|
|
I Ty můžeš pracovat - hlasem.
POSKOČILOVÁ, Lenka
Bakalářská práce se zabývá projektem "I Ty můžeš pracovat hlasem!", který probíhal v Arpidě, centru pro rehabilitaci osob se zdravotním postižením, z.ú. v Českých Budějovicích. Do projektu byly zapojeny dvě dospělé klientky, které pracovaly v místní knihovně a ke své práci měly přizpůsobené počítače na ovládání hlasem. Práce se skládá ze tří částí teoretické, výzkumné a přílohové. V teoretické části se nejdříve zabývám základními pojmy týkajícími se zdravotního postižení. V druhé kapitole popisuji tělesné postižení a především se zaměřuji na dětskou mozkovou obrnu, na její příčiny, formy a přidružená postižení. Z přidružených postižení definuji řečové postižení a mentální retardaci. Dále se ve své práci zabývám vzděláváním osob s tělesným postižením, kde zmiňuji integraci a inkluzi. Věnuji se také významu pracovního začlenění osob s tělesným postižením a podporou zaměstnávání pro tyto osoby ze strany státu. Pozornost věnuji osobní asistenci a principům etického jednání pracovníka s klientem v sociálních službách. V poslední kapitole popisuji projekt "I Ty můžeš pracovat hlasem!", organizaci Polovina nebe, která projekt realizovala, a také centrum Arpida, kde projekt probíhal v Jihočekém kraji. Cílem práce je zhodnocení projektu "I Ty můžeš pracovat hlasem!" a zhodnocení využití informačních technologií, které klientky používaly při své práci. Zjistit, jaké přínosy jim realizace tohoto projektu přinesla. V neposlední řadě získat informace o tom, jak pracovníci zařízení byli spokojeni s poskytnutými službami od klientek, které se zapojily do projektu. K dosažení praktických cílů jsem využila kvalitativní výzkum. Sběr dat proběhl metodou zúčastněného pozorování a strukturovaného rozhovoru. Jelikož jsem pracovala jako osobní asistentka, která pomáhala klientkám s jejich pracovní náplní, měla jsem možnost sledovat, jak se přirozeně projekt vyvíjí. Byla jsem tedy zúčastněný pozorovatel. Výzkumný soubor tvořily dvě klientky, které byly přímé účastnice projektu, a pracovníci centra Arpida, kteří využili nabízených služeb v místní knihovně. Z výsledků výzkumu je patrné, že hlavní cíl projektu, jenž byl: naučit cílovou skupinu ovládat počítač hlasem, nemohl být splněn, a to s ohledem na stupeň řečového postižení klientek, které byly pro realizaci projektu v zařízení Arpida vybrány. Další specifické cíle a přínosy, které byly na začátku projektu stanoveny, se splnily. Z výzkumu vyplynulo, že pracovníci hodnotí poskytnuté služby velice pozitivně, klientky se ve své práci dobře orientovaly a byly ochotné poskytnout potřebné informace a domlouvat se individuálně dle potřeb zaměstanců. V přílohové části uvádím sestavené stukturované rozhovory s otevřenými otázkami pro klientky, ale i pro pracovníky zařízení. V další příloze jsou k nahlédnutí přesné písemné přepisy všech rozhovorů se zaměstnanci zařízení. Také zde uvádím měsíční výkaz pracovnic projektu a osobní asistentky. Měsíční výkazy spadají pod nezbytnou administrativu, která se vyplňovala vždy na konci měsíce. Práce může být přínosem pro veřejnost. Může ostatním lidem ukázat, že i lidé s tělesným postižením mají možnost získat pracovní místo a uplatnit se na otevřeném trhu práce. Může jim poskytnout náhled na to, jak právě tyto klientky samy popisují svoji příležitost pracovat a začlenit se.
|
|
|
Rodina s handicapovaným dítětem
MATUSZKOVÁ, Michaela
Autorka se bude ve své bakalářské práci zabývat rodinami s handicapovaným dítětem. Práce bude zaměřena na tělesné postižení s diagnózou dětská mozková obrna. V první části práce jsou vysvětleny základní pojmy související s tématem jako je norma, normalita, vada, porucha, postižení a handicap. Významnou část práce budou tvořit základní fakta o diagnóze. Druhá část bakalářské práce bude věnována příběhům rodin s tímto postižením. Konkrétně bude zkoumáno, s jakými problémy se musí rodiny vyrovnat, zdali jsou jejich přístupy k dítěti stejné nebo jestli se výrazně liší, případně na koho se mohou rodiny obrátit v potřebě pomoci. Autorka proto zmíní i některé organizace a sdružení, které se těmto lidem věnují. Na práci bude autorka spolupracovat s příbramským sdružením DEMKA a ALKA.
