|
|
Sociální sítě u seniorů žijících v domově pro seniory
ŽALIOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce, jež se zabývá sociálními sítěmi seniorů žijících v domově pro seniory, sestává z teoretické a praktické části. V teoretické části je pozornost věnována stáří a s ním souvisejícím změnám, zdravotním a sociálním službám pro seniory se zaměřením na domovy pro seniory a sociálním sítím včetně sociální opory. Praktická část se vztahuje k výzkumu, jehož cílem bylo zjistit, jaké sociální sítě mají uživatelé domova pro seniory. V souvislosti s cílem byly stanoveny dvě výzkumné otázky: "Kdo tvoří sociální sítě uživatelů domova pro seniory?" a "Jak udržují uživatelé domova pro seniory své sociální kontakty?". K realizaci praktické části byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory probíhaly se seniory a pečovateli ve vybraném domově pro seniory. Výsledky výzkumu mimo jiné poukazují na klíčovou roli sociálních sítí seniorů ve vztahu k naplňování jejich psychosociálních potřeb, poskytování pomoci a podpory a naznačují vliv na jejich psychiku, přičemž osobní kontakt s jejich blízkými je pro klienty nenahraditelný. Práce bude poskytnuta zařízení, ve kterém byl výzkum realizován, jako zdroj informací ohledně sociálních sítí jejích klientů a podnětů k optimalizaci v tomto ohledu. Mohla by posloužit také obdobným zařízením jako inspirace pro podporu jejich klientů v oblasti sociálních interakcí.
|
|
|
Aktivizační činnost v domově pro seniory
FUČÍKOVÁ, Nikola
Cílem této bakalářské práce bylo charakterizovat, co je aktivizační činnost a jaká je její náplň v konkrétním domově pro seniory. Pro naplnění požadovaného cíle byla použita kvalitativní výzkumná strategie. Byla využita metoda dotazování formou polostrukturovaného rozhovoru. Účastníci výzkumu byli vybráni na základě prostého záměrného výběru. Kritéria pro výběr komunikačních partnerů byla již předem stanovena. K vyhodnocení získaných dat byla použita metoda otevřeného kódování. Teoretická část definuje pojmy senior, stárnutí a stáří. Dále se zabývá seniory s demencí a seniory se zdravotním postižením a určitými změnami ve stáří. Jsou zmíněna pobytová zařízení pro seniory a jejich právní a etické aspekty. Navazuje vysvětlení obecných zásad aktivizace, role aktivizačních činností v domovech pro seniory a charakterizování, jaké jsou aktivizační metody a techniky při práci v domově pro seniory. Výzkumná otázka se zabývá tím, jaké aktivizační činnosti se podnikají v konkrétním domově pro seniory. Z výzkumu vyplynulo, že je v domově pro seniory různorodé množství konaných a využívaných aktivit. Mezi nejčastější a nejoblíbenější lze zařadit sportovní a pohybové aktivity, trénování paměti, muzikoterapii či canisterapii. Výzkum ukázal, že jsou aktivizační činnosti pro seniory přínosné. Aktivity podporují fyzické, sociální a duševní zdraví, pomáhají udržovat jejich schopnosti a dovednosti, zlepšují náladu a posilují sociální vazby, což snižuje riziko sociálního vyloučení, pocitu osamělosti či izolace. Aktivizační činnosti zlepšují kvalitu života seniorů. Tento výzkum může přispět jako zpětná vazba pro sociální pracovníky vybraného domova při práci se seniory a také jej lze využít jako informační materiál pro veřejnost.
