|
|
O motivaci ke studiu ošetřovatelství na vysoké škole
Sedláčková, Brigita ; Jirkovský, Daniel (vedoucí práce) ; Dorková, Zlatica (oponent)
Bakalářská práce s názvem ,,O motivaci ke studiu ošetřovatelství na vysoké škole'' se zabývá motivací studentů Všeobecného a Pediatrického ošetřovatelství. Cíle: Záměrem práce je zjistit motivaci respondentů, studentů bakalářského studijního programu pro přípravu všeobecných sester ke studiu na vysoké škole. V teoretické části bakalářské práce jsou zpracovány jednotlivé kapitoly, které souvisí s danou problematikou. Jsou popsány nosné pojmy, jako motivace a motivy, dále se práce okrajově zabývá historií vysokoškolského studia ošetřovatelství, aktuálním vzděláváním všeobecných sester a s tím spojenou legislativou. V empirické části práce jsou uvedeny výsledky vlastního anketního šetření a jejich komparace s výsledky studií na stejné či obdobné téma. Metody: K dosažení záměru práce bylo realizováno anketní šetření, jehož cílovou skupinou byli studenti 2. a 3. ročníků Všeobecného a Pediatrického ošetřovatelství. Do vlastního šetření bylo zařazeno 246 vyplněných dotazníků. Výsledky: Na základě statistického vyhodnocení dat bylo zjištěno, že 43,09 % respondentů studuje z důvodu nutnosti titulu k výkonu profese a 64,23 % respondentů ke studiu i pracuje. 76,02 % dotazovaných by si znovu ke svému studiu zvolilo bakalářský studijní program ošetřovatelství, ale pouze 15,85 % z nich by rozhodně volilo i...
|
|
|
Postoj a motivace sester k celoživotnímu vzdělávání
Bártlová, Erika ; Jirkovský, Daniel (vedoucí práce) ; Dorková, Zlatica (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem motivace sester k celoživotnímu vzdělávání a jejich povědomím o tomto tématu. Cíl: Cílem bakalářské práce je zjistit zda mají sestry přehled o jednotlivých formách celoživotního vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků, zda a jak jsou motivovány se jich účastnit a jaké faktory jim naopak v účasti na programech celoživotního vzdělávání brání. Metody: Sestrám byl elektronickou formou distribuován dotazník, obsahující 22 otázek. Celkem bylo zpracováno 493 dotazníků. Šetření se zúčastnilo 348 všeobecných sester, 70 dětských sester, 58 praktických sester, 8 porodních asistentek a 8 zdravotnických záchranářů. Ke statistickému zpracování dat byla využita neparametrická statistická metoda Pearsonův Chí-kvadrát. Výsledky: Výsledky ukazují, že znalosti sester jednotlivých programů a forem celoživotního vzdělávání se liší v závislosti na jejich věku, délce odborné praxe a dosaženém vzdělání. Zájem sester účastnit se programů celoživotního vzdělávání klesá s přibývajícím věkem a délkou praxe a je ovlivněn pracovní vytížeností, vyplývající z nedostatku personálu. Největším motivačním faktorem se ukázalo být vyšší finanční ohodnocení. Nejzásadnějším demotivačním faktorem je nedostatek času. Závěry: Sestry jsou poměrně dobře informovány o jednotlivých formách a...
|
|
|
Historie a vývoj intenzivní péče
KADLECOVÁ, Eva
Diplomová práce se zabývá historií a vývojem intenzivní péče s důrazem na české země. Jejím cílem je popsat historický vývoj intenzivní péče a ošetřovatelství v českých zemích s akcentem na aspekty (například nové techniky, přístroje a podobně), které tento proces determinovaly. Jádro práce tvoří tři hlavní kapitoly. První z nich stanovuje základní východiska práce, věnuje se tedy definici intenzivní péče, dějin medicíny a ošetřovatelství. Druhá hlavní kapitola analyzuje počátky intenzivní péče v mezinárodním kontextu - v tomto kontextu akcentuje zejména vliv Florence Nightingale na vznik intenzivní péče a reflexi práce této ošetřovatelky v českých zemích. Třetí kapitola již popisuje historii a vývoj intenzivní péče a ošetřovatelství v českých zemích - tento výklad je rozčleněn do chronologicky seřazených podkapitol. Práce vychází zejména z historických pramenů (primárně se jedná o dobové publikace a časopisecké články, které vznikaly v popisované době a přímo tak reflektují tehdejší diskurs) a z odborné literatury. Jako důležité období je reflektováno komunistické Československo, kdy byl značně omezen kontakt československé medicíny se západními poznatky a intenzivní péče i ošetřovatelství byly značně ideologicky podmíněny, což v mnoha aspektech vedlo k zaostávání za Západem.
