|
|
Vliv zvýšené koncentrace oxidu uhličitého a dusíkatého hnojení na obsah proteinů gluteninové a gliadinové frakce u ozimé pšenice
Chadimová, Klára ; Vítová, Eva (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
V této práci byl studován vliv zvýšené koncentrace oxidu uhličitého, dusíkatého hnojení, sucha a UV záření na obsah proteinů gluteninové a gliadinové frakce pšeničného lepku. Ozimá pšenice odrůdy Bohemia byla kultivována za podmínek normální (AC; 400 mol CO2.mol-1) a zvýšené (EC; 700 mol CO2.mol-1) koncentrace CO2. Polovina vzorků byla hnojena dávkou 200 kg N.ha-1 (N+, N–) a dalšími sledovanými environmentálními faktory bylo vyloučení UV záření u poloviny komor (UV–, UV+) a manipulace přirozených srážek (DRY, WET). Gliadinová frakce lepku byla separována metodou A-PAGE, gluteninová frakce metodou SDS-PAGE. Proteiny byly kvantifikovány počítačovou denzitometrií. Dusíkaté hnojení významně zvýšilo obsah proteinů gliadinové a gluteninové frakce lepku. V menší míře se projevil vliv sucha, které významně snížilo koncentraci některých subfrakcí gliadinů, naopak významný pokles množství proteinů vlivem sucha byl pozorován u HMW gluteninových podjednotek. Vyloučení UV záření způsobilo významné snížení obsahu proteinů několika subfrakcí gliadinových a gluteninoých podjednotek. Vliv zvýšené koncentrace CO2 se projevil pouze v malé míře významným zvýšením koncentrace proteinů gluteninových subrakcí HMW 1 a 2. Naopak významné snížení množství proteinů vlivem zvýšené koncentrace CO2 bylo pozorováno u gliadinových subfrakcí -5 1 a 1.
|
|
|
Vliv zvýšené koncentrace oxidu uhličitého na kvalitu pšeničné mouky
Drahovzalová, Kateřina ; Márová, Ivana (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
V této práci byl studován vliv zvýšené koncentrace oxidu uhličitého na vlastnosti klasů, zrn a mouky u dvou odrůd pšenice obecné (Triticum aestivum). Odrůdy Vánek a Septima byly pěstovány ve speciálních sklenících, jednak v atmosféře s normální koncentrací oxidu uhličitého (AC = 385 ?mol?mol-1), jednak při zvýšené koncentraci oxidu uhličitého (EC = 700 ?mol?mol-1). Kvantitativní analýza zrn (obsah hrubé bílkoviny, škrobu, lepku, vlhkost a tvrdost zrn) byla provedena metodou NIR, obsah lepku (gluten index) byl stanoven po vyprání vodou a kvalita lepku z čísla pádu. Celkový obsah dusíkatých látek byl stanoven podle Kjeldahla, celkový obsah aminokyselin a obsah jednotlivých aminokyselin iontově výměnnou chromatografií. Odrůda Vánek měla statisticky významně větší velikost klasů, více obilek a větší hmotnost zrn, jestliže byla pěstována v atmosféře se zvýšenou koncentrací CO2. U odrůdy Septima byla velikost klasů variant AC a EC srovnatelná, ale klasy pěstované v EC měly významně větší počet obilek a větší hmotnost. Odrůda Vánek pěstovaná při zvýšené koncentraci CO2 měla větší hmotnost 100 zrn než varianta AC, odrůda Septima pěstovaná při zvýšené koncentraci CO2 měla relativně větší hmotnost 100 zrn než varianta AC. U odrůd Vánek a Septima pěstovaných při zvýšené koncentraci CO2 byl zjištěn významně nižší obsah hrubé bílkoviny (o 28,4 %) i glutenový index (o 34,6 %). Ve srovnání s variantou AC byl u EC rovněž nižší celkový obsah dusíkatých látek a aminokyselin.