|
|
|
Subjektivní hodnocení kvality života seniorů v domově pro seniory
ČÍŽKOVÁ, Magda
Bakalářská práce se zabývá subjektivním hodnocením kvality života seniorů v domově pro seniory. Tato práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část se zaměřuje na poznatky o stáří a stárnutí, kde je definováno samotné stáří a stárnutí, potřeby seniorů či změny ve stáří. Dále jsou charakterizována pobytová zařízení pro seniory a poskytované služby v nich. Následně je vymezena kvalita života a metody jejího měření. Pro praktickou část je zvolena kvalitativní výzkumná strategie. Výzkum byl realizován pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Tyto rozhovory osahovaly 18 otázek a byly realizovány v domově pro seniory a to s 10 komunikačními partnery. Následně byly rozhovory zpracovány pomocí doslovného přepsání za použití techniky tužka a papír. Poté byly zakódovány a bylo z nich vytvořeno 8 kategorií. Hlavním cílem této práce je zjistit subjektivní hodnocení kvality života seniorů, žijících v domově pro seniory. Dále také byly nastaveny tři dílčí cíle. Prvním z nich je zjistit spokojenost a vnitřní pocity klientů žijících v domově pro seniory. Druhým dílčím cílem je zjistit spokojenost s volnočasovými aktivitami poskytovanými v domově pro seniory. A posledním dílčím cílem zjistit spokojenost se vztahy v domově pro seniory. Z výsledků vychází, že jsou senioři s pobytem v domově pro seniory spokojeni a váží si především služeb a péče, která jim je poskytována, a to především z toho důvodu, že by se bez této péče již nedokázali obejít. Výsledky mého výzkumu mohou sloužit především jako zpětná vazba pro domov pro seniory ve kterém byl výzkum uskutečněn. Domovům pro seniory může tento výzkum také posloužit jako inspirace na zlepšení určitých služeb. Tato práce také může sloužit ke zvýšení povědomí společnosti o životě v domově pro seniory.
|
|
|
Ageismus v kontextu sociální práce
FÁBEROVÁ, Sára
Bakalářská práce se zaměřuje na ageismus v kontextu sociální práce. První, teoretická část vymezuje spojitosti týkající se problematiky ageismu, sociální práce a sociálních služeb pro seniory. Druhá, praktická část se věnuje realizaci výzkumu. Hlavním cílem bakalářské práce je zjistit, zda a jakým způsobem se sociální pracovníci setkávají s ageismem v kontextu sociální práce. Dílčím cílem je zjistit, zda a jaké ageistické stereotypy zaujímají v rámci poskytování sociálních služeb. Pro realizaci výzkumu byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie. Data byla sbírána metodou dotazování, která probíhala technikou polostrukturovaného rozhovoru. Získaná data byla nadále zpracována pomocí otevřeného kódování, metodou "tužka papír". Po procesu otevřeného kódování byly vytvořeny jednotlivé kategorie a nadále zobrazené prostřednictvím diagramů. Výzkumným souborem bylo osm sociálních pracovníků v domovech pro seniory, kteří byli vybráni pomocí metody záměrného výběru. Na základě výsledků výzkumu bylo zjištěno, že dotazovaní sociální pracovníci mají bohaté zkušenosti s ageismem ve společnosti. V rámci poskytování sociálních služeb nebyly však u sociálních pracovníků vypozorovány žádné ageistické postoje. Stereotypní předsudky vůči seniorům ze strany sociálních pracovníků taktéž nebyly v rámci realizovaného výzkumu zaznamenány. Oslovení sociální pracovníci zastávají názor, že osobnost člověka není definována věkem. Výsledky výzkumu se týkají pouze výzkumného souboru dotazovaných osob a nelze je zobecňovat. Mohou však posloužit jako zpětná vazba pro zařízení, kde byl realizován. Výsledky je taktéž možno použít pro rozvoj sociální práce a předcházení ageismu v rámci poskytování sociálních služeb u různých věkových skupin.
