|
|
Asociace turonských ježovek lokality Nebužely (Česká křídová pánev)
Bartušková, Nikola ; Fatka, Oldřich (vedoucí práce) ; Ziegler, Václav (oponent)
Náplní předložené diplomové práce je morfologická studie a taxonomická analýza drobných, pravidelných i nepravidelných ježovek nalezených na lokalitě Nebužely; na této lokalitě jsou odkryty klastické sedimenty teplického souvrství, které náleží do české křídové pánve. Vzhledem k nálezu rostra belemnita Praeactinocamax bohemicus se jedná o vrstvy svrchního turonu. Detailní morfologická analýza více než stovky jedinců umožnila studované ježovky zařadit do čtyř rodů (Echinogalerus, Glyphocyphus, Nucleolites, Phymosoma), další méně příznivě zachovaný nebo velmi omezený materiál prokázal přítomnost dalších dvou řádů (Cidaroida, Holectypoida) a jedné čeledi (Phymosomatidae). V další části práce je předložena pravděpodobná paleoekologická rekonstrukce prostředí na studované lokalitě. Díky nálezům batymetricky důležitých mlžů je na této lokalitě předpokládáno mělkovodní prostředí. Klíčová slova: ježovka, česká křídová pánev, turon
|
|
|
Izotopová alterace karbonátové složky křídových sedimentů z xenolitů a z okolí vybraných těles neovulkanitů Jičínského vulkanického pole
Konečný, Tomáš ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Trubač, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá studiem stabilních izotopů kyslíku a uhlíku křídových hornin z Jičínského vulkanického pole. Cílem práce je identifikovat izotopové alterace v křídových sedimentech transportovaných bazickými magmaty ve formě xenolitů a určit původ kyslíku a uhlíku hydrotermálních žilných karbonátů, které pronikají tělesy neovulkanitů. Práce je rozčleněna do dvou dílčích částí. Rešeršní část shrnuje obecné poznatky o stratigrafii České křídové pánve a kenozoickém vulkanismu Českého masivu, základní popis geochemie stabilních izotopů kyslíku a uhlíku a zabývá se geologickými poměry vybraných lokalit Jičínského vulkanického pole. Výzkumná část se podrobně zabývá lokalitami Hřídelec, Kulatý vrch, Zebín, Veliš a Kunětická hora. Křídové horniny z xenolitů v neovulkanitech vykazují extrémní variabilitu izotopového složení jak uhlíku (od 0,15 do -11,1 ‰ V-PDB), tak kyslíku (od -5,4 do -22,9 ‰ V-PDB). Výrazně tak přesahují variabilitu izotopového složení i diageneticky alterovaných křídových hornin ze stejné oblasti. Široké rozmezí izotopového složení kyslíku je výsledkem zejména variability teplot fluid (cca 300-20 řC), které izotopicky alterovaly křídové sedimenty. Izotopové složení uhlíku alterovaných sedimentů je ovlivněno především mobilizací organického uhlíku z křídových sedimentů, jeho...
|
|
|
Možnosti krasovění vápnitých pískovců v jizerské faciální oblasti české křídové pánve a vývoj kanálů v kvádrových pískovcích
Vojtíšek, Jan ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Vysoká, Helena (oponent)
V různých částech České křídové pánve (ČKP) byly pozorovány projevy krasovění jako je rychlé proudění a přítomnost otevřených kanálů, ale vertikální a plošný rozsah krasovějících hornin není dosud dobře znám. U kanálů v kvádrových pískovcích zatím chybí pozorování jejich vzniku v řezu kolmém na průběh kanálu. Na tyto problematiky je zaměřena tato práce. U možností krasovění se práce omezuje na jizerskou faciální oblast ČKP. K tomuto účelu bylo použito loužení v kyselině chlorovodíkové, které bylo zrychlenou simulací rozpouštění hornin kyselými roztoky. Na zkoumaných vzorcích se hodnotila jejich reakce na loužení v kyselině, rozpadavost a obsah vápnité složky. Obsah vápnité složky byl stanoven i nezávisle pomocí kalcimetrie. Horniny, které se loužením rozpadly mohou být vhodným prostředím pro vznik krasových kanálů. Podle litostratigrafických řezů náleží zkoumané lokality jednotkám TUR5 a TUR6 - v těchto jednotkách se tedy v různých částech profilů vyskytují horniny vhodné pro vznik krasových kanálů. Na lokalitě Předměřice se loužením zcela rozpadlo 23 % zkoumaného profilu, v Kosmonosech 8 % a na Turnovsku 36 %. Zhruba jedna desetina až jedna třetina studovaných profilů tedy může podléhat po rozpuštění vápnitého tmelu vyplavení křemitého písku a vzniku krasových kanálů. Možnost krasovění není dána...