|
|
|
Vliv teploty a sucha na obsah proteinů gluteninové frakce u dvou genotypů pšenice
Vybíral, Lukáš ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem nedostatku vody a teploty na obsah proteinů gliadinové frakce a na poměr gluteniny/gliadiny u dvou odrůd pšenice. Odrůdy, které byly vybrané pro experiment, se jmenují Pannonia a RGT Reform. Vzorky byly kultivovány při třech různých teplotách a to 26, 32 a 38 °C a v době kvetení bylo kontrolováno zavlažování. U vzorků, které byly zavlažovány, měla půda vlhkost větší než 70 %, vzorky stresované suchem rostly na půdě, jejíž vlhkost nepřesahovala 30 %. Po sklizni byla zrna rozemleta na mouku a z jednotlivých vzorků byly extrahovány gluteniny a gliadiny. Pro separaci byla použita metoda SDS-PAGE, kvantifikace proteinů byla provedena počítačovou denzitometrií. Byl zjištěn významný vliv odrůdy na jednotlivé lepkové proteiny. U odrůdy Pannonia bylo zjištěno, že interakce vyšší teploty a sucha, nemá velký vliv na obsah gluteninů, ani na poměr gluteniny/gliadiny. Odrůda RGT byla těmito podmínkami podstatně více ovlivněna, což se projevilo poklesem obsahu gluteninů a výraznou změnou poměru gluteniny/gliadiny. U obou odrůd byl obsah gluteninů vyšší při kultivaci za mokra než za sucha, ale pouze při vyšších kultivačních teplotách.
|
|
|
Sledování kvality pšenice pro potravinářské účely.
Slavíčková, Radka ; Hýsková, Eva (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo sledovat kvalitu pšenice obecné (Triticum aestivum), dovážené do laboratoře společnosti MORAGRO ihned po sklizni osmi různými dodavateli, a zhodnotit hlavní jakostní parametry rozhodující o finálním využití této obilné plodiny. Úvod teoretické části byl věnován seznámení se s hospodářským a zemědělským významem pšenice a popisu morfologických a fyziologických vlastností pšeničného zrna. Jádro teoretické části práce bylo zaměřeno na popis a objasnění fyzikálních a chemických vlastností pšeničného zrna, které ve velké míře ovlivňují výslednou jakost pšeničného výrobku. Rovněž zde byly komentovány vnější faktory, které mohou ovlivnit výslednou kvalitu a výnosy pšenice. Experimentální část byla založena na měření hlavních jakostních parametrů pšenice (vlhkost, objemová hmotnost, číslo poklesu, obsah lepku a dusíkatých látek, sedimentační hodnota, obsah příměsí a nečistot). Měření bylo prováděno ve většině případů pomocí automatických přístrojů a na základě získaných výsledků byla stanovena kvalita pšenice, jež umožnila rozhodnout, zda bude možné příslušnou pšenici použít pro potravinářské účely.
|
|
|
Vliv zvýšené koncentrace oxidu uhličitého na kvalitu pšeničné mouky
Zítková, Jana ; Vránová, Dana (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
Tato práce pojednává o vlivu zvýšené koncentrace oxidu uhličitého na výnos pšenice a kvalitu pšeničného zrna a mouky. Zaměřuje se především na vliv zvýšené koncentrace oxidu uhličitého na celkový obsah dusíkatých látek v mouce, zastoupení proteinů, lepku a pekařské vlastnosti. Při zvýšené koncentraci oxidu uhličitého dochází ke zvýšení výnosu pšenice. Naopak, značně snížen je obsah dusíkatých látek. Dochází také ke snížení obsahu lepku, hrubých bílkovin, které hrají důležitou roli pro kvalitní pekařské vlastnosti, jejich snížení způsobí horší vlastnoti těsta a zmenší objem chleba.
|
|
|
Vliv teploty a sucha na obsah proteinů gliadinové frakce u dvou odrůd pšenice
Seidlová, Kateřina ; Brázda, Václav (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem teploty a sucha na obsah proteinů gliadinové frakce u dvou odrůd pšenice. Vybranými odrůdami byly Hyfi a Julie kultivované při teplotách 26, 29, 32, 35 a 38 °C v podmínkách, kde bylo kontrolováno zavlažování. Pro vzorky kultivované za vlhka měla půda vlhkost větší než 70 %, za sucha měla půda vlhkost nižší než 30 %. Po sklizni byla zrna rozemleta na mouku, ze které byly gliadiny extrahovány 2-chlorethanolem. Pro separaci gliadinů byla použita metoda A PAGE, kvantifikace byla provedena počítačovou denzitometrií. Byl zjištěn výrazný vliv genotypu na lepkové proteiny. Zatímco u odrůdy Hyfi při současném působení sucha neměla teplota v rozmezí 26–38 C výrazný vliv na obsah gliadinů, u odrůdy Julie vykazoval obsah gliadinů zřetelné maximum při 32 °C. Odrůda Hyfi se tedy vyznačovala větší odolností vůči teplotnímu stresu než odrůda Julie. U obou odrůd byl obsah gliadinů vyšší za sucha než při zavlažování.
|
|
|
Změny v obsahu proteinů gliadinové frakce u čtyř odrůd pšenice při různých teplotách a stresu suchem.