|
|
|
Složky koordinované rehabilitace využívané u vybrané skupiny jedinců s DMO (kombinovanou disabilitou) v centru ARPIDA v Českých Budějovicích
PYKALOVÁ, Jana
Diplomová práce se zaměřuje na vybrané složky koordinované rehabilitace, které jsou využívány u jedinců s DMO (kombinovanou disabilitou) v konkrétním nestátním zdravotnickém zařízení v Českých Budějovicích. Dětská mozková obrna je nejčetnější neurovývojové onemocnění, u kterého se zdravotní postižení může projevit v jedné nebo ve více oblastech. V současném pojetí je chápána jako interdisciplinární obor usilující o co nejrychlejší a co nejširší zapojení osob se zdravotním postižením do všech obvyklých aktivit života společnosti s využitím léčebných, pedagogických, sociálních a pracovních prostředků. Předpokladem úspěšnosti je multidisciplinární tým, tzv. kruhová podpora, ve které spolupracují odborníci s rodiči, a to ve prospěch dítěte s postižením. Práce obsahuje teoretická východiska, kde je zmiňováno zdravotní postižení, koordinovaná rehabilitace a DMO, u které je popsán výskyt, formy, přidružené poruchy a léčba. Samostatnou kapitolu jsem věnovala rodině jedince se zdravotním postižením, kde uvádím reakce rodičů na narození dítěte s postižením, vliv postižení a pomoc rodině. Dále se věnuji sociálním službám pro osoby se zdravotním postižením a centru ARPIDA, kde byl výzkum realizován. Ve výzkumné části je vymezen cíl diplomové práce, kterým bylo zmapovat složky koordinované rehabilitace, které se využívají u jedinců s DMO (kombinovanou disabilitou) v centru ARPIDA v Českých Budějovicích. Dílčím cílem práce bylo srovnat využití složek koordinované rehabilitace u jedinců do 15 let a u jedinců nad 15 let.V souvislosti s cílem diplomové práce byly stanoveny tři hypotézy. Výzkumná část diplomové práce probíhala formou kvantitativního výzkumu. K získání dat jsem použila metodu dotazování. Výzkumný soubor tvořili jedinci s DMO (kombinovanou disabilitou), kteří navštěvují centrum ARPIDA, přičemž dotazníky vyplňovali jejich rodiče. Provedený výzkum v rámci diplomové práce, který byl podpořen nastudovanou odbornou literaturou, potvrdil třetí hypotézu, o větším využití Vojtovy metody reflexní lokomoce, která je aplikována u jedinců s DMO v centru ARPIDA v Českých Budějovicích. Zbylé dvě hypotézy nebyly potvrzeny. Ze statistického šetření dále vyplývá, že péče o jedince s DMO je dlouhodobá, kdy je nutná provázanost služeb v rámci koordinované rehabilitace. Ve skupině jedinců do 15 let a u jedinců nad 15 let bylo využito odlišných složek koordinované rehabilitace, což souvisí s věkem, formou DMO, přidruženými poruchami a dalšími faktory. Problematické zůstává pracovní uplatnění jedinců se zdravotním postižením, kteří mnohdy zůstávají doma bez možnosti další stimulace. Péče a služby v centru ARPIDA byly komplexně hodnoceny pozitivně. Výsledky a závěry diplomové práce budou použity jako zpětná vazba centru ARPIDA, kde budou sloužit k zmapování složek koordinované rehabilitace a zpřehlednění potřeb jedinců ve skupině do 15 let a nad 15 let.
|
|
|
Zahrada jako prostředek léčby a rehabilitace
Hulínová, Lucia
Teoretická část této diplomové práce poskytuje komplexní pohled na problematiku terapeutických zahrad a hortiterapiu. Zabývá se vývojem terapeutických zahrad u nás iv zahraničí, definuje jejich základní typy. Těžištěm práce jsou terapeutické zahrady pro dětského pacienta, přičemž na podkladě literárních údajů definuje zásady pro jejich tvorbu. Metodická část se zabývá podrobnou analýzou současného stavu modelového objektu v grafické i textové podobě. Autorka předkládá komplexní návrh řešení areálu modelového objektu a jemu příslušející rehabilitační zahrady pro pacienta s dětskou mozkovou obrnou v podrobnosti ideové studie. Návrh je vyjádřen v půdorysech, řezech iv prostorovém zobrazení. Navrhované řešení je výsledkem uplatnění zásad pro tvorbu terapeutických zahrad s využitím vlastních projekčních zkušeností a odborných připomínek lékařů - specialistů pro fyzioterapii a balneologii. Návrh představuje prostor pro sociální a fyzickou rehabilitaci dětí s dětskou mozkovou obrnou, přičemž využívá potenciál prostředí, ve kterém se modelový objekt nachází.
