Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 41 záznamů.  začátekpředchozí31 - 40další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Obsah rizikových prvků v půdě a vegetaci na vybraných místech v Hradci Králové
Bartošová, Tereza ; Száková, Jiřina (vedoucí práce) ; Hejtmánková, Alena (oponent)
Krajské město Hradec Králové leží ve Východních Čechách na soutoku řek Labe a Orlice. Jedná se o rovinaté území, s mnoha zelenými plochami a absencí těžkého průmyslu, nicméně průmyslová aktivita je soustředěna do menších podniků strojírenského, chemického, elektrotechnického či potravinářského zaměření. Všechny tyto aspekty lidské činnosti mohou být spojeny s kontaminací prostředí rizikovými prvky. Městem prochází frekventované silnice, lze proto také předpokládat přítomnost rizikových prvků v ovzduší a následně kontaminaci půdy v blízkosti těchto komunikací. Cílem práce bylo zmapovat úroveň kontaminace půdy a vegetace na území města rizikovými prvky (As, Be, Cd, Co, Cr, Cu, Mo, Ni, Pb, V a Zn). Podle odběrového schematu, které zahrnovalo 86 odběrových míst, byly odebrány vzorky půdy a nadzemní části rostlin druhu pampeliška lékařská (Taraxacum sect. Ruderalia), a rdesno ptačí (Polygonum aviculare). Pro získání obsahu rizikových prvků byly provedeny laboratorní analýzy. Naměřené hodnoty obvykle nepřesahují povolené limity pro obsah prvků v půdě a rostlinách stanovené vyhláškou č. 13/1994 Sb. a směrnicí č. 2002/32/ES. V případě půdy byly výrazně vyšší hodnoty potenciálně mobilizovatelných obsahů naměřeny u arzenu. To se ale neodrazilo na obsahu tohoto prvku ve vegetaci, kdy všechny výsledky byly pod mezí detekce použité analytické metody. K ojedinělému překročení normy pak došlo v několika vzorcích půd v případě olova a kadmia. Zatímco u olova nebyly pozorovány zvýšené obsahy tohoto prvku ve vegetaci, u kadmia došlo v několika případech k překročení normy pro objemová krmiva u pampelišky. Rdesno ptačí ukázalo nižší schopnost akumulace rizikových prvků ve srovnání s pampeliškou lékařskou. Lineárni regresní analýza ukázala, že že není významná závislost obsahu prvků v půdě a vegetaci na vzdálenosti odběrového místa od frekventované komunikace. Zdá se tedy, že obsahy prvků v půdě a vegetaci nejsou ovlivněny dopravou. Vzhledem k významné pozitivní korelaci většiny prvků (kromě Cd a Zn) v půdě lze předpokládat, že hladiny prvků v půdě jsou dány spíše charakterem podloží. Tato spekulace by ale vyžadovala podrobnější geologický a geochemický průzkum dané lokality. Lze shrnout, že na území Hradce Králové nebyla zaznamenána vysoká úroveň kontaminace půdy rizikovými prvky, což se odrazilo i na nízkých obsazích těchto prvků ve vegetaci.
Geochemická charakteristika půdního prostředí se zaměřením na kontaminaci podél vybraných silničních komunikací
Ambrožová, Pavlína
Půdy podél silničních komunikací jsou ovlivňovány provozem dopravy. Na 35 moravských lokalitách lišících se intenzitou provozu dopravy byly odebrány povrchové půdní vzorky, které byly podrobeny XRF spektrometrické analýze. Bylo změřeno totální prvkové složení. Hodnocení výsledků proběhlo s důrazem na rizikové prvky (Cr, Ni, Cu, Zn, As, Mo, Cd, Pb). Byla zjištěna pozitivní korelace mezi intenzitou provozu dopravy a obsahem Cu a Pb v půdě. Hodnocení míry kontaminace proběhlo na základě limitů dané vyhláškou MŽP č. 13/1994 Sb. Celá diplomová práce je doplněná o literární přehled tak, aby vznikl ucelený pohled na tuto rozsáhlou problematiku.