|
|
|
Rudistová společenstva svrchní křídy ve výplních kapes teplického ryolitu - systematika, paleoekologie, stratigrafie
Křížová, Barbora ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Čech, Stanislav (oponent)
Práce je založena na studiu více než 1500 exemplářů rudistů ze svrchnokřídových sedimentů lokalit Písečný vrch a Na Stínadlech (okolí Teplic). Studované vzorky pochází zejména ze sbírky A. H. Fassla, ze sběrů z konce 90. let 19. století, v současnosti jsou uložené v Regionálním muzeu v Teplicích a v Národním muzeu v Praze. Schránky rudistů byly systematicky studované, zařazené do pěti rodů a osmi druhů. Stáří obou lokalit je předmětem diskuzí už od druhé poloviny 19. století. V posledních desetiletích převládl názor na stratigrafické zařazení lokalit do spodního turonu, ovšem pět z osmi druhů přítomných na studovaných lokalitách dokládá svrchnocenomanské stáří společenstev. Tato společenstva tvořená rudisty a korály jsou tak pravděpodobně nejstaršími známými svého druhu. Součástí práce je rešerše literatury o paleoekologii a vývoji rudistů, a z ní plynoucí paleoekologická analýza a návrh ekologických vztahů v rámci společenstev lokalit Písečný vrch a Na Stínadlech. Klíčová slova: Česká křídová pánev, cenoman - turon, rudisti, koráli, paleoprostředí, teplický ryolit
|
|
|
Crustacea (Decapoda, Cirripedia) from the Bohemian Cretaceous Basin
Kočová Veselská, Martina ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Krobicki, Michal (oponent) ; Schweigert, Guenter (oponent)
Předkládaná práce se zabývá systematickou revizí, evolučními trendy, paleoekologií a paleogeografií korýšů ze skupin Decapoda a Cirripedia pocházejících ze svrchní křídy české křídové pánve. Práce je prezentována jako soubor devíti samostatných článků, které byly publikovány v recenzovaných odborných časopisech. V jednotlivých článcích je popisován nejen materiál z muzejních kolekcí, ale i noví jedinci nasbíraní během posledních deseti let. Disertační práce navíc obsahuje i poznámky z článků v přípravě (týká se to rodů Paraclythia a Oncopareia a acrothoracidních svijonožců). Vzhledem k tomu, že korýši z české křídové pánve byli naposledy studováni na přelomu 19. a 20. století (poté částečně revidováni v první polovině 20. století) a od té doby se velmi změnily metody používané v systematice a taxonomii, jsou publikované studie zaměřeny především na moderní popis taxonů. Nedílnou součástí této práce je tak i kapitola o tafonomii a jejím významu při určování fosilních jedinců. Díky moderní revizi byly v článcích popsány nové druhy Ctenocheles fritschi (Decapoda: Axiidea: Ctenochelidae), Archaeochionelasmus nekvasilovae (Cirripedia: Thoracica: Balanomorpha), Myolepas reussi (Cirripedia: Thoracica: Myolepadidae) a Capitulum sklenari (Cirripedia: Thoracica: Pollicipedidae). C. fritschi je jeden z...
|
|
|
Současný stav poznání ježovek české křídové pánve
Bartušková, Nikola ; Fatka, Oldřich (vedoucí práce) ; Vodrážka, Radek (oponent)
Tato práce je zaměřena na vypracování přehledu současného stavu zpracování ježovek české křídové pánve. V první části jsou shrnuty základní informace o české křídové pánvi, včetně chronostratigrafického, litostratigrafického členění a paleogeografie. Ve druhé části práce je vypracován přehled a částečná synonymika ježovek dané regionálně - geologické jednotky. Uvedena jsou i souvrství, ze kterých jsou ježovky dosud popsány. Klíčová slova: ježovky, česká křídová pánev
|
|
|
Planktonní ekosystémy svrchní jury a křídy (vápnitý nanoplankton, kalpionely)
Svobodová, Andrea ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Skupien, Petr (oponent) ; Oszczypko-Ciowes, Marta (oponent)
Předkládaná disertační práce je sepsána jako komentář k souboru čtyř publikací. Jednotícím tématem je studium planktonních společenstev svrchní jury a křídy, konkrétně vápnitého nanoplanktonu a kalpionel. V úvodní části disertační práce jsou popsány hlavní charakteristiky studovaných skupin s důrazem na morfologii, ekologii, evoluční vývoj a postavení v systému. V rámci kapitoly o vápnitém nanoplanktonu je zvláštní pozornost věnována biostratigraficky významnému rodu Nannoconus Kamptner 1931. Dále je popsána metodika laboratorního zpracování sedimentů a geologická stavba studovaných území. Práce je zaměřena na dvě oblasti. První z nich jsou vybrané lokality české křídové pánve, jmenovitě svrchního turonu a svrchního coniaku. Obecně je ve svrchnokřídových platformních sedimentech středoevropských pánví fosilní vápnitý nanoplankton hojně zastoupen a má významný potenciál v biostratigrafických i paleoekologických interpretacích. Druhou část představují karbonátové horniny svrchní jury a spodní křídy tethydní oblasti. Vápnitý nanoplankton a kalpionely zde tvoří esenciální součást moderní multidisciplinární formy výzkumu jursko-křídového (J/K) hraničního intervalu. Tato problematika je vysoce aktuální vzhledem k absenci hraničního stratotypu a v práci je diskutována s důrazem na nejaktuálnější studie....
