|
|
Online shopping behaviour of mothers
Karaffa, Matúš ; Bruckner, Tomáš (vedoucí práce) ; Žamberský, Martin (oponent)
Cílem diplomové práce je objevit v nákupním chování matek na internetu společné vzorce chování a na základě těchto vzorců vytvořit soubor doporučení pro internetové obchodníky, kterých cílová skupina zákazníků jsou matky. Výzkum bude probíhat metodou anonymního pozorování návštevníků internetového obchodu s dětskou výživou a plenami www.feedo.cz, kterého je autor diplomové práce majitelem. Před samotným započetím výzkumu budou staveny hypotézy, které budou v průběhu výzkumu dokazované. Na základé těchto hypotéz budou vhodně nastavené vybrané sfotwarové nástroje, které umožní sběr potřebných dat o chování uživatelů. Cíl diplomové práce bude dosažen analýzou nasbíraných údajů a potvrzením či vyvrátením stanovených hypotéz. Na základě výsledků analýz budou stanoveny konkrétní doporučení pro internetové obchodníky. Vlastný přínos práce bude spočívat ve stanovení zkoumaných hypotéz na základě skutečných prelbémů, ve sběru reálnych údajů o chování návštevníků fungujícího internetového obchodu zaměřeného na matky, ve správnem nastavení softwarových nástrojů, vyhodnocení naměřených výsledku a formulování doporučení pro obchodníky.
|
|
|
Rozšířená péče porodní asistentky v poskytování masáží novorozencům na oddělení šestinedělí v Nemocnici Strakonice, a.s. a kojencům v domácím prostředí.
VAČKÁŘOVÁ, Iva
Většina dnešních matek se snaží pečovat o své dítě s tím nejlepším vědomím a svědomím. Cesta stát se ?dokonalou matkou? často vede přes velké množství informací. A tak se zapomíná na přirozený a nejzákladnější projev komunikace se svým dítětem, a tím je dotek. Pomocí doteků může matka vycítit, co její dítě trápí, co potřebuje, jak se cítí a co prožívá. V dřívější době byla masáž dítěte běžnou mateřskou péčí, která se předávala z generace na generaci. Ženy ke svým dětem přistupovaly přirozeně a s nadhledem. Kam se poděla v dnešní době ta přirozenost a nadhled? Dalo by se říct mateřský instinkt? Cílem práce bylo ověřit, zda jsou pro matky získané informace o masáži dětí a kojenců přínosné. Zda dokážou využít získané poznatky již během hospitalizace i v domácím prostředí. Ověřovala jsem, zda očekávané přínosy masáží dětí byly naplněny. Dále jsem zjišťovala, zda edukace matek o masáži dětí a kojenců je během pobytu v porodnici dostačující pro správné provádění masáží matkou v domácím prostředí. Na dané cíle byly stanoveny hypotézy a výzkumné otázky. První hypotéza: Pro matky jsou získané informace o masáži dětí a kojenců přínosem. Druhá hypotéza: Matky mají zájem provádět masáže fyziologického novorozence osobně na oddělení šestinedělí. Třetí hypotéza: Z pohledu matek je nejvíce očekávaným přínosem masáží fyziologických novorozenců navození relaxace a pohody. Čtvrtá hypotéza: Matky mají zájem provádět masáže i v domácím prostředí. Pátá hypotéza: Z pohledu matek je nejvíce dosaženým přínosem masáže dítěte v domácím prostředí navození relaxace a pohody. Výzkumná otázka 1. Jakým způsobem provádějí matky masáže dětí v domácím prostředí? Výzkumná otázka 2: Jaký je reálný přínos masáží kojence z pohledu matek. V bakalářské práci byl zvolen kvantitativní výzkum kombinovaný s kvalitativním výzkumem. Při kvantitativním šetření během hospitalizace byla ke sběru dat použita anonymní anketa. Anketa byla rozdána matkám, které jsem v průběhu hospitalizace na oddělení šestinedělí v Nemocnici Strakonice, a.s. seznámila