|
|
Finanční gramotnost uživatelů azylových domů
JANOUŠOVÁ, Věra
Finanční gramotnost je aktuální téma, které se každodenně dotýká všech skupin obyvatel. Diplomová práce na téma Finanční gramotnost uživatelů azylových domů se snaží přiblížit pohled na problematiku finanční gramotnosti ze dvou stran. Na jedné straně osob, které se z nejrůznějších příčin stali uživateli azylového domu a na straně druhé sociálních pracovníků, kteří v azylových domech pracují. Teoretická část je rozdělena do čtyř podkapitol, které vystihují danou problematiku. Na vysvětlení základních pojmů, vztahující se k tématu, navazuje podkapitola o finančním vzdělávání dětí i dospělých a aktivitách ve vzdělávací oblasti. Třetí podkapitola řeší možné důsledky finanční gramotnosti a závěr teoretické části je věnován sociální práci s uživateli azylových domů. V praktické části je popsán výzkum, který je rozdělen na dvě části. Pro dosažení stanoveného cíle byl pro obě části zvolen kvalitativní výzkum, s využitím metody dotazování, techniky polostrukturovaného rozhovoru. V druhé části výzkumu bude využita také obsahová analýza dokumentů. Výzkumného šetření probíhalo v pěti azylových domech ve střediscích Diakonie Českobratrské církve evangelické. První části výzkumu se účastnilo patnáct komunikačních partnerů, uživatelů sociální služby azylový dům. Do druhé části výzkumu se zapojilo pět komunikačních partnerů, sociálních pracovníků v azylových domech. Oba výzkumné soubory byly vytvořeny prostřednictvím účelového výběru. K vyhodnocení dat, získaných z rozhovorů, byla využita metoda otevřeného kódování. Hlavním cílem práce bylo zjistit, jak uživatelé azylových domů vnímají vlastní finanční gramotnost a možnosti jejího zvyšování. Dílčí cíl práce byl zaměřen ke zjištění pohledu sociálních pracovníků na možnosti zvyšování finanční gramotnosti uživatelů azylových domů. Výsledky výzkumu ukázaly, že kategorie finanční gramotnost ve významu, ve kterém je definována v literatuře, není u uživatelů azylových domů zastoupena. Vzhledem k jejich celkově obtížné situaci, která zahrnuje i situaci finanční, se kategorie finanční gramotnosti ztenčila na snahu přežít z měsíce do měsíce a otázku řešení či neřešení finančních pohledávek, dluhů, exekucí. Z tohoto nastavení musejí při své práci vycházet i sociální pracovníci v azylových domech. U všech skupin obyvatel, bez rozdílu místa bydliště, existuje široká nabídka možností, které vedou ke zvýšení finanční gramotnosti. Pokud pomineme výuku ve školách, je další získávání informací dobrovolné, podmíněné vlastním zájmem. Sociální pracovníci mohou ke zvýšení finanční gramotnosti uživatelů vybrat z mnoha nabídek, případně využít vlastní znalosti a dovednosti. Hlavní podmínkou úspěchu je přizpůsobit se zájmu a možnostem uživatelů. Diplomová práce přibližuje postoj uživatelů azylových domů k problematice finanční gramotnosti, což je u této specifické skupiny obyvatel shodné s postojem k řešení jejich složité finanční situace. Sociální pracovník získá přehled o dalších možnostech zvyšování finanční gramotnosti, které může při své práci s uživatelem využít. Na základě získaných výsledků výzkumu byl vytvořen srozumitelný leták, který obsahuje základní informace pro orientaci uživatelů v problematice finanční gramotnosti. Leták bude k dispozici v elektronické i tištěné podobě pro zájemce z řad uživatelů azylových domů, sociálních pracovníků i široké veřejnosti.