|
|
|
Adaptace seniorů při vstupu do pobytové služby domov pro seniory
FRANK, Jakub
Bakalářská práce se zabývá problematikou stárnutí a adaptace starších osob při přechodu do pobytového zařízení domov pro seniory. Práce se ve své teoretické části zaměřuje na vymezení pojmů, charakteristiku a problematické aspekty související se stárnutím. V dalších kapitolách se práce zabývá sociálním prostředím, sociální péčí, poukazuje na cíle a priority geriatrické péče, zabývá se kvalitou života seniorů a identifikuje faktory ovlivňující tuto kvalitu, včetně přípravy na stáří. Důraz je kladen na faktory podporující adaptaci seniorů v pobytové službě domov pro seniory a možnosti adaptace pomocí aktivizačních činností. Cílem práce bylo zjistit, jaké skutečnosti napomáhají seniorům v adaptačním procesu při vstupu do pobytové služby domov pro seniory a do jaké míry adaptační proces při přechodu z domácího prostředí do domova pro seniory ovlivňuje úspěšné zvládnutí adaptace ke spokojenosti seniora. Ve výzkumné části je použita kvantitativní výzkumná strategie prováděná technikou dotazování. Hlavní faktory adaptace jsou zkoumány při vstupu do pobytové služby domov pro seniory a je zkoumán i jejich vliv na změnu chování seniora v důsledku změny sociálního prostředí a zaběhlých návyků. K získání informací o zmíněných faktorech je použit dotazník s 29 otázkami, který byl položen 120 uživatelům domova pro seniory. Na základě výzkumu bylo zjištěno, že faktory ovlivňující adaptační proces seniorů při vstupu do domova pro seniory, mohou být velmi rozmanité a jsou závislé na mnoha aspektech, mezi které patří individuální osobnostní rysy seniora, podmínky a prostředí samotného domova pro seniory, jakož i podpora ze strany rodiny a sociálního okolí. Tato práce přispívá k lepšímu porozumění procesu adaptace a poskytuje návrhy, jak proces adaptace usnadnit.
|
|
|
Dům seniorů v Portugalsku
Keblovská, Lucie ; Wolf, Petr (oponent) ; Dulenčín, Juraj (vedoucí práce)
Předmětem této bakalářské práce je návrh domu pro seniory v Portugalském městě Barreira. Objekt je navržen pro ubytování vitálních seniorů, kteří nepotřebují nepřetržitou pečovatelskou službu a mimo to objekt nabízí možnost kulturně vzdělávacího využití pro veřejnost. Řešený pozemek se nachází na okraji města v klidné čtvrti rodinných domů s návazností na automobilovou i hromadnou dopravu. Stejně tak je napojený na pěší komunikaci vedoucí do centra města. Přístup na pozemek je navrhnut jak na západní straně, kde přímo navazuje na hlavní komunikaci, tak na straně východní, kde je podél pozemku vedena vedlejší cesta. Pozemek je prudce svažitý k východu a objekt je proto z velké části zasezen do terénu. Hlavní myšlenka návrhu je „dům prorostlý přírodou“. Tři hlavní materiály – ocel zelené barvy , světlá omítka a dubové dřevo jsou doplněny v mnoha místech o rostliny a stromy, které jsou Portugalsku blízké, jako třeba olivovníky, levandule atd. Celá stavba je vsazena do terénu, aby nepůsobila mohutně z ulice a tím je mimo jiné dosaženo momentu překvapení při vstupu do objektu. Při hlavním vstupu se budova zdá nenápadná, uzavřená a roztahuje se od jednoho kraje pozemku k druhému. Ze spodní cesty je ovšem možné vidět budovu v „celé své kráse“, protože v ten moment se otevírá do krajiny a člověk může pozorovat dění na ochozech. Z východní cesty jsou vidět tři nadzemní podlaží a zahrada mezi nimi. Život v budově je tak odříznut od hlavní cesty a zprostředkovává krásné výhledy. Budova je navržena tak, aby byl přehledně rozlišen veřejný, poloveřejný a soukromý prostor. V dispozicích je kladen důraz na to, aby ubytovaným bylo zajištěno soukromí i přesto, že je budova přístupná veřejnosti. Dispoziční tvar písmene U nabízí skvělou příležitost umístit do nohou budovy ubytovací jednotky pro klienty, kde jim je dopřáno soukromí a klid a v centrální části budovy se nachází veřejné prostory, které slouží k setkávání a socializaci. Díky centrálnímu vstupu navazujícímu přímo na společenské prostory, veřejnost nemusí složitě procházet budovu, aby se dostala do těchto prostor, a právě obytné jednotky, které jsou umístěny daleko od hlavního vstupu nabízí soukromí a klid. Dvůr mezi obytnými trakty nabízí z části prostor pro venkovní sezení, z části bylinkovou zahradu anebo okrasnou zahradu. Je taky přímo napojena na rampy vedoucí k samostatnému objektu kaple. Kaple má obdélníkový půdorys a je zasazena do terénu tak, že její střecha volně navazuje na okolní terén. Celý komplex je navržen bezbariérově, a to ať se jedná o vstupní dveře nebo interiérové dveře, tak i o terénní úpravy nebo evakuaci