s metodou masáže dětí a kojenců a následně provedla masáž u jejich dítěte. Výsledky byly zpracovány do jednotlivých grafů. Navazující kvantitativní šetření probíhalo formou elektronické ankety. Elektronickou anketou jsem v průběhu 3-4 týdnů po propuštění do domácího prostředí oslovila stejné respondentky, které se zúčastnily předchozího šetření. Výsledky byly zpracovány do jednotlivých grafů a tabulek. U matek v domácím prostředí jsem ke sběru dat využila nestandardizovaný rozhovor. Výsledky byly zpracovány do jednotlivých rozhovorů a pozorovacích archů. Výzkumným souborem kvantitativního výzkumného šetření během hospitalizace byly matky na oddělení šestinedělí v Nemocnici Strakonice a.s., které jsem seznámila s metodou masáže dětí a kojenců a následně provedla masáž u jejich dítěte. Celkový počet anonymních anket byl 50, z toho se 5 anket nevrátilo. Celkový počet respondentek byl tedy 45, návratnost byla 90 %. Výzkumný soubor pro konečné zpracování byl 45 respondentek (100 %). Od otázky č. 6 se skutečný počet zájemců o masáže zredukoval na 35 respondentek (100 %). Navazujícím výzkumným souborem v domácím prostředí byly stejné respondentky, které se účastnily prvního šetření. Z celkového počtu 50 respondentek, vyplnilo elektronickou anketu 39 respondentek, návratnost byla 78 %. Výzkumný soubor pro konečné zpracování byl 39 respondentů (100 %). Od otázky č. 1 se počet respondentek, které prováděly masáže kojenců v domácím prostředí, zredukoval na 32 respondentek (100 %). Pro kvalitativní výzkum byly vybrány 3 matky, které rodily v Nemocnici Strakonice, a.s. Stanovené cíle práce byly splněny. Hypotézy, které byly na cíle práce postavené, byly potvrzeny či nepotvrzeny výsledky výzkumného šetření. Výzkumné otázky byly splněny podklady výzkumného šetření.
|
|
|
Adaptace dítěte v mateřské škole
ŠMÍDOVÁ, Linda
Cílem mé práce je poukázat na význam adaptačního období dítěte v mateřské škole, v souvislosti s významem působení rodiny a součinnosti mezi rodinou a mateřskou školou. V teoretické části jsem se zaměřila na popis faktorů ovlivňujících adaptaci dítěte v mateřské škole, pozornost věnuji především rodinné výchově a vztahu mezi matkou a dítětem. V praktické části jsem vypracovala případovou studii adaptačního období dvou až čtyř dětí ze své třídy, která zahrnuje pozorování dítěte, popis zvolených adaptačních prostředků a strategií, spolupráci s rodinou, v časovém období od zápisu dítěte do MŠ (jaro 2010) do ledna 2011. V rámci praktické části bakalářské práce bylo rovněž provedeno a zaznamenáno pomocí dotazníků pro rodiče, jakým způsobem probíhá v praxi adaptační proces dětí v mateřské škole. Je totiž důležité, aby se v teoretickém pojetí předškolní výchovy vycházelo především z praxe.
|
|
|
Ženy a dívky českých měst a jejich pohledy na rodinu a kariéru na prahu 3. tisíciletí
TUČEK BRZORÁD, Jitka
Bakalářská práce pojednává o názorech vybraného vzorku ţen a vyhodnocuje je. Jedná se o ženy všech věkových kategoriích žijících ve městech jihočeského a středočeského kraje. Teoretická část se zabývá definicí jednotlivých forem postavení ženy ve společnosti, z pohledu soudobého i historického. V praktické části je na základě výsledků dotazníkového šetření odpovězeno na dvě hypotézy, a to zda-li věk nebo vzdělání ovlivňuje názor žen na rodinu a kariéru. Toto se snažím dokázat nebo vyvrátit na nereprezentativním vzorku žen a dívek. Výsledky jsou konfrontovány s názory vyjádřenými v odborné literatuře a shrnuty v závěru.