Cigánková, Michaela ; Kovalčík, Adriána (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem rostoucí teploty a nedostatku vody na obsah gliadinových proteinů u čtyř odrůd pšenice seté: Bohemia, Pannonia, Tobak a RGT Reform. Vzorky byly kultivovány při 26, 29, 32, 35, 39 a 41 °C. Kvůli nedostatku vzorků z kultivace při 41 °C tyto vzorky nebyly pro náš experiment použity. Kultivace probíhala v době kvetení při dostatku vláhy (s vlhkostí půdy vyšší než 70 %) nebo při stresu suchem (s vlhkostí nižší než 30 %). Pro separaci gliadinových frakcí byla využita metoda A-PAGE. Kvantifikace byla provedena počítačovou denzitometrií. Byl zjištěn výrazný vliv dostupnosti vody na obsah lepkových proteinů. Stresové prostředí vytvořené nedostatkem vláhy způsobilo relativní nárůst gliadinových frakcí ve srovnání s pěstováním v běžných podmínkách především u odrůdy Pannonia a RGT Reform. Na teplotu nejvíce reagovala odrůda Pannonia a RGT Reform, nejméně pak odrůda Bohemia. Odrůda Tobak reagovala na teplotu až v interakci s nedostatkem vody. Vlivem rostoucí teploty docházelo k nárůstu množství prakticky všech gliadinových frakcí u odrůdy Pannonia a RGT Reform. Vliv sucha se často projevuje v interakci s vlivem teploty. Nejvýrazněji se projevoval vliv sucha v interakci s teplotou u odrůdy Tobak, kdy docházelo ke zvýšení obsahu gliadinů. Obecně se dá říct, že nejvíce se teplota i sucho projevilo na -gliadinových frakcích všech čtyř odrůd pšenice seté.
|
|
|
Vliv teploty a sucha na obsah proteinů gliadinové a gluteninové frakce u čtyř odrůd pšenice
Tomasz, Teresa ; Vítová, Eva (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem vysoké teploty a nedostatku vody na obsah proteinů gliadinové a gluteninové frakce u čtyř odrůd pšenice ozimé: Bohemia, Tobak, Pannonia a odrůdy Syria s označením S46 (IG142780). Vzorky byly kultivovány při 26, 29, 32, 35, 38 a 41 °C v době kvetení při kontrolních zavlažovacích podmínkách (s vlhkostí půdy vyšší než 70 %) nebo při stresu sucha (s vlhkostí půdy nižší než 30 %). Pro separaci gliadinových proteinů byla použita metoda A-PAGE a gluteninové proteiny byly separovány metodou SDS-PAGE. Kvantifikace proteinů byla provedena počítačovou denzitometrií. Byl zjištěn významný vliv genotypu na lepkové proteiny. U odrůdy Pannonia byl vysoký obsah - a 5-gliadinů a LMW i HMW gluteninů, ale nízký obsah ostatních gliadinových frakcí. Opačně tomu bylo u ostatních odrůd. Vlivem teploty, stejně jako vlivem sucha, došlo ke zvýšení obsahu všech lepkových frakcí, zejména HMW gluteninů, 1,2-gliadinů a celkových gliadinů. Největší nárůst lepkových frakcí vlivem sucha byl pozorován u odrůdy Syria. U ostatních odrůd současné působení sucha a vysokých teplot způsobilo pokles obsahu gliadinů, ale nárůst obsahu gluteninů. Sucho při vysokých teplotách snížilo poměr gliadiny/gluteniny, nejvýznamněji u odrůdy Bohemia. Vlivem teploty tento poměr narůstal, zejména u odrůdy Tobak. U odrůdy Syria neměly žádné stresové podmínky vliv na poměr gliadiny/gluteniny.
