|
|
Možnosti revitalizace potoka v intravilánu města
Zouhar, Radim ; Veselá, Olga (oponent) ; Králová, Helena (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na možnosti revitalizace potoka a jeho přilehlého území v biocentru „Na Loukách“ v Mokré Hoře. V práci je popsán současný stav a vývoj využití území. V zájmovém území se nachází soutok tří potoků. V části tohoto území je výška hladiny podzemní vody nepřirozeně nízká i vlivem úpravy potoka Rakovce. Tato práce uvádí tři možné varianty zvýšení hladiny podzemní vody v lokalitě. Vyhodnocení stavu potoků bylo provedeno pomocí metody HEM. Hydrotechnické výpočty byly provedeny v programu HEC-RAS.
|
|
|
Zobrazení krajiny od 17. století do počátku 20. století
KLOMFAROVÁ, Monika
Diplomová práce je zaměřena na vývoj a zobrazení krajinomalby od 17. století do počátku 20. století. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá holandskou, italskou, anglickou, francouzskou a v prvé řadě českou krajinomalbou, jejími hlavními představiteli a současným českým umělcem Františkem Hodonským, zobrazujícím krajinu v abstraktním podání. Práce nahlíží na působení impresionistického stylu, kterým byla inspirována praktická část diplomové práce. Praktická část prezentuje souhrn skic ztvárnění louky v různých podobách, kde šlo zároveň o vystihnutí okamžitého prožitku z krajiny. Přibližuje přípravu plátna a následné zhotovení tří maleb o minimálních rozměrech 50 x 80 cm.
|
|
|
Využití vhodného biotopu v okolí školy k výuce základů ekologie - projekt
KOMÁRKOVÁ, Petra
Bakalářská práce se zabývá využitím lučního biotopu pro výuku ekologie na základních školách. Práce obsahuje průzkum vybrané lokality z hlediska živočišných a rostlinných druhů. Dále obsahuje rozbor vybraných učebnic přírodopisu pro 6. a 7. ročník základní školy včetně jeho vyhodnocení a vlastní výukový projekt. Tento projekt je hlavním cílem bakalářské práce a slouží k ověření a upevnění probíraného učiva žáků 7. Ročníku ZŠ. Žáci v rámci projektu pracují v terénu, na vybrané lokalitě. Pomocí pracovních listů a zvolených her s ekologickou tématikou si ověřují získané znalosti zábavnou formou učení.
|
|
|
Ekologické důsledky ztráty stanovišť v krajinné matrix a vliv fragmenatace na populace a společenstva organismů
HELLEBRANTOVÁ, Adéla
Byl studován vliv fragmentace na populace epigeických brouků pomocí sběrů ze zemních pastí. Ty byly kladeny na třech stanovištích a to v lese, v biokoridoru a na louce. Všechny stanoviště se nacházeli v oblasti Čejkovic, poblíž Českých Budějovic v zemědělské krajině. Pro odchyt materiálu byla na všech stanovištích použita metoda zemních pastí naplněných ethylenglykolem. Pasti byly vybírány od května do září. Zjištěné druhy určeny a zařazeny do skupin dle míry tolerance k antropogennímu ovlivnění. Byl studován výskyt druhů brouků v závislosti na různě velkých fragmentech krajiny (od největšího k nejmenšímu ? les, louka, biokoridor). Největší množství druhů i největší aktivita brouků byla zjištěna v biokoridoru. Nejmenší výsledky byly zjištěny v lese. Množství druhů bylo ovlivněno velikostí fragmentů, kdy byl zjištěn obrácený vztah. Na stanovišti louka a biokoridor převládali expanzivní druhy (E- druhy odlesněných stanovišť silně ovlivněných činností člověka). V lese polovinu druhů tvořila RII. skupina (adaptabilnější druhy obývající stanoviště středně ovlivněná činností člověka).
