|
Zkrmování pšenice Citrus u brojlerů
Karásek, Filip
Diplomová práce se zabývá zjištěním vhodnosti zařazení nově vyšlechtěné odrůdy pšenice Citrus, u které se uvádí vyšší obsah luteinu v zrnu do krmné dávky pro vykrmované brojlery a následně jejího vlivu na spotřebu krmiva, hmotnost a přírůstky kuřat, konverzi krmiva, jatečnou výtěžnost a antioxidační aktivitu brojlerů. V krmných dietách u pokusných kohoutků hybridní kombinace Ross 308 byla zařazena nová odrůda pšenice Citrus v podílu 30 % a 60 % v krmné směsi, která byla porovnávána s kontrolní pšenicí, jejíž podíl v krmných dietách byla také 30 % a 60 %. Vliv pšenice Citrus u vykrmovaných brojlerů nebyl průkazný, na parametry užitkovosti avšak průkaznost vlivu pšenice Citrus (P < 0,05) byla zjištěna na antioxidační aktivitu při použití metody volných radikálů (FR) vykrmovaných brojlerů.
|
|
Účinnost specifických aditiv ve výživě sportovních koní
Hanzlíková, Michaela
Tato diplomová práce se zabývá využitím specifických aditiv ve výživě sportovních koní. Téma je zaměřeno na bylinu mátu peprnou a její antioxidační aktivitu u koní. Je zde prováděn experiment na 6 koní různého plemene, pohlaví a věku na antioxidační aktivitu SOD superoxidismutázy a GPx glutathionperoxidázy. Během sledování byl koním 4x odebrán vzorek krve, aby se zjistila aktivita již zmíněných antioxidačních enzymů v období bez zkrmování aditiva a aktivita při použití aditiva v krmné dávce. Výsledky v pokusném sledování na aktivitu SOD, tak i ve sledování aktivity GPx enzymů, se projevily s velkými individuálními rozdíly mezi jednotlivými zvířaty, což bývá pro koně typické. V našem pokusu, při průměru všech koní bez aditiva a s aditivem, nebyla u aktivity SOD dokázána statistická průkaznost. Naopak tomu bylo u aktivity GPx, zde byly výsledky statisticky průkazné (P<0,05).
|
|
Stanovení antioxidačního statusu u potkanů při zkrmování pšenice Citrus
Bendová, Kateřina
Diplomová práce se zabývá vlivem pšenice Citrus na organismus. V pokusu se 32 potkany samčího pohlaví kmene Wistar byl sledován vliv zkrmování žluté odrůdy pšenice Citrus na antioxidační aktivitu měřenou v krvi a jaterní tkáni. Pokusná skupina (N=16) byla krmena sušenými granulemi ze 100% šrotu pšenice Citrus, kontrolní skupina (N=16) ze šrotů dvou běžných pšenic smíchaných v takovém poměru, aby byl dosažen ve výsledné směsi stejný obsah NL jako u pšenice Citrus. Během pokusu byly sledovány ve třídenních intervalech přírůstky a denně spotřeba krmiva. Antioxidační aktivita byla měřena metodou DPPH, FR, FRAP a ABTS. Mezi skupinami však nebyly zjištěny ve většině případů průkazné rozdíly, pouze u metody ABTS měřené v krvi byl zaznamenán průkazný rozdíl (P<0,05), kdy hodnota u skupiny "Citrus" byla 405,508 +- 7,637 ug/ml a u skupiny "Kontrola" 479,989 +- 22,540 ug/ml, což je o 18 % více. Hodnoty však byly vyšší u kontroly, než u skupiny krmené pšenicí Citrus s vyšším podílem antioxidantů. Pouze u metody ABTS měřené v jaterní tkáni byla neprůkazně vyšší hodnota 409,439 +- 13,626 (ug/ml) u skupiny "Citrus", oproti 389,493 +- 9,271 (ug/ml) u "Kontroly" a u metody DPPH měřené jako % inhibice radikálů 20,711 +- 0,867; 20,037+- 1,109. Rozdíly však nebyly průkazné (P>0.05).
|
|
Vliv enzymové hydrolysy na rozpustnost a antioxidační vlastnosti izolátů bramborových proteinů získaných tepelnou koagulací
MIKOVÁ, Klára
Bakalářská práce se zabývá vlivem enzymové hydrolýzy na změnu rozpustnosti bílkovinných izolátů a změnu jejich antioxidační aktivity. V práci byla použita průmyslová hlízová voda z odrůd Sibu a Ornella. Izoláty získané pomocí tepelné koagulace jsou obecně špatně rozpustné, a proto je jejich využití limitováno (jen krmné účely). Práce popisuje, pozitivní vliv enzymové hydrolýzy na rozpustnost a antioxidační aktivitu proteinu. Například antioxidační aktivita štěpů dosahovala 99 mg L - askorbové kyseliny na gram štěpů. Nejvyšší podíl rozpustného izolátu bylo zjištěno u štěpení enzymem alkalasa.
|
|
Metody zjišťování látek antioxidačního charakteru
TURKOVÁ, Kateřina
Antioxidantům a volným radikálům se v současnosti věnuje velká pozornost v klinické a výživové literatuře. Různé reaktivní formy kyslíku jsou vytvářeny při zcela normálních metabolických pochodech naší látkové výměny nebo pocházejí z vnějších zdrojů, jako je vystavení různým vlivům našeho životního prostředí. Lipidy, proteiny, uhlohydráty a DNA jsou schopné reagovat s reaktivními formami kyslíku a mohou být zapojeny v etiologii nejrůznějších onemocnění. Antioxidační systém chrání organismus před účinky volných radikálů jejich vychytáváním, a tím zabraňuje strukturálnímu poškození buněk. Měření jednotlivých složek antioxidačního systému poskytuje důležité informace o ochraně proti účinkům volných radikálů. Během minulého desetiletí bylo vyvinuto mnoho analytických metod k detekci antioxidační aktivity přírodních sloučenin a jejich směsí in vitro. Některé procedury zahrnují metody založené na generaci různých forem radikálů a jejich následné eliminaci po ošetření směsi potenciální sloučeninou s antioxidačním charakterem. Metody používané pro stanovení celkové antioxidační aktivity jsou: Trolox equivalent antioxidant capacity-TEAC, diphenylpicrylhydrazil - DPPH, oxygen radical absorbance capacity-ORAC a metody zkoumající schopnost zábránit lipidové peroxidaci. Další skupinu tvoří metody posuzující redoxní vlastnosti látek (ferric reducing antioxidant potential assay-FRAP, cyklická voltametrie, HPLC).
|
| |
| |
| |
| |
| |