|
|
|
Zajištění potřeby jistoty a bezpečí u matky a novorozence na oddělení poporodní péče
ŠTĚPÁNOVÁ, Martina
Bakalářská práce s názvem ?Zajištění potřeby jistoty a bezpečí u matky a novorozence na oddělení poporodní péče" je rozdělena na dvě části: teoretickou část a empirickou část. V teoretické části popisujeme ošetřovatelskou péči o novorozence, která je v souladu se zajištěním potřeby jistoty a bezpečí novorozence a jeho matky (identifikace novorozence,rooming-in, kojení, komfort, bezpečná manipulace a hygienická péče).Cílem 1 empirické části bylo zmapovat úlohu porodní asistentky / dětské sestry v zajišťování potřeby jistoty a bezpečí u matky a novorozence. Byla stanovena hypotéza:Porodní asistentky / dětské sestry se podílejí na zajištění potřeby jistoty a bezpečí u matky a novorozence. Výzkumné šetření jsme zvolili kvantitativní, metodu dotazování, techniku dotazníku. Výzkumný soubor tvořilo 60 porodních asistentek / dětských sester pracujících na neonatologických odděleních. Cílem 2 bylo zmapovat vnímání zajištění potřeby jistoty a bezpečí u novorozence matkami na oddělení poporodní péče. Stanovili jsme výzkumnou otázku: Jak matky vnímají zajištění potřeby jistoty a bezpečí na oddělení poporodní péče? Výzkumné šetření bylo kvalitativní, metoda dotazování, technika hloubkového rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo 5 matek hospitalizovaných na oddělení šestinedělí a jejich děti hospitalizované na stanici fyziologických novorozenců v Nemocnici v Českých Budějovicích. Cílem 3 bylo zmapovat dodržování zajištění potřeby jistoty a bezpečí (pravidel bezpečné manipulace s novorozencem obecně) matkami. Stanovili jsme výzkumnou otázku: Jak dodržují matky opatření zajištění potřeby jistoty a bezpečí (pravidla bezpečné manipulace s novorozencem obecně)? Tato část výzkumného šetření byla také kvalitativní, metoda pozorování, technika záznamového listu. Výzkumný soubor byl totožný s předchozím. Všechny cíle byly splněny. Na základě předložených výsledků byla hypotéza 1 potvrzena. Porodní asistentky / dětské sestry se podílejí na zajištění potřeby jistoty a bezpečí. Výzkumná otázka 1 byla zodpovězena. Matky hodnotí zajištění potřeby jistoty a bezpečí ve 4 případech z 5 pozitivně. Výzkumná otázka 2 byla také zodpovězena. Matky se snaží dodržovat opatření zajištění potřeby jistoty a bezpečí, přesto je nejslabším místem manipulace s novorozencem. Proto byla vytvořena edukační brožura pro matky. S výsledky výzkumného šetření budou seznámeny porodní asistentky / dětské sestry pracující na stanici fyziologických novorozenců neonatologického oddělení v Nemocnici v Českých Budějovicích. Bakalářská práce může také sloužit jako zdroj informací pro další studentky porodní asistence.
|
|
| |
|
|
Současné priority v péči o fyziologického novorozence v porodnici z pohledu matek.
KUBÁTOVÁ, Klára
Bakalářská práce s názvem " Současné priority v péči o fyziologického novorozence v porodnici z pohledu matek" má charakter výzkumu. Práce je rozdělena do dvou částí - část teoretickou a praktickou. V teoretické části je ucelený obraz současné péče o fyziologického novorozence v porodnici. Dále je zde nastíněna problematika procesu tvorby hlubokých citových vazeb mezi matkou a dítětem, které vznikají během prvních společně trávených chvil. V praktické části se zjišťují přání a očekávání matek, jaká mají v průběhu doby strávené v porodnici spolu s miminkem. Cílem práce bylo zjistit priority v péči o fyziologického novorozence v porodnici z pohledu matek. Tento cíl byl splněn. Ke zpracování dané problematiky a zjištění jmenovaného cíle bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření za pomoci nestandardizovaného rozhovoru, který proběhl se třemi ženami v šestinedělí a pěti, jejichž porod proběhl v průběhu předchozího roku. Na základě výsledků byly zodpovězeny tyto výzkumné otázky. Mají matky zájem o více informací od zdravotnického personálu v oblasti péče o fyziologického novorozence během pobytu v porodnici? Jsou matky spokojeny se současnou podobou péče o fyziologického novorozence v porodnici? Jaká je nejdůležitější priorita v péči o fyziologického novorozence v porodnici z pohledu matek? Poznatky a výsledky z této bakalářské práce můžou být přínosem pro studenty následujících ročníků oboru porodní asistence. Dále může práce sloužit jako informační materiál pro již zkušené dětské sestry. Součástí práce je i základní edukační materiál pro začínající porodní asistentky o zásadách komunikace s matkami fyziologických novorozenců.
