|
|
Reprodukční a užitkové vlastnosti dojnic holštýnského skotu v chovech s rozdílným typem dojení
JEŠETOVÁ, Kateřina
Tato práce se zabývá reprodukčními a užitkovými vlastnostmi ve dvou chovech holštýnského skotu s odlišným typem dojení. Cílem práce bylo vyhodnotit a porovnat užitkové a reprodukční parametry holštýnského skotu v rybinové a robotické dojírně za rok 2023. V podniku A probíhá dojení po skupinách (2×10) v rybinové dojírně 2× denně. V podniku B se dojí 2× denně za pomoci automatických dojících robotů. Z výsledků dojivosti je zřejmé, že podnik B dosáhl vyšší průměrné dojivosti téměř o 4 litry mléka na dojnici (3,86 l) než bylo zaznamenáno v podniku A. V obou podnicích dojnice dosahovaly vyšší dojivosti v souvislosti s rostoucím pořadím laktace. Naopak vyššího obsahu mléčných složek (obsah tuku a bílkovin) bylo dosaženo v rámci podniku A. U průměrného obsahu bílkovin v mléce nebyl rozdíl mezi podniky značný (0,08 %). Naproti tomu byla v podniku A průměrná tučnost mléka vyšší o 0,41 % než v podniku B. Průměrný počet somatických buněk byl dvojnásobný v podniku s robotickým dojením (342 tis. SB/ml) oproti podniku A (170 tis. SB/ml). Mezi podniky s konvenčním a robotizovaným dojením byly největší rozdíly v dojivosti, obsahu tuku v mléce, počtu somatických buněk, laktačním dni a v podílu mrtvě narozených telat. Další ukazatele, jako je servis perioda, věk při prvním otelení, počet dní stání na sucho, mezidobí a inseminační index, byly v obou podnicích podobné nebo téměř shodné.
|
|
|
Zemědělská stavba
Bank, Martin ; Burianová, Lenka (oponent) ; Kacálek, Petr (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je projektová dokumentace zemědělské stavby. Jedná se o novostavbu stáje pro chov dojnic holštýnského skotu a příslušenství nutné k zajištění jejího provozu. Stavba se nachází v katastrálním území obce Chromeč, okres Šumperk. Zázemí tvoří jeden stavební objekt a stáj tvoří druhý stavební objekt. Tyto dva objekty jsou provozně spjaty a jsou spojeny přeháněcí uličkou. Stáj je navržena pro maximálně 278 kusů holštýnského skotu. Stáj je jednopodlažní halová stavba. V zázemí se nacházejí místnosti a vybavení nutné k zajištění provozu stáje. Zázemí je zděný objekt se dvěma podlažími. V přízemí se nachází čekárna, dojírna, technické zázemí, místnosti pro výrobu sýrů a prodejna sýrů. V podkroví se nachází zázemí zaměstnanců, které je pouze nad částí tohoto objektu. Střechy jsou šikmé sedlové. Stavební pozemek se nachází v rovinatém terénu.
|
|
|
Využití embryotransferu v chovu holštýnského skotu
Musilová, Ivana
Bakalářská práce „Využití embryotransferu v chovu holštýnského skotu“ podává přehled a základní informace o metodě přenosu embryí u skotu, základních postupech nutných pro její realizaci, fyziologických dějích souvisejících s reprodukcí skotu a dalších metodách využívaných při práci s embryi. Popisuje embryotransfer z pohledu chovatele (výběr a příprava dárkyně, získávání embryí, manipulace s nimi), ale i zvířete (ovariální a pohlavní cyklus, oplození a vývoj embrya). V praktické části jsou vyhodnoceny výsledky získané v podniku Agras Bohdalov a.s. z let 2019 až 2021. Za sledované období se ročně v průměru uskutečnilo 57 výplachů, získalo 442 embryí, ze kterých bylo 263 schopno přenosu. Z tohoto počtu bylo průměrně 59,3 % přeneseno ihned a zbytek byl zamražen, přičemž z čerstvých embryí se narodilo 268 telat, z toho 67,54 % jaloviček. Za sledované tři roky se připravovalo celkem 179 dárkyň, z čehož přibližně 45 % tvořily jalovice. Do otcovské pozice se nejčastěji využívali býci Twitch (celkem 13x) a Nighthawk (10x).
