|
|
Eticko-psychologické kontexty vztahu sociálního pracovníka a klienta
SÝKOROVÁ, Eva
Práce reflektuje vztah sociálního pracovníka a klienta v eticko-psychologických kontextech a zprostředkovává porozumění jeho významu. Informuje o podmínkách vytváření optimálního vztahu mezi sociálním pracovníkem a klientem, ale i o rizicích, které mohou vzájemný vztah narušovat, zejména o riziku moci. V práci je charakterizován sociální pracovník, klient a jejich vztah z hlediska profesní etiky. Má-li být etická úvaha kompetentní, musí zahrnovat i psychologické poznatky jako jsou lidské potřeby, pohnutky a motivace jednání. V závěru práce jsou formulována etická východiska, která by měl sociální pracovník ve vztahu ke klientovi zohlednit. Jedná se o lidskou důstojnost, respekt, autonomii, odpovědnost, závislost a zranitelnost.
|
|
|
Ztráta smyslu života - Úloha a odpovědnost pracovníka pomáhajících profesí při práci s klientem, který ztratil smysl života
MÍKOVÁ, Markéta
Práce se zabývá tím, jakou úlohu a odpovědnost má v současné době pracovník pomáhajících profesí při práci s klientem, který ztratil smysl života. Práce odpovídá na otázky, jaké okruhy znalostí by měl pomáhající o této problematice mít, aby mohl poskytnout klientovi kvalitní a odbornou péči. Jsou zde zmíněny životní situace, kde lze ztrátu smyslu života předpokládat, zhodnocena rizika ztráty smyslu života a nastíněno, jakou roli a odpovědnost má v této situaci pracovník pomáhající profese. Vycházím především z literatury existenciálně smýšlejících autorů a pak z odborné literatury zaměřené na psychologii, psychiatrii, sociální práci a etiku.
|
|
| |
|
|
Etika auditorů v praxi
SVOJŠOVÁ, Pavlína
Ve své diplomové práci jsem zhodnotila a posoudila činnosti auditorů ve vazbě na etiku chování v podmínkách legislativy ČR. Zaměřila jsem se na publikované případy pochybení auditorů a následné sankční postihy. Etické chování auditora je základem jeho profesionality. V souvislosti s účetními skandály, falšováním účetních a auditorských zpráv začala veřejnost živě diskutovat mj. o odpovědnosti auditorů za odhalování podvodů vedoucích ke zkreslení účetních závěrek účetních jednotek a do popředí pozornosti auditorů se začaly dostávat zásady etického chování, později zakotvené v právních a profesních normách včetně etického kodexu Mezinárodní federace účetních (IFAC). Očekávání mnoha uživatelů účetních závěrek od zprávy auditora jsou až příliš vysoká a většinou jdou až nad rámec toho, co auditor může reálně ověřit a potvrdit. Je však třeba přiznat, že ne všichni auditoři jsou si své odpovědnosti ve vztahu ke zkreslení účetní závěrky v důsledku podvodu či pochybení dostatečně vědomi a přizpůsobují ji adekvátně své auditorské postupy. Jistě stojí za zmínku nejviditelnější dopad účetních skandálů na účetní a auditorskou profesi, a to pád firmy Arthur Andersen, jedné z tehdejší ?Velké pětky? auditorských společností. Účetní profese reagovala rozvinutím a zpřísněním etických norem s důrazem na jednání profesních účetních ve veřejném zájmu, nikoli pouze v zájmu jednotlivých klientů nebo zaměstnavatelů. Role auditora ve společnosti je nenahraditelná. Kvalita prováděných auditů se však v konečném důsledku odvíjí od disciplíny auditora, jeho vzdělávání, kontroly ze strany Komory a Rady pro veřejný dohled nad auditem, ale i tlaku uživatelů účetních závěrek a představitelů společnosti na kvalitu a odůvodněnost výstupů. Etika v práci auditora a její dodržování jsou v životě auditora tím, co určuje jeho dobrou pověst.
