|
|
Management krajiny povodí přehrady Dalešice
Kunčíková, Aneta ; Syrovátka, Oldřich (vedoucí práce) ; Duchek, Stanislav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá managementem krajiny v oblasti povodí přehrady Dalešice. Vodní dílo Dalešice leží na řece Jihlavě, která se potýká s kontaminací vody fosforem, dusíkem a organickými látkami. Řeka Jihlava je hlavním zdrojem technologické vody k chlazení Jaderné elektrárny Dukovany, požadující určitou kvalitu, kterou může elektrárna využít pro chlazení jaderných bloků. Primárním cílem práce je posouzení stavu krajiny modelově v oblasti Střížovského potoka, který je jako jeden z mnoha přítoků řeky Jihlavy nad vodním dílem Dalešice. Na základě využití koeficientu ekologické stability, zhodnocení územního systému ekologické stability, kvality vodního toku, zmapování výskytu významných krajinných prvků, krajinného rázu a na základě těchto poznatků byla navržena opatření, která povedou ke zlepšení stavu krajiny v oblasti po-vodí, stabilizaci odtokových poměrů (kvalita, kvantita) a zvýšení odolnosti krajiny ve vztahu k probíhajícím klimatickým změnám.
|
|
|
Analýza krajinných změn vlivem komplexní pozemkové úpravy
HEJMAN, Martin
Tato diplomová práce byla vytvořena za účelem analýzy a vyhodnocení krajinných změn na vybraných katastrálních územích s dokončenou komplexní pozemkovou úpravou. Analýza byla provedena ve čtyřech časových obdobích. Jednalo se o historické časové období z roku 1952, období před projektem pozemkové úpravy, projekční období pozemkové úpravy a současný stav krajiny. Změny, které v krajině nastaly, byly vyhodnocovány pro land use, permanentní krajinnou strukturu, hustotu cestní sítě a ekotony.Podle výsledků diplomové práce lze zjistit, jak velký podíl měl na vývoji krajinných změn projekt komplexní pozemkové úpravy pro jednotlivá zájmová území.
|
|
|
Postoje zemědělských podnikatelů ke komplexním pozemkovým úpravám
Petroušková, Barbora ; Syrovátka, Oldřich (vedoucí práce) ; Květoň, Pavel (oponent)
Cílem bakalářské práce je navrhnout taková krajinná opatření, která budou v souladu s udržitelným rozvojem, a to na vybraných katastrálních územích v povodí řeky Trnavy. Vedle toho také budou zjištěny postoje dotčených zemědělských subjektů k návrhům změn na pozemcích v jejich vlastnictví nebo pronájmu. Navržená krajinná opatření budou usilovat o obnovu základních ekologických funkcí krajiny, zejména o stabilizaci vodního režimu, obnovu biologické rozmanitosti a vytvoření základů pro vysokou kvalitu života v krajině. V teoretické části jsou definovány pojmy krajina, krajinný ráz, krajinné prvky, ekologická stabilita, management krajiny, zemědělství, jeho vývoj a vliv na krajinu, revitalizace krajiny, pozemkové úpravy a územní systém ekologické stability. V praktické části jsou popsané vybrané území -- katastrální území Hořepník a Košetice, dále představeny zemědělské podniky -- Agrodam Hořepník, s. r. o. a Agropodnik Košetice, a.s. Návrhy krajinných opatření jsou navrženy s důrazem na stabilizaci odtokových poměrů a zlepšení biologické rozmanitosti krajiny. Pomocí programu Quantum GIS jsou pak opatření zakreslena do map. Při rozhovoru se zemědělskými subjekty budou otázky zaměřené na komplexní pozemkové úpravy obecně, na navržené pozemkové úpravy a na jejich ochotu přistoupit na změny. Ze získaných odpovědí podle dotazovaných subjektů, lze konstatovat, že záleží jen a pouze na zájmech zemědělců a kultivovanosti člověka, jak se k problému pozemkových úprav staví. Bohužel je všeobecně známo, že zemědělci se na tyto úpravy dívají velmi často negativně. KPÚ jim komplikují práci, ale jsou nutné, proto je třeba hledat nástroje, které by postoje zemědělců změnily. Mezi tyto nástroje patří změna dotační politiky a postojů pojišťoven, vliv místní komunity, vzdělání a osvěta společnosti. Na základě zjištění poznatků lze říci, že tak pozemkové úpravy, které jsou v současnosti prováděny, se přizpůsobují spíše potřebám zemědělských podniků. Podle mého názoru by se ale KPÚ měly ve veřejném zájmu realizovat důsledně. Aby bylo dosaženo cíleného stavu, je zapotřebí vytvořit nástroje, které by tento proces urychlily.
|
|
|
Komplexní pozemkové úpravy v managementu krajiny
Humešová, Tereza ; Syrovátka, Oldřich (vedoucí práce) ; Květoň, Pavel (oponent)
Záměrem této bakalářské práce je vytvořit v katastrálním území obce Lukavec návrhy opatření, která budou zaměřena především na stabilizaci odtokových poměrů v této oblasti. Prostředkem k realizaci navržených opatření jsou pozemkové úpravy, které pomáhají rozvíjet přírodní a kulturní hodnoty venkova, zdravé životní prostředí a ekologické hospodaření. Teoretická část práce se zabývá významem odtokových poměrů v krajině a shrnuje zásadní a nejzávažnější vlivy, které vodní režim krajiny narušují. V praktické části je důkladně rozebráno vybrané území a navrženo několik řešení pro zlepšení základních funkcí krajiny. Tyto návrhy mohou sloužit jako podklad pro vypracování komplexních pozemkových úprav pro katastr dané obce. Dále je zjištěn stav realizace plánu společných zařízení v obci, která má ukončené komplexní pozemkové úpravy. Cílem je také zjistit, jaké jsou největší překážky v realizaci komplexních pozemkových úprav. Z práce vyplývá, že důležitost pozemkových úprav, jako nástroje pro zlepšení životního prostředí, si uvědomuje stále málo lidí a pro stát je to pouze okrajová záležitost. Nedostatečný zdroj financí způsobuje, že celý proces tvorby komplexních úprav je velmi pomalý a v podstatě ztrácí ten efekt, který by měl přinést zejména z pohledu managementu krajiny. Neexistence nástroje, který by donutil obce vyprojektovaná společná zařízení realizovat, je zásadní chyba. Velkým problémem je také složitý a nepřehledný byrokratický aparát, který vše nadmíru ztěžuje, nedostatečná snaha státu a omezené možnosti místní samosprávy. Další překážkou je neznalost, nezájem a neochota lidí tento proces podstoupit. Velmi důležitá je proto osvěta a informování lidí.
