|
|
Působení absolventa studijního oboru Speciální pedagogika - vychovatelství v praxi poskytovatelů sociálních služeb
SALABOVÁ, Jana
Teoretická část se dělí na 4 kapitoly. První kapitola je věnována pomáhajícím profesím, kde tyto profese nejprve definuji a dále vkládám i vymezení studijního oboru Speciální pedagogika - vychovatelství, se kterým v práci dále pracuji. Také se v této kapitole dotýkám připravenosti budoucích absolventů k vykonávání práce sociálního pracovníka, pracovníka v sociálních službách. Druhá kapitola nese název speciální pedagogika, kde tento vědní obor vymezuji předmět, cíle a její členění. Třetí kapitola se zaměřuje na sociální služby, a to konkrétně na definování tohoto pojmu, druhy a formy sociálních služeb, zařízení spadající do oblasti sociálních služeb a kdo je jejich poskytovatelem. Čtvrtá a poslední kapitola teoretické části se věnuje roli absolventa studijního oboru Speciální pedagogika - vychovatelství v sociálních službách, kde je popisován sociální pracovník definice, kvalifikační a další předpoklady a kompetence, také je zde podkapitola, kde je zmínka o pedagogickém pracovníkovi a to konkrétně o vychovateli, kde se nalézají osobnostní a jiné předpoklady pro výkon této práce a náplň práce, kterou vykonává vychovatel v zařízení sociálních služeb. Poslední stránky čtvrté kapitoly jsou věnované pracovníkovi v sociálních službách jeho činnostem a zároveň i osobnímu asistentovi, kde se zaměřuji na definici této pozice a samotné osobní asistence a přidávám i osobnostní předpoklady k této pozici. Cílem praktické části práce je zmapování působení absolventa studijního oboru Speciální pedagogika - vychovatelství v praxi sociálních služeb - konkrétně, jaká je jeho náplň práce, zda má kompetence k vykonávání této pozice, jestli je s prací spokojen a jaká byla jeho motivace pracovat právě v této oblasti. Praktická část obsahuje kvalitativní výzkum. K naplnění výše uvedených cílů byla zvolena technika sběru dat pomocí strukturovaného rozhovoru s respondenty, kterými mi byli absolventi studijního oboru Speciální pedagogika - vychovatelství pracující v oblasti sociálních služeb. Lze říci, podle výsledků této práce, že absolventi se v oblasti sociálních služeb většinou uplatní na nižších pracovních pozicích a to jako pracovníci v sociálních službách, a to i přesto, že mají kvalifikaci i na vykonávání sociálního pracovníka. Věkové rozmezí klientů, se kterými respondenti pracují, se pohybuje od dětského věku a končí věkem seniorským. Motivace, která vedla dotazované k rozhodnutí zvolit právě oblast sociálních služeb je různá, někteří uváděli, že jim k tomu pomohla praxe při škole a to jak samotná práce, tak i zaujetí právě onou cílovou skupinou, již předešlá zkušenost s prací s lidmi s postižením či právě nabytí nových zkušeností. Také angažovanost rodinného příslušníka a jejich předešlé vzdělání bylo určitou motivací. Spokojenost s prací je podle zjištěných dat patrná a to přispívá i ke kvalitně a zodpovědně odváděné práci. Osobním přínosem je podle zjištěných výsledků především jejich potřebnost v činnostech, které v práci provádějí, nové zkušenosti, které získávají a také vidina pokroků jejich klientů. Výhodou zaměstnání, které provádějí je pro ně nejčastěji nestereotypnost, zmiňují cílovou skupinu, se kterou pracují, pokroky klientů a že je pro ně práce naplňující, i proto, že jsou v příjemném kolektivu lidí. Kamenem úrazu, tudíž nevýhodou je pro ně především finanční ohodnocení, které není moc uspokojující a pracovní doba. Vystudovaný studijní obor Speciální pedagogika - vychovatelství, je pro dotazované absolventy přínosem, hlavně co se týče praxe při škole, kterou měli možnost vykonávat a navštěvovat různá zařízení.
|
|
|
Etický kodex učitele
HÁJKOVÁ, Hana
Diplomová práce je zaměřena na problematiku etického kodexu učitele u nás. Cílem práce je získání informací o názorech učitelů z praxe vztahujících se k tomuto tématu. Teoretická část zachycuje etické kodexy pomáhajících profesí a podrobněji představuje etický kodex učitele používaný na jedné ze základních škol. Dále představuje kodexy příbuzných oborů existující v zahraničí. V rámci praktické části za pomoci kvalitativního výzkumného šetření je zkoumáno povědomí vybraných učitelů o daném kodexu. Výzkumné šetření probíhá prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů, kdy jsou osloveni učitelé základní školy, která si kodex sama stanovila a učitelé, kteří jím vázáni nejsou.
|
|
|
Vývoj, řízení a hospodaření příspěvkových organizací zaměřených na další vzdělávání pedagogických pracovníků v České republice
Obajdinová, Monika ; Homolka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Robert, Robert (oponent)
Diplomová práce s názvem Vývoj, řízení a hospodaření příspěvkových organizací zaměřených na další vzdělávání pedagogických pracovníků v České republice ve své teoretické části popisuje samotný vznik příspěvkové organizace, důvody, cíle a především vize, které vedou zřizovatele ke vzniku takové organizace a dále její fungování a s tím související řízení, hospodaření, financování a také i naplňování představ svých zřizovatelů.
