Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 188 záznamů.  začátekpředchozí153 - 162dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Úroveň znalostí z problematiky výživy žáků 2. stupně ZŠ ve vztahu k jejich každodenní výživě
GAŠPERÁKOVÁ, Lucie
Bakalářská práce Úroveň znalostí z problematiky výživy žáků 2. stupně ZŠ ve vztahu k jejich každodenní výživě se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část je zaměřena na informace o výživě, především výživě dětí ve školním věku, výživových doporučení, výživových zvyklostí žáků. Dále je v teoretické části zahrnuta problematika rámcově vzdělávacích programů z hlediska výchovy ke zdraví. Praktická část je zaměřena na výsledky z výzkumu, který probíhal na pěti základních školách v okrese Havlíčkův Brod, výzkum byl kvantitativní a sběr dat probíhal pomocí dotazníku s kvízem. Dotazník byl sestaven z otázek na výživové zvyklosti žáků, otázky byli otevřené i uzavřené a kvíz posloužil k zjištění znalostí žáků z oblasti výživy, obsahoval 30 otázek a vždy byla pouze jedna odpověď správná, otázky byli uzavřené. Rozdáno bylo celkem 180 dotazníků, z toho se vrátilo 170 použitelných k realizaci bakalářské práce. Úspěšnost tedy byla 94, 4 %. Bakalářská práce může posloužit jako zdroj k informacím o správné výživě a dále může upozornit učitele či rodiče o nedostatcích znalostí z oblasti výživy jejich žáků či dětí.
Současný jídelníček dítěte předškolního věku
RADOMSKÁ, Věra
Hlavním cílem bakalářské práce s názvem Současný jídelníček dítěte předškolního věku je zjistit, jak je realizována zdravá výživa u předškolních dětí po dobu 14 dnů. Dalším cílem je zjistit, jaká je úroveň znalostí rodičů týkající se dodržování zásad zdravé výživy u předškolních dětí. Teoretická část práce se zabývá charakteristikou předškolního věku, ve které se popisuje fyziologický a psychosociální vývoj dítěte. Dále se zaměřuji na podrobný rozbor jednotlivých složek zdravé výživy a na dovolené postupy technologie příprav pokrmů. Je zde také zdůrazněn velký vliv rodiny a mateřské školy na výživu dítěte. Pro zpracování výzkumné části byla použita metoda kvalitativního výzkumu, která byla realizována písemným zaznamenáváním každého jídla po dobu 14 dnů u 20 předškolních dětí z okolí města České Budějovice. Jednotlivé záznamy stravy jsem shromažďovala od února do března 2014. Informace byly poskytnuty od rodičů jejich dětí. Výpočty hodnot příjmu energie, bílkovin, tuků, sacharidů a vlákniny byly zpracovány programem "Nutriservis Profesional". K hodnocení základních složek výživy, energie a vlákniny byly použity záznamové listy, do kterých v průběhu 14 dní byl prováděn záznam stravy, nápojů a pohybové aktivity. Za dva týdny po rozdání záznamových archů všem účastníkům výzkumného souboru jsem si vyplněné záznamy vyzvedla zpět. U každého respondenta jsem si ze získaných údajů o jeho tělesné hmotnosti vypočítala doporučené denní množství bílkovin, tuků, sacharidů a vlákniny. Získané záznamy stravy jsem následně zpracovala pomocí programu "Nutriservis Profesional". Zjištěné hodnoty příjmu energie, bílkovin, tuků, sacharidů a vlákniny jsem porovnávala s doporučenými denními hodnotami. Zpracovaná data jsou interpretována formou tabulek a prostého textu.