|
|
|
Management krajiny pro zvýšení atraktivity Vodňan
Piklová, Barbora ; Syrovátka, Oldřich (vedoucí práce) ; Koupilová, Monika (oponent)
Bakalářská práce se zabývá managementem krajiny v okolí Vodňan. Jejím cílem bylo vyhodnocení stavu krajiny s využitím koeficientu ekologické stability, územního systému ekologické stability, krajinného rázu a pamětihodností a následné navržení opatření, která přispějí k obnovení základních ekologických funkcí krajiny, ale také k zatraktivnění území a zvýšení možností jeho rekreačního využití. Tyto návrhy jsou zpracovány pro případné využití v rámci komplexních pozemkových úprav. Na severozápadním území se předpokládá vytvoření modelového řešení Vodňanského krajinného parku, který bude propojen s nově vybudovaným lesoparkem v intravilánu města.
|
|
| |
|
| |
|
|
CHOV KOZ NA EKOLOGICKÉ FARMĚ
JIRMANNOVÁ, Kristýna
Tématem bakalářské práce je managament chovu koz na ekologické farmě, jeho posouzení z hlediska zajištění přirozených potřeb a welfare zvířat a působení koz při údržbě okolní krajiny. Dalšími cíli je podchytit dosahovanou užitkovost koz, zpracování a prodej bioproduktů a ekonomiku chovu koz, včetně využívání jednotlivých forem dotací. Způsob chovu koz byl sledován na ekofarmě Slunečná na Šumavě, metodou vlastní účasti v péči o zvířata. Výsledky byly poté vyhodnoceny na základě studia odborné literatury a legislativy zaměřené na ekologické zemědělství a etologii koz. Byl vytvořen datový soubor základního stáda koz a stanoven denní režim na farmě s porovnáním v zimním a letním období. Dle srovnání podmínek chovu s požadavky vyplývajícími z legislativy o ekologickém zemědělství v rámci ČR i EU jsou fyziologické a etologické potřeby zvířat na farmě plněny. A to zejména díky moderním technologiím pro ustájení, dojení, porážení i pro další manipulace se zvířaty. Kozy mají možnost volné pastvy, kdy zároveň působí pozitivně i na údržbu šumavské krajiny, zejména tím, že eliminují nálety dřevin a plevelné druhy rostlin.
|
|
|
Vliv turismu a managementu krajiny v Šumavském národním parku a Chráněné krajinné oblasti na společenstva epigeických brouků
ŠŤASTNÝ, Jakub
Studie vlivu turismu a různého managementu krajiny na společenstva epigeických brouků byla prováděna metodou zemních pastí v horské oblasti Šumavy (Národní park a Chráněná krajinná oblast). Pasti byly rozmístěny na levé straně Lipenské nádrže s různou intenzitou antropogennítho tlaku (parkoviště, břeh vodní nádrže a remízek). Nejméně druhů vykazovala plocha s nejsilnějším antropogenním ovlivněním (parkoviště). Nejvyšší počet druhů byl zjištěn, v důsledku ekotonálního efektu, na břehu. Struktura společenstva lokalit parkoviště a břehu byla z 60 % tvořena eurytopními druhy. Pouze na lokalitě remízku byly stenotopní druhy v dominanci. Hlavním faktorem působícím na společenstva epigeických brouků bio-topů břehu a parkoviště je pravidelný a intenzivní management (sečení, aplikace herbicidů, fragmentace).
|
|
|
Management zemědělské krajiny a jeho význam pro ochranu biodiverzity - důsledky pro lovnou zvěř
VINCIKOVÁ, Hana
Bylo provedeno vyhodnocení hospodaření s vybranými druhy zvěře {--}Prase divoké (Sus scrofa), Srnec (Capreolus capreolus), Bažant (Phasianus colchicus) a Zajíc (Lepus europaeus) ve vybraných honitbách {--} honitba Lhenice na Prachaticku a honitba Jarov na Českobudějovicku s různým charakterem krajiny (land cover). Hlavními sledovanými údaji byly počty zastřelených a uhynulých kusů a jarní kmenové stavy. Statistika byla provedena za posledních deset let (1996-2006). Dále byl zhodnocen stav krajiny a její využití s využitím leteckých snímků a jejich zpracováním pomocí programu ArgGis. Tyto údaje byly následně vyhodnoceny s ohledem na zjištěné počty zvěře a klimatické podmínky v zadaných honitbách. Na základě krajinných indexů bylo prokázáno, že honitba Lhenice je z hlediska struktury krajiny vhodnějším životním prostředím pro zvěř než území honitby Jarov. Bylo prokázáno, že významnou roli hrají vedle antropogenních vlivů i podmínky prostředí, které není možno ovlivnit, pouze zmírnit vhodnou péčí o krajinu a vhodně zvoleným využitím území.
|
host ::
RSS.