|
|
Kriminalistické učení o oběti trestného činu
Komárková, Anna ; Musil, Jan (vedoucí práce) ; Konrád, Zdeněk (oponent)
Kriminalistické učení o oběti trestného činu Abstrakt Předkládaná diplomová práce se věnuje učení o obětech trestných činů. Cílem této práce je představit nauku o obětech zvanou viktimologie se zaměřením především na viktimologii kriminalistickou. Tato práce je rozdělena do čtyř velkých kapitol. První kapitola je věnována viktimologii obecné a vykládá stěžejní pojmy tohoto oboru, přičemž klade důraz na jejich kriminalistické užití. Tato kapitola dále pojednává o postavení a zařazení tohoto vědního oboru mezi obory ostatními, poskytuje stručný historický vhled do vývoje této disciplíny, a nakonec představuje způsoby péče o oběti trestných činů. Kapitola druhá je zaměřena na problematiku oznamování trestných činů z pohledu oběti. Nejprve se zabývá vnitřními procesy, kterými oběť po primární viktimizaci prochází, dále uvádí faktory, které oběť motivují či odrazují od učinění oznámení, a to včetně možných obav oběti ze sekundární viktimizace. Třetí kapitola pojednává o roli oběti v rámci vyšetřování trestných činů, a to především při provádění vyšetřovacích úkonů. Podrobně je rozebrán zejména výslech oběti a jeho specifika z pohledu kriminalistického, psychologického a trestněprávního, dále rekognice a konfrontace. Dále se tato kapitola rovněž věnuje otázce znaleckého zkoumání věrohodnosti oběti a jeho sporné...
|
|
|
Rekonstrukce trestného činu
Strnadová, Marie ; Krupička, Jiří (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
Hlavním tématem této diplomové práce, je rekonstrukce trestného činu. Tento zvláštní důkazní prostředek je upraven v ust. § 104d trestního řádu. Tento úkon se koná, má-li být obnovena situace, při které byl spáchán trestný čin, nebo mají-li být obnoveny okolnosti, které souvisí s trestným činem nebo k němu mají určitý vztah, pokud má být prověřena výpověď podezřelého, obviněného, spoluobviněného, poškozeného nebo svědka ale pouze v případě, že jiné důkazy provedené v řízení nepostačují k objasnění daného případu. V první kapitole je téma právní úpravy rekonstrukce trestného činu zasazeno do historického kontextu. Následuje současná zákonná úprava tohoto institutu v českém právním řádu. Dále je rozebrán pojem, význam a druhy kriminalistické rekonstrukce, ta je porovnána s vybranými zvláštními způsoby dokazování, za které je často nesprávně zaměňována. Jelikož je rekonstrukce trestného činu složitý a velmi důležitý důkazní prostředek, věnuje se meritum této práce právě přípravě, plánování, samotnému provedení, dokumentaci a vyhodnocení tohoto úkonu. Dále jsou v práci popsány dva příklady rekonstrukce trestného činu z praxe a práci zakončují úvahy de lege ferenda.
|
|
|
Prověrka výpovědi na místě - problémy teorie a praxe
Händlová, Tereza ; Krupička, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou kriminalistické metody prověrky výpovědi na místě, konkrétně pak jednotlivými otázkami stran jejího teoretického vymezení a vybranými otázkami týkajícími se jejího praktického využití v rámci činnosti orgánů činných v trestním řízení. Cílem práce je především podat ucelený pohled na tento institut a předložit zevrubný rozbor jednotlivých aspektů této metody kriminalistické praxe, jakož i následná identifikace dílčích otázek, problémů a nejasností, které v těchto souvislostech vyvstávají. První část je zaměřena na obecně teoretická východiska prověrky výpovědi na místě jakožto specifické metody kriminalistické praxe. Pozornost je věnována zejména procesu jejího konstituování v československé kriminalistice, dále jejímu pojmovému vymezení a odlišení od jiných metod kriminalistické praxe, se kterými je nejčastěji zaměňována. Druhá část této práce se věnuje vybraným praktickým otázkám vztahujícím se k prověrce výpovědi na místě. Vedle základních taktických zásad, které pro její provádění vypracovala kriminalistické teorie, je podstatná část této kapitoly věnována právním aspektům prověrky výpovědi na místě, tedy její zákonné úpravě, jejímu zařazení v systému trestního práva procesního a možnostem jejího využití, jakož i rozboru recentní judikatury a způsobu,...