|
|
|
Využití pulzního magnetického pole pro léčbu DMO
Walek, Petr ; Čížek, Martin (oponent) ; Sekora, Jiří (vedoucí práce)
Práce Využití pulzního magnetického pole pro léčbu dětské mozkové obrny se ve své první části věnuje léčebnému využití pulzního magnetického pole. Shrnuje léčebné účinky, které má pole interagující s živou tkání a určuje, které z nich jsou vhodné pro léčbu dětské mozkové obrny. Dále se věnuje jednotlivým biotropním parametrům pulzního magnetického pole a rozebírá příčiny a důsledky dětské mozkové obrny. Ve druhé části je popsáno blokové schéma přístoje pro léčbu dětské mozkové obrny pomocí pulzního magnetického pole. Při popisu blokového schématu je kladen důraz na vysvětlování jejich principiální funkce. Ve třetí části je popsáno obvodové řešení přístroje a jsou naznačeny vývojové diagramy programů pro mikrokontroléry.
|
|
|
Magnetoterapeutický přístroj pro léčbu dětské mozkové obrny
Walek, Petr ; Rozman, Jiří (oponent) ; Sekora, Jiří (vedoucí práce)
Práce Magnetoterapeutický přístroj pro léčbu dětské mozkové obrny se ve své první části věnuje léčebnému využití pulzního magnetického pole. Shrnuje léčebné účinky, které má pole interagující s živou tkání a určuje, které z nich jsou vhodné pro léčbu dětské mozkové obrny. Dále se věnuje jednotlivým biotropním parametrům pulzního magnetického pole a rozebírá příčiny a důsledky dětské mozkové obrny. V druhé části je popsáno blokové schéma magnetoterapeutického přístroje pro léčbu dětské mozkové obrny. Při popisu blokového schématu je kladen důraz na vysvětlování principiální funkce přístroje. Ve třetí části je popsáno obvodové řešení řídící, kontrolní a generující části přístroje a je detailně popsána funkce a zapojení jednotlivých součástek. K obvodovému řešení přístroje je vytvořena deska plošných spojů. Přístroj je řízen třemi mikrokontroléry, proto jsou v poslední části popsány vývojové diagramy řídicích programů i programy samotné.
|
|
|
Sociální aspekty rodin dětí s DMO
PECLOVÁ, Eva
Problematika rodin s diagnózou DMO a její dopad na sociální podmínky, zvládání udržení dosavadního standartu kvality života rodin a dětí s touto diagnózou za přispění státu a dalších nestátních organizací, sdružení a jiných institucí se stalo ústřední otázkou této bakalářské práce. I když je v současné době přikládán této problematice velký význam, hodně věcí se zlepšilo včetně sociální podpory státu, stále však není tato péče na takové úrovni, jak by bylo zapotřebí. Rezervy jsou zejména v součinnost státu, školních a předškolních zařízení a informovanosti rodin o možnostech, které jim mohou být v této souvislosti poskytnuty a na co mají nárok.
|
|
|
Názory rodičů dětí s kombinovaným postižením na úroveň současné péče o tyto děti.
PŘIBYLOVÁ, Markéta
Tato bakalářská práce se zabývá názory rodičů dětí s kombinovaným postižením na současnou péči a pomoc od státu. V teoretické části popíšeme druhy kombinovaného postižení, budeme se věnovat oblasti vzdělávání dětí s handicapem, ucelené rehabilitaci, příspěvků pro handicapované, a také nadacím, které pomáhají finančními prostředky život s handicapem usnadnit. V praktické části se pomocí dotazníkového šetření budeme snažit popsat názory rodičů na pomoc od státu, a jak jsou spokojeni se vzděláváním svých handicapovaných dětí.
