|
|
Právní povaha posudků lékařské posudkové služby
ŠIMKOVSKÁ, Irena
Diplomová práce je zaměřena na právní povahu posudků lékařské posudkové služby. Lékařská posudková služba v průběhu historie zaznamenala mnoho změn a její pravomoc se stále mění a vyvíjí. Bohužel pro laickou veřejnost je někdy charakter posudkové služby trochu nejednoznačný a bývá tak na posudky nahlíženo velmi skepticky. V dnešní době se této problematice věnuje pouze několik málo odborníků, a proto jsem se rozhodla, že informace sjednotím a shrnu hlavní cíle lékařské posudkové služby. Pro lepší pochopení a dokreslení práv a povinností této služby jsem nahlédla i do historie. Vzhledem k charakteru práce jsem se rozhodla pro teoretickou práci, která poukazuje nejen na historický vývoj u nás, ale i na Slovensku, dále se zaměřuje především na současný stav a vymezení pojmů nezbytných pro pochopení činnosti lékařské posudkové služby. Cílem práce je zmapovat systém lékařské posudkové služby a práce je tedy souhrnem informací nejen pro laickou veřejnost, ale poslouží i pro studijní účely a informovanost sociálních pracovníků, kteří se každý den setkávají s mnoha dotazy na toto téma. Lékařská posudková služba se dotýká mnoha životních etap člověka, tedy nejedná se jen o posuzování zdravotního stavu pro důchodové pojištění, ale i pro zdravotní pojištění nebo zajištění sociálních služeb. Vzhledem k tomu, že tématem se nezabývá mnoho autorů, je někdy poměrně těžké nalézt jednoznačné vytyčení právní povahy jednotlivých posudků. Právní charakter posudků je však zakotven v zákonech, a charakter posudků má dopad i na další životní etapy posuzované osoby a nároky nejen na finanční, ale i sociální zabezpečení, a proto je důležité se tímto tématem i jeho změnami stále zabývat a předkládat nové a ucelené informace.
|
|
|
Hodnocení zdravotního stavu lesních porostů v České republice pomocí satelitních dat Sentinel-2
Lukeš, Petr ; Strejček, R. ; Křístek, Š. ; Mlčoušek, M.
Předkládaná metodika má za cíl navrhnout komplexní systém celoplošného hodnocení zdravotního stavu lesních porostů České republiky na základě analýzy satelitních dat Sentinel2. Metodika řeší celý proces od zpracování zdrojových satelitních dat pomocí zcela nového přístupu založeného na využití všech dostupných satelitních pozorování a jejich zpracování do formy bezoblačných mozaik České republiky za využití přístupu analýzy velkých dat. V\nnásledném kroku jsou produkty odvozené z těchto bezoblačných mozaik (vegetační indexy a jiné analýzy obrazu) porovnány s rozsáhlou databází pozemního šetření zdravotního stavu lesních porostů (hodnoty indexu listové plochy vzorkované v rámci vývoje metodiky - dále LAI, databáze defoliací porostů ICPForests, hyperspektrální letecká data pro vybrané zájmové území, globální databáze detekce těžby). Pro produkty s nejlepším vztahem k pozemním hodnotám indexu listové plochy je vyvinut predikční statistický model zisku hodnot LAI ze satelitních dat. Zdravotní stav porostů je hodnocen na základě sledování meziroční změny hodnot LAI pro bezoblačné mozaiky generované v maximu vegetační fáze vegetace, kde jsou jednotlivé pixely zařazeny do čtyř tříd zdravotního stavu dle míry růstu či poklesu LAI ve sledovaném období. Finální hodnocení zdravotního stavu je aplikováno na úrovni katastrálních území, kde je každé katastrální území zařazeno do čtyř tříd zdravotního stavu na základě procentického zastoupení porostů nejnižší třídy zdravotního stavu (výrazný pokles LAI) k celkové lesnatosti porostů do 80 let věku.
|
|
|
Souvislost mezi reaktivitou imunitního systému a kvalitou tělesného pachu u člověka
Schwambergová, Dagmar ; Havlíček, Jan (vedoucí práce) ; Vinkler, Michal (oponent)
Míra rozvoje sekundárních pohlavních znaků by mohla být vodítkem k imunokompetenci jedince. Tělesný pach by mohl částečně sloužit jako jeden z těchto znaků, který poskytuje důležité informace o potenciálním partnerovi i u člověka. Hlavním cílem diplomové práce bylo testovat vztah mezi reaktivitou imunitního systému a kvalitou tělesného pachu u člověka. Empirická část studie sestávala ze sběru vzorků tělesného pachu od 21 mužů ve věku 18-40 let před a 14 dní po vakcinaci proti hepatitidě A a B (Twinrix) a meningokoku (Menveo). Krevní vzorky participantů byly odebrány třikrát pro stanovení hladin IgG a IgM protilátek (jako markerů reaktivity imunitního systému), testosteronu, kortizolu a CRP. V druhé části studie proběhlo hodnocení vzorků tělesného pachu 88 ženami ve věku 18-40 let z hlediska atraktivity, intenzity a zdraví. V kontrastu s naším očekáváním nebyl nalezen žádný statisticky významný vztah mezi hladinami protilátek po vakcinaci a hodnocenou atraktivitou a zdravím tělesného pachu. Zároveň nebyla nalezena žádná signifikantní změna v hodnocení tělesného pachu a v hladinách testosteronu a kortizolu před a po očkování. Byl však zjištěn negativní vztah mezi CRP a hodnocenou atraktivitou a zdravím tělesného pachu. Výsledky této studie naznačují, že tělesný pach nemusí odrážet adaptivní složku...
|
|
|
Bioarcheologie středověké populace střední Evropy: vztah zdravotního stavu, sociální diferenciace a výživy.