Stravovací zvyklosti pacientů s metabolickým syndromem
NOVÁČKOVÁ, Anna
Metabolický syndrom (syndrom X, Reavenův syndrom) je u nás často vyskytujícím se onemocněním. V praxi jsou běžně diagnostikovány pouze jednotlivé složky metabolického syndromu (MS), které nejsou chybně dávány do souvislosti s uceleným komplexem MS. Složky MS zahrnují inzulinoresistenci, obvod pasu (u žen nad 88 cm a u mužů nad 102 cm), hypertenzi, zvýšené triglyceridy (nad 1,7 mmol/l) a nízký HDL-cholesterol (u žen pod 1,25 mmol/l a u mužů pod 1,0 mmol/l). Výskyt MS lze tedy rozdělit na prevalenci samotného MS, která odpovídá 30% populace a prevalenci alespoň jedné složky MS, která se pohybuje okolo 80% populace. Nejčastějšími příčinami MS jsou tzv. vlivy prostředí, jako například obezita androidního typu, syndrom inzulinoresistence, steatóza jater, systémový zánět, změny trávicího traktu, hypertenze, hypertriglyceridémie, fetální malnutrice, nižší bazální energetický výdej, syndrom spánkové apnoe, změny střevní flóry, hyperglykémie a kumulace viscerálního tuku. Tato bakalářská práce se zabývá stravovacími zvyklostmi, životním stylem a dalšími faktory, které mohou být důvodem vzniku tohoto syndromu. Cílem práce je zhodnotit stravovací zvyklosti a životní styl pacientů s MS před vypuknutím onemocnění a posoudit, zda obezita má zásadní podíl na vzniku MS. Na podkladě zvolených cílů byly zformulovány dvě výzkumné otázky: Výzkumná otázka 1: Dodržovali pacienti trpící metabolickým syndromem před vypuknutím onemocnění zásady zdravého stravování? Výzkumná otázka 2: Má obezita zásadní vliv na vznik metabolického syndromu? V teoretické části mé práce je popsán a definován MS a vztah výživy k nemocnosti. Dále jsou zde objasněny příčiny vzniku MS, jednotlivé složky syndromu a jejich léčba. Vysvětlena je souvislost obezity s metabolickým syndromem, rozdělení obezity do jednotlivých stupňů a dietní opatření při léčbě obezity. V závěru této části je popsána léčba a prevence metabolického syndromu.V praktické části práce jsou uvedeny výsledky vlastního výzkumu, který byl zaměřen na: 1. zhodnocení stravovacích zvyklostí před vypuknutím onemocnění; 2. výskyt obezity u pacientů; 3. na životní styl pacientů; 4. přítomnost jednotlivých onemocnění, která úzce souvisí s metabolickým syndromem. K vypracování výzkumné části své bakalářské práce jsem zvolila metodu kvantitativního výzkumu. Výzkum jsem provedla pomocí dotazníkového šetření v jihočeském a západočeském kraji. Výzkumný soubor byl tvořen 30ti pacienty obou pohlaví a různých věkových skupin, kterým byl diagnostikován metabolický syndrom. V dotazníku byly otázky zaměřené na zmapování stravovacích zvyklostí respondentů, jejich životní styl (kouření, pohybová aktivita, porce jídla za den a pravidelnost snídaní), předchozí a nynější onemocnění respondentů a jejich nejbližších rodinných příslušníků. Cílem šetření bylo vyhodnotit, jakou roli hraje obezita, životní styl a způsob stravování pro vznik onemocnění MS. Výsledky neprokázaly dodržování zásad zdravé výživy u pacientů s MS před vypuknutím onemocnění, zatímco většina respondentů byla obézních, nebo s nadváhou. Z výsledků lze usoudit, že na vznik metabolického syndromu mohou mít vliv i genetické faktory. Další zjištěnou zajímavostí bylo, že MS se vyskytuje u více osob mladších 40 let. Předkládaná práce rozšiřuje poznatky o rizikových faktorech vzniku MS a vzájemných souvislostech mezi stravovacími návyky, obezitou a vznikem MS. Čím jasnější jsou příčiny onemocnění, tím lépe se zavádějí a uplatňují účinná preventivní opatření. Na podkladě zjištění této práce lze sestavit výživová doporučení pro prevenci vzniku metabolického syndromu.