|
|
|
Vliv teploty ve stáji na mléčnou užitkovost a pohybovou aktivitu holštýnských dojnic ve vybraném chovu
Vaňkátová, Eliška
Diplomová práce se zabývá vlivem teploty ve stáji na mléčnou užitkovost a pohybovou aktivitu dojnic holštýnského skotu ve vybraném chovu. Hodnocení mléčné užitkovosti bylo reprezentováno průměrným denním nádojem, obsahem mléčných složek, konkrétně obsahem tuku, bílkovin, laktózy, počtem somatických buněk a obsahem močoviny. Literární přehled pojednává o historii, charakteristice a chovném cíli sledovaného plemene. Dále popisuje stájové prostředí, tepelný stres a možnosti jeho eliminace. Je zde také popsána mléčná užitkovost, pohybová aktivita a faktory, které na ně působí. Sběr dat proběhl na mléčné farmě Vadín v kraji Vysočina. Sledováno bylo 30 krav holštýnského skotu, otelených v rozpětí 4 týdnů na přelomu ledna a února, po dobu jednoho roku. Z výsledků není patrné, že by průměrná denní teplota měla negativní vliv na průměrný denní nádoj. Naopak byl potvrzen vliv průměrné denní teploty na jednotlivé složky mléka. Při zvýšení teploty se snižoval obsah tuku, bílkovin a močoviny v mléce, naopak obsah laktózy se zvyšoval. Závislost počtu somatických buněk v mléce na průměrné denní teplotě nebyla potvrzena. Rovněž závislost pohybové aktivity na průměrné denní teplotě byla velmi slabá.
|
|
|
Zhodnocení efektivity vyhledávání říjí skotu pomocí systému Ovalert
Janečková, Kateřina
Tato bakalářská práce je zaměřena na reprodukci skotu, konkrétně na detekci říje pomocí různých metod, které mají za cíl včasně říji detekovat. V úvodu literární části jsou k nalezení informace o plodnosti, vlivy, které plodnost ovlivňují a pohlavní dospělost. Souhrnná kapitola fyziologie reprodukce zahrnuje soubor informací o pohlavních orgánech, ovulaci, žlutém tělísku a pohlavním cyklu, včetně jeho hormonálního řízení. Následně je pozornost věnována říji, jejímu vyhledávání a metodám vyhledávání říje. V závěru literární rešerše je zmíněna synchronizace říje, inseminace, reinseminace a reprodukční ukazatelé. Praktická část obsahuje vyhodnocení výsledků reprodukce konkrétního podniku. Jsou sledována dvě období, a to před zavedením systému Ovalert a po jeho zavedení. Následně jsou zhodnoceny náklady na reprodukci. Závěr práce shrnuje uvedené metody detekce říje a hodnotí systém Ovalert.
|
|
|
Porovnání získaných informací o množství nadojeného mléka z kontroly užitkovosti a z dojírenských systémů
Žáková, Monika
Cílem této práce bylo porovnání dat o nádojích z kontroly užitkovosti a dojírenských systémů. Byl zde využit sběr dat pomocí PDA v rámci kontroly užitkovosti, kdy byl zaznamenán nádoj od každé dojnice ručně z aktuálně kalibrovaného měřícího systému. Data z dojírenského systému byla stažena z programu Farmsoft, který je na farmách využíván k řízení stáda. Srovnání proběhlo u 90 dojnic, kdy od každé byly zhodnoceny 3 laktace. Rozdílnost údajů ze systému dojíren a KU byla potvrzena na jedné z tří farem, a to s více než 5 % pravděpodobností. Průměrná diference mezi nádoji byla 4,2 kg a maximální odchylka dosáhla hodnoty 54,1 kg. Jako důvody odlišnosti bylo stanoveno více možností. První možností je nevhodné identifikační zařízení v podobě respondérů na obojcích, kdy dochází k většímu poškození a znemožnění načtení dojnic na dojírně. Následně je možné poukázat na odlišnou technologii dojíren, kdy technologie od farmy BouMatic se jeví jako méně spolehlivá. Další možnou příčinou je špatná konfigurace dojící technologie se systémem v počítači. Doporučen je další výzkum možných příčin špatné identifikace dojnic a pořízení inovativních technologií pro identifikaci zvířat.
