|
|
Změny v obsahu gliadinových frakcí bílkovin u dvou genotypů ozimé pšenice s rozdílnou délkou vegetační doby v závislosti na dusíkatém hnojení v interakci se suchem.
Francová, Marie ; Zemanová, Jana (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
V této práci byl sledován vliv změny v obsahu gliadinových frakcí u dvou odrůd pšenice ozimé s rozdílnou délkou vegetační doby v závislosti na dusíkatém hnojení a suchu. Použité odrůdy byly Avenue a Tobac. Polovina rostlin byla hnojena dusíkatým hnojivem o koncentraci 200 kg N/ha. Třetina rostlin byla pěstována v podmínkách brzkého sucha (v období kvetení), třetina v podmínkách pozdního sucha (doba plnění zrna), třetina byla přirozeně zavlažovaná. Gliadinové frakce byly separovány metodou A-PAGE. Jejich obsah byl stanoven počítačovou denzitometrií. Dusíkaté hnojení zvyšovalo obsah jednotlivých frakcí. Samotné sucho (konkrétně brzké sucho) se projevilo pouze u -gliadinů odrůdy Tobac zvýšením jejich obsahu. Brzké i pozdní sucho zvyšovalo v kombinaci s dusíkatým hnojením obsah gliadinových frakcí odrůdy Tobac. Na odrůdu Avenue nemělo brzké sucho v kombinaci s dusíkatým hnojením vliv, s výjimkou frakce -gliadinů, kde brzké sucho zeslabilo vliv dusíkatého hnojení. Pozdní sucho v interakci s dusíkatým hnojení zvyšovalo u odrůdy Avenue obsah gliadinů. Nejvyšší nárůst obsahu gliadinů byl pozorován u frakce -5 odrůdy Tobac při interakčním působení dusíkatého hnojení a pozdního sucha.
|
|
|
Optimalizace termínu setí ozimé pšenice
Petříček, Rudolf
Bakalářská práce se zabývá optimalizací termínu setí ozimé pšenice v zemědělském podniku Agrodružstvo Blížkovice. V práci jsou uvedeny základní informace o pěstování ozimé pšenice a jejích požadavcích na teplotu, půdu, zařazení v osevním postupu, a je popsána agrotechnika při zakládání porostů. Praktická část se zabývá porovnáním reálného termínu setí s termínem stanoveným programem pro výpočet optimálního termínu zakládání porostů ozimé pšenice na pozemcích podle převládajících hodnot bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ). Toto porovnání bylo provedeno ve třech letech (2018, 2019 a 2020), na plochách 1472-1864 ha. Byly ověřeny termíny ukončení vegetace ozimé pšenice a základní termíny setí pro čtyři růstové fáze (BBCH 27, 25. 23, 14) před nástupem zimy, které jsou součástí výpočtových algoritmů použitého programu. Bylo zjištěno, že růstové fáze BBCH 25 před nástupem zimy, která je obvykle doporučována jako vhodná strategie pro optimalizaci pěstební technologie pšenice, lze v daných podmínkách dosáhnout při setí ve třetí dekádě září. Setí uvedených ploch ozimé pšenice bylo rozloženo do šesti týdnů s počátkem v první dekádě září a ukončením ve druhé dekádě října. Plošné výkony setí byly ovlivněny průběhem počasí v jednotlivých letech, předplodinami ozimé pěnice a dostupností mechanizačních prostředků.
|
|
|
Vliv formy a termínu aplikace dusíkato-sirného hnojiva na výnos a kvalitu ozimé pšenice
Kala, Petr
Práce se zabývá hnojením dusíkato-sirných hnojiv v odlišných formách a termínech aplikace a posuzuje jejich vliv na výnos a kvalitu zrna pšenice ozimé. Ke zjištění výsledků byl proveden maloparcelní polní pokus v Žabčicích a ve Vatíně. V pokusu byla použita dusíkato-sirná hnojiva DASA, MAGNISUL a DASAMAG, která se střídala v rámci regeneračního a I. produkčního hnojení s hnojivem LAD. Pro kontrolní variantu bylo použito hnojivo LAD. V druhém produkčním hnojení bylo u všech variant použito hnojivo DAM-390. Výsledky polního pokusu byly ve všech hodnocených kritériích staticky průkazné pouze v porovnání lokality a ve zkoumaném faktoru varianta hnojení nebyla zjištěna žádná statistická průkaznost. Tyto výsledky byly významně ovlivněny nepříznivým průběhem počasí ve vegetačním období 2017/2018.