|
|
|
Představa studentů ošetřovatelství o jejich budoucím povolání
NEJEDLÁ, Sára
Data byla získávána pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Výběr informantů byl náhodný, kritériem bylo studium Všeobecného ošetřovatelství formou prezenčního a kombinovamného studia. Informanti byli voleni metodou "sněhová koule". Výzkumný soubor tvořilo 10 informantů z Jihočeského kraje. Realizované rozhovory byly nahrávány na záznamník, následně doslovně přepsány a analyzovány metodou "tužka-papír". V rámci otevřeného kódování byly definovány 4 kategorie, 11 podkategorií a 53 kódů.
|
|
|
Význam bazální stimulace při péči o pacienta na Anesteziologicko-resuscitačním oddělení
MARKOVÁ, Aneta
Bakalářská práce obsahuje využití konceptu bazální stimulace na Anesteziologicko resuscitačním oddělení a specifika ošetřovatelské péče o pacienta na tomto oddělení. Zabývá se aplikací konceptu bazální stimulace na Anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Koncept bazální stimulace vypracoval pedagog Andreas Fröhlich ve 20. století během svého vědeckého projektu v rámci doktorandského studia. Dokázal, že nejdůležitější je stimulace tzv. bazálních smyslů. Tento koncept slouží k podpoře lidského vnímání a komunikace. Vychází z vědeckých poznatků neurofyziologického vývoje dítěte. Koncept se nejprve začal uplatňovat při péči o děti s vrozeným těžkým postižením. Nyní se uplatňuje v paliativní a intenzivní péči, sociálních službách i v psychiatrickém ošetřovatelství. Cílem této práce je zjistit, jaké prvky bazální stimulace využívají se v různých nemocnicích na ARO při ošetřovatelské péči o pacienta. Pro výzkumné šetření bylo vybráno ARO v Nemocnici Pelhřimov a v Nemocnici České Budějovice. Pro praktickou část byly stanoveny dvě výzkumné otázky. První popisuje význam bazální stimulace při péči o pacienta na ARO a druhá otázka se zabývá aplikovanými prvky BS v Nemocnici Pelhřimov a v Nemocnici České Budějovice. Dle analýzy dat byly vytvořeny dvě kategorie a sedm podkategorií. Z výzkumného šetření bylo zjištěno, že všichni dotazovaní vnímají význam bazální stimulace aplikovaný na ARO velmi pozitivně a tento koncept se snaží aplikovat do své ošetřovatelské péče u pacientů. Při výzkumném šetření bylo zjištěno, že respondenti se ve většině aplikovaných prvků shodují a nejvíce využívaným prvkem je iniciální dotek.
|
|
|
Ošetřovatelská péče u žen po operaci prsní žlázy
EISENWORTOVÁ, Lucie
Bakalářská práce nesoucí název "Ošetřovatelská péče u žen po operaci prsní žlázy" se zaměřuje na péči, která je poskytnuta ženám po prodělání onkologického onemocnění. Rozhovory k této práci poskytly sestry, které tuto péči vykonávají. Jedná o sestry, které pracují na chirurgických odděleních. Dále sestry, které pracují v ambulancích, konkrétně zaměřené na péči v onkologických ambulancích. V poslední řadě se jedná o sestry pracující v ambulancích praktického lékaře pro dospělé. Teoretická část práce se zaměřuje převážně na ošetřovatelskou péči po operaci a následnou péči v podobě rekonvalescence. Též teoretická část obsahuje anatomický základ a předoperační péče. Následně byly vytvořené cíle práce. První cíl práce je zjistit, jaká je role sestry v péči o pacientku po operaci prsní žlázy. Dále stanovit, jaká jsou specifika v péči po operaci prsní žlázy. V poslední řadě určit, jaká je úloha sestry v rekonvalescenci po operaci prsní žlázy. Empirická část práce se zaměřuje na kvalitativní výzkum, který probíhal ve formě polostrukturovaných rozhovorů se sestrami, které pracují na výše uvedených odděleních. Do výzkumného souboru bylo dohromady zapojeno deset sester, z nichž pět sester pracuje na chirurgických oddělení, následné tři pracují v onkologických ambulancích a zbylé dvě pracují v ambulanci praktického lékaře. Výsledky výzkumu ukazují, jak probíhá ošetřovatelská péče. Je zde nastíněna předoperační, pooperační a dlouhodobá péče z pohledu sester. Dále dle rozhovorů byly sestaveny výsledky, kterými jsou edukační činnost sester a psychická stránka pacientek z pohledu sester. Následné zaměření práce se věnuje nedostatkům v péči s pacientkami. V poslední části se práce zaobírá možnými alternativami do budoucna. V rámci doporučení do budoucna je pro sestry důležité se více zajímat o nové znalosti, které se objevují v péči o pacientky s onkologickým onemocněním.
|
|
|
Role sestry v péči o klienty se schizofrenními poruchami.