|
|
|
Koordinovaná péče o děti s dětskou mozkovou obrnou v Českých Budějovicích
KOLESÁROVÁ, Petra
Téma této bakalářské práce je: ,,Koordinovaná péče o děti s dětskou mozkovou obrnou v Českých Budějovicích." Bakalářská práce má dvě části, v první teoretické části se budu zabývat dětskou mozkovou obrnou, jakožto kombinovaným postižením a možnostmi následné terapie jedinců s touto diagnózou. Dále zde vyzdvihnu důležitost a nezastupitelnost uceleného systému rehabilitace, jakožto prostředku koordinované péče. Na teoretickou část plynule navazuje část praktická, ve které se budu zabývat realizací koordinované péče v rámci Českých Budějovic. Cílem této práce je zjistit jaký je současný stav koordinované péče o děti s dětskou mozkovou obrnou v Českých Budějovicích. Pro naplnění tohoto cíle byla stanovena hlavní výzkumná otázka, která byla pro účely této práce stanovena takto: ,,Jak se v Českých Budějovicích realizuje komplexní koordinovaná péče o děti s dětskou mozkovou obrnou?" Pro účely této práce byly ještě stanoveny dvě dílčí doplňující podotázky, jejichž důležitost vyplynula z výzkumné části této práce. Dílčí podotázky byly stanoveny takto: ,,Jak rodiče dětí s DMO vnímají informace, které jim podali odborníci ohledně léčebné terapie dětí?" ,,Jak rodiče dětí s DMO hodnotí koordinovanou péči v rámci Českých Budějovic a jak vnímají spolupráci mezi odborníky?" Součástí druhé, praktické části byla realizace výzkumu pomocí kvalitativních metod. Výzkum byl realizován na základě polo-standardizovaného hloubkového rozhovoru s rodiči dětí s dětskou mozkovou obrnou. Dítě bylo pro potřeby tohoto výzkumu definováno jako jedinec od 1 roku do 15 let věku (včetně). S ohledem na potřebu získat validní informace byla metoda polo-standardizovaného rozhovoru doplněna o analýzu odborné dokumentace konkrétních dětí. Jako výzkumný soubor byli náhodně vybráni rodiče dětí s již diagnostikovanou dětskou mozkovou obrnou. Rodiče byli požádáni o spolupráci pomocí ,,žádostí", které byly rozmístěny do různých středisek, center a zařízení v rámci Českých Budějovic. Výsledkem této práce jsou kazuistiky jednotlivých dětí, na jejichž podkladě bylo vytvořeno schéma realizace koordinované péče o děti s dětskou mozkovou obrnou v rámci Českých Budějovic. Koordinovaná péče je podle výzkumu v Českých Budějovicích realizována jednak ,,volně", což znamená, že není řízena žádným zařízením (institucí) a dále v institucích, centrech či zařízeních, která jsou zřízena právě za účelem poskytování služeb ve smyslu uceleného systému rehabilitace. Všechny zkoumané děti jsou momentálně v péči centra Arpida, přestože toto centrum není v Českých Budějovicích jediným centrem, které se zaměřuje na komplexní koordinovanou péči o jedince s tělesným (motorickým) a kombinovaným postižením. Z toho výsledku můžeme vyvozovat, že je toto centrum v Českých Budějovicích rodiči s dětmi s dětskou mozkovou obrnou vyhledávaným a často navštěvovaným zařízením. Součástí výsledků této práce je také hodnocení koordinované péče v rámci Českých Budějovic. V závěru práce chci poukázat na celkový význam a nezastupitelnost koordinovaná péče v péči o jedince s dětskou mozkovou obrnou. Koordinovaná péče těmto jedincům umožňuje rozvoj ve všech oblastech a to v maximální možné míře. Vždy však záleží na konkrétním jedinci, na typu a stupni postižení a řadě dalších faktorů, které ve výsledku ovlivní to, zda a do jaké míry se daný jedinec bude v určitých oblastech vyvíjet. Každý jedinec má dány určité možnosti a limity, které bohužel neumí odstranit ani ta nejkoordinovanější péče všech odborníků. Bezesporu však můžeme koordinovanou péči považovat za pomyslný ,,ukazatel" který vede jedince s dětskou mozkovou obrnou po té ,,správné cestě".
|
|
|
Analýza lidských zdrojů matek samoživitelek s postiženým dítětem (s dětskou mozkovou obrnou) v Českých Budějovicích
STEJSKALOVÁ, Tereza
Bakalářská práce analyzuje lidské zdroje osamělé matky s dítětem s dětskou mozkovou obrnou v Českých Budějovicích. Jakou roli hrají sociální vztahy v době odchodu otce od rodiny s postiženým dítětem a důležitost vztahů pro uspokojování základních potřeb. Práce se skládá z dvou hlavních částí teoretickou a praktickou. První část je zpracováním tématu neúplné rodiny, zvládání stresové situace (narození dítěte s hendikepem a odchod otce od rodiny) a důležitost sociálních vztahů pro sociální fungování matek samoživitelek. Druhá část se zabývá praktickým výzkumem a jeho interpretací na téma využití lidských zdrojů svobodných matek.
|
host ::
RSS.