|
|
|
Hydrogeologie Skorkovského a Sojovického jímacího řadu na základě nových údajů z vrtů
Rybářová, Magdalena ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Kůrková, Iva (oponent)
Ve studňových řadech břehové infiltrace jímacího území Káraný dochází v posledních desetiletích k výraznému zvyšování obsahu dusičnanů. Tato práce se zabývá prouděním a chemismem podzemní vody v oblasti Skorkovského a Sojovického jímacího řadu, které jsou svou jakostí dlouhodobě nejvíce problémové. V roce 2013 bylo v oblasti těchto řadů, vyhloubeno 12 vrtů (V1- V12), údaje z nich jsem využila k zpřesnění hydrogeologické charakteristiky oblasti a pokusila jsem se zpřesnit informace o původu znečištění dusičnany. Z provedených měření úrovní hladiny podzemní vody je zřetelná hydraulická spojitost mezi řekou a vrty ležícími do 130 m od řeky (V1, V2 a V10), kterou dokazují i krátkodobé výkyvy teploty vzniklé v důsledku rychlejšího a intenzivnějšího průniku povrchové vody z Jizery při vyšším průtoku v řece. Dále jsem sestavila geologické řezy zájmovým území, které ukazují geometrii kvartérních sedimentů a hladiny podzemní vody. Chemické analýzy podzemní vody ukázaly, že podle hlavních rozpuštěných látek nelze odlišit podzemní vody z vrtů zasahující mělkou část křídového kolektoru od podzemní vody kvartérní zvodně. Z výsledků infiltračních zkoušek vyplývá větší propustnost v prostředí s travním krytem (kv = 8,6-10-5 m/s), kde je povrch půdy rozrušen kořeny rostlin, než v prostředí na polních pozemcích,...
|
|
|
Amoniti spodního turonu české křídové pánve: taxonomický přehled, stratigrafie a paleoekologie
Kohout, Ondřej ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Ziegler, Václav (oponent)
Práce shrnuje poznatky o spodnoturonských amonitech z české křídové pánve. Uvádí taxonomický přehled jejich nejvýznamnějších druhů a stručně popisuje jejich morfologii a paleoekologii. Okrajově uvádí sedimentární facie, které v české křídové pánvi spodnímu turonu náleží (bělohorské souvrství). Část je věnována problematice určení stratotypu cenoman/turon, událostem, které se v tomto období udály (CTBE, OAE II) a jejich vlivu na společenstvo amonitů z raného turonu. Práce se snaží postihnout biostratigrafický význam amonitů pro definování spodního turonu a základní amonitové zóny, které tomuto období přísluší. Definování stratotypu cenoman/turon není dosud uspokojivě vyřešeno a práce je základem pro další výzkum a studium. Klíčová slova: amoniti, česká křídová pánev, biostratigrafie, turon, paleoekologie
|
|
|
Krasovění karbonáto-silikátových hornin: rešerše literatury a loužící experimenty
Vojtíšek, Jan ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Kůrková, Iva (oponent)
Proces krasovění není vázán jen na dobře rozpustné horniny, jako jsou vápence a evapority, ale projevuje se i v jiných horninách, jako jsou křemence nebo siliciklastické horniny s karbonátovým tmelem. "Ghost rock" krasovění je, na rozdíl od vzniku klasického krasu, dvoustupňový proces, kdy jsou nejdříve v hornině odstraněny rozpustné složky a následně jsou erodovány a vyplaveny složky nerozpustné. Tyto procesy se uplatňují i v České republice, například v České křídové pánvi (dále ČKP). Součástí této práce byly loužící experimenty se vzorky, které byly odebrány z ČKP. Loužení v kyselině chlorovodíkové je zrychlenou simulací přírodních procesů rozpouštění kyselými roztoky. Loužením vzorků v kyselině došlo ke snížení jejich pevnosti, někdy až k jejich rozpadu. Horniny, které se rozpadly jsou pravděpodobně náchylné ke vzniku krasových kanálů. Loužící experimenty ukázaly, že obsah karbonátů je důležitým, ne však jediným, řídícím faktorem v procesu krasovění.
|
host ::
RSS.