|
|
|
Efekt snížení dávky dusíku při použití hnojiv s inhibitory
Brabcová, Jana
Tato práce byla zaměřena na použití dusíkatých hnojiv s inhibitory v plné a snížené dávce, což mělo simulovat splnitelnost jednoho z cílů Green Deal. Řešení probíhalo formou jednoletého maloparcelního pokusu s pšenicí ozimou v Žabčicích u Brna. Do pokusu byly zařazeny následující varianty: 1. směs močovina + síran amonný (kontrola), 2. Alzon neo-N (močovina s obsahem inhibitoru ureázy i nitrifikace), 3. směs Alzon neo-N a Lovogran IN (síran amonný s inhibitorem nitrifikace) a 4. směs Alzon neo-N a Lovogran IN ve snížené dávce o 20 %. Byl sledován výnos zrna a jeho kvalitativní parametry (objemová hmotnost, obsah dusíkatých látek, obsah lepku a hodnota Zelenyho testu) a obsah minerálního dusíku v půdě. Přídavek inhibitorů neovlivnil statisticky průkazně výnos a kvalitu zrna. Ke statisticky významnému poklesu hodnot došlo pouze u varianty se sníženou dávkou hnojiva oproti plné dávce, a to u obsahu N-látek, obsahu lepku a hodnoty Zelenyho testu (sedimentační hodnota). Při porovnání varianty se sníženou dávkou dusíku (varianta 4) se standardním hnojením bez inhibitorů (varianta 1) nebyly zjištěny průkazné rozdíly. Hnojiva s inhibitory tedy dokážou zajistit výnos a odpovídající kvalitu zrna i při použití snížené dávky hnojiva. Výsledky analýzy Nmin prokázaly účinnost inhibitorů na obsah minerálního dusíku v půdě, zejména vliv inhibitorů ureázy. Varianta s vyšším obsahem inhibitoru ureázy (varianta 2) vykazovala nižší množství amonného dusíku a současně i nižší množství celkového Nmin oproti variantám ve směsi v plné i snížené dávce (varianty 3 a 4).
|
|
|
Stanovení bílkovin u pšenic z konvenčního a ekologického pěstování a jejich vliv na kvalitu zrna
Sedláčková, Anna
Cílem diplomové práce bylo stanovení vybraných znaků pekařské jakosti u vybraných vzorků zrna pšenice seté (Triticum aestivum L.) z ekologického a konvenčního zemědělství. Osivo dvaceti odrůd a novošlechtění bylo vyseto na stanovišti Dörfles v režimu ekologického zemědělství a Weikendorf v konvenčním zemědělství v roce 2020. Na stanovištích byla během vegetace roku 2021 hodnocena úroveň napadení Blumeria graminis, Septoria tritici, Puccinia striiformis a Fusarium graminearum. Následně byl zjištěn výnos z jednotlivých parcel (dt.ha-1) a provedeny laboratorní analýzy spočívající v hodnocení výtěžnosti mouky pomocí Quadrumat Junior a SRC-CHOPIN 2, NIR, SDS a Zelenyho sedimentačního testu, alveografického a extensografického hodnocení a na závěr hodnocení pomocí GlutoPeak. Ročník 2020/2021 byl charakteristický častými a vysokými srážkovými úhrny během setí a žní. Při tvorbě technologické jakosti zrna sehrál významnou roli průběh povětrnosti, vlivy lokality a odlišné agrotechnické postupy. Rakouskem nastavená hranice 12,5 % dusíkatých látek byla na stanovišti Weikendorf (konvenční zemědělství) splněna kromě odrůdy `Campesino` všemi odrůdami a novošlechtěními, na stanovišti Dörfles v režimu ekologického zemědělství tato hranice nebyla splněna žádnou z odrůd. Výsledky stanovení ostatních technologických parametrů ukázaly značné rozdíly mezi kvalitou sklizně ve prospěch konvenčního zemědělství. Byla získána řada korelací mezi vybranými parametry kvality stanovenými použitou přístrojovou technikou. Ukázalo se, že zrno z konvenčního a ekologického zemědělství se může značně odlišovat i z pohledu hodnocení vztahů mezi vybranými parametry kvality.
|
host ::
RSS.