Zhodnocení vlivu aplikace vytěžených sedimentů z vodního díla Luhačovice na obsah rizikových prvků v orné půdě
Kratěnová, Pavla ; Komendová, Renata (oponent) ; Řezáčová, Veronika (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zaměřuje na problematiku spojenou s aplikací vytěžených sedimentů na ornou půdu a jejími dopady na kvalitu této půdy na základě konkrétního případu uložení sedimentu z vodního díla Luhačovice na přilehlé zemědělské plochy. Teoretická část této práce je zaměřena na charakteristiku a funkce půdy a sedimentů, rizikové prvky v nich obsažené, metody odběru vzorků, možnosti stanovení jednotlivých rizikových prvků a popis situace vzniklé nutností uložení sedimentů získaných při čištění Luhačovické přehrady. V experimentální části jsou popsány operace odběru vzorků, jejich úpravy a stanovení obsahu vybraných rizikových prvků (Cd, Cu, Hg, Ni, Pb) metodami atomové absorpční spektrometrie. Součástí práce je zhodnocení získaných výsledků a ověření správnosti rozhodnutí o uložení sedimentů na dotčené půdní bloky.
Stanovení rizikových prvků v půdách s různým antropogenním znečištěním pomocí sekvenční extrakční analýzy
Židek, Michal ; Sommer, Lumír (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá stanovením mobility rizikových prvků v půdních vzorcích z Brna a Ostravy. Extrakce půdních vzorků byla provedena sekvenční extrakcí dle Tessiera a BCR. Byla provedena také extrakce v kyselině dusičné. Rizikové prvky byly stanoveny pomocí atomové absorpční spektrometrie. Rtuť byla stanovena pomocí atomového absorpčního analyzátoru rtuti AMA 254. Olovo, měď a zinek byly stanoveny pomocí atomové absorpční spektrometrie s plamenovou atomizací. Kadmium a vanad byly stanoveny pomocí atomové absorpční spektrometrie s elektrotermickou atomizací.
Stanovení anorganických látek přítomných v kalech z čistíren odpadních vod
Rachůnková, Hana ; Sommer, Lumír (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
V kalech odebraných z čistírny odpadních vod Modřice bude provedeno v souladu s platnou legislativou stanovení anorganických látek přítomných v čistírnách odpadních vod (rizikové prvky). Na základě získaných výsledků bude provedeno zařazení kalů do tříd a navržen způsob jejich využití.
Kontaminace půd a sedimentů rizikovými kovy
Pidima, Tomáš ; Komendová, Renata (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá půdou a sedimenty z hlediska životního prostředí. Pro vybrané těžké kovy – kadmium, olovo a rtuť jsou uvedeny informace o jejich výskytu, vlastnostech a možných zdrojích kontaminace životního prostředí. Je také zmíněna legislativa zabývající se danou problematikou. Pro určené prvky jsou uvedeny limitní koncentrace v půdě a sedimentech, metodika jejich stanovení a principy nejčastěji používaných instrumentálních analytických metod.
Využití bioakumulačních schopností vodních rostlin a mechů k posouzení znečištění vodárenského toku horní Malše vybranými rizikovými prvky.
BEDĚRKOVÁ, Ivana
Cílem diplomové práce bylo využití bioakumulačních schopností vodních rostlin, a zvláště mechů, pro monitoring výskytu rizikových prvků v povrchových vodách. Práce hodnotí obsah rizikových prvků v těchto bioindikátorech ve vztahu ke kvalitě vodárenského toku Malše. Vodní mechy citlivě odrážejí stav vodního prostředí a potvrzují z hlediska obsahu sledovaných prvků (chrom, arsen, zinek, olovo, kadmium, rtuť a uran) velmi dobrou kvalitu vody horní Malše a její vhodnost k vodárenskému využití.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 41 záznamů.   začátekpředchozí31 - 40další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.