|
|
|
Důstojnost a etika ve vybraných aspektech ošetřovatelství v domovech pro seniory
HLINŠŤÁKOVÁ, Lucie
Tato diplomová práce se zabývá důstojnými a etickými aspekty v oblastech komunikace se seniory, důstojného přístupu ke klientovi při hygienické péči a způsobech důstojného podávání stravy seniorům v konkrétním domově pro seniory. Pro bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření, u kterého byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo zmapovat, jakým způsobem je zachována důstojnost v rámci komunikace se seniory, druhým cílem pak bylo zmapovat, jakým způsobem je zachována důstojnost v rámci hygienické péče o seniory a třetím a posledním cílem bylo zmapovat, jakým způsobem je zachována důstojnost v rámci nutrice u seniorů. Pro splnění cílů byly stanoveny tři výzkumné otázky. První z nich zní: "Jaké prvky důstojné komunikace jsou využívány sestrami v komunikaci se seniory?" Druhou výzkumnou otázkou je: "Jaké prvky důstojné péče jsou využívány sestrami u seniorů při hygienické péči?" A jako třetí otázka: "Jaké prvky důstojné péče jsou využívány sestrami při zajišťování tekutin a správné výživy u seniorů?" Práce se skládá ze dvou částí teoretické a praktické. V teoretické části je definováno, co je to důstojnost, etika a tři zkoumané oblasti, které se zabývají komunikací se seniory, hygienické péči a vhodné podávání výživy a pitného režimu. Pro sběr dat empirické části bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření s použitím technik skrytého a zjevného pozorování a následných polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumný soubor tvořilo pět sester, které byly vybrány ředitelkou domova pro seniory. Ukázalo se, že sestry ne vždy přistupují ke klientům důstojně. Skryté a zjevné pozorování bylo zvoleno s cílem zjistit, zda si své chování uvědomují. Výsledky empirické části ukázaly, že sestry, které se chovají nedůstojně a neeticky ke klientům si své chování uvědomují. Výstupem diplomové práce je připravovaný článek, který popisuje danou problematiku a výsledky výzkumu práce.
|
|
|
Péče o dekubity v domovech pro seniory jako ošetřovatelský problém
ČERNÁ, Eliška
Tato práce popisuje realizaci péče o klienta s dekubitem v domovech pro seniory, jak probíhá spolupráce ošetřovatelského týmu a jaké překážky ošetřovatelský tým během celého procesu zaznamenává. Teoretická část se zaměřuje na problematiku dekubitů a jejich klasifikaci, zkoumá různé metody léčby v závislosti na stupni postižení a také se zabývá prevencí vzniku dekubitů. Dále se tato část práce zabývá domovy pro seniory a zaměřuje se na role pracovníků v těchto zařízeních a detailněji analyzuje poskytovanou ošetřovatelkou péči. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat specifika ošetřovatelské péče o klienty s dekubitem. Dalším cílem bylo zjisti spolupráci mezi ošetřovatelským týmem a jako poslední bylo zjistit jaké překážky v péči o klienta s dekubity vnímají členové ošetřovatelského týmu. Pro dosažení stanovených cílů byly získány odpovědi na výzkumné otázky pomocí kvalitativního výzkumu dotazovací metody technikou rozhovoru. Výzkumný vzorek tvořily sestry pracující v domově pro seniory, které pečují o klienta s dekubity. Výsledky výzkumu ukázaly, že sestry provádí péči o klienta s dekubity jinými léčivými prostředky. Výzkum ukázal rozmanitou četnost převazů dekubitů. Dále bylo zjištěno, že spolupráce mezi členy by měla být více důsledná v oblasti informovanosti dalších členů ošetřovatelského týmu. Výzkumné šetření dále odhalilo překážky v nedostatku léčivých prostředků, polohovacích pomůcek a výživy