|
|
|
Determinanty zdraví a jejich ovlivnitelnost
HORÁKOVÁ, Vladimíra
Hlavním tématem této bakalářská práce jsou determinanty zdraví. Protože se jedná o velmi širokou oblast, zaměřila jsem práci na sociální determinanty, které se skládají z deseti hlavních faktorů, ovlivňujících zdraví. Bakalářská práce obsahuje teoretickou část, kde jsem čerpala z poznatků české i zahraniční literatury. Popsala jsem základní determinanty, biomedicínský model zdraví a ekologicko sociální model zdraví, do kterého řadím koncepci deseti sociálních determinant zdraví, dle poznatků Wilkinsona a Marmota, kteří ve své studii rozpracovali deset hlavních sociálních determinant: sociální gradient, dětství, výživa, sociální opora, stres, závislosti, práce, nezaměstnanost, doprava, sociální vyloučení. Praktická část bakalářské práce obsahuje kvantitativní výzkum zaměřený na porovnání cílové skupiny, studenty gymnázia ve věku 16 -19 let žijící v hlavním městě v Praze a studenty státního gymnázia menšího města Žďár nad Sázavou. Hlavním cílem práce je zjistit jak ovlivňují sociální determinanty studenty v přímé souvislosti s životním stylem v těchto městech. V dotazníkovém šetření se zaměřuji na způsob života studentů, trávení volného času, ekonomické faktory rodiny, faktory sociálního prostředí, sociální gradient rodiny, motivaci studentů ke studiu a užívání návykových látek. V diskusi hodnotím výsledky získané v dotazníkovém šetření, v porovnání s obecně platnými poznatky. V závěru bakalářské práce poukazuji na stanovené cíle a získané poznatky této práce. V poslední části se zamýšlím nad nezastupitelnou rolí rodiny, důležitosti výchovy v rodině a vlivu sociálních determinant na zdraví a psychosociální vývoj dospívajícího studenta. Pro získání dat jsem zvolila metodu kvantitativního výzkumu, technikou výzkumu je dotazník s uzavřenými otázkami. Statistické vyhodnocení dotazníku je vyjádřené v procentech, výsledky jsou rozpracované v tabulkách a znázorněné graficky. Vyhodnocené dotazníkové šetření porovnávám s danými hypotézami a cílem práce. Závěr práce obsahuje shrnutí možností využití získaných poznatků v každodenním životě, protože determinanty zdraví mají vliv na naše zdraví v průběhu celého života.
|
|
|
Využívání případových konferencí při práci s rodinou
DOKULILOVÁ, Petra
Bakalářská práce "Využívání případové konference při práci s rodinou" se věnuje případovým konferencím, které patří do metod sociální práce. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. Teoretická část popisuje případové konference jako pracovní nástroj sociální práce. Tato kapitola je rozdělena na cíle, principy, přínosy a také rizika případových konferencí. Dále je v teoretické části příprava a průběh případových konferencích. V empirické části je použita kvalitativní metoda sběru dat. Osloveno bylo pět respondentů. Jedná se o sociální pracovníky orgánu sociálně-právní ochrany dětí z Kraje Vysočina. Cílem práce je zodpovědět otázku, jak hodnotí sociální pracovníci z vybraných zařízení v Kraji Vysočina případové konference.
|
|
|
Děti v předškolním věku a volný čas
LOMOVÁ, Michaela
Diplomová práce se zabývá problematikou volného času dětí předškolního věku. Teoretická část práce charakterizuje děti předškolního věku z hlediska jejich vývoje, jak důležitá je rodina, mateřská škola a volný čas. Dále se věnuje volnému času, kde jsou nejprve vymezeny základní pojmy, dále funkce volného času, faktory, které ovlivňují trávení volného času a také specifiky volného času dětí. V neposlední řadě se zabývá činnostmi, které souvisejí s volným časem dětí předškolního věku. Hlavní činností je volná hra, mezi další patří práce a učení. Tyto činnosti většinou jsou spontánní a děti si ani neuvědomují, že se učí nebo pracují. Praktická část práce se zabývá kvalitativním výzkumem. Na základě uskutečněných strukturovaných rozhovorů budou nalezeny kategorie charakteristické pro prožitek času volna u dětí předškolního věku.