Výživa těhotných - doporučení a realita
FAJMONOVÁ, Simona
Pro zpracování mé bakalářské práce jsem si vybrala téma: Výživa těhotných doporučení a realita. Teoretická část práce zahrnuje specifika výživy v prekoncepčním období a v těhotenství, rizikové skupiny těhotných žen i rizikové chování a kapitolu o doplňcích výživy v těhotenství. Těhotenství je v životě ženy významným obdobím. Změny, které těhotenství provázejí, kladou také zvýšené nároky na zásobení organismu živinami. Pro zpracování výzkumné části mé bakalářské práce jsem si zvolila metodu dotazníkového šetření. Praktická část zahrnuje výsledky dotazníkového šetření, kterého se zúčastnilo 80 žen v 7.-9. měsíci těhotenství. Dotazníky zjišťovaly kromě základních údajů o hmotnosti, výšce a přírůstku hmotnosti v těhotenství také stravovací zvyklosti, pitný režim, nevhodné návyky (alkohol, kouření), užívání doplňků stravy, informovanost těhotných žen a pohybovou aktivitu. Dotazníky byly zpracovány v programu Microsoft Excel pomocí tabulek a grafů. Získané informace o stravovacích návycích byly srovnány s doporučením pro těhotné ženy. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jaká je realita stravovacích zvyklostí u těhotných žen v porovnání s doporučením. Dalším cílem bylo zjistit, zda jsou těhotné ženy informovány o doporučeních pro výživu v těhotenství a kde tyto informace získávají. Také prozkoumat, zda těhotné ženy užívají před těhotenstvím nebo v průběhu těhotenství doplňky výživy a jaké. Posledním cílem bylo zjištění nevhodných návyků v těhotenství (alkohol, kouření). Z výsledků provedeného dotazníkového šetření vyplynulo, že realita a doporučení se u většiny těhotných žen shodovala v pitném režimu a preferenci nápojů, kdy ženy nejvíce preferovaly vodu nebo čaje. Konzumace kávy byla taktéž u většiny bezproblémová. Konzumace masa a vajec u podstatné části žen odpovídala doporučením. Co se týká luštěnin, ryb a rybích výrobků, jejich konzumace odpovídala doporučením pouze zhruba u poloviny žen. Konzumace ovoce a zeleniny byla u většiny těhotných žen bohužel nedostatečná, stejně jako konzumace mléka a mléčných výrobků, ořechů a semen. U těchto jmenovaných skupin potravin by bylo velmi vhodné zvýšit jejich konzumaci. Naopak snížit by se měla konzumace uzenin a sladkostí, která byla u těhotných žen častější. O doporučeních pro výživu v těhotenství byla informována většina žen a nejčastěji se těhotné ženy informovaly z médií nebo v těhotenské poradně od lékaře. Zde bych navrhovala vytvoření internetových stránek pro těhotné ženy, které by nabízely ženám opravdu spolehlivé informace. Výživové doplňky související s těhotenstvím užívala zhruba polovina žen. Kyselinu listovou v prekoncepčním období suplementovala pouze necelá polovina žen. Navrhovala bych vytvoření informačních letáků o vhodnosti suplementace kyselinou listovou v prekoncepčním období a jejich umístění do gynekologických ambulancí. Těhotné ženy zpravidla nekouřily a nekonzumovaly alkohol. Příležitostnou konzumaci alkoholu uvedlo 14 % žen. Zdá se, že o rizikovosti kouření a alkoholu jsou ženy informovány dostatečně.
Informovanost konzumentů fastfoodu o jeho zdravotní rizikovosti a faktory vedoucí k preferenci stravy fast foodového typu
BENÝŠKOVÁ, Ivetta
Konzumace stravy fast foodového typu zvyšuje riziko vzniku zdravotních potíží, které mohou vyústit v některé choroby, označované jako civilizační. Častá konzumace stravy z fastfoodu, a s tím spojené nevhodné stravovací zvyklosti, vede k rostoucí morbiditě a mortalitě, související především s obezitou, diabetem, hypertenzí, srdečně cévními chorobami a dalšími zdravotními problémy, a to již od útlého věku života. Tato bakalářská práce rozebírá problematiku stravování v restauracích a stáncích rychlého občerstvení z hlediska zdraví, správné výživy a stravovacích zvyklostí. Cílem práce je popis objektivních zdravotních rizik, plynoucích z pravidelné konzumace stravy z fastfoodu. Byly popsány a analyzovány nutričních složky a hodnoty pokrmů z fastfoodu a jejich vliv na zdraví, eventuálně na riziko rozvoje některých z civilizačních chorob. Cílem praktické části této práce bylo zmapovat informovanost českých konzumentů fastfoodu o zdravotní rizikovosti, plynoucí z časté konzumace tohoto typu stravy, a rovněž faktory, které je vedou k preferenci, volbě této stravy oproti pokrmům racionální výživy. Výzkum byl proveden kvalitativními metodami sběru dat - pozorováním cílové skupiny, kterou představovali návštěvníci fastfood restaurací a stánků rychlého občerstvení a metodou strukturovaného rozhovoru s vybranými konzumenty fastfoodu. Výzkum byl realizován s patnácti respondenty, zvolenými metodou náhodného výběru. Výsledky sběru dat byly podrobeny obsahové analýze. Ukázalo se, že čeští konzumenti fastfoodu jsou informováni o zdravotních rizicích, jako jsou obezita, srdečně cévní onemocnění, diabetes, hypercholesterolémie, hypertenze a gastrointestinální potíže, které s sebou přináší častá konzumace fastfoodu, a jsou si vědomi negativních nutričních aspektů tohoto typu stravy, především vysokého obsahu tuků, soli a cukru. Z výsledků výzkumu rovněž plyne, že čeští konzumenti fastfoodu nepreferují stravování ve fastfoodu před běžnou racionální stravou. Pokud se v něm stravují, je to z důvodu spěchu a nedostatku času, a pokud usoudí, že nemají jinou možnost stravování. Fastfood konzumenti preferují, pokud na něj výslovně dostanou chuť, nebo se nacházejí v cizím městě nebo zahraničí. Vliv na konzumaci fastfoodu mají také sociální faktory, jak bylo vypozorováno. Stravování se ve fastfoodu společně s přáteli je oblíbené především u dospívajících a rovněž dětí, které si do fastfoodu chodí i hrát, slavit narozeniny apod. Výsledky pozorování ukázaly, že různé umístění provozoven fastfoodů nemá zásadní vliv na návštěvnost, typ konzumentů a faktory ovlivňující konzumaci tohoto typu stravy.