|
|
|
Prověrka výpovědi na místě - problémy teorie a praxe
Händlová, Tereza ; Krupička, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou kriminalistické metody prověrky výpovědi na místě, konkrétně pak jednotlivými otázkami stran jejího teoretického vymezení a vybranými otázkami týkajícími se jejího praktického využití v rámci činnosti orgánů činných v trestním řízení. Cílem práce je především podat ucelený pohled na tento institut a předložit zevrubný rozbor jednotlivých aspektů této metody kriminalistické praxe, jakož i následná identifikace dílčích otázek, problémů a nejasností, které v těchto souvislostech vyvstávají. První část je zaměřena na obecně teoretická východiska prověrky výpovědi na místě jakožto specifické metody kriminalistické praxe. Pozornost je věnována zejména procesu jejího konstituování v československé kriminalistice, dále jejímu pojmovému vymezení a odlišení od jiných metod kriminalistické praxe, se kterými je nejčastěji zaměňována. Druhá část této práce se věnuje vybraným praktickým otázkám vztahujícím se k prověrce výpovědi na místě. Vedle základních taktických zásad, které pro její provádění vypracovala kriminalistické teorie, je podstatná část této kapitoly věnována právním aspektům prověrky výpovědi na místě, tedy její zákonné úpravě, jejímu zařazení v systému trestního práva procesního a možnostem jejího využití, jakož i rozboru recentní judikatury a způsobu,...
|
|
|
Kriminalistický význam způsobu spáchání trestného činu
Pivná, Tereza ; Konrád, Zdeněk (vedoucí práce) ; Krupička, Jiří (oponent)
Kriminalistický význam způsobu spáchání trestného činu Abstrakt Odraz osobnosti člověka je možné pozorovat v každé jeho činnosti, činnost trestná není výjimkou. Způsob spáchání trestného činu je v rámci odborné veřejnosti v současné době velmi opomíjené téma. Cílem této diplomové práce je podrobně popsat pojem způsobu spáchání trestného činu a vytyčit jeho kriminalistický význam. Vedlejším cílem práce je následně na praktických případech ukázat, zda předpoklad perseverance pachatele je pravdivý. Práce je rozdělena do dvou částí - teoretické a praktické. Teoretická část se věnuje historii vnímání této problematiky kriminalisty napříč stoletími, samotným vymezením termínu způsobu spáchání trestného činu, jeho systematickým zařazením, jeho definicí a jeho možným chápáním v jiných oborech. Dále popisuje komponenty způsobu spáchání trestného činu a jejich možné rozdělení, pojednává o determinantech způsobu spáchání trestného činu, a to jak subjektivních, tak objektivních a mechanismech, které se podílejí na utváření způsobu spáchání trestného činu. Poslední kapitola, respektive čtvrtá kapitola, teoretické části se zabývá samotným možným významem způsobu spáchání trestného činu pro kriminalistiku, a to konkrétně významem pro tvorbu vyšetřovacích verzí, kriminalistickou identifikaci, kriminalistickou evidenci,...
|
|
|
Kriminalistické učení o oběti trestného činu
Valešová, Kristýna ; Musil, Jan (vedoucí práce) ; Krupička, Jiří (oponent)
Kriminalistické učení o oběti trestného činu (kriminalistická viktimologie) Abstrakt Předložená diplomová práce na téma kriminalistické učení o oběti trestného činu (kriminalistická viktimologie) si klade za cíl své čtenáře seznámit s oborem viktimologie, jeho základními pojmy a právním vývojem postavení obětí v právu českém, evropském i mezinárodním. Dále má tato práce za cíl poskytnout náhled na obor kriminalistické viktimologie. Práce se člení na úvod, pět kapitol a závěr. V úvodních kapitolách se práce soustředí na vymezení základních pojmů viktimologie, neboť vymezení a pochopení těchto pojmů je nezbytné pro další text práce, jež s nimi pracuje. Prostor je zde věnován také stručnému popisu vývoje viktimologie. V práci je věnován prostor také rozebrání tématu viktimizace obětí a to primární, sekundární i terciární. Část práce dále stručně popisuje vývoj práv obětí u nás i na poli práva evropského a mezinárodního, neboť oběť byla pro právní řády dlouhou dobu pojmem neznámým. Pozornost ve druhé kapitole dostávají také zvláště zranitelné oběti a specifika zacházení s nimi. V kapitolách věnovaných kriminalistické viktimologii se práce zabývá nejprve obětí, jako původcem materiálních a paměťových kriminalistických stop. Kapitoly se věnují popisu vzniku věcných stop vytvářených obětí na těle pachatele a na...
