|
|
Flavonoidy jako nutriceutika
Janková, Iva
Bakalářská práce se věnuje zejména flavonoidům z hlediska účinných složek potravin. V první kapitole jsou uvedeny informace, které se týkají funkčních potravin, jako je historie, charakteristika, jejich příklady apod. Dále se práce věnuje účinným složkám funkčních potravin, tedy nutriceutikům. Zde je uvedeno nejen objasnění tohoto termínu, ale také dalších, jako jsou probiotika, prebiotika a vláknina. Poté následuje hlavní téma této práce, kterým jsou flavonoidy a jejich chemická struktura, podtřídy a významní zástupci, účinky na zdraví a možné budoucí uplatnění.
|
|
|
Stanovení přírodních antioxidantů v ovocných džusech
Pelcová, Lucie
V závěrečné práci byl sledován obsah vybraných polyfenolů v následujících džusech: jablečný z koncentrátu, jablečný vyrobený přímým lisováním z jablek, pomerančový s dužinou, pomerančový bez dužiny, grepový z koncentrátu, dále džusy z červených hroznů, z granátového jablka a z fialové karotky. K měření byla požita metoda vysokoúčinné kapalinové chromatografie a hmotnostní spektrometrie. Polyfenol s celkově nejvyšší hodnotou a zároveň nejvýznamnější polyfenol džusů z citrusového ovoce byl hesperidin. V jablečných džusech byl významný obsah kryptochlorogenové kyseliny a hyperosidu, v jablečném džusu vyrobeného přímým lisováním z jablek bylo také velké množství katechin. Epigallokatechin, epikatechin a gallová kyselina byly látkami s nejvyšší naměřenou hodnotou v džusu z granátového jablka. V džusu z hroznového vína byly nejvíce zastoupeny katechin, epikatechin a epigallokatechin. Kvantitativně nejvýznamnějšími látkami džusu z fialové karotky byly kávová a kryptochlorogenová kyselina.
|
|
|
Monitoring flavonoidních látek ve vybraných druzích medu
Sojková, Tereza
Tato práce se zabývá flavonoidními látkami obsaženými v medu. V práci je vypracována teoretická část, která je zaměřená na složení medu, jeho účinky na lidské zdraví a dále na popis flavonoidních látek. V dalším úseku práce se nachází část experimentální, kde je v tabulkách zobrazen výskyt fenolových látek v jednotlivých druzích medu.
|
|
|
Vyhledávání a charakteristika genů zodpovědných za purpurové zbarvení obilek pšenice seté (Triticum aestivum L.)
Trojan, Václav
Purpurová barva obilek u pšenice seté (Triticum aestivum L.) je obvyklým příkladem rozmanitosti Matky přírody. Cílem práce bylo přispět k pochopení genetického založení tvorby těchto pigmentů, jejich ukládání v průběhu zrání obilky množstvím pigmentů v obilce. Červené a bílé obilky jsou běžné u pšenice. Netradiční purpurové zbarvení obilek, je způsobeno ukládáním pigmentů do perikarpu. Po chemické stránce patří barviva mezi antokyany. Klíčovým enzymem v biosyntetické dráze antokyanů je chalkonsyntáza, která katalyzuje hned první krok této dráhy. Dále bylo sledováno ukládání antokyanů do perikarpu, exprese genu příslušnému enzymu chalkonsyntáze a obsah hlavních antokyanů kyanidin 3 glykosidu, který je hlavní součástí pigmentace purpurového perikarpu a dále delfinidin-3-glukosidu. Ukládání barviv v průběhu vývoje obilky není stejnorodé. Nejprve vznikají izolované skvrnky, které následně splynou v jeden celek. V případě exprese mRNA chalkonsyntázy došlo k projevům o pět dnů dříve, než bylo zaznamenáno ukládání pigmentů mikroskopicky. S koncem vývoje obilky hodnoty hlavního antokyanu kyanidin-3-glykosidu klesaly, protože došlo k přeměně na více komplexní látku, jev označovaný jako kopigmentace.
|
|
|
Antioxidanty ve víně a jejich možné obsahové ovlivnění
Mikešová, Kateřina
V přírodě existuje široká škála, tzv. přirozených antioxidantů, přičemž mezi nejvýznamnější patří fenolické látky. Kromě toho, že odpovídají za mnoho důležitých charakteristik vína- především za barvu a hořký či tříslovitý chuťový projev, rovněž vykazují výraznou proměnlivost ve struktuře, díky čemuž se rozdělují na neflavonoidy (hydroxybenzoové kyseliny, hydroxyskořicové kyseliny, stilbeny = resveratrol) a flavonoidy (antokyanová barviva a flavanoly). Jejich zastoupení ve víně je ovlivněno celou řadou vnitřních a vnějších činitelů. Vedle odrůdy, podnože, stáří keře či délky a nástupu fenofáze je dané množství těchto látek závislých zejména na tzv. environmentálních vlivech panujících na vinici (stanoviště, klimatické podmínky), stresových vlivech či vinařské technologii.
|
|
|
Antioxidanty v bylinných čajích
Musilová, Eva
Tato bakalářská práce na téma "Antioxidanty v bylinných čajích" přináší formou literární rešerše přehled o látkách s antioxidačním účinkem, které jsou obsaženy v bylinách, z nichž se vyrábí bylinné čaje. V práci jsou nejprve vysvětleny základní pojmy, jako je oxidativní stres, antioxidant a volný radikál. Dále jsou popsány jednotlivé skupiny rostlinných antioxidantů (flavonoidy, fenolické kyseliny, terpenoidy, chlorofyly aj.) z hlediska své chemické struktury a výskytu. Část práce se krátce věnuje metodám, jimiž lze stanovovat antioxidační aktivitu (DPPH, TEAC, FRAP aj.). V další sekci jsou zmíněny části rostlin používané k výrobě bylinných čajů, způsoby jejich přípravy a charakteristika vybraných bylin z hlediska obsahových látek s antioxidačním účinkem. V závěru práce je uveden obecný význam antioxidantů pro lidské zdraví (působení proti oxidativnímu stresu) v návaznosti na některé významné choroby (rakovina, kardiovaskulární a neurodegenerativní onemocnění aj.).