|
|
|
Výskyt ketóz ve vybraném chovu dojených krav v letech 2020-2022
ŠTĚCHOVÁ, Petra
Ketóza je porucha energetického metabolismu charakterizována sníženou dojivostí, nechutenstvím a ztrátou tělesné hmotnosti. Má vliv i na složení mléka. Cílem diplomové práce bylo zhodnotit výskyt ketóz ve vybraném chovu dojených krav. Hodnocení výskytu ketóz probíhalo za období tří let (2020-2022) u dojnic holštýnského skotu v chovu v Žákavé. Ketóza byla zjišťována na základě obsahu beta-hydroxybutyrátu (BHB) v krvi vyšetřovaných krav pomocí přístroje FreeStyle Optium NEO. Za jedince postiženého ketózou se považovala hodnota BHB 1,0 mmol/l a vyšší. Do studie bylo zařazeno celkem 1740 ks dojnic. Ketóza se ve vybraném chovu vyskytovala na relativně stabilní úrovni 20 %. V rámci jednotlivých ročních období došlo ke kolísání četnosti ketóz a stejně tak ke kolísání průměrného obsahu BHB v krvi. Také byl zjišťován vliv postupu léčby a vliv prevence na výskyt ketóz. Za sledované období byla úspěšnost léčby 80,41 %. Léčba monopropylenglykolem a prodigestanem byla z více jak 90 % úspěšná. Intravenózní aplikace glukózy měla o něco nižší úspěšnost. Preventivní opatření měla v rámci chovu příznivý vliv jak na četnost výskytu ketóz, tak i na průměrný obsah BHB v krvi. Dále se podle rozborových protokolů kontrol užitkovosti zjišťoval výskyt ketolátek v mléce, vztah obsahu ketolátek v krvi k obsahu ketolátek v mléce a vliv zvýšeného obsahu BHB v krvi na složení mléka. U nemocných krav došlo v mléce ke zvýšení obsahu acetonu i BHB. Hladiny ketolátek v mléce jsou v pozitivní závislosti na hladině BHB v krvi. Zvýšený obsah BHB v krvi má za následek změnu obsahu jednotlivých složek mléka. Nejvyšší rozdíl byl shledán v obsahu tuku, jednalo se o zvýšení o 4,89 %. S obsahem BHB v krvi dále vzrůstal obsah kyseliny citronové a klesal obsah bílkovin, laktózy, tukuprosté sušiny a močoviny.
|
|
|
Stav vybraných krevních ukazatelů u dojnic s užitkovostí 11000 kg mléka za laktaci v období puerperia
BASTLOVÁ, Markéta
Bakalářská práce na téma "Stav vybraných krevních ukazatelů u dojnic s užitkovostí 11000 kg mléka za laktaci v období puerperia" se zabývá poporodním obdobím a krevními parametry, které mohou být v tomto období ovlivněny. Cílem práce bylo vyhodnocení vybraných krevních ukazatelů v období puerperia za pomocí průměru, směrodatné odchylky, minima, maxima, variačního a korelačního koeficientu. Krve byly poskytnuty z chovu vysokoprodukčních dojnic holštýnského plemene Chyšná v podniku Agropodnik Košetice a.s. s průměrnou dojivostí ve sledovaném období 11553 kg mléka. Nejvýraznější změny ve všech čtyřech sledovaných obdobích byly zaznamenány u nižší úrovně ukazatelů červených krvinek (počet erytrocytů, obsah hemoglobinu, hematokrit). Počty leukocytů vykazovaly v jednotlivých měsících vysokou variabilitu, nejvyšší byly zaznamenány v září 2022 a nejnižší v srpnu 2022. Dalším ukazatelem, který výrazně změnil svou hodnotu oproti fyziologickému rozmezí byla koncentrace glukózy v měsících říjen a listopad. Alkalická fosfatáza pouze v několika případech převyšovala horní mez fyziologického rozmezí. Celkový počet bílkovin a indexy červených krvinek se měnily na základě výše pořadí laktace. Čím vyšší laktace, tím byly tyto hodnoty vyšší a naopak.
