|
|
Organizované volnočasové aktivity seniorů v současné české společnosti
Kocurová, Tereza ; Kubišová, Zuzana (vedoucí práce) ; Dvořáková, Markéta (oponent)
Anotace: Tato bakalářská práce se zabývá organizovanými volnočasovými aktivitami seniorů v současné české společnosti. V první části vymezuje pojmy, které jsou obecně důležité pro jakoukoliv práci se seniory - tedy pojmy stáří stárnutí senior důchodce a dále vědy, které se problémem stárnutí a stáří zabývají. V druhé části jsou pak představeny jednotlivé druhy organizovaných volnočasových aktivit seniorů v současné české společnosti. Hlavním cílem této práce je tedy utřídit a představit různé druhy organizovaných volnočasových aktivit pro seniory v České republice a na základě několika vybraných institucí ukázat, kde a jak jsou tyto aktivity seniorům dostupné. Klíčové pojmy: Stárnutí stáří; senior; gerontologie; geriatrie; gerontopedagogika; organizované volnočasové aktivity; vzdělávání; klubová činnost; cestování; terapie.
|
|
|
Učení se češtiny v důchodovém věku
Drtinová, Simona ; Sherman, Tamah (vedoucí práce) ; Šebesta, Karel (oponent)
DRTINOVÁ, Simona. Učení se češtiny v důchodovém věku. Praha, 2013. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Fakulta filozofická, Ústav českého jazyka a teorie komunikace. Práce se z interdisciplinárního hlediska zabývá problematikou učení se cizích jazyků v důchodovém věku, jehož charakteristiky mohou být omezená ekonomická aktivita, větší množství volného času a možný výskyt určitých bariér způsobených věkem. Jako příklad učení se cizího jazyka bude sloužit případ cizinců důchodového věku v České republice, kteří se učí česky. V teoretické části je nejprve vymezeno stáří spolu se změnami, které k procesu stárnutí a stáří patří: změny jsou popsány na úrovni tělesné, kognitivní a sociální. Dále se v práci pojednává o procesu učení s důrazem na učení se cizích jazyků. V rámci pedagogicko-psychologické složky procesu učení jsou zde zmíněny jeho vybrané složky, konkrétně se jedná o motivaci k učení, různé formy výuky a roli učitele při výuce. Závěr teoretické části se zabývá nabídkou kurzů češtiny. Veškeré oblasti práce pojednávají o daném tématu vždy v obecné rovině a poté s důrazem právě na seniory. Praktická část této diplomové práce, provedená pomocí mnohočetné případové studie, se pokouší zodpovědět otázky týkající se motivace seniorů k učení se češtiny, průběhu a forem jejich učení, a to pomocí...
|
|
| |
|
|
Využití koncepčního modelu Callisty Royové při hodnocení potřeb v generaci 50+
HOTAŘOVÁ, Zdeňka
Koncepční modely v ošetřovatelské péči poskytují zdravotníkům ucelený filozoficko-teoretický rámec pro poskytování péče zdravým i nemocným jedincům. Mimo jiné také přispívají k rozvoji oboru ošetřovatelství jako samostatné vědní disciplíny, přinášejí společný jazyk, možnost, jak zefektivnit komunikaci, zkvalitnit poskytovanou péči, jsou nástrojem pro hodnocení výsledků intervencí a v neposlední řadě jsou oporou pro vzdělávání a rozvoj praxe. Model Callisty Royové vznikající již v 70. letech 20. století, nazývaný jako Adaptační model, chápe člověka jako holistickou bytost, jež je v neustálé interakci s vnitřním a vnějším prostředím. Cílem ošetřovatelství dle modelu Royové je ovlivňování zdraví jedinců ve zdraví, ale i v nemoci, a dosažení jejich efektivního adaptivního chování. Naším cílem bylo zjistit, jaká jsou specifika ošetřovatelské péče v klinické a komunitní praxi u generace 50+ s využitím Adaptačního modelu Callisty Royové. V návaznosti na stanovený cíl bylo vytvořeno šest hypotéz. K získání potřebných dat ke zpracování výzkumné části této práce bylo využito kvantitativního šetření s využitím nestandardizovaného dotazníku. Z výsledků výzkumného šetření bylo možné potvrdit pět ze šesti stanovených hypotéz. Bylo prokázáno, že s přibývajícím věkem dochází u lidí ve věku 50+ k závažným změnám u 26 hodnocených změn. Avšak nebylo potvrzeno, že životní změny u generace 50+ jsou přímo závislé na pohlaví, neboť nebyla prokázána statisticky významná souvislost mezi všemi testovanými změnami a pohlavím. Dále platí, že s přibývajícím věkem významně roste podíl těch, kteří hodnotí postoj ke změnám jako negativní. Také bylo zjištěno, že postoj mužů ke změnám je ve významně větší míře pozitivní než postoj žen. S přibývajícím věkem se respondenti přizpůsobují změnám ve svém životě se stále většími potížemi. Ale muži významně častěji uvádí, že jsou schopni přizpůsobovat se změnám bez potíží, kdežto ženy významně častěji potíže uvádí. Doporučením pro praxi je používání Adaptačního modelu Callisty Royové nejen při hodnocení potřeb u generace 50+, zejména pak využití modifikované ošetřovatelské anamnézy v praxi, která napomáhá komplexnímu posouzení pacienta/klienta. Mimo jiné práce přináší podněty pro další výzkumná šetření.