Obezita u dětí školního věku z pohledu sestry pracující v ordinaci praktického lékaře
BURSÍKOVÁ, Drahoslava
AAbstrakt Obezita u dětí školního věku z pohledu sestry pracující v ordinaci praktického lékaře Diplomová práce je zaměřena na problematiku ošetřovatelské péče u dětí s nadváhou a obezitou. Tato problematika je v dnešní době velice aktuální a to nejenom v České republice, ale jedná se o celosvětový problém. Naše republika zaujímá jedno z předních míst v obezitě u dětí. Děti trpící nadváhou a obezitou mají nejenom zdravotní problémy plynoucí z komplikací obezity, ale i problémy v oblasti psychiky a sociálních vztahů, zvláště mezi svými vrstevníky. Proto je důležité správné pochopení dané problematiky a nalezení přijatelného řešení do budoucnosti. Teoretická část se zabývá problémem obezity u dětí, specifiky ošetřovatelské péče o tyto děti v rámci ordinace praktického lékaře pro děti a dorost. Zaměřuje se také na potřeby dítěte s normální váhou a potřeby dětí s obezitou. V rámci výzkumného šetření byly stanoveny čtyři cíle. Prvním cílem bylo zmapovat stav obezity u dětí školního a předškolního věku v benešovském okrese. Druhým cílem bylo zmapovat služby (možnosti další pomoci, léčby), které mohou využít rodiče a praktičtí lékaři při léčbě dětí s nadváhou a obezitou v okrese Benešov. Třetím cílem bylo porovnat úspěšnost léčby obezity u dětí, které už podstoupily léčbu obezity pod odborným dohledem s úspěšností snižování nadváhy u dětí, které se snaží o snížení váhy sami. Čtvrtým cílem bylo zmapovat problematiku spolupráce sestry s rodiči a školou v péči o dítě s obezitou. Ve výzkumné části diplomové práce jsme použili metodu kvalitativního výzkumného šetření. Byla zvolena metoda dotazování formou polostrukturovaného rozhovoru. Pro potřeby výzkumu byly vytvořeny tři výzkumné soubory. První výzkumný soubor tvořilo 10 sester, které pracují v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost v okrese Benešov. Druhý výzkumný soubor se skládal z 10 záměrně vybraných osob z řad rodičů dětí s obezitou, které se snaží o redukci váhy svých dětí sami nebo pod odborným dohledem obezitologa. Jednalo se o rodiče dětí předškolního a školního věku. Třetí výzkumný soubor tvořilo 10 praktických lékařů pro děti a dorost, kteří vykonávají svoji praxi na území okresu Benešov. Při zpracování rozhovorů byla použita technika otevřeného kódování metoda papír a tužka. K zmapování služeb v Benešovském okrese a také celém Středočeském kraji byla použita analýza dokumentů. Bylo stanoveno šest výzkumných otázek: 1. Jaké jsou možnosti odborné pomoci obézním dětem? 2. Jsou rodiče ochotni pomoci svým obézním dětem při snižování váhy? 3. Mají rodiče dětí s obezitou také problémy s váhou? 4. Jaké jsou zkušenosti sester v ambulanci praktického lékaře pro děti a dorost v péči o obézní děti? 5. Jak probíhá spolupráce rodičů se sestrou v ambulanci praktického lékaře pro děti a dorost? 6. Jak sestra pracující v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost spolupracuje se školou? Závěry diplomové práce ukazují, že problém dětské obezity je nejenom v benešovském okrese, ale i celosvětově aktuální a má vzestupnou tendenci.
