nejprve vymezuje zrakové postižení, jeho klasifikaci či etiologii, dále poukazuje na možnosti trávení volného času v různých volnočasových aktivitách. Také popisuje instituce, které mohou osoby se zrakovým postižením integrovat. Integrace je pro osoby se zrakovým postižením důležitým mezníkem již od narození a pokračuje až do období dospělosti, kde se důležitou oblastí stává pracovní uplatnění. Celá práce je ukončena dotazníkovým šetřením, které tuto práci pouze dokresluje.
|
|
|
Volnočasové aktivity dětí základních škol speciálních a základních škol praktických
LEPIČ, Jiří
V předložené bakalářské práci jsem se zaměřil na volnočasové aktivity dětí základních škol praktických a základních škol speciálních. Z teoretických východisek jednoznačně vyplývá, že smysluplné využití volného času mládeže je podmíněno mnoha faktory. Z odborné literatury je známo, že důležitou roli sehrávají jednak hodnoty a postoje, ale také prostředí, ve kterém mládež vyrůstá. Cílem bakalářské práce bylo zjišťování zda jsou rodiče dětí základních škol praktických a základních škol speciálních v Písku, Strakonicích a Milevsku dostatečně informováni o organizacích zabývajících se volnočasouvou aktivitou. Dále jsem se v této práci zaměřil na počet dětí, které se věnují organizovaným volnočasovým aktivitám a ve kterých organizacích tyto aktivity vykonávají. K výzkumu jsem použil tři druhy dotazníků. První dotazník byl určen pro rodiče dětí základních škol praktických a základních škol speciálních, druhý dotazník byl určen pro zaměstnance základních škol praktických a základních škol speciálních a třetí pro zaměstnance organizací zabývající se volnočasovou aktivitou. Výsledky, které jsem díky dotazníkům měl k dispozici jsem poté statisticky zhodnotil. Mnou sebraná data v Písku, Strakonicích a Milevsku vyvrátila hypotézu číslo jedna. Hypotéza číslo dva byla potvrzena v první části a ve druhé časti byla vyvrácena. Z vyhodnocených výsledků vyplývá následující závěr. Rodiče dětí základních škol praktických a základní škol speciálních v Písku, Strakonicích a Milevsku jsou nedostatečně informováni o organizacích nabízejících volnočasovou aktivitu. Tento fakt zapříčiňuje to, že děti základních škol praktických a základních škol speciálních navštěvují v nadpoloviční většině pouze zájmové kroužky pořádané školou i přes to, že by mohli vybírat z daleko širšího spektra zájmových kroužků, jelikož jejich rodiče jsou ochotni za tyto aktivity zaplatit potřebné finanční prostředky.
|
|
|
Volnočasové aktivity romských dětí na Prachaticku.
PETRŮ, Libuše
Romská populace je v současnosti silně znevýhodněná. Romské děti často provozují činnosti živelně a propadají patologickým závislostem. Úkolem současné společnosti je těmto je{$\neg$}vům zamezit, nabídnout dětem kvalitní využívaní volného času. Efektivní využívání volného času by mělo být nezbytnou součástí života všech dětí. Projekty volnočasových aktivit pozitivně působí na integraci romských dětí. Současně jsou nástrojem prevence sociálně-patologických jevů ve společnosti. Cílem práce je zmapovat na Prachaticku docházku romských dětí v projektech volnočasových aktivit pro děti většinové společnosti a v projektech určených pro romské děti. U organizátorů zájmových útvarů zjistit náplň volnočasových aktivit dětí většinové společnosti a aktivit určených pro romské děti. Z výsledků vyplývá, že romské děti dochází do kroužků pro děti většinové společnosti pravidelně. Romské děti využívají i nabídky volnočasových aktivit určených výhradně pro ně. Ze srovnání vyplývá, že náplň odpovídá svým zaměřením potřebám skupin, kterým je určena. Náplň kroužků pro romské děti je vhodně zaměřena na zájmy tohoto etnika. Zástupci romského etnika spolupracují při tvorbě náplně volnočasových aktivit určených romským dětem. Nicméně existují rezervy v této spolupráci. Organizátoři by uvítali větší aktivitu romských rodičů. Dále neexistuje konkrétní zástupce romského etnika ochotný tuto problematiku s organizátory řešit. Závěry této práce lze využít při komunitním plánování daného regionu. Výsledky výzkumu mohou být přínosné organizacím poskytujícím služby Romům. Na zjištěné poznatky lze navázat v dalším výzkumu problematiky romských dětí, které se neúčastní žádných volnočasových aktivit a výzkumu rezerv spolupráce romských rodin při tvorbě náplně volnočasových aktivit určených přímo romským dětem.
|
|
|
Vnitřní klima a možnosti řízených aktivit u klientů s mentálním postižením v zařízeních v ČR a USA.