|
|
|
Limity a bariéry práce interprofesního týmu ve vybraném DS, případová studie
VEITHOVÁ, Gabriela
Výzkum byl směrován ke zjištění limitů a bariér práce interprofesního týmu konkrétního domova pro seniory. V zájmu bylo nastavení, funkčnost a koordinace interprofesního týmu managementem organizace včetně jeho samoregulace a celková schopnost uvědomělé práce s přítomnou profesní multidisciplinaritou. V rámci kvalitativní strategie výzkumu byla použita metoda kvalitativního dotazování a získána byla data od informantů, pracovníků interprofesního týmu vybraného domova pro seniory. Nejprve byla zajištěna data narativními interview prostřednictvím metody Focus Groups s náhodnými skupinami informantů a následně polostrukturovanými interview se 6 vybranými informanty. Svůj význam zde mělo také ze zajištěných dat porovnat postavení profesních skupin interprofesního týmu a vše bylo doplněno daty zajištěnými metodou pozorování. K vyhodnocení zajištěných dat byla použita interpretativní fenomenologická analýza, provedená pomocí programu Atlas.ti 9. Výzkum proběhl v období srpna 2023. Přínosem výzkumu jsou zjištěné limity a bariéry práce interprofesního týmu, které umožňují vhled do problematiky interprofesní týmové spolupráce, tedy vybudování interprofesního týmu, a především jeho udržitelnosti a funkčnosti. Zjištěnými limity byly nedostatek personálu, nedostatečná koordinace a komunikace, nedostatečná znalost podstaty interprofesního týmu, nedostatečná podpora managementem, chybějící harmonizační postupy, nekorigované postavení profesních skupin, nízká emoční přítomnost v rámci týmu. Vytyčenými bariérami byly fluktuace personálu, nesourodost ve vlastním myšlení pracovníků, nedostatek sdílených cílů, syndrom vyhoření, nízká míra vnějšího motivování i vnitřní motivace pracovníků. Limity a bariéry práce interprofesního týmu mohou být strategicky zpracovány a tímto zpracováním může management organizace dále plnit své poslání a cíle právě v podobě práce s kapacitou lidských zdrojů. Přehled limitů a bariér zjištěných tímto výzkumem může být také konfrontačním materiálem pro jiné týmově podobně nastavené organizace.
|
|
|
Problematika geriatrické paliativní péče
ŘÍHOVÁ, Marcela
Úvod: Vzhledem k navyšujícímu počtu seniorů, narůstají i nároky na poskytování specializované paliativní péče. Proto se bakalářská práce zabývá problematikou paliativní péče u geriatrických jedinců. Cíle práce: Cílem této práce je zjistit, jaké mají sestry, na vybraných oddělení, znalosti o geriatrické paliativní péči a jaká je návaznost, geriatrické paliativní péče, mezi nemocničním zařízení a domovem pro seniory. Metodika: Byla využita technika kvalitativního výzkumu metodou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl tvořen sestrami vybranými na základě určených kritérií, s využitím metody sněhové koule. Celkem bylo realizováno 11 rozhovorů s všeobecnými sestrami pracujícími na území Jihočeského a Plzeňského kraje. Výsledky byly zpracovány metodou "tužka papír". V rámci otevřeného kódování bylo identifikováno 6 kategorií, 18 podkategorií a 154 kódů. Výsledky: Sestry na vybraných odděleních jsou o problematice geriatrické paliativní péče informovány a stále mají zájem o další vzdělávání. Výsledky dále poukazují na nedostatky v množství předávaných informací. Opakovaně bylo zmiňováno posílání pacientů/klientů v nepřiměřeném stavu. Komunikace mezi sestrami probíhá prostřednictvím překladových zpráv, případně telefonního kontaktu, který je uskutečňován minimálně. O geriatrické paliativní pacienty sestry pečují standartně, ale v některých oblastech mají individuální přístup vycházející z potřeb a přání pacienta. Závěr: Výsledky výzkumu opětovně poukazují na nutnost věnování větší pozornost kvalitě a organizace předávání mezi nemocničním zařízením a domovem pro seniory.
|
host ::
RSS.