|
|
|
Dopad využitia hydrogelov s riadeným uvoľňovaním živín pri pestovaní Zea mays v arídnych oblastiach
Debnárová, Denisa
Aplikace superabsorpčních polymerů má významný efekt při pěstování potravinářských a technologických plodin v aridních ? oblastech. Tato práce se zabývá zhodnocením dopadu využití SAP s řízeným uvolňováním živin na Zea Mays. Experiment byl založen jako nádobový pokus, během kterého byl u rostlin vytvářen stres způsobený nedostatkem vody. Použití SAP v kombinaci s hnojivy se prokázalo jako efektivnější, v porovnání s použitím čistého SAP. Spektrálními analýzami bylo prokázáno, že SAP v kombinaci s hnojivy významně zvýšil obsah rostlinných pigmentů a snížil obsah sekundárních metabolitů. Nebyly zjištěny významné změny v celkové antioxidační aktivitě. Výsledky potvrzují, že využitím SAP s postupným uvolňováním živin je možné alespoň částečně snížit stres způsobený suchem.
|
|
|
Polyfenolické látky modrých hroznů a červeného vína a jejich význam ve výživě člověka
Šajtarová, Pavla
Bakalářská práce na téma Polyfenolické látky modrých hroznů a červeného vína a jejich význam ve výživě člověka byla vypracována v letech 2013--2014 na Ústavu posklizňové technologie zahradnických produktů, na Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity v Brně. Literární část se zaměřuje na problematiku týkající se polyfenolických sloučenin, které se vyskytují v hroznech a v červeném víně. Je zde popsána jejich charakteristika, chemická struktura, vznik, rozdělení a v závěru vliv polyfenolů jakožto antioxidantů na lidský organismus. Součástí této práce je experimentální část, kde se analyzuje antioxidační kapacita, obsah anthokyanů a celkové množství polyfenolů v hroznech, moštech a vínech dvou odrůd 'Cabernet Moravia' a 'Frankovka'. Výsledky jsou uvedeny v tabulkách a zobrazeny v grafech. Grafy ukazují vývoj sledovaných faktorů v průběhu zpracování hroznů na víno a srovnávají jednotlivé vzorky, odrůdy, případně metody. Výsledky jsou statisticky vyhodnoceny a porovnány s jinými autory.
|
|
|
Monitoring flavonoidních látek a karotenoidů ve vybraných doplňcích stravy
Hynštová, Veronika
Doplňky stravy patří mezi nejrychleji rostoucí sektory v potravinářském průmyslu. Většina spotřebitelů má důvěru v bezpečnost a účinnost těchto výrobků, a proto je nutné kontrolovat jejich kvalitu využitím analytických metod. Pro identifikaci a kvantifikaci čtyř flavonoidů diosminu, hesperidinu, rutinu a troxerutinu v doplňcích stravy byla zvolena metoda HPLC/MS. Pro identifikaci a kvantifikaci tří karotenoidů betakarotenu, luteinu a zeaxanthinu v doplňcích stravy byla zvolena metoda HPLC/UV/ViS/DAD. Separace flavonoidů se uskutečnila na koloně ZORBAX POROSHELL 120 EC-C18 (50 x 4,6 mm, 2,7 um) a separace karotenoidů na koloně ZORBAX SB CN (75 x 4,6 mm, 3,5 um). Byl stanoven obsah flavonoidů a karotenoidů v tabletách a kapslích celkem ve 12 různých komerčních preparátech.
|
|
|
Aktívne látky v čučoriedkach
Balaščáková, Viktória
V mé bakalářské práci jsem se věnovala borůvkám, jejich charakteristice z botanického hlediska, technologií pěstování a zejména jejich biologickým aktivním látkám a účinkem na lidský organismus. Borůvky patří do rodu Vaccinium a čeledi Ericecae. Kromě lesních druhů (např. V. augustufolium, V. myrtillus) známe i druhy pěstované pro komerční účely, známé jako kanadské (např. V. corymbosum, V. Ashe). Přestože se borůvky začaly pěstovat již v 20. století, jejich popularita díky skvělé chuti a výživové hodnotě prudce narostla až za poslední roky. Mnohé výzkumy naznačují, že borůvky jsou významným zdrojem vitamínů a dalších bioaktivních látek, které jsou zdraví prospěšné. Z vitamínů je nejvíce zastoupena kyselina askorbová, která se mimo jiné považuje i za ukazatel kvality živin během zpracování a skladování borůvek. Fenolové sloučeniny, jako jsou polyfenoly, jsou silnými intracelulárními antioxidanty i při nízkých koncentracích. Antioxidační aktivita flavonoidů má pozitivní vliv na léčbu chronických chorob, včetně rakoviny a neurodegenerativních poruch. Antokyany, které jsou považovány za látky s největší antioxidační aktivitou mají antidiabetické, protirakovinné, protizánětlivé, antimikrobiální a antiobezitné účinky, a slouží i jako prevence kardiovaskulárních chorob. Hlavními vlastnostmi fenolických kyselin, z nichž je v borůvkách nejvíce zastoupena kyselina chlorogenová, jsou protizánětlivé účinky.
|
host ::
RSS.