ŠINKOVÁ, Hana
ABSTRAKT, Vnitřní klima a možnosti řízených aktivit u klientů s mentálním postižením v zařízeních v ČR a USA. Cílem této práce je zjistit a porovnat vnitřní klima a možnosti řízených aktivit v zařízeních v ČR a v USA. Cíl byl splněn pozorováním vnitřního klimatu v organizacích a vyhodnocením otázek v dotazníku, které vztahují k charakteru sociálního klimatu organizace. Z rozhovoru s vedoucími zařízení vyplynulo, že v organizaci RTR, Inc. v USA není nabízeno vyšívání, pletení, háčkování, modelování, práci s počítačem, jízda na kole, jízda na koni, práce na zahradě a péče o hospodářská zvířata. To je 9 činností z 36 uvedených v dotazníku, což je 25 %. V českých organizacích není nabízena práce s počítačem a bowling. To jsou 2 činnosti z 36 uvedených v dotazníku, což je 5,5 %. Domnívám se tedy, že se hypotéza H1: V USA využívají širší nabídku řízených aktivit než v ČR, se NEPOTVRDILA. V dotazníku v otázkách, vztahujících se k charakteru sociálního klimatu organizace, zařízení v ČR získaly 10 bodů a v USA 12 bodů. Domnívám se tedy, že hypotéza H2: V systémech Home group v USA je vnímání sociálního klimatu vyšší než v zařízeních v ČR, se POTVRDILA. Systém Group home je podobný chráněnému bydlení v ČR. Na rozdíl od ČR žijí v tomto systému klienti všech druhů a stupňů postižení. Group home má za úkol integrovat lidi s postižením do společnosti a umožnit jim žít život, co nejvíce podobný životu v rodině. Domy systému Group home jsou součástí běžné městské zástavby, od které nejsou nikterak odděleny. Život klientů v USA je více podobný životu intaktní populace než v ČR. V ČR se na klienty stále pohlíží jako na nemocné pacienty, o které se musí pečovat a kteří se musí léčit. V USA se klienti tolik nesetkávají s léčebnými terapiemi jako v ČR, ale jsou více začleněni do života, velice podobného intaktní společnosti. Klienti v ČR mají možnost uspokojení většiny svých potřeb uvnitř organizace. Z toho vyplývá, že mají menší potřebu vycházet ven z organizace, do prostředí majoritní populace. Výsledkem výzkumu k hypotéze H2 se prokázalo, že v USA organizace pečuje více o své zaměstnance než v ČR.
|
|
|
Motivace mládeže k výtvarnému umění prostřednictvím výtvarných technik v pedagogice volného času
TREJBALOVÁ, Martina
TREJBALOVÁ,M. Motivace mládeže k výtvarnému umění prostřednictvím výtvarných technik v pedagogice volného času. České Budějovice 2008. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Teologická fakulta. Katedra pedagogiky. Vedoucí práce Irena Kovářová. Cílem bakalářské práce bylo analyzovat způsoby motivace mladých lidí k pozitivnímu vztahu k výtvarnému umění. V prvních kapitolách teoretické části jsem se zabývala vysvětlením základních pojmů, které se týkaly tématu práce, a to pojmů umění, výtvarné umění, estetika a vztahu člověka k výše uvedeným hodnotám. V dalších kapitolách se věnuji problematice mládeže, problematice a významu volného času. Teoretickou část zakončuji tématem motivace. Motivace v jejím pojmovém vymezení a motivace mládeže k výtvarným činnostem prostřednictvím současných výtvarných projektů. Praktická část se věnuje výtvarnému projektu ,,Barevné vnímání hudby``. Cílem projektu je výtvarně vyjádřit subjektivní zážitky, vyvolané sluchovým vnímáním hudby. Projekt je zaměřen na věkovou skupinu mládež. Motivovat mládež nejen k výtvarné, ale k jakékoliv činnost je čím dál těžší. Proto jsem chtěla prostřednictvím projektu objevit jeden ze způsobů, jak věkovou skupinu mládež k výtvarné činnosti motivovat. Závěr bakalářské práce shrnuje poznatky a postřehy z průběhu výtvarného projektu.
|
host ::
RSS.