|
|
Sukcese na zatravněných a spontánně zarostlých polích v Pošumaví: krajinný a detailní pohled
VÍTOVCOVÁ, Kamila
V této práci byla sledována sukcese na zatravněných a spontánně zarostlých polích v Pošumaví a v detailním pohledu vliv managementu (seče) na změny vegetace a vybraných mikrobiálních charakteristik v půdě. Hlavními cíly bylo zjistit: i) zda jsou rozdíly ve vegetaci zatravněných a spontánně zarostlých polí, ii) ověřit vliv okolí na opuštěná pole a iii) určit, které vlastnosti lučních druhů jsou pozitivně korelovány se sukcesním stářím, iiii) zjist vliv seče na vegetace a vybrané půdní charakteristiky. Data pro krajinný pohled byla sbírána během jedné sozony (2008) a vyhodnocena použitím ordinačních metod (DCA, CCA) a metody ANCOVA. Pro detailní pohled byla zpracována data ze tří vegetačních sezon (2006-2008) s použitím ordinační metody (RDA) a jednorozměrných metod (Repeated Measures ANOVA, One Way ANOVA). Nebyl nalezen průkazný rozdíl mezi zatravněnými a spontánně zarostlými poli. Vliv nejbližšího okolí na vegetaci polí byl důležitý, neboť většina rostlinných druhů v okolí (86% v průměru) se vyskytovala také na studovaných polích. Sukcesní stáří polí bylo pozitivně korelováno s některými vlastnostmi přítomných lučních druhů. Zatímco kosení nemělo signifikantní vliv na společenstvo rostlin, rychlost mineralizace půdní organické hmoty se průkazně zvýšila.
|
|
| |
|
|
Vliv extrémních klimatických jevů na rekultivované a sukcesní plochy v CHKO Třeboňsko
NEMEŠKALOVÁ, Pavla
CHKO Třeboňsko se nachází v jihovýchodní části jižních Čech a má rozlohu 700 km{$^2$}. Je to mimořádná oblast, kde jsou zachovány cenné přírodní hodnoty, ale i mnoho set let člověkem přetvářená kulturní krajina. Základní říční osu Třeboňské pánve a CHKO Třeboňsko tvoří řeka Lužnice, v jejíž nivě se nachází 14 jezer, vzniklých po těžbě štěrkopísku. Pobřeží jezer bylo zčásti uměle lesnicky rekultivováno, zčásti zůstalo ponecháno přirozené sukcesi. Extrémní klimatické jevy (povodně, sněhové kalamity a silný vítr) v letech 2002, 2005, 2007 měly různé následky na aktuální stav vegetace pobřeží rekultivovaného ve srovnání s přibližně stejně starou přirozenou sekundární sukcesí.
|
|
|
Algae and cyanobacteria colonizing toxic soils on coal-mining dumps
HRČKOVÁ, Kristýna
Species composition of soil algal and cyanobacterial communities was investigated in thirteen sites of different toxicity of spoil material on dumps in the Sokolov mining area (Czech Republic). The adaptation ability of various algal and cyanobacterial species to live in toxic environment and the effect of different amendments (wooden coal, organic matter, dolomitic limestone) of toxic soils were tested both in laboratory and field experiments. According to results, species composition corresponded to environmental characteristic (pH, conductivity, substrate type). Some green unicellular algae grew successfully in extracts from the most toxic substrate and seemed to be well adapted to low pH conditions. Results indicate that increase of pH is a basic precondition for the establishment of more diverse and abundant algal flora in highly acidic sites.
|
|
|
Hodnocení vegetačních pozůstatků někdejšího osídlení ve vybrané příhraniční oblasti
KALNÁ, Eva
Eva Kalná, 2010:Hodnocení vegetačních pozůstatků někdejšího osídlení ve vybrané příhraniční oblasti.Pro tuto práci byla vybrána oblast Zhůří, která je jednou z vysídlených šumavských obcí, jež se stala součástí vojenského výcvikového prostoru Dobrá Voda. První část práce je věnována historii vesnice, další pak změnám ve vegetaci přímo i nepřímo ovlivněné člověkem. Dílčím tématem této práce bylo zkoumání zájmové oblasti z hlediska rostlinných druhů, které by dokládaly někdejší osídlení včetně pořizování fotodokumentace a mapových výstupů. Dalším tématem bylo zhodnocení využití oblasti od roku 1949 po současnost, které se během několik desítek let zásadně změnilo. Práce se věnuje také srovnání mezi stavem využití z roku 1949 a dnešním stavem přítomných biotopů.