|
|
|
Aspekty mateřské podpory a péče v zátěžových situacích - biologické a pěstounské rodiny
HESSOVÁ, Gabriela
Bakalářská práce se zabývá mateřskou podporou a péčí v situacích dětského stresu, konkrétně zdali je ovlivněna zvoleným rodinným prostředím. Teoretická část je věnována tématům jako je citová vazba, rodina a způsoby výchovy. Dále se autorka zaměřuje na pěstounskou péči a popis chování dětí přicházejících z dětského domova do rodin. V empirické části byly analyzovány polostrukturované rozhovory vedené s 8 matkami. Výzkumný soubor byl tvořen 4 matkami s vlastními dětmi a 4 matkami s dětmi v pěstounské péči. Byly zkoumány rozdíly týkající se zvládání zátěžových situací těmito dvěma skupinami matek. Výrazné rozdíly v užívání strategií matek mezi jednotlivými skupinami nalezeny nebyly. Byly zaznamenány vlivy podílející se na jejich výběru. Některé z nich jsou ovlivněny právě námi zkoumaným rodinným prostředím.
|
|
|
Motivace rodičů k volbě alternativní mateřské školy
VÁCHALOVÁ, Eva
Cílem bakalářské práce je objasnit důvody, které vedou rodiče k volbě alternativní waldorfské mateřské školy pro jejich děti. V teoretické části jsou charakterizovány alternativní školy, důvody proč tyto školy vznikaly a jejich hlavní přínosy. V další části práce se zmiňuji o zakladateli této předškolní instituce Rudolfu Steinerovi a popisuji vznik, koncepci a cíle waldorfské školy. V dalších kapitolách práce se věnuji tématům rodiny, jejím přeměnám a funkcím. Stěžejní jsou i následující kapitoly, ve kterých se zabývám motivací a hodnotami, se kterými se v životě setkáváme. Výzkumná část je vypracována statisticky kvantitativní metodou, formou dotazníkového šetření. Na otázky v dotaznících odpovídali rodiče dětí ze čtyř waldorfských mateřských škol.
|
|
|
Syndrom týrané ženy a jeho sociální zdravotní rizika
JANOVSKÁ, Tereza
Domácí násilí je nejrozšířenější druh násilí současnosti a zahrnuje všechny formy fyzického, psychického i sexuálního násilí. Objevuje se u všech vrstev společnosti a nerozlišuje ani mezi věkovými či intelektuálními rovinami. Domácí násilí se objevuje u žen, mužů, dětí i seniorů. Nerozlišuje barvu pleti, politické či náboženské smýšlení, ani druh vzdělání. Násilí páchané v soukromí na nejbližších je součástí celé naší společnosti. Nejrozšířenějším typem domácího násilí je násilí páchané na ženách. Násilí ohrožuje jak zdraví, tak celkový život oběti. Následkem dlouhodobého násilí páchaného na druhé osobě vzniká syndrom týrané osoby, kterému je věnována tato bakalářská práce. Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí. Teoretická část pojednává o základní charakteristice domácího násilí a jeho jednotlivých znacích, formách, příčinách a jeho následcích na obětech. Dále v teoretické části této bakalářské práce naleznete vysvětlení genderového rozdělení rolí, podle čehož je v naší společnosti nejčastěji zakotvena myšlenka autoritativního muže a submisivní ženy. Následuje základní pilíř celé teoretické části, kterým je samotný syndrom týrané ženy. V této kapitole a podkapitolách je pomocí odborné literatury popsán vznik a průběh uvedeného syndromu. Teoretická část je zakončena institucemi a právními opatřeními, kterými se stát Česká republika snaží týraným osobám pomoci. Druhá část práce je tvořena z části praktické, která je těžištěm celé bakalářské práce. Skládá se z vypracovaného kvalitativního výzkumu, který je tvořen polostrukturovaným rozhovorem s pěti komunikačními partnerkami, které aktuálně