|
|
|
Reprodukční biologie \kur{Achillea millefolium} agg. a \kur{Achillea ptarmica} v lučních a lemových společenstvech
TOMŠOVÁ, Pavla
V diplomové práci jsem se zaměřila na to, jak závisí reprodukční biologie dvou druhů řebříčku (Achillea millefolium agg., Achillea ptarmica) na jejich stanovišti výskytu v kulturní krajině (lem/louka) a na početnosti opylovačů, vyskytující se na bodě v době jejich kvetení. U rostlin jsem měřila jejich výšku velikost květenství. Následně jsem provedla klíčící pokus. Za indikátory určující reprodukční úspěšnosti jsem považovala celkovou produkci semen a jejich klíčivost.Kromě vlastního načasování kvetení je pro rostliny podstatná i délka jeho trvání, a to jednak z pohledu postupného rozkvétání květenství, tak i délce trvání samčí a samičí fáze kvetení jednotlivých květů. Při terénním pozorování jsem zjišťovala, jak dlouho rostliny uvolňují pyl a jak dlouho mají receptivní blizny.
|
|
|
Vliv trvalých travních porostů na jakost vod
DVOŘÁKOVÁ, Jitka
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem trvalých travních porostů na jakost vod. V úvodní části je uveden seznam souvisejících pojmů a historický vývoj travních porostů na území České republiky. Následující část popisuje současné využití trvalých travních porostů na našem území. Stěžejní částí práce je vliv trvalých travních porostů na jakost vod a jsou zde uvedeny i příkladové studie zabývající se touto problematikou. Cílem práce je popsat vliv travních porostů na jakost vod a zdůraznění důležitosti udržet si travní porosty v naší krajině.
|
|
| |
|
| |
|
|
Floristický průzkum části povodí řeky Oslavy mezi obcemi Velké Meziříčí a Vaneč
BORŮVKOVÁ, Zuzana
Práce se zabývá popisem vegetace v části povodí řeky Oslavy mezi obcemi Velké Meziříčí a Vaneč. Výzkum proběhl ve vegetačních sezónách 2006 a 2007. Ve formě rešerše jsou charakterizovány geomorfologické, geologické, půdní, klimatické, hydrografické poměry a základní fytogeografická charakteristika této oblasti. Vybrané druhy zjištěných rostlin byly charakterizovány a jejich výskyt je znázorněn ve schematických mapách oblasti. Bylo zde zjištěno 327 druhů rostlin. V příloze jsou uvedeny schématické mapy s místy výskytu některých druhů rostlin a fotografická dokumentace území.
|
|
|
Změny v zastoupení trofických skupin hlístic (Nematoda) na přirozeném úhoru a v půdách osetých regionálními a komerčními travními směskami
Háněl, Ladislav
Sekundární sukcese měla svůj počátek na půdě obhospodařovaného pole, které mělo poměrně nízkou abundanci hlístic (pětiletá průměrná hodnota 85 x 104 ind.m-2) s výrazně redukovanými populacemi fytofágních druhů. Na poli nejvíce dominovaly bakteriofágní rody hlístic (55 %). V průběhu sukcese došlo k nárůstu celkové abundance hlístic na 109 x 104 ind.m-2 (přirozený úhor), 140 x 104 ind.m-2 (regionální travní směska) a 154 x 104 ind.m-2 (komerční travní směska). Naproti tomu dominance bakteriofágních hlístic poklesla na 30 %, 30 % a 35 % v jednotlivých studovaných variantách. Abundance a dominance fyto-mykofágních hlístic vzrostla na variantách osetých regionální travní směskou (25 %) a komerční travní směskou (24 %), dominance fytofágních hlístic vzrostla na přirozeném úhoru (12 %). Abundance a dominance omnifágních hlístic vzrostla především na přirozeném úhoru (24 %). Abundance a dominance dravých hlístic vzrostla v jednotlivých studovaných variantách na 6 %, 4 % a 3 %.
|
host ::
RSS.