|
|
|
Fyzioterapeutická intervence u seniorů
KUBÁTOVÁ, Adéla
Tématem mé bakalářské práce je fyzioterapeutická intervence u seniorů. Stáří je vedle fyziologických změn provázeno i chorobami, které mohou vést ke snížení fyzické zdatnosti a soběstačnosti. Zároveň je častý i sedavý způsob života s nedostatečnou pohybovou aktivitou. Právě fyzioterapie je možností ke zlepšení funkčního stavu pohybového aparátu a tím zvýšení soběstačnosti a kvality života. V teoretické části práce jsou popsány fyziologické, psychické a sociální změny, které se během stárnutí u člověka objevují. Dále jsou zmíněny některé geriatrické syndromy, které souvisí s pohybovým aparátem a jsou významné z hlediska fyzioterapie. Další kapitola pojednává o významu fyzioterapie u seniorů a o specificitě kinezioterapie, manipulační léčby a fyzikální terapie u seniorů. V poslední části jsou popsány vhodné pohybové aktivity, kterým se mohou senioři věnovat. Výzkumná část práce je zpracována formou kvalitativního i kvantitativního výzkumu. Součástí výzkumu bylo odebrání anamnézy, kineziologický rozbor, vyšetření chodidla a statické stability a specifické testy chůze. Výzkumu se zúčastnilo 10 probandů žijících v domově pro seniory a 10 probandů žijících doma, jejichž výsledky byly následně porovnány. Všem probandům byl předložen i dotazník o povědomí o fyzioterapii pro zajímavost a získání přehledu z hlediska informovanosti seniorů, tudíž nebyly v práci stanoveny žádné hypotézy. Na základě vyšetření a ochoty podstoupit terapii bylo vybráno 6 probandů, kteří se podrobili terapii trvající 3 měsíce. Terapie se pak tedy zúčastnily 3 ženy z domova pro seniory a 2 ženy a 1 muž žijící doma. Cílem bakalářské práce bylo podat informace o možnostech fyzioterapie u seniorů se zaměřením na zlepšení parametrů chůze a udržení funkčního stavu pohybového aparátu. Terapie byla zaměřena na stimulaci a aktivaci svalů chodidel a podporu hybnosti kloubů dolních končetin. Výsledky vyšetření chodidla, statické stability a testů chůze dopadly lépe u seniorů žijících doma než v domově pro seniory. Po terapii došlo ke zlepšení parametrů chůze u všech šesti probandů a efekt terapie byl probandy hodnocen jako příznivý. Díky terapii došlo rovněž ke zlepšení stability stoje. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že informovanost ohledně fyzioterapie je srovnatelná u obou skupin probandů. Tato práce může být využita fyzioterapeuty a dalšími zdravotnickými pracovníky v domovech pro seniory, v nemocničních, rehabilitačních a podobných zařízeních ke zvýšení informovanosti.
|
|
|
Aplikace prvků paliativní péče u seniorů s demencí v podmínkách domova se zvláštním režimem v Břevnici
PRÁŠKOVÁ, Marie
Bakalářská práce se zabývá možností využití prvků paliativní péče u seniorů s demencí v podmínkách sociální služby, konkrétně v Domově se zvláštním režimem v Břevnici. Práce popisuje problematiku stárnutí a změny, které toto životní období přináší, především se věnuje onemocnění demence a dopadu této nemoci na život seniora. Dále představuje přístup paliativní péče, který je zacílený na kvalitu života v poslední životní fázi. Práce hledá odpověď na možnost doprovázení seniorů s demencí prostřednictvím využití prvků paliativní péče v pobytovém zařízení sociálních služeb. Poukazuje na to, že je vhodné tyto prvky do péče o seniory s demencí aplikovat, a to i přes to, že tato zařízení nemají pro zavádění paliativní péče optimální podmínky. Možnost výběru a aplikace prvků paliativní péče u seniorů s demencí se ilustruje na službě Domova se zvláštním režimem v Břevnici. Praxe daného zařízení je porovnávána s vybranými aspekty Standardů paliativní péče.