V praktické části jsou popisovány a zhodnoceny výsledky, které byly zjištěny na základě kvalitativní stránky, rozboru dat z ročních výkazů, výročních zpráv a webových stránek vybraných příspěvkových organizací z Libereckého kraje, Ústeckého kraje a Středočeského kraje, které se zabývají vzděláváním pedagogických pracovníků. Rovněž na základě odborného zkoumání bylo popsáno naplnění cílů těchto organizací, vývoj, řízení, vztahy se zřizovateli a také i hospodaření vybraných příspěvkových organizací. V samotném závěru na základě zjištěných dat a výsledků jednotlivých šetření a vyhodnocení je navržen možný budoucí vývoj Centra vzdělanosti Libereckého kraje, příspěvková organizace.
|
|
|
Spolupráce pedagogických pracovníků se speciálním pedagogem v systému běžné základní školy
SKOPCOVÁ, Nikola
Speciální pedagog ve školském systému je odborník, který zajišťuje činnost v rámci školního poradenského pracoviště. Jeho pozice je zatím, v rámci České republiky, novým jevem, a proto se k této problematice staví školy rozdílně. Má bakalářská práce Spolupráce pedagogických pracovníků se speciálním pedagogem v systému běžné základní školy se věnuje právě spolupráci třídních učitelů a jejich asistentů s tímto odborníkem. V teoretické části práce, v její první kapitole, se věnuji vzdělávacímu systému. Rozpracovávám v ní strukturu našeho systému vzdělávání, ale i systému v jiných evropských zemích jako je např. Slovensko nebo Německo. Řeším zde i typy základních škol a druhů poradenství, které se na nich mohou poskytovat. Ve druhé kapitole se věnuji problematice samotného školního speciálního pedagoga. Jsou zde popsány jeho činnosti na škole, přínos pro školu ale i pro učitele nebo rodiče. V poslední kapitole teoretické části je vymezen pojem pedagogický pracovník, jeho osobnost a předpoklady k práci. Empirická část přináší výzkum, ve kterém mapuji postoje pedagogických pracovníků k odbornému působení speciálního pedagoga na základní škole, kde je jeho místo zřízeno. Výzkum je veden pomocí polostrukturovaných rozhovorů s třídními učiteli a jejich asistenty. Provedla jsem šetření na pěti základních školách na benešovském okrese, kde mají zřízeno místo speciálního pedagoga, a udělala rozhovor vždy se dvěma pedagogickými pracovníky. Cílem těchto rozhovorů bylo zjistit, jak spolupráce probíhá, jak často se scházejí, kdo komunikuje více se speciálním pedagogem, jaká je jejich spokojenost apod. Z výzkumu vychází, že vesměs všichni pedagogové jsou s působením školního speciálního pedagoga na své škole spokojeni. Komunikace probíhá nenásilně, neformálně, v dobré atmosféře. Pedagogičtí pracovníci berou speciálního pedagoga jako kolegu, nebojí se říci si o radu. Tato komunikace probíhá většinou jen mezi nimi, další pracovník pedagogického sboru v ní nefiguruje. Tato bakalářská práce by měla sloužit jako informační zdroj pro zkvalitnění práce s žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Může být využita i ke zvýšení povědomí o daném tématu mezi lidi a pedagogické pracovníky.
|
|
| |
|
|
PŘÍPRAVA PRACOVNÍKŮ S DĚTMI A MLÁDEŽÍ: POHLED NA DOBROVOLNÍKA A ZAMĚSTNANCE, MOŽNOSTI JEJICH DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ
MAREŠOVÁ, Hana
Diplomová práce se zabývá tématem přípravy pracovníků s dětmi a mládeží a pohledem na zaměstnance spolu s dobrovolníkem a možnostmi jejich dalšího vzdělávání. Jednotlivé texty jsou logicky řazeny dle témat. Práce nejprve vymezuje používané termíny a následně řeší problematiku kvalifikačních předpokladů pro výkon činnosti pracovníků s dětmi a mládeží a to dle zákona o pedagogických pracovnících a Národní soustavy povolání. Mimo zaměstnanců také práce řeší podmínky vzdělávání dobrovolníků pracujících s dětmi a mládeží. Ukazuje, jaké by měli mít znalosti, dovednosti a kompetence. V neposlední řadě práce stručně vymezuje důležité dokumenty týkající se vzdělávání pedagogických pracovníků a zabývá se tématikou institucí nabízející další vzdělávání pedagogických pracovníků. V závěru si práce poznatky ověřuje v kvalitativním výzkumu s šesti respondenty.