Které skutečnosti nejvíce ovlivnily stravovací návyky studentů?
DOLEŽALOVÁ, Markéta
Cílem bakalářské práce je objasnit, které skutečnosti nejvíce ovlivnily stravovací návyky studentů a zároveň porovnat návyky studentů gymnázia a studentů oborů středního vzdělání s výučním listem. Teoretická část se bude zabývat smyslem správné výživy, a to zejména ve vývojovém období dospívání. Tomuto bude předcházet historický a současný pohled na stravovací návyky. Dále se bude věnovat výživě, a to především zdravé výživě. Na závěr této části upozorní na problémy související se špatným příjmem potravy. Praktická část se pokusí zachytit konkrétní vlivy na stravování dospívajících. Pomocí metody dotazníku osloví studenty gymnázia a učně středního vzdělání s výučním listem. Výsledky budou sumarizovány, vyhodnoceny a interpretovány. V závěru budou formulována doporučení ve vztahu ke studentům, jejich rodičům i škole.
Zjištění výskytu obezity u dětí mladšího školního věku v Českých Budějovicích
NOVÁK, Václav
Cílem diplomové práce je zjištění současného výskytu obezity u dětí mladšího školního věku na základních školách v Českých Budějovicích. Výzkumnou skupinou byli žáci 5. tříd ve věku 10 až 11 let, u kterých byl zjišťován výskyt obezity na základě výškově hmotnostního poměru, věku a pohlaví - BMI percentilového grafu. Význam hodnot percentilového grafu byl dále zjišťován dle Pařízkové a Lisé (2007). Z výzkumného měření bylo zjištěno, že obezitou trpí 5,13 % dívek a 6,67 % chlapců. Tyto hodnoty v celé zkoumané skupině (195 žáků) představují 11,79 % dětí trpících obezitou. Bylo zjištěno, že výskyt obezity u dětí na základních školách v Českých Budějovicích je vyšší u chlapců.
Zastoupení cereálních produktů a jejich kvalita v jídelníčku žáků ZŠ a studentů VŠ
JURÁK, Ondřej
V teoretické části práce byly popsány potraviny cereálního charakteru včetně školních výživových programů a zastoupení v jídelníčku žáků základních škol a studentů vysokých škol Ve výzkumné části diplomové práce byla realizována a v souboru žáků vyššího stupně základních škol a v souboru studentů vysokých škol dotazníková akce zaměřená na zastoupení cereálních produktů a jejich význam v jídelníčku. Při hodnocení dotazníkové akce bylo posuzováno množství, jednotlivé druhy a kvalita běžně konzumovaných cereálních výrobků a úroveň stravovacích návyků respondentů v souladu s principy správné výživy. Hodnocením dotazníkové akce bylo zjištěno, že žáci vyššího stupně základních škol mají horší celodenní stravovací návyky než studenti vysokých škol. Potvrdili to zejména odpovědi u otázek týkajících se snídaně, odpolední svačiny a celkového počtu jídel během dne. Studenti vysokých škol preferují celozrnné výrobky více než žáci základních škol. Žáci vyššího stupně základních škol mají nižší úroveň znalostí o cereáliích než studenti vysokých škol.
Změny ve stravovacích návycích u pacientů s kolorektálním karcinomem
FRANKOVÁ, Zuzana
Abstrakt: Bakalářská práce je rozdělena na dvě části. První, teoretická část, obsahuje okruhy teoretických poznatků, stěžejních pro orientaci v problematice. Obsahuje anatomický a fyziologický přehled tlustého střeva a konečníku, problematiku kolorektálního karcinomu jako onemocnění od příčin vzniku, prvních příznaků až po léčbu. Stěžejním tématem práce je výživa ve vztahu k onkologii tlustého střeva a konečníku. Část práce je věnována kolorektálnímu screeningu. Druhá, empirická část, se zabývá kvalitativním výzkumem. Celkem u šesti respondentů, kteří prodělali onemocnění kolorektálního karcinomu, je formou narativního rozhovoru zjišťováno, jakým způsobem choroba ovlivnila jejich stravovací návyky. Snahou práce je podpořit pozitivní postoj společnosti k prevenci kolorektálního karcinomu a také umožnit veřejnosti nahlédnout do životních příběhů lidí po prodělaném onkologickém onemocnění tlustého střeva a konečníku.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 188 záznamů.   začátekpředchozí153 - 162dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.