|
|
|
Rekognice
Mufová, Alžběta ; Konrád, Zdeněk (vedoucí práce) ; Krupička, Jiří (oponent)
Předmětem předkládané práce je jeden z důkazních prostředků trestního řízení, a to rekognice, která je upravena v § 104b zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním. Daná problematika je posouzena komplexně, z mnoha různých pohledů, a to jak teoretických, tak i z vlastní praktické zkušenosti. Práce je zaměřena zejména na rekognici živých osob in natura, možná úskalí tohoto typu rekognice a nabízí také možná řešení, jak těmto úskalím čelit. V prvních kapitole se diplomová práce věnuje problematice rekognice po teoretické stránce a jejímu vymezení, pohledu na její neodkladnost a neopakovatelnost a také otázce toho, zda má poznávaný objekt povinnost se jí zúčastnit. Dále sleduje její historický vývoj a předkládá nejen současné náhledy na rekognici jako důkazní prostředek, ale také na to, jak byla rekognice vnímána v minulosti, a to včetně poznatku, že právně zakotven byl tento institut až v nedávné minulosti. Poměrně dlouho byla rekognice vnímána pouze jako zvláštní druh výslechu svědka (a tento pohled dodnes přetrvává i u některých teoretiků), jako zvláštní důkazní prostředek byla rekognice do právního prostředí zakotvena až velkou novelou trestního řádu. Rekognice je dále srovnávána s dalšími důkazními prostředky, které trestní řád upravuje a blíže se věnuje jednotlivým druhům rekognice, které...
|
|
|
Prověrka výpovědi na místě - problémy teorie a praxe
Händlová, Tereza ; Konrád, Zdeněk (vedoucí práce) ; Krupička, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou kriminalistické metody prověrky výpovědi na místě, konkrétně pak jednotlivými otázkami stran jejího teoretického vymezení a vybranými otázkami týkajícími se jejího praktického využití v rámci činnosti orgánů činných v trestním řízení. Cílem práce je především podat ucelený pohled na tento institut a předložit zevrubný rozbor jednotlivých aspektů této metody kriminalistické praxe, jakož i následná identifikace dílčích otázek, problémů a nejasností, které v těchto souvislostech vyvstávají. První část je zaměřena na obecně teoretická východiska prověrky výpovědi na místě jakožto specifické metody kriminalistické praxe. Pozornost je věnována zejména procesu jejího konstituování v československé kriminalistice, dále jejímu pojmovému vymezení a odlišení od jiných metod kriminalistické praxe, se kterými je nejčastěji zaměňována. Druhá část této práce se věnuje vybraným praktickým otázkám vztahujícím se k prověrce výpovědi na místě. Vedle základních taktických zásad, které pro její provádění vypracovala kriminalistické teorie, je podstatná část této kapitoly věnována právním aspektům prověrky výpovědi na místě, tedy její zákonné úpravě, jejímu zařazení v systému trestního práva procesního a možnostem jejího využití, jakož i rozboru recentní judikatury a způsobu,...
|
|
|
Daktyloskopie - historie, současnost a budoucnost
Zapletalová, Karolína ; Krupička, Jiří (vedoucí práce) ; Konrád, Zdeněk (oponent)
Záměrem této diplomové práce je komplexně zanalyzovat a popsat jednu z nejstarších metod individuální identifikace osob, jež má původ již ve starověkých civilizacích a spočívá v určení totožnosti člověka na základě unikátních kreseb jeho papilárního terénu. Na daktyloskopii bude nahlíženo především z kriminalistické perspektivy, byť se text zabývá rovněž jejím rozšířením a využitím v dalších oblastech lidské činnosti. To je také současným trendem, jehož tendence lze předpokládat i do budoucna. Práce je členěna do tří základních kapitol - historie, současnost, budoucnost, ve kterých bude postupně shrnuta celá problematika této etablované forenzní vědy. Text je s ohledem na praktické využití doplněn o obrázky a fotografie. První část práce se věnuje historii daktyloskopie a to již od objevení papilárních linií dávnými kulturami, až po postupné zavedení vědeckého přístupu do této disciplíny, ať už z fyziologického či později rovněž z kriminalistického hlediska. Text se zaměřuje především na významné osobnosti, jež pomohli daktyloskopii se rozvinout a zavést ji do praxe. Závěrem této části je představeno také historické pozadí a vývoj nauky o papilárních liniích v tuzemsku. Ve druhé kapitole, jež je nejobsáhlejší částí práce, se klade důraz nejdříve na teoretické vymezení daktyloskopie, ale i na oblast...
|
|
|
Biometrie a její využití v kriminalistice
VÁCHOVÁ, Ivona
Bakalářská práce je zaměřena na podání aktuálních a srozumitelných informací o biometrii. Cílem je srozumitelně seznámit veřejnost s možnostmi biometrické identifikace, jejich technologiemi a využitím v kriminalistice. V práci jsou vysvětleny důležité pojmy, historie oboru a dělení biometrických vlastností a identifikace. Dále práce seznamuje s biometrickými systémy, jejich kritérii a chybami. Hlavní část tvoří zpracování jednotlivých vybraných identifikačních metod. Na závěr je také uvedeno využití biometrických vlastností v osobních dokladech a kriminalistice.
|
host ::
RSS.