|
|
|
Právní vědomí pracovníků mateřských škol Plzeňského kraje
PAŠKOVÁ, Jana
Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku školského a pracovního práva v praxi mateřských škol. V teoretické části jsou rozebrány základní právní pojmy. Tyto pojmy by měly být brány jako základ vědomostí v oblasti práva každého pracovníka mateřské školy, ale i každého člověka. Dále pak je v této části rozebráno školské a pracovní právo, tedy takové právo, které se vztahuje k profesi pracovníků mateřských škol. Obsahem praktické části práce je výzkum právního vědomí a srovnání právního vědomí všech pracovníků mateřských škol Plzeňského a Středočeského kraje. Třetí část práce obsahuje návrh systému, jak seznamovat a posilovat právní vědomí pracovníků fiktivní mateřské školy.
|
|
|
Zkušenosti s RVP PV v prvním období uvedení do praxe
BUREŠOVÁ, Radka
Práce pojednává o zkušenostech s RVP PV a ŠVP PV na mateřských školách po ukončení prvního období uvedení do praxe. K porovnání zkušeností byl použit dotazník, který byl zaměřený na kvalitu obsahu a efektivnost realizace ŠVP v dané organizaci. Své zkušenosti hodnotily oslovené ředitelky na mateřských školách v celém Jihočeském kraji a výsledky ankety byly porovnány se zprávou kontroly ČŠI při hodnocení vzdělávacích programů ze září 2010.V závěru práce jsem se pokusila navrhnout možnosti řešení v evaluační činnosti, ve které se vyskytly největší problémy při hodnocení ŠVP PV.
|
|
|
Realizace environmentální výchovy ve speciálních školách
ŠVECOVÁ, Markéta
Environmentální výchova klade důraz na poznávání životního prostředí a jeho vztahu s člověkem a uvědomování si nezbytnosti zachování podmínek života. Trvalá péče o životní prostředí úzce souvisí se stavem environmentálního vědomí a vzdělanosti populace. Ministerstvo životního prostředí vede odpovědnost za environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu (dále jen EVVO). Neméně významná úloha náleží Ministerstvu školství mládeže a tělovýchovy, které vydalo metodický pokyn k zajištění EVVO. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části je popsána environmentální výchova, její realizace ve školách, státní program EVVO, speciální školství a EVVO v Jihočeském kraji. Ve výzkumné části bakalářské práce byl využit kvalitativní výzkum. Ke zjištění stanovených cílů byla zvolena metoda dotazování. Použitou technikou ke sběru dat byl individuální nestandardizovaný rozhovor. Výzkumný soubor byl tvořen školními koordinátory EVVO, řediteli škol či pedagogy odpovědnými za EVVO ve speciálních školách v regionu České Budějovice. Cílem této bakalářské práce bylo zjistit jakým způsobem je realizována environmentální výchova ve všech speciálních školách v regionu České Budějovice. Všechny výzkumné otázky byly zodpovězeny a ukázalo se, že environmentální výchovu realizuje šest speciálních škol ze sedmi a všech šest těchto speciálních škol realizuje environmentální výchovu podobným způsobem. Těchto šest speciálních škol realizuje environmentální výchovu v rámci vyučovacích předmětů, a zvolili kombinovanou formu hry a teorie. Při výuce používají všichni respondenti pomůcky a pět z nich se zúčastňuje projektů k environmentální výchově. Šest speciálních škol realizuje environmentální výchovu dle Rámcového vzdělávacího programu a dvě z nich čerpají i z metodického pokynu EVVO. Služeb ekologických center využívá šest speciálních škol, realizující environmentální výchovu, ale komplikací je pro ně financování těchto služeb. Výsledky bakalářské práce mohou přispět k lepší orientaci v problematice realizace EVVO ve speciálních školách a budou poskytnuty Centru ekologické a globální výchovy Cassiopeia do projektu ?Nevidím, neslyším, ale vím ??.
|
|
|
Vývoj odměňování v mateřských školách
KAMENOVÁ, Soňa
Odměňování ve školství je velmi často diskutováno. Cílem bakalářské práce je porovnat vývoj mezd ve školství se zaměřením na předškolní vzdělávání. Obsahem teoretické části práce je princip financování a odměňování školských organizací. Praktická část je zaměřena na mapování platové oblasti školských organizací v Jihočeském kraji v průběhu posledních pěti let a porovnání údajů navzájem a s průměrem dosahovaným v České republice. Součástí práce je výzkum platů učitelů mateřských škol v Jihočeském kraji a návrh systému odměňování fiktivní mateřské školy.
|
host ::
RSS.