|
|
|
Svoboda vůle a přístup k informacím o vlastních intencích
Havlíček, Ondřej ; Hvorecký, Juraj (vedoucí práce) ; Horáček, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou svobodné vůle a věrohodností introspektivního přístupu k záměrům jednání. Tradiční problém svobodné vůle, odpovědnosti a determinismu se dostává v současnosti do popředí především díky rozvoji kognitivních věd. Na základě jejich poznatků mnoho autorů považuje svobodnou vůli za iluzi. Cílem práce je diskutovat tradiční konceptualizaci tématiky a ukázat její problematičnost. Snažím se namísto ní navrhnout alternativní, kompatibilistické pojetí svobody a odpovědnosti, které je vnitřně koherentní a v souladu s poznatky vědy. Jádrem práce je replikace a modifikace nedávné experimentální studie zkoumající svobodné rozhodování a introspektivní přístup k vlastním intencím. Účastníci experimentu prováděli reflexivní akce, kterým mylně přisuzovali záměrnost. Cíle teoretické části práce bylo dosaženo na základě studia rozsáhlé zahraniční literatury. Me-todou je filosofická analýza pojmů s důrazem na současné vědecké poznatky. Metodou empirické části je kognitivně-psychologický experiment zahrnující měření a analýzu reakčních časů a evokovaných potenciálů. Nejprve je provedena diskuze pojmů relevantních k problému svobodné vůle. Poté je podán výklad nejdůležitějších experimentů zpochybňujících tradiční intuice o lidské mysli a svobodě vůle. Následuje podrobný popis mého experimentu, jeho výsledků a implikací. Nakonec jsou vysloveny závěry ohledně povahy svobodné vůle a odpovědnosti a některé implikace pro trestní právo a běžný život. Ačkoli se v teoretické části opírám o poznatky množství autorů, přispívám ve značné míře svými vlastními názory a argumenty. Významným vlastním přínosem je pak především empirická studie, jejíž realizace si vyžádala mimo jiné vytvoření prezentační aplikace, provedení experimentálních úloh s relativně velkým počtem účastníků a matematické a statistické zpra-cování získaných dat.
|
|
|
Druhý mezi fenoménem a dialogem
ALBRECHT, David
Nový pohled na vnímání druhého přinesly dvě filosofické tradice: fenomenologie a dialogický personalismus. Obě na sebe vzájemně v otázce druhého působily a jejich reflexe nechala vzniknout velmi pozoruhodné myšlenkové interakci. Práce představuje pojetí druhého v obou tradicích a zároveň se pokouší vystihnout jejich vzájemný vztah a míru vlivu jedné na druhou, se zdůrazněním prvořadosti etiky, jak se projevila v historickém vývoji obou uvedených filosofických tradic, a v níž se snad problém druhých myslí reálně řeší.
|
|
|
Moc a odpovědnost dítěte
SVOBODOVÁ, Kateřina
Tato práce se formou literárního přehledu zabývá problematikou vývoje chápání moci a odpovědnosti u dětí a moderním pojetím výchovy, prostřednictvím které se rodiče snaží působit na své děti tak, aby byly schopné socializace a dlouhodobého fungování v běžném životě bez konfliktů s obecně platnými zákonitostmi soužití. V úvodu definuji nejdůležitější sociální skupiny ovlivňující vývoj jedince. Dále se krátce zmiňuji o celkovém morálním vývoji dítěte, protože ovládání touhy po moci a uvědomování si odpovědnosti patří k celkovému pochopení základních principů lidského jednání ve společnosti. V další části se již zabývám vlastní problematikou vývoje uplatňování vlastní moci, nalézáním hranic pro projevy a činy při kontaktu s okolím a postupným uvědomováním si odpovědnosti za své činy. V souvislosti s mocí se nelze nezmínit o agresi, která se mezi dětmi objevuje čím dál tím častěji a je velmi obtížné ji řešit. V práci popisuji obtíže, se kterými se rodiče mohou při výchově setkat, a postupně doporučuji přístupy, které rodičům pomáhají v tom, aby děti zbavili pocitu všemohoucnosti a nadřazenosti, který se objeví u naprosté většiny z nich, a aby jejich potomci pochopili, že je důležité být zodpovědný. V závěru ve zkratce nastiňuji, kdy je dítě chápáno jako zodpovědný uživatel svých práv a povinností z hlediska zákona. Cílem práce bylo ukázat, že prvotní uchopení moci a odpovědnosti dětmi se neslučuje s normami pro běžný život ve společnosti. Rodiče tedy musí vést potomka cílenou a vytrvalou výchovou k modifikaci chování a posunu chápání těchto pojmů.