|
|
|
Senioři v rezidenčních zařízeních a jejich subjektivní vnímání potřeb
KŘIŽKOVÁ, Petra
Diplomová práce se zabývá subjektivním vnímáním potřeb samotnými klienty v rezidenčních zařízeních v Rakousku. Klíčovým teoretickým východiskem práce je typologie potřeb podle M. Max-Neefa a A. Maslowa. Na teoretickou část navazuje kvalitativní výzkum, hledající odpověď na zásadní výzkumnou otázku: Jaké potřeby vnímají senioři jako ústřední? Na základě výsledků budou formulována některá praktická opatření. Cílem diplomové práce je zjistit, jaké potřeby - s odkazem na zmíněné typologie - vnímají jako stěžejní sami senioři, jak se tyto potřeby projevují v denním životě.
|
|
|
Aktuální problémy generace 70+ žijící na malé vesnici
SAROVÁ, Klára
Cílem bakalářské práce je snaha zjistit, jakým životem aktuálně žijí staří lidé na vesnici, jaké jsou jejich mezigenerační vztahy s rodinou, přáteli, ale i jakým způsobem tráví volný čas, pečují o sebe a jaké služby využívají. Teoretická část seznamuje čtenáře s pojmy jako stáří, stárnutí, periodizace stáří, s otázkou bydlení a mezigeneračního soužití. Empirická část se soustředí na seniory s věkem nad 70 let na malé vesnici. Byly stanoveny 2 výzkumné otázky. Jakým způsobem žijí senioři 70+ na malé vesnici v domácím prostředí? S jakými problémy se potýkají senioři ve vybraných oblastech života? Takto stanovené otázky dopomáhaly k dosažení cíle. K dosažení stanoveného výzkumného cíle bylo použito metody dotazování v rámci kvalitativní strategie. Polostrukturovaný rozhovor probíhal na základě předem připravených otázek, které se mohly rozšiřovat. Výzkumný soubor tvoří 4 senioři ve stejném poměru žen a mužů. Pro účely výzkumu museli komunikační partneři splňovat 2 kritéria; věk a bydliště na malé vesnici v domácím prostředí. Výzkumný soubor je zvolen na základě účelového výběru a uskutečnil se na vesnici ležící v okrese Plzeň-jih. Z výsledků výzkumu vyplynula spokojenost seniorů, že žijí na vesnici. Senioři se necítí ochuzeni po hmotné ani duševní stránce v žádné oblasti. Jsou si vědomi toho, že věci, které je mrzí nebo vnímají jako problém, můžou do značné míry ovlivnit právě oni. Uvědomují si, že nějaká cesta vždycky existuje. Z výzkumu vyplynul i fakt, že by se některé sociální služby mohly přizpůsobit seniorům na vesnici, například v dopravě. Každý z nich se může obrátit na rodinu, ale i tak polovina na ni není nijak závislá a ve svém věku si spoustu věcí zařídí sami. Toto lze v osmdesáti letech považovat za obdivuhodné. Můžeme to připisovat zkvalitnění životního stylu a také lepšímu sociálnímu postavení ve společnosti, kdy už nejsou senioři stavěni na okraj společnosti a exkludováni. Obsah bakalářské práce by mohl být přínosem zejména pro sociální pracovníky, kteří se věnují této oblasti. Může zajímat také širokou veřejnost včetně zdravotních sester, pracovníků v sociálních službách, rodin starající se o své rodiče apod. Může sloužit i pro ty, které zajímá problematika seniorů a neznají vesnické prostředí.