|
|
|
Ověření účinnosti různých inhibitorů nitrifikace v hnojivu DASA na výnos a kvalitu zrna pšenice ozimé
Kvita, Martin
Bakalářská práce se zabývá účinností různých inhibitorů nitrifikace v hnojivu DASA na výnos a kvalitu zrna pšenice ozimé (Triticum aestivum). Praktická část byla řešena formou maloparcelního polního pokusu na Polní pokusné stanici Žabčice ve vegetačním období 2021/2022. Posuzovaly se parametry: výnos, objemová hmotnost, obsah dusíkatých látek, lepek a sedimentační hodnota zrna. Varianty hnojiva zahrnuté v pokusu byly: 1. DASA (kontrolní varianta bez inhibitorů), 2. DASA + MPCAA 1, 3. DASA + MPCAA 2, 4. DASA + DMPP, 5. DASA + DMPPA, 6. DASA + MPA 1, 7. DASA + MPA 2. Výnos zrna pšenice ozimé nebyl statisticky průkazný. Nejvyšší průměrné hodnoty dosáhla varianta č. 7 DASA + MPA 2 (6,80 t.ha-1). V porovnání s kontrolní variantou dosáhla vyššího výnosu o 0,18 t.ha-1. Nejvyšší hodnoty objemové hmotnosti byly sledovány u kontrolní varianty č. 1 DASA (77,1 kg.hl-1). Obsah N-látek byl nejvyšší u kontrolní varianty č. 1 DASA a varianty č. 6 DASA + MPCAA 1 (12,2 %). Nejvyššího obsahu lepku (26,8 %) a sedimentační hodnoty (37 ml) dosáhla taktéž kontrolní varianta č. 1 DASA. Z hlediska výnosu měly nejvyšší varianta č. 7 DASA s inhibitorem MPA 2, za to nejvyšších hodnot z hlediska kvality dosáhla varianta č. 1 DASA bez inhibitorů.
|
|
|
Srovnání účinnosti vybraných systémů hnojení na produkci a kvalitu pšenice ozimé
Horký, Jiří
Tato diplomová práce měla za cíl posoudit vliv různých variant hnojení na výnos a kvalitu zrna pšenice ozimé a rentabilitu jejího pěstování. Z kvalitativních parametrů byl sledován obsah dusíkatých látek, lepku a sedimentační hodnota. Výzkum proběhl formou jednoletého poloprovozního polního pokusu v lokalitě Jabloňov na Vysočině. Do pokusu bylo zařazeno následujících pět variant hnojení: LAV jako kontrolní, Močovina, DASA (dusičnan amonný se síranem amonným), Urea stabil (močovina s inhibitorem ureázy) a ENSIN (dusičnan amonný se síranem amonným a inhibitorem nitrifikace). Výsledky ukazují, že varianty hnojení neměly vliv na velikost výnosu. Vliv inhibitorů nitrifikace a ureázy a hnojiv se sírou na kvalitativní parametry zrna v porovnání s kontrolou LAV byl také neprůkazný. Průkazný nárůst kvalitativních parametrů byl zaznamenán při porovnání hnojiv s inhibitory a jejich neinhibovaných ekvivalentů. Varianta ENSIN obsahovala o 4,3 % více dusíkatých látek a o 8,3 % více lepku než varianta DASA. Varianta Urea stabil obsahovala o 8,2 % více dusíkatých látek, o 9,5 % více lepku a dosáhla o 12,2 % vyšší sedimentační hodnoty než varianta Močovina. Ekonomicky nejlépe dopadla varianta DASA, hnojiva s inhibitory ovlivnila ekonomiku pěstování spíše negativně.