|
|
|
Role a význam sociálního pracovníka ve výchově k odpovědnému rodičovství
POSEKANÁ, Radka
Práce se zaměřuje na roli a význam sociálního pracovníka ve výchově k odpovědnému rodičovství. Vychází přitom z definice odpovědného rodičovství, jak je formulována v církevních dokumentech, především v pastorální konstituci Druhého vatikánského koncilu ?Gaudium et spes?. Zde prezentované aspekty odpovědného rodičovství vykazují svoji relevanci pro co nejširší praxi, bez ohledu na náboženské přesvědčení člověka. V návaznosti na ně práce řeší etické otázky, které v sociální práci ve vztahu k rodičovství vyvstávají. Práce nabízí možná, konkrétní, eticky akceptovatelná východiska pro praxi sociálního pracovníka.
|
|
|
Odpovědnost statutárního orgánu v oblasti trestního práva
Nemerád, Petr ; Moravec, Tomáš (vedoucí práce) ; Neděla, Radek (oponent)
Bakalářská práce "Odpovědnost statutárního orgánu v oblasti trestního práva" se zabývá charakteristikou trestní odpovědnosti statutárního orgánu v současné právní úpravě (květen 2012). Cílem této práce je poskytnout souhrnné informace o trestní odpovědnosti statutárního orgánu. Práce je rozdělena do šesti kapitol. První z nich se zabývá právní odpovědností obecně. Druhá kapitola popisuje trestní odpovědnost. Následující kapitoly charakterizují postavení statutárního orgánu v trestním právu a trestní odpovědnost osob jednajících jménem právnické osoby. Poslední kapitola se zaměřuje na možné delikty členů statutárních orgánů a jeden z nich analyzuje.
|
|
|
Analýza současného institucionálního nastavení odpovědnosti za ekonomické škody způsobené černou zvěří v České republice po roce 2000
Hekrle, Marek ; Louda, Jiří (vedoucí práce) ; Řežábek, Pavel (oponent)
Rostoucí početní stavy divokých prasat způsobují ekonomické škody, celospolečenská rizika a nebezpečí šíření infekčních onemocnění. Zákon o myslivosti ČR č. 449/2001 Sb. definuje černou zvěř jako obnovitelné přírodní bohatství nepatřící konkrétnímu subjektu a stanovuje odpovědnost myslivců za ekonomické škody, které způsobuje. Pro potřeby práce byla sestavena dotazníková šetření adresovaná zemědělsky hospodařícím subjektům v ČR i zástupcům mysliveckých sdružení v ČR. Práce potvrdila hypotézu autora, že současné institucionální nastavení hospodaření s černou zvěří vede díky špatné vymahatelnosti ekonomických škod pouze k omezenému vyjednávání mezi myslivci a zemědělci. Zemědělsky hospodařící subjekty v převážné většině případů ekonomické škody po myslivcích nevymáhají anebo je vymáhají neekvivalentně k jejich výši. Myslivci se tak dostávají do pozice černých pasažérů participujících na neochotě a nedostatečných motivacích zemědělců ekonomické škody vymáhat. Současné institucionální nastavení tak nepodporuje princip odpovědnosti a osobních motivací subjektů a neumožňuje optimalizovat početní stavy černé zvěře a tím ani snižovat ekonomické škody.
|
host ::
RSS.