DOLEJŠÍ, Aneta
Empirická část práce je zpracována pomocí kvalitativního výzkumu s technikou polostrukturovaného rozhovoru. Následně vzniklá data byla zpracována pomocí otevřeného kódování, metodou tužka papír, kdy byla data rozdělena do pěti kategorií a osmnácti podkategorií. Výzkumný soubor tvořilo celkem 10 informantů. Byly to sestry poskytující péči osobám se schizofrenními poruchami v zařízeních lůžkové akutní, následné, ale také ambulantní a komunitní psychiatrické péče. Praxe ve zdravotnictví u těchto informantů se pohybovala v rozmezí 2 až 30 let. Výzkumný soubor byl vybrán účelovou metodou.
|
|
|
Když je všeobecná sestra muž...
Tomášková, Vanda ; Růžička, Michal (vedoucí práce) ; Bosá, Monika (oponent)
V budoucích letech čeká zdravotní a sociální systém v České republice z důvodu očekávaných odchodů do penze významné prohloubení deficitu všeobecných sester. Jednou ze strategií, která by mohla pomoci snížit dopady nedostatku zdravotnických pracovníků v této profesi je nalákat do ní více mužů. Tato diplomová práce se zabývá integrací mužů do týmů s majoritním zastoupením žen na jednotkách intenzivní péče. Cílem diplomové práce bylo zjistit jakým způsobem ovlivňují změny v genderové kompozici těchto původně čistě ženských týmů procesy spjaté se skupinovou dynamikou. Dílčími cíli bylo jednak nalezení vhodné strategie, která by usnadnila vstup mužů do týmů s majoritním zastoupením žen a dále také identifikace schopností a dovedností, kterými by muži mohly obohatit dosavadní způsob poskytování ošetřovatelské péče. Prostřednictvím takto získaných informací bychom měli být schopni přijmout adekvátní opatření, která budou podporovat nejen nábor, ale i retenci nových zaměstnanců. Klíčovou výzvou v této oblasti bude zajistit transparentnost a rovné podmínky pro ženy i muže, které se pro práci v této profesi rozhodnou. Klíčová slova: gender, genderové stereotypy, skupinová dynamika, lidské zdroje, všeobecná sestra, muž
|
|
|
Podmínky přijetí pozice putovní sestry v nemocničním zařízení
Čiperová, Veronika ; Drábková, Hana (vedoucí práce) ; Lejsal, Matěj (oponent)
v ČJ: Diplomová práce se zabývá novou možností role sestry v nemocničním zařízení. Putovní sestra je zdravotnický pracovník, který pracuje v místě aktuální potřeby. Jedná se pouze o pozici sestry v rámci zdravotnických zařízení. Cílem diplomové práce bylo stanovit, jaké podmínky by měla putovní sestra splňovat, aby byla přijata v nemocničním zařízení. Pro výzkumnou část práce byla využita metoda dotazování za pomoci polostrukturovaného rozhovoru. Z výsledků výzkumu vyplývá, že putovní sestra by měla pro kladné přijetí splňovat podmínky pro vzdělání sester v České republice stanovené právním řádem. Spolu s tím se vážou i dostatečné znalosti z praxe a orientace v oblasti ošetřovatelské péče. Mezi požadované charakterní rysy putovní sestry patří zejména komunikace, flexibilita, týmovost a empatie. Z výsledků také vyplynulo, že pro fungování putovní sestry je nutné vytvořit podmínky a stanovit hranice, za jakých bude ve zdravotnickém zařízení putovní sestra pracovat. Informace byly čerpány z databází: EBSCO, PubMed a MEDLINE. Dále v anglických i českých periodikách spolu se zdroji z internetových webů.
|
|
|
Práva pacientů z pohledu pacientů
ZRNOVÁ, Ivana
Bakalářská práce je věnována právům pacienta v souvislosti s ošetřovatelstvím. Pacienti mají řadu práv, která se týkají poskytování zdravotní péče. Tato práva zahrnují právo na informace o svém zdravotním stavu a léčbě, právo na volbu lékaře a poskytovatele zdravotních služeb, právo na soukromí a ochranu osobních údajů, právo na respektování svých náboženských a kulturních zvyklostí, právo na soukromí během hospitalizace, právo na spravedlivé a rovné zacházení bez diskriminace a mnoho dalších. Tato práva jsou chráněna zákony i regulacemi v oblasti zdravotnictví, a pacienti mohou požádat o jejich dodržování, pokud jsou narušena. Je důležité, aby pacienti byli informováni o svých právech, a aby jim bylo umožněno je aktivně využívat, aby mohli získat kvalitní zdravotní péči a respektování svých práv. Cílem práce je zjistit informovanost pacientů o jejich právech a zjistit dodržování vybraných práv z pohledu pacienta. Cíle bylo dosaženo pomocí kvantitativního výzkumu, jehož součástí je dotazník vlastní tvorby. Výzkum byl prováděn v nemocnicích krajského typu u pacientů bez smyslových poruch. Výsledky výzkumu budou sloužit zejména managementu poskytování zdravotních služeb pro optimalizaci, pro zdravotní pracovníky a studenty zdravotnických oborů.
|
host ::
RSS.