Kaupová, Sylva ; Velemínský, Petr (vedoucí práce) ; Smrčka, Václav (oponent) ; Polet, Caroline (oponent)
Práce se zabývá výživou a zdravotním stavem středověké populace Moravy (9. - 11. století) v kontextu společenských změn, zahrnujících rozvoj ekonomických a politických struktur, přijetí a rozvoj křesťanství, ale i následný úpadek státní struktury a opětovný populační rozvoj v průběhu mladohradištního období. Výživa byla hodnocena na základě stabilních izotopů uhlíku (δ13 C) a dusíku (δ15 N). Hodnoty izotopů δ13 C a δ15 N byly měřeny u souboru 189 dospělých jedinců obou pohlaví a 74 zvířat. V hodnoceném souboru byly zastoupeny dvě socio-ekonomicky odlišné populační skupiny (mocenská centra vs. jejich zázemí) a dvě časová období: velkomoravské období (9. - 10. století) a období mladohradištní (11. století). Hodnoty izotopů δ13 C a δ15 N byly měřeny i u dětí ve věku do šesti let z mikulčické akropole a jejího zázemí (Josefov) z důvodu studia délky kojení a věku odstavení dítěte. U nedospělých jedinců byla sledována přítomnost vybraných nespecifických stresových indikátorů (cribra orbitalia, porotická hyperostóza, endokraniální léze) a odečtena metrická data definující růst. U dospělých jedinců byl hodnocen zdravotní stav chrupu (přítomnost zubního kazu, periodontitidy, periapikálních lézí, intenzita zubní abraze), přítomnost cribra orbitalia a odhadnuta výška postavy. Hodnoty δ13 C a δ15 N souboru...
|
|
|
Zdravotní a sociální situace osob žijících v exkludované lokalitě "Stalingrad"
ONDRÁŠEK, Stanislav
Diplomová práce s názvem "Zdravotní a sociální situace osob žijících v exkludované lokalitě "Stalingrad" " vznikla proto, že v dnešní době jsou sociálně vyloučené lokality stále častěji v hledáčku výzkumníků, badatelů a v neposlední řadě i médií. Obyvatelům sociálně vyloučených lokalit se dostává od jejich sousedů ve většině případů slovního napadání a celkově nezájmu. Lokality dostávají i různé přezdívky, jako "dům hrůzy" nebo "cikánské ghetto". V teoretické části práce jsou postupně popsány a vysvětleny základní pojmy a jevy, které se k tématu diplomové práce vztahují. Takovými pojmy a jevy jsou např. sociální vyloučení a jeho dopady na život jedinců, kterých se týká, nebo příčiny vzniku sociálně vyloučených lokalit a jaké osoby jsou sociálním vyloučením ohroženy. Dále je v teoretické části popsána zdravotní situace osob žijících v sociálně vyloučené lokalitě obecně. Jsou zde uvedeny i základní pojmy, které se ke zdravotní situaci vážou jako kvalita života a determinanty, které ovlivňují a podmiňují zdraví. V poslední části teorie je uvedená jaká zaměstnanost a ekonomická situace osob v sociálně vyloučené lokalitě se zaměřením na nezaměstnanost, pracovní úrazy a vliv nezaměstnanosti na zdraví. Hlavním cílem této diplomové práce bylo popsat jaká je zdravotní a sociální situace osob žijících v exkludované lokalitě "Stalingrad" a dílčím cílem bylo zjistit, jaké vztahy mají obyvatelé z exkludované lokality "Stalingrad" se svými sousedy, kteří žijí v blízkosti lokality. Byly stanoveny dvě výzkumné otázky, které zněly: VO1: Jaká je životní historie osob v exkludované lokalitě "Stalingrad" ve zdravotně sociálním kontextu? VO2: Existuje vztah mezi sociální a zdravotní situací osob žijících v exkludované lokalitě "Stalingrad"?. Ve výzkumné části práce je charakterizován výzkumný soubor, který tvořili dva informanti ze sociálně vyloučené lokality "Stalingrad" a tři sousedi, kteří žijí poblíž této lokality. Pro sběr dat byla zvolena kvalitativní strategie a konkrétně se jednalo o narativní rozhovory. Před začátkem rozhovoru byli informanti seznámeni s cílem rozhovoru a s jeho průběhem a byli ubezpečeni, že rozhovory jsou zcela anonymní a že budou použity pouze pro účely diplomové práce. Bylo stanovené téma rozhovoru pro osoby žijící v exkludované lokalitě "Stalingrad", které jsem stanovil otázkou "Vyprávějte mi o Vašem životě na "Stalingradu" od doby, co jste se nastěhoval/a až do teď.". Pro osoby žijící v blízkosti lokality bylo téma stanoveno otázkou "Vyprávějte mi o Vašich vztazích se sousedy ze "Stalingradu". Rozhovory byly doslovně přepsány a poté analyzovány pomocí otevřeného kódování a axiálního kódování. V diskuzní části byly zjištěné informace porovnány s výzkumy a dostupnou literaturou. Výsledky práce jsou takové, že zdravotní situace těchto osob ze "Stalingradu" je ztížena zejména díky fyzicky náročné práci (práce v lese, ve stavební firmě, autoservisu). Na zdravotní situaci se podepsaly i pracovní úrazy, které utrpěl informant a jeho kamarád. Tyto úrazy se bezesporu trvale podepsaly i na kvalitě života těchto osob. Potenciálním ohrožením zdravotního stavu je vlhkost, která se do obydlí dostává kvůli zničené struktuře garáže. Sociální situace je taková, že informant má kvůli vysokým výdajům tři zaměstnání, které mají ale náročnou pracovní dobu. Do sociální situace zasahuje i fakt, že obyvatelé "Stalingradu" musí do práce dojíždět a také to, že musí investovat větší finanční obnos do opětovné rekonstrukce obydlí. V minulosti se objevily určité konflikty a problémy s přijetím obyvatel "Stalingradu" do vesnické komunity.V závěru práce je zmíněné možné využití této práce. Práce může být nápomocna pro sociální pracovníky nebo romské koordinátory při řešení zdravotní a sociální situace osob žijících ve zkoumané lokalitě.
|
|
|
Stanovení indexu listové plochy v nesmíšených porostech lesních dřevin
Pokorný, Radek
Metodika popisuje teorii a metody stanovení LAI v lesních porostech, především pak ty metodické postupy, které jsou použitelné v praxi a přitom dostatečně přesné. Takovýmito postupy jsou nepřímé metody využívající nejčastěji přístroje s optickými čidly. Metodika nově uvádí chybějící informace v manuálech těchto přístrojů, konkrétně uvádí přesnější metodický popis jak zjistit vhodnost podmínek měření, jak přesněji postupovat při volbě počtu a uspořádání měřičských stanovišť v porostu, jaké použít korekce atd. tak, aby výsledná hodnota LAI byla stanovena efektivně a dostatečně přesně.
Plný tet: Stanovení indexu listové plochy v nesmíšených porostech lesních dřevin_metodika_Pokorný R. -  PDF
Plný text: content.csg - PDF
|
|
|
Vliv složení mateřského mléka a zdroje dusíkatých látek v krmné směsi na zvyšování resistence rostoucích brojlerových králíků k poruchám trávení
PŘÍDOVÁ, Lenka
Nedávné nálezy ukázaly, že lupina bílá je vhodným alternativním zdrojem dusíkatých látek pro krmné směsi brojlerových králíků. Bylo zjištěno, že lupina bílá může zcela nahradit dosud běžně používaný sójový extrahovaný šrot, kterému se ve vyšších koncentracích připisuje negativní vliv na zdraví trávicího traktu. Pro výkrm králíků jsou tedy celá semena lupiny bílé vhodným zdrojem dusíkatých látek. Semena lupiny bílé jsou také významným zdrojem tuku s příznivým profilem a složením mastných kyselin. V dalších experimentech tak bylo zjištěno, že přídavek lupiny bílé do laktační diety samic králíků významně zvýšil denní produkci mléka a mléčného tuku, ve kterém signifikantně snižuje obsah nasycených mastných kyselin a významně zvyšuje procentické zastoupení kyseliny olejové, linolenové a eikosapentaenové (EPA). Takováto mléčná výživa králíčat, spolu s podáváním výkrmové směsi od 17. dne věku obsahující též lupinu bílou, významně snížila index zdravotního rizika králíků v prvních týdnech po odstavu. Není však objasněno, zda příznivý zdravotní stav odstavených králíků byl důsledkem vyššího obsahu kyseliny EPA v mléce, které jsou připisovány pro organismus významné fyziologické a imunitní funkce, či byl lepší zdravotní stav dán skutečností, že králíci přijímali výkrmovou dietu obsahující lupinu bílou, ve srovnání s králíky, kterým byla podávána dieta se sójovým extrahovaným šrotem. Ve srovnání se sójou má lupina bílá také vyšší obsah oligosacharidů rafinosové řady, kterým je připisován prebiotický efekt. Přídavek lupiny bílé do výkrmové směsi tak může příznivě ovlivnit fermentační aktivitu mikroflóry slepého střeva králíků, a tím zvyšovat resistenci odstavených králíků k poruchám trávení. Z uvedeného je zřejmé, že existuje celá řada nevyjasněných otázek, které je potřeba experimentálně vysvětlit.
|
host ::
RSS.