|
|
|
Specifika péče o seniory
MIKUDOVÁ, Dita
Bakalářská práce s názvem Specifika péče o seniory je zaměřena na seniory a jejich postavení v dnešní společnosti, možnosti, které dnešní senioři mají, efektivní přístup a komunikaci se seniory. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. Teoretickou část tvoří šest kapitol. První kapitola definuje pojmy gerontologie a geriatrie, dále popisuje proces stárnutí a pojem stáří, jeho rozdělení a projevy stáří. Tato kapitola také představuje pojem senior, součástí jsou i potřeby seniorů, definuje demografii stářítak, jak tyto pojmy vnímají a popisují různí odborníci. Druhá kapitola se soustřeďuje na sociální politiku, její rozdělení a popisuje sociální služby určené pro seniory. Třetí kapitola definuje a popisuje příspěvek na péči, podmínky nároku na příspěvek na péči, stupně závislosti, výši příspěvku na péči pro věkovou skupinu starší osmnácti let, dále definuje, kdo je příjemcem příspěvku na péči, popisuje také vyplácení příspěvku na péči a řízení o nároku na příspěvek na péči. Čtvrtá kapitola se věnuje pojmu komunikace, přičemž definuje sociální komunikaci, neverbální komunikaci a verbální komunikaci. Tato kapitola se dále zabývá zásadami komunikace se seniory včetně komunikace se seniory se sluchovými a zrakovými problémy. Zmíněná kapitola se také soustřeďuje na chyby a bariéry, které mohou v komunikaci nastat. Pátá kapitola se zabývá volným časem a jeho funkcemi, definuje volný čas seniorů včetně přípravy seniorů na stáří. Šestá kapitola pak popisuje lékařskou posudkovou službu, definuje invaliditu a její posouzení. V empirické části je stanoven hlavní cíl, kterým se má zjistit, jak sociální systém pracuje se seniory, jak stát zabezpečuje seniory a zda je dostatek sociálních zařízení určené pro seniory. Cílem je také zjistit kvalitu života seniorů v domácím prostředí a v zařízení sociálních služeb a zjistit soběstačnost u vybrané skupiny seniorů. Byly stanoveny tři výzkumné otázky vycházející z výzkumného cíle. První otázka by měla odhalit postavení seniorů v dnešní společnosti, a zda ho sami mohou ovlivnit. Druhou výzkumnou otázkou je snaha zjistit, kde jedinci chtějí žít. Třetí výzkumnou otázkou je zjistit soběstačnost dotazovaných seniorů. K dosažení výzkumného cíle byla zvolena kvalitativní strategie. Byla použita metoda dotazování s technikou polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory byly provedeny s osmi seniory. Jedná se o sedm žen a jednoho muže. Výzkum přinesl čekané, ale i nečekané poznatky. Překvapujícím poznatkem byla dobrá informovanost dotazovaných seniorů o síti sociálních služeb, ačkoli se sociální služby moc neprezentují. Dalším překvapujícím zjištěním bylo, že většina z dotazovaných seniorů je pro vybudování nových prostor určených pro sociální služby. Výzkum dále přinesl výsledek, který jsem osobně očekávala. Tím je názor dotazovaných na nedobré postavení seniorů ve společnosti.
|
|
|
Proměna vztahu dospělých dětí k matce trpící demencí
PECNOVÁ, Iveta
Vztah mezi matkou a dítětem je významně ovlivňován utvářením osobnosti obou zúčastněných. V případě, že matku postihne demence, která promění její osobnost, lze poté předpokládat, že bude její úpadek doprovázen i transformací rodinných vazeb. Tato bakalářská práce představuje specifické životní situace dvou generací, které vzájemně spojuje mateřské pouto. Pozornost je nejprve zaměřena na stranu nemocné matky, kde je v rámci teoretické části přiblíženo její onemocnění. Dále se práce věnuje rodině a prožitkům jejích členů. Děti se postupně adaptují na roli pečovatele, přičemž se vyrovnávají s mnohými obtížemi a vlastním strádáním. Praktická část práce se věnuje způsobu prožívání vztahu z pohledu dospělého dítěte. Zvolený design kvalitativní studie mapuje zkušenosti dětí s matčinou proměnou. Výzkumný soubor je tvořen osmi participanty, jejichž matka je díky pokročilé fázi onemocnění hospitalizována na gerontopsychiatrickém oddělení. Data od nich byla získána prostřednictvím nestrukturovaných rozhovorů a dále byla podrobena analýze pomocí techniky vyložení karet. Rozbor výpovědí dcer a synů těžce nemocných žen umožnil popsat způsob, jakým se dle dětí změnila jejich role ve vztahu, a jak nazírají na matčino onemocnění. Děti si všímají, že následkem propuknutí matčiny demence došlo k proměně vzájemného emočního vztahování. Z výsledků dále vyplývá, že děti prožívají v souvislosti s matčinou situací silné pocity viny.
|
host ::
RSS.