|
|
|
Nové způsoby ošetřování novorozence na porodním sále a jejich akceptace rodiči.
KRLÍNOVÁ, Gabriela
Bakalářská práce je zaměřena na nové způsoby ošetřování novorozenců na porodním sále a jejich akceptaci rodiči. V současné době dochází ke změnám v pojetí přístupu k ošetřování novorozenců na porodním sále. Péče je zaměřena na to, aby adaptace novorozence proběhla co nejpřirozenějším způsobem pro matku i dítě a aby kontakt mezi matkou a dítětem byl navázán již v prvních minutách po porodu. Cílem práce bylo zjistit, jak matky vnímají změny, ke kterým při ošetřování novorozenců v poslední době dochází a jak tyto změny hodnotí v porovnání se způsoby minulých let. Teoretická část práce popisuje péči o fyziologického novorozence bezprostředně po jeho narození, společný pobyt novorozence a matky na porodním sále a jejich pobyt na oddělení fyziologických novorozenců. Praktická část práce byla zpracována na základě výsledků kvalitativního šetření, byla použita technika řízeného hloubkového strukturovaného rozhovoru s matkami. Výsledky byly zpracovány formou kazuistik. Výzkumný soubor tvořilo 7 matek, které rodily v českobudějovické porodnici své druhé nebo třetí dítě. Z šetření vyplynulo, že matky nové způsoby ošetřování novorozenců v převážné míře akceptují a ve srovnání s minulými lety převažují jejich pozitivní přínosy nad negativními.
|
|
|
Problematika psychiky ženy v šestinedělí, adaptace na roli matky
DIHLOVÁ, Magdalena
Těhotenství, porod a poporodní období jsou důležité etapy v životě ženy a celé její rodiny. To, že během těhotenství i poporodního období dochází relativně často ke zhoršení nebo objevení se psychických poruch, si nemusí uvědomit ani profesionálové. Nedělka bývá v prvních dnech unavená. Málokoho napadne, že následkem porodu může žena pociťovat jiné emoce, než ty pozitivní a radostné. Poruchy v období po porodu, jsou psychické poruchy, které se vyskytují u ženy během neonatálního období, v období laktace nebo do jednoho roku věku dítěte. Mohou souviset s fyziologickými změnami po porodu nebo s problémy spojenými s přizpůsobením se mateřství. Být matkou je role velice důležitá v životě ženy, ve které se učí souznění s novým členem rodiny a zodpovědnosti vůči němu. Biokulturální vztahy, jako role manželky, matky, struktura rodiny, mají zjevně důležitou úlohu. V bakalářské práci bylo zvoleno kvantitativní výzkumné šetření, sběr dat metodou dotazování, technikou dotazníků. Dotazníky byly rozdány matkám po ukončení šestinedělí v gynekologických ordinacích, které byly v Praze náhodně vybrány. Dotazník obsahoval 34 otázek. Výzkum byl proveden během měsíce března. Dotazník vyplnilo 94 matek, návratnost činila 71,6%. Cílem bakalářské práce bylo zjistit úlohu porodní asistentky v oblasti péče o psychické potřeby žen v šestinedělí. K tomuto cíli se vztahovala první hypotéza, která potvrdila, že péče porodních asistentek je více soustředěna na uspokojování biologických potřeb, než potřeb psychických. Druhým cílem bylo zjistit informovanost žen o psychických změnách v období šestinedělí. S tímto cílem souvisela druhá hypotéza, že ženy mají informace o změnách psychiky v období šestinedělí. Hypotéza byla potvrzena. Třetí cíl měl zmapovat, jak se ženy adaptují na roli matky. S tímto cílem souvisela třetí hypotéza, která se týkala plánování mateřství. V hypotéze se potvrdilo, že ženy, které plánovaly mateřství, lépe přijímají roli matky, než ty, které jej neplánovaly. Čtvrtá hypotéza, která se zabývala snadnější adaptací na roli matky do 30 let, nebyla potvrzena. Bakalářská práce bude prospěšná porodním asistentkám, které pracují s matkami na oddělení šestinedělí, ale také dětským sestrám a lékařům. Naproti tomu také pro gynekologické ambulance, kde chodí ženy na kontrolu po ukončení šestinedělí. Lze se domnívat, že by mohla sloužit jako zdroj informací a mohla by být využita ke studijním účelům pro porodní asistentky a studentky porodní asistence.