prožívají násilí ze strany svého partnera. Data byla nasbírána v Krizovém centru pro děti a rodinu o. s. Po teoretickém popisu vybrané strategie, techniky a metodiky následuje popis výběrového vzorku a samotný výzkum. Hlavní cílem je zmapování životních situací týraných žen. Výzkumná otázka je zaměřena na samotné zjištění subjektivních prožitků týraných žen a vnímání jejich těžké životní situace. Práce by měla vést k podání srozumitelných informací o obětech domácího násilí a jeho následcích. Výsledky výzkumu ukázaly, že týrané ženy vyrůstaly v konfliktních rodinách a v dětství zaznamenávaly rozepře mezi svými rodiči. Dále týrané ženy zaznamenávají na své osobě psychické, zdravotní i sociální dopady, které vedou ke sníženému sebevědomí, ztrátě přátel, uzavření se do sebe. Týrané ženy nevěří cizím lidem, nerady o svém problému mluví a jsou přesvědčeny o tom, že je nad jejich síly vymanit se z této těžké životní situace, i kdyby si to z celého srdce přály. Bakalářská práce by mohla být prospěšná ke vzdělávání sociálních pracovníků, kteří se zajímají o problematiku týraných osob a pro obohacení znalostí laické a široké veřejnosti.
|
|
|
Impulsy vedoucí k umístění seniora do domova se zvláštním režimem
LIŠKOVÁ, Andrea
Bakalářská práce se zabývá tématem seniorů trpících Alzheimerovou chorobou či jiným typem demence a důvody, které vedou k jejich umístění do domova se zvláštním režimem. Teoretická část mé bakalářské práce je zaměřena na aspekty stáří, a to jak z pohledu fyzických, psychických tak i sociálních aspektů. Dále popisuje onemocnění demencí či Alzheimerovou chorobou včetně problémového chování, které se u těchto diagnóz vyskytuje. V neposlední řadě je nutné věnovat se rodině seniora a to jak ve vztahu k samotnému seniorovi tak i ve vztahu k poskytovateli sociálních služeb. Poslední dvě kapitoly teoretické části charakterizují terénní, ambulantní a pobytové sociální služby určené seniorům s důrazem na domov se zvláštním režimem. Praktická část mé bakalářské práce je realizována prostřednictvím kvalitativního výzkumu, konkrétně pomocí rozhovorů s rodinnými příslušníky uživatelů pobytové sociální služby v domově se zvláštním režimem. Cílem praktické části je zmapovat různost impulsů, které vedou k umístění seniora do domova se zvláštním režimem a okolnosti s tím související.
|
|
|
Současná rodinná politika z pohledu mladých rodin
BARTUŠKOVÁ, Michaela
Bakalářská práce se zabývá pohledem mladých lidí na současnou rodinnou politiku. Nejprve v teoretické části práce charakterizuje pojem rodina, její dělení, funkce a kladení důrazu na její důležitost ve společnosti. Poté práce popisuje samotnou sociální politiku České republiky a popisuje její nástroje, se kterými pracuje. Následně je práce zaměřena na samotnou rodinnou politiku, kde je popsán její historický vývoj, koncepce, kterou Česká republika používá, a institucionální zajištění. Další součástí této práce je již samotný popis podpory rodin. Jedná se o nástroje přímé a nepřímé. Velká část práce se poté zaměřuje na finanční podporu rodin, která je spojena s péčí o nezaopatřené dítě. Jsou zde tedy vyjmenované dávky, které je možno takovýmto rodinám poskytovat. Nedílnou součástí práce je poté i popis služeb péče o dítě. Jedná se o jesle, mateřskou a základní školu. Poslední, čím se teoretická část práce zabývá, je možnosti rodičů, kteří se chtějí po rodičovské dovolené vrátit zpět do zaměstnání. Praktická část je poté rozdělena do čtyř okruhů. Jedná se o