|
|
Dialogický personalismus
CHALUPSKÁ, Martina
Tato práce pojednává o filosofickém proudu, který začal zapouštět své kořeny v 18. století ve filosofii řeči a výrazně se začal rozvíjet po první světové válce, tedy o tzv. DIALOGICKÉM PERSONALISMU. Charakterizuje samotný pojem dialogického personalismu, jeho vstup na pole filosofie a následný vývoj, a to jak ve světové sféře, kterou představují především Franz Rosenzweig, Ferdinand Ebner, Martin Buber a Emmanuel Lévinas, tak ve sféře české, která je zastoupena hlavně Karlem Vránou, Jolanou Polákovou nebo Milanem Machovcem. U každého z těchto autorů se podrobně věnuji jeho životu a následně rozboru jeho magnum opus z oblasti filosofie dialogu. Dále je zde popsán biblický rozměr tohoto proudu, Bible je zdrojem, z něhož filosofové dialogu vycházejí.
|
|
|
O postavení člověka ve světě (Úvahy v pozdním díle Jana Patočky)
PIZINGER, David
Anotace Práce se zabývá pozdním dílem Jana Patočky. Především chce objevit základní motivy Patočkova konceptu Péče o duši v souvislostech společnosti a života. Důležitou složkou reflektující sociální realitu je umění. Patočkovým tématem je lidská existence. Otázka, jak být autentický. To je také problém postmoderního umění, umělec usiluje být autentický. Člověk je podle Patočky určen vycházením ze sebe a návratem k sobě z "jiné strany". To je otázka "performing arts": jak způsobit, aby to uvnitř bylo viditelné; jak z toho učinit partnera dialogu. Což znamená{--} filozofie Jana Patočky může být realizovaná určitým specifickým druhem praxe. Praxí, která není praktická. V Patočkově díle hraje důležitou roli bytí a společenská role. Problém vyprávění {--} mýtus jako část procesu identifikace mladého člověka a jeho akceptování společností. Otázka, jak být součást společnosti implikuje další otázku, jaké je založení společnosti. Jaká je idea evropské společnosti. Tázání po dědictví Evropy jsou {--} v předstihu {--} otázkami po smyslu Evropy (Evropské Unie) dnes. Přes společnost se tak lze vrátit zpátky k individualitě s jejími otázkami. Patočka se chce ptát konkrétně a očekávat odpovědi od bytí přímo. Nevytvoří ucelený systém, (po vzoru Platóna) usiluje o silné otázky, které otevírají pravdu bytí. Prameny: Práce používá především texty Jana Patočky ze 70. let. Porovnává je s texty z oblasti umění a zařazuje do historického kontextu.
|
|
|
Možnosti programu "Filozofie pro děti" při rozvíjení klíčových kompetencí dětí předškolního věku.
ŘEHOŘOVSKÁ, Martina
Cílem této bakalářské práce je naznačení možností rozvoje klíčových kompetencí u dětí předškolního věku s využitím metod, forem a postupů programu {\clq}"Filozofie pro děti" (dále P4C). V teoretická části je charakterizován pojem klíčové kompetence a vzdělávací oblasti v RVP PV, dále pak filozofie, metody a formy programu P4C. Praktická část obsahuje analýzu didaktického textu a popis realizace samotného programu P4C se skupinou dětí předškolního věku. V závěrečné reflexi jsou nastíněny možnosti rozvoje konkrétních klíčových kompetencí z RVP PV při využití programu P4C v mateřské škole.
|
|
| |
|
|
Lysis jako hledání racionálního obrazu světa
Hobza, Pavel
Na rozdíl od raných dialogů, jež jsou konstituovány jako konfrontace dvou odlišných způsobů myšlení či systémů hodnot, se Platón v dialogu Lysis pokouší vytvořit nový pojmový rámec pro popis světa. Zatímco v raných dialozích Sókratés přejímá tradiční obraz světa, v němž je svět bohů nedostupný lidem (srv. Obrana Sókrata), snaží se nyní uchopit svět v pojmech dobro a zlo, přičemž člověku je přisouzeno střední postavení - mezi dobrem a zlem.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
EU and OPEC: energy dialogue
Šimčíková, Eunika ; Adamcová, Lenka (vedoucí práce) ; Vondrušková, Barbora (oponent)
Ropa je naprosto klíčovou surovinou pro mnohá odvětví národních ekonomik. Pro státy, které ropu těží, představuje neporovnatelnou komparativní výhodu oproti těm, které tuto výsadu nemají. Evropská unie je z 80% závislá na dovozech ropy ze zahraničí a OPEC se na světové produkci ropy podílí 40%. Tak, jako je pro EU důležitá bezpečnost a pravidelnost dodávek energie, jsou pro OPEC nezbytná odbytiště pro jeho ropu. EU-OPEC bilaterální spolupráce byla započata v roce 2005 za účelem posílení dialogu mezi producenty a spotřebiteli v období charakterizovaném stále se zvyšujícími cenami ropy a nejistým ropným trhem. Z pohledu strategie se dá konstatovat, že EU bojuje za stabilnější a transparentnější ropné trhy, nižší volatilitu cen, atraktivní investiční prostředí, lepší analýzy a spolupráci v oblasti technologií. OPEC se snaží zabezpečit spotřebitelským zemím pravidelné dodávky ropy a svojí politikou přispívat ke stabilním cenám. Dosud proběhlo pět setkání. Diskutovalo se o cenách ropy a faktorech ovlivňujících jejich vývoj, o technologiích na zachycovaní a skladovaní oxidu uhličitého, o biopalivech a jiných alternativních zdrojích energie, o investicích v rafinérském sektoru, otázkách lidských zdrojů nebo o transparentnosti údajů.
|
host ::
RSS.