|
|
|
Porovnání působení dusíkato-fosforečných hnojiv ve výživě pšenice ozimé a řepky ozimé
Večeřa, Radomír
Cílem diplomové práce bylo posoudit a porovnat vliv jarní aplikace dusíkato-fosforečných hnojiv na výnos a kvalitativních parametry pšenice ozimé a řepky ozimé. Maloparcelní pokusy probíhaly na lokalitě Vatín v ročnících 2020/2021 a 2021/2022. Pokusnými variantami hnojení pro obě modelové plodiny byly 1. Kontrola 2. NPS immunMax (20-10+11S), 3. GSH NP 15-5+20S, 4. LAD + Amofos (12-52) (3:1) a 5. LAD + Amofos (12-52) (1:1). U pšenice ozimé byl posuzován výnos, objemová hmotnost, obsah N-látek, obsah mokrého lepku, sedimentační hodnota zrna. U řepky ozimé výnos a olejnatost semen. U pšenice ozimé byl dále porovnáván vliv dvou termínů aplikace NP hnojiv během regeneračního hnojení a u řepky ozimé vliv hnojení 100% dávkou N a aplikací NP hnojiv regeneračně s hnojením 70% dávkou N a aplikací NP hnojiv produkčně. Průběh počasí u jednotlivých ročníků pokusu měl statisticky průkazný vliv na výnos a kvalitativní parametry ozimé pšenice. Mezi variantami NP hnojení i termíny jarní aplikace nebyl průkazný rozdíl. U řepky ozimé byl prokázán vliv ročníku pouze u výnosu. Mezi variantami NP hnojení nebyl průkazný rozdíl. Průkazný vliv na výnos a olejnatost se projevil mezi termíny aplikace s rozdílnými dávkami N. V dlouhodobém horizontu má hnojení fosforem na jaře smysl z důvodu nízkého obsahu v půdě nebo navrácení fosforu odebraného sklizněmi, avšak během dvouletého sledovaní nebyl zaznamenán výnosový či kvalitativní efekt.
|
|
|
Vliv různého způsobu zpracování půdy na obsah vody v půdě
Mazel, Petr
Diplomová práce se zabývá vlivem různého zpracování půdy na obsah vody v půdě. Teoretická část je věnována půdě, půdním vlastnostem, charakteristice způsobů zpracování půdy a vlivům zpracování půdy na půdní vlastnosti. Sledování účinků zpracování půdy na půdní vlhkost bylo prováděno na parcelových pokusech Polní pokusné stanice Žabčice Mendelovy univerzity v Brně. Pokus probíhal v roce 2022 a byly sledovány 3 varianty zpracování půdy (tradiční zpracování, minimalizační zpracování a hospodaření bez zpracování půdy). Pro hodnocení půdních vlhkostí byly stanoveny: hmotnostní vlhkost, objemová vlhkost, relativní vlhkost a nasáklivost půdy. Odběr půdních vzorků probíhal na parcelách s pšenicí setou ozimou (Triticum aestivum L.) ve třech hloubkách (0-10 cm, 10-20 cm, 20-30 cm). U hmotnostní vlhkosti byl prokázán statisticky významný rozdíl (p < 0,05) mezi variantami zpracování půdy a nejvyšší vlhkosti bylo dosaženo při tradičním zpracování půdy 17,11 %. Pro objemovou vlhkost nebyly shledány statisticky významné rozdíly (p < 0,05) mezi variantami zpracování půdy. U relativní vlhkosti bylo dosaženo statisticky významných rozdílů (p < 0,05) mezi variantami zpracování s nejvyšší hodnotou při variantě bez zpracování půdy 53,03 %. Pro nasáklivost půdy byl zjištěn statisticky významný rozdíl (p < 0,05) mezi tradičním a minimalizačním zpracováním půdy a nejvyšší nasáklivosti bylo dosaženo po tradičním zpracování půdy 38,75 %.
|
|
|
Vliv jarní kultivace ozimé pšenice na její výnos a zaplevelení
Novák, Radim
Práce byla zaměřena na to, jaký vliv má jarní kultivace na porost ozimé pšenice, její odnožení a zaplevelení. Pro vyhodnocení byl proveden polní pokus malého rozsahu. Bylo vyznačeno 10 menších parcel. Na 5 – ti parcelách byly provedeny různé metody kultivace: rotační plečka + prutové brány, rotační plečka + lehké brány, rotační plečka, prutové brány, lehké brány. Zbylé parcely byly kontrolní. Následně byly sledovány faktory: počet odnoží, výnos a počet jedinců plevelů. Při sledování bylo zjištěno že na odnožení pšenice měla největší vliv kombinace rotační plečky a prutových bran. Po provedení kultivace, byl počet plevelů na 1 m2, nejvíce snížen u kombinace rotační plečky s prutovými branami. Nejmenší účinnosti při regulaci plevelů dosahovali lehké brány. Díky zjištěným údajům je možné sestavit a správně využít linku na jarní kultivaci.