finanční nástroje rodinné politiky, nepřímé nástroje rodinné politiky, podporu rodičů na trhu práce a služby péče o dítě. V rámci výzkumného šetření byly stanoveny dva cíle. Hlavním cílem práce bylo zjistit, jak mladé rodiny, které pečují o nezaopatřené dítě, hodnotí současnou rodinnou politiku ČR. Dalším cílem bylo zjistit, jaká konkrétní opatření by z pohledu mladých rodin napomohla řešit problémy spojené s péčí o děti. Byly stanoveny dvě výzkumné otázky: 1. Považují mladé rodiny současnou rodinnou politiku za dobře nastavenou? 2. Jaká konkrétní opatření by rodiny na rodinné politice změnily? V Praktické části byla použita metoda kvalitativního výzkumného šetření, které bylo prováděno formou dotazování na základě polostrukturovaných rozhovorů. Výběrový soubor tvořilo 10 komunikačních partnerů. Při vyhodnocování rozhovorů byla použita metoda trsů. Z kvalitativního výzkumného šetřené je zřejmé, že dotazované rodiny nejsou s nastavením rodinné politiky spokojeny. Největším problémem je podle komunikačních hlavně nastavení výše sociálních dávek, které jsou podle nich malé a nedokáží pokrýt náklady na péči o dítě. Hlavní změnou by tedy v tomto případě mělo být zvýšení částek finanční podpory. Co se týče slev na dani, od rodin byly hodnoceny velice dobře. Pro rodiny tyto slevy znamenají hlavně jistou úsporu a tím možnost disponovat s více finančními prostředky. V případě návratu rodičů na trh práce, by nejvíce napomohla větší kontrola zaměstnavatelů, což odpověděli komunikační partneři, kteří v práci nemohou čerpat žádné výhody spojené s péčí o dítě. V poslední části bakalářské práce jsem se zabývala službami péče o dítě. Co se týče jeslí, nebyly využity ani jedním z mých komunikačních partnerů. Důvodem bylo to, že rodiče nechtějí své děti v takto nízkém věku svěřovat do péče jiných osob. Při výběru mateřské a základní školy je zajímá hlavně vzdálenost od bydliště, což byla nejčastější odpověď. Na základě informací získaných během zpracování bakalářské práce byl vytvořen informační materiál, který může sloužit rodinám, které nejsou dostatečně zajištěny a potřebují tedy pomoc státu. Zároveň může tato bakalářská práce sloužit jako zpětná vazba pro osoby, které se zabývají tvorbou rodinné politiky.
|
|
|
Spolupráce mateřské školy a rodiny
LOCKEROVÁ, Veronika
Tématem bakalářské práce je spolupráce mateřské školy a rodiny. Tato spolupráce je velmi důležitá pro správný proces výchovy a vzdělávání dítěte předškolního věku. Tímto výzkumným šetřením práce přispívá k hlubšímu pochopení důležitosti spolupráce rodiny s mateřskou školou. Cílem práce je identifikovat různé formy spolupráce mateřské školy a rodiny, dále zjistit, jak mezi nimi probíhá komunikace a spolupráce, zda je uspokojivá, jestli škola naplňuje očekávání rodičů svou činností a aktivitami, které pořádá. V teoretické části práce jsou charakterizovány základní pojmy: rodina a její funkce, styly výchovy, mateřská škola, kde jsou uvedeny typy mateřských škol včetně alternativních. A v neposlední řadě práce uvádí důležitost vztahu a komunikace mezi rodinou a mateřskou školou a také obvyklé a méně obvyklé formy spolupráce. V praktické části pro výzkumné šetření bude použita metoda empirického výzkumu, který bude zaměřen na sběr dat a poté jejich vyhodnocení. Půjde o kvantitativní šetření. Výzkumný soubor bude získáván metodou dotazníku pro rodiče dětí navštěvujících mateřskou školu a rozhovorem pro pedagogy. Výsledky budou zaznamenány v podobě grafů.
|
host ::
RSS.