Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 18 záznamů.  předchozí11 - 18  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vliv JE Temelín na klima blízkého okolí
BARÁTOVÁ, Michaela
BARÁTOVÁ, M. (2012): Vliv JE Temelín na klima blízkého okolí. Bakalářská práce. Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, katedra geografie. 128 str. Jaderná elektrárna Temelín, dominanta tvořící siluetu Českobudějovické pánve. Stavba čelící a odolávají kritice ze strany ekologických organizací. Přínos či hrozba pro Jihočeský kraj? Bezesporu oblast sporů mezi Českou republikou a Rakouskem. Tato bakalářská práce hodnotí především klimatické dopady Jaderné elektrárny Temelín. Teoreticko ? metodologická základna je zaměřena především na diskusi literatury a to jak v obecné, tak v konkrétní rovině zkoumaného tématu a s tím spojené hypotézy. Obecná část následně popisuje základní fyzicko ? geografické charakteristiky vybrané oblasti, zvláštní důraz je kladen na klimatografii. Nedílnou součástí obecné části je stručný popis fungování nejmladší evropské elektrárny. Analytická část je věnována sledování klimatu blízkého okolí ETE za pomocí dat, která byla zaznamenána Observatoří Českého hydrometeorologického úřadu v Temelíně a výsledky porovnány s daty, jeţ byly zaznamenány ve stejném období v Českých Budějovicích. Sledování klimatu blízkého okolí Jaderné elektrárny Temelín je posuzováno ze dvou perspektiv. První pohled nahlíží na klima před spuštěním jaderné elektrárny do provozu, tedy od roku 1989 do roku 2001; druhý pohled po spuštění jaderné elektrárny v roce 2002. Analytická část zachycuje možné změny vybraných klimatických charakteristik, které mohly být vyvolány vlečkou chladících věží.
Klimatická změna podle měření teplot vzduchu v pražském Klementinu za 230 let
Střeštík, Jaroslav ; Rožnovský, J.
V univerzitním objektu Klementinum v Praze se měří teploty vzduchu každý den od r. 1775 bez přerušení. Jasný je pravidelný růst průměrné teploty vzduchu od poloviny 19. století do dneška a pokles teploty vzduchu v první polovině 19. století.
Změna kontinentality podnebí v souvislosti s globální klimatickou změnou
Střeštík, Jaroslav
V souvislosti s klimatickou změnou, která se projevuje především globálním oteplením, vyvzstává také otázka, zda se podnebí u nás, případně na jiných místech na Zemi, stává více kontinentálníim či více přímořským.
Srážková bilance a průtoky vody ve Vltavě za dvě století
Střeštík, Jaroslav
Většina prací pojednávajících o dlouhodobé klimatické změně se zaměřuje převážně na teplotu vzduchu, přesněji na dlouhodobou změnu průměrné denní teploty. Zde je opravdu dlouhodobá změna nápadná. Teploty zhruba od r. 1860 do dneška stále stoupají. Ale interpretace vzrůstu teplot za poslední století není jednoznačná, vzrůst lze interpretovat jako přirozené kolísání s periodou 200 let.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 18 záznamů.   předchozí11 - 18  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.