|
|
|
Vytváření interpersonálního vztahu dětská sestra - matka na neonatologickém oddělení prostřednictvím modelu H. Peplau
AMBROŽOVÁ, Helena
Cílem této diplomové práce na téma {\clqq}Vytváření interpersonálního vztahu dětská sestra {--} matka na neonatologickém oddělení prostřednictvím modelu H. E. Peplau.`` je zmapovat využívání jednotlivých fází v procesu, vytváření profesionálního vztahu dětská sestra {--} matka podle modelu H. E. Peplau. Dále zjistit prostřednictvím vytvořené dokumentace rozdíly v přístupech při navazování profesionálního vztahu dětská sestra {--} matka na neonatologickém oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. K naplnění těchto cílů je diplomová práce rozdělena na část teoretickou, která je zaměřena na rozdíly v péči o zralého a nezralého novorozence, ošetřovatelský model H. Peplau včetně jeho aplikace do praxe. Druhá, praktická část je rozdělena na část kvantitativní a kvalitativní. Kvantitativní část je zaměřena na zjišťování faktorů ovlivňujících vytváření profesionálního vztahu dětská sestra {--} matka dle modelu H. E. Peplau a současně vymezuje jednotlivé role sestry, měnící se během profesionálního vztahu dětská sestra {--} matka. Data kvantitativní části výzkumu byla zjišťována pomocí dotazníkového šetření. Shrnutím výsledků diplomové práce jsem zjistila fakta týkající se využívání jednotlivých fází modelu H. E. Peplau při navazování vztahu dětská sestra {--} matka na neonatologii. Hypotéza 1 Dětské sestry s vlastními dětmi naváží profesionální vztah s matkou rychleji - se potvrdila. Hypotéza 2 Délka praxe dětské sestry ovlivňuje schopnost navazovat profesionální vztah s matkou - se potvrdila. Hypotéza 3 Dětské sestry zastávají nejčastěji roli učitele {--} se nepotvrdila. Data kvalitativní části výzkumu byla zjišťována pozorováním, rozhovorem s dětskou sestrou, vytvořením vlastního návrhu dokumentace u matek předčasně narozených dětí hospitalizovaných systémem ROOM IN a její aplikace v praxi. Matky byly rozděleny do dvou skupin, u první skupiny byl použit běžný způsob navazování interpersonálního vztahu s matkou a u druhé skupiny byl použit způsob navazování interpersonálního vztahu s matkou dle modelu H. E. Peplau. Při kvaziexperimentu bylo zjištěno, že při použití ošetřovatelského modelu H. E. Peplau navazování interpersonálního vztahu s matkou probíhá lépe. Poznatky z této diplomové práce mohou být využity jednak neonatologickým oddělením Nemocnice České Budějovice a. s., především dětskými sestrami k osvojení si schopností navazování profesionálního vztahu s matkou a následně poskytnout matce i dítěti komplexní ošetřovatelskou péči. Dále studentům či dalším zájemcům o danou problematiku.
|
host ::
RSS.