|
|
|
Využití kombinovaného hnojiva ve výživě pšenice ozimé
Moravanský, Jakub
Práce se zabývá využitím kombinovaného hnojiva ve výživě pšenice ozimé. Experiment probíhal ve dvou vegetačních sezónách (2020-2021; 2021-2022) na pokusné lokalitě v Žabčicích. Použité směsné hnojivo FertiTOP 44 NPS bylo aplikováno časně na jaře ve dvou dávkách (54 kg/ha N a 30 kg/ha N). Jako kontrolní varianta byla využita klasická dusíkatá technologie s použitím hnojiv LAD 27 v dávce (30 kg/ha N). Další přihnojení dusíkem během vegetace bylo pro všechny varianty stejné (LAD 27: 65 kg/ha N; DAM 390: 40 kg/ha N). Aplikace kombinovaného hnojiva FertiTOP 44 NPS v plné dávce pozitivně ovlivnila růst, výnos a kvalitu zrna pšenice ozimé. Při rozboru rostlin během vegetace byl statisticky průkazný vliv kombinovaného hnojiva na hmotnost v sušině. Ve výnosu byl zaznamenán nárůst v obou sledovaných letech (+0,6 t/h v roce 2021; +0,3 t/ha v roce 2022). Zároveň byl zaznamenán zvýšený obsah dusíkatých látek (+0,5 % v roce 2021; +1,1 % v roce 2022). U obsahu lepku byly výsledky podobné s kontrolní variantou. U parametru sedimentační hodnoty byl sledován nárůst v obou letech (+ 3,5 ml v roce 2021; +7 ml v roce 2022), což naznačuje, že využití fosforu, síry a mikroelementů ve výživě pšenice ozimé zlepšuje pekařskou kvalitu zrna.
|
|
|
Vliv způsobu hospodaření na stabilitu struktury půdy
Káňa, Dominik
V bakalářské práci jsou s využitím analýzy variance vyhodnoceny výsledky vybraných variant dlouhodobých maloparcelních polních pokusů s jarním ječmenem a ozimou pšenicí v Žabčicích (kukuřičná výrobní oblast) a v Ivanovicích na Hané (řepařská výrobní oblast) v letech 2018-2021 z hlediska stability půdních agregátů (SAS), výnosu zrna, nákladovosti a ekonomické efektivnosti. V monokultuře jarního ječmene pěstované od roku 1970 v Žabčicích byla hodnocena sklizeň a zaorání slámy v kombinaci se zvyšujícími se dávkami dusíku v síranu amonném. Varianty se zaoranou slámou dosahovaly v průměru o 0,51 t/ha vyšší výnos ve srovnání s variantami se slámou sklizenou. Se zvyšující se dávkou dusíku se zvyšovaly hodnoty SAS u sklizené slámy skokem a u zaorané slámy postupně. U obou způsobů využití slámy byly ekonomicky nejefektivnější varianty s dávkou 60 kg/ha N u sladovnické a 30 kg/ha N u krmné jakosti zrna. V Žabčicích a Ivanovicích na Hané bylo hodnoceno přímé setí, kypření a orba při zakládání porostů ozimé pšenice po vojtěšce a jarního ječmene po cukrovce. Uvedené způsoby zpracování půdy se projevovaly v různé míře odlišně na obou lokalitách. V Žabčicích byl dosažen srovnatelný nebo vysoký výnos zrna u obou plodin přímým setím. V Ivanovicích na Hané dosahovaly výnosy zrna srovnatelných hodnot u všech variant, kromě průkazně vyššího výnosu přímého setí jarního ječmene po cukrovce. Vyšší hodnoty SAS byly zjištěny u všech hodnocených variant v Žabčicích. Při pěstování ozimé pšenice po vojtěšce byly rozdíly mezi variantami zpracování půdy malé. Při pěstování jarního ječmene po cukrovce hodnoty SAS narůstaly s intenzitou zpracování půdy na obou lokalitách. Jako ekonomicky nejefektivnější bylo vyhodnoceno přímé setí obou plodin a na obou lokalitách. Z dosažených výsledků nelze usuzovat na přímý vztah mezi stabilitou půdních agregátů a výnosem zrna. I když je SAS považována za důležitý ukazatel kvality a úrodnosti půdy, měla by být vždy hodnocena ve vztahu k ostatním vlastnostem půdy a prováděnému způsobu hospodaření. Dopady procesů ovlivněných pěstebními opatřeními na SAS je proto třeba posuzovat komplexně s přihlédnutím ke všem dostupným informacím.
|
host ::
RSS.