|
|
|
Spontánní sukcese vegetace v opuštěných lomech v Českém krasu: Porovnání výskytu druhů v lomech a okolí
KAREŠOVÁ, Petra
Průběh spontánní sukcese vegatece byl sledován v 10 opuštěných vápencových lomech v Českém krasu. Vybranné lokality zahrnovaly 5 lomů s převahou lesní vegetace v okolí a 5 lomů s převahou společenstev bezlesí v okolí. Věk vybranných lomů se pohyboval od 33 let do 97 let. V každé sledované lokalitě a jejím nejbližším okolí (do 100m) byl pořízen kompletní seznam vyskytujících se rostlinných druhů. Z výsledků analýz vyplývá silná závislost výskytu jednotlivých druhů uvnitř lomu na jejich výskytu v okolí. Dalším závěrem práce je ověření funkce lomů jakožto refugií ohrožených druhů rostlin.
|
|
|
Spontánní sukcese na mladém opuštěném poli
VÍTOVCOVÁ, Kamila
V této práci byl sldován průběh spontánní sukcese na dvou různě starých polích. Hlavním cílem bylo odpovědět na otázky: Jsou rozdíly ve vegetaci v různých vzdálenostech od louky? Které konkrétní druhy se nejlépe šíří od zdroje diaspor? Byl nalezen signifikantní vliv blízkosti louky na vegetaci opuštěného pole. Sukcese vede rychleji k obnově lučního společenstva.
|
|
|
Experimentální iniciální stádia sukcese na různých substrátech: analýza pokryvnosti rostlin, vybraných půdně biologických charakteristik a jejich vzájemného vztahu
KRESÁČ, Martin
Diplomová práce porovnává průběh iniciálních stádiích sukcese na různých typech substrátů (písek, rašelina, výsykové miocénní jíly) a půdách, ve dvou rozdílných krajiných. Cíle práce jsou: - Charakterizovat iniciální stádia sukcese na vybraných typech substrátů ve dvou rozdílných krajinách pomocí pokryvnosti a několika vybraných biologických vlastností druhů rostlin; kvantifikovat relativní význam vlastností substrátů a typu krajiny v iniciálních stádiích sukcese. - Charakterizovat iniciální stádia sukcese na vybraných typech substrátů ve dvou rozdílných krajinách pomocí vybraných půdně biologických charakteristik; kvantifikovat relativní význam vlastností substrátů a typu krajiny v iniciálních stádiích sukcese. - Zhodnotit vztah vybraných půdně biologických charakteristik studovaných substrátů a pokryvnosti rostlin v průběhu iniciálních stádií sukcese.
|
|
|
Desetiletý vývoj vegetačního krytu povodňového koryta Bečvy se zvláštním zřetelem na ekotony
Lacina, Jan
Při katastrofální povodni v červenci 1997 vytvořila řeka Bečva pozoruhodné profily povodňových koryt, podstatně složitější a širší, než bylo předchozí vodohospodářsky upravené řečiště. Při mapování změn vyvolaných povodní bylo na sklonku vegetačního období 1997 vybráno mezi Valašským Meziříčím a Přerovem 6 nejzajímavějších úseků k ponechání dalšímu přirozenému vývoji. Na výzkumných transektech, vedených napříč mozaikou rozmanitých biotopů povodňového koryta, byla po 10 let prostřednictvím opakovaných fytocenologických snímků sledována spontánní sukcese. Zvláště na příkladu transektu u Oseku nad Bečvou lze demonstrovat další dynamický vývoj říčního koryta a rozmanitých společenstev (od travinobylinných povodňových lad po lužní lesíky a jejich ekotony), diferencovaných podle hydrických podmínek, reliéfu a zrnitosti substrátu. Je nesporné, že velká povodeň renaturalizovala říční krajinu, přispěla ke zvýšení její biodiverzity a zpestřila její ráz.
|
|
|
Ekotony jako dynamická součást nivní krajiny
Halas, Petr ; Lacina, Jan
Přirozenými fluviálními procesy v nivě narůstá pestrost mozaiky různých biocenóz a ekotonů. Dynamický vývoj vegetačního pokryvu byl studován v letech 1997 – 2007 v nivě Bečvy. Různorodá mozaika biocenóz a ekotonů nivy Bečvy je mnohem pestřejší než regulovaná a povodněmi nenarušovaná říční krajina říčky Trkmanky.
|
host ::
RSS.