|
|
|
Vybrané vlivy na reprodukci dojnic u stáda holštýnského skotu
BENEŠOVÁ, Dominika
I přestože se celorepublikové průměrné hodnoty ukazatelů plodnosti za předešle roky zlepšily, stále dochází v jednotlivých chovech k překročení jejich maximálních hod-not. Tato bakalářská práce se zabývala hodnocením vybraných vlivů na celkovou úroveň reprodukce ve stádě holštýnského skotu. Cílem práce bylo zpracovat literární přehled o reprodukci plemenic. Přehled se týkal zejména jejich reprodukčních ukazatelů, managementu reprodukce spolu s metodami řízené reprodukce a hlavních faktorů, které ovlivňují samotnou schopnost reprodukce dané plemenice. Dalším stanoveným cílem této práce bylo u vybraného stáda holštýnského skotu vyhodnotit vybrané faktory, které ovlivňují jejich repro-dukci. Analýza ukazatelů plodnosti a vybraných vlivů probíhala na farmě Hadačka, která spadá pod zemědělský podnik Kralovická zemědělská a.s. Ve zvoleném chovu byly analyzovány tyto ukazatele plodnosti: délka servis periody, délka inseminačního intervalu a délka mezidobí. Následně tyto vybrané ukazatele byly hodnoceny dle pořadí laktace, denního a průměrného denního nádoje, věku při 1. otelení a plemenné příslušnosti. Do sledovaného souboru bylo zařazeno 242 ks dojnic holštýnského skotu nebo jejich kříženců, tyto vybrané dojnice splňovaly následující kritéria: poprvé se otelily od roku 2019 do roku 2022 a zároveň byly v tomto vymezeném časovém období ve stavu připuštěná, březí a otelená. Se vzrůstajícím pořadí laktace dochází ke zkrácení doby reprodukčních ukazatelů. Nejkratší dobu servis periody vykazovaly dojnice v 2. laktaci a nejdelší dobu doj-nice na 1. laktaci. Nejkratší trvání mezidobí měly dojnice na 3. a další laktaci a nejdelší měly dojnice na 2. laktaci. Naopak nejkratší doba inseminačního intervalu byla u dojnic v 1. laktaci a nejdelší u dojnic ve 2. a další laktaci. U vlivu denního nádoje a průměrného denního nádoje bylo zjištěno, že nejkratší servis perioda a inseminační interval byla analyzována u dojnic s největším denním nádojem (46-60 l) a průměrným denním nádojem (56-65 l). Naopak nejkratší doba mezidobí byla zjištěna jak u denního (8-20 l), tak průměrně denního nádoje (11-25 l) u dojnic s nejnižší hodnotou daného nádoje. V souvislosti s věkem při 1. otelení bylo stanoveno, že nejkratší trvání servis periody (98 dnů) a mezidobí (380 dnů) vykazují dojnice, které se poprvé otelily v dřívějším věku (636 až 710 dnech, respektive ve 21 až 23 měsících). Naopak nejkratší dobu inseminačního intervalu vykazují plemenice, které se poprvé otelily v pozdějším věku (787 až 950 dnech, 25 až 31 měsících). Nejdelší trvání servis periody a mezidobí dosahují plemenice, které se otelily v nejpozdnějším věku (787-950 dnů). Porovnání ukazatelů plodnosti mezi čistokrevnými a kříženými plemenicemi, vykazovala čistokrevná zvířata delší trvání servis periody (o 2 dny) a inseminačního intervalu (o 0,5 dne). Naopak nejdelší mezidobí vykazují křížené plemenice (387 dnů) a to o 9 dnů delší, než je u čistokrevných plemenic (378 dnů).
|
|
|
Vliv ročního období a četnosti pastvy na produkci mléka a mléčných výrobků od krav holštýnského skotu ve vybraném podniku
Kulišťáková, Michaela
V této práci byl sledován vliv ročního období a četnosti pastvy na kvalitu mléka a mléčných výrobků holštýnského skotu. Pro získání výsledků byla použita data z kontroly užitkovosti za rok 2015 z farmy Z. P. Z. ve Valašské Bystřici. Dojnice byly rozděleny podle pořadí laktace do tří početně vyrovnaných skupin a to dojnice na 1., 2. a 3. až 6. laktaci. Byly sledovány odchylky v dojivosti v průběhu roku a v závislosti na pastvě. Dále také změna zastoupení dalších mléčných složek, především tuku a bílkovin, jak u jednotlivých skupin, tak celého sledovaného stáda. Z výsledků analýz vyplývá, že nejvyrovnanější dojivosti vykazovaly námi sledované dojnice v zimních měsících. Při příchodu a odchodu z pastvy jsme zaznamenali významné poklesy tuku a nádoje. V průběhu pastvy jsou výsledky značně rozkolísané, nejnižší dojivosti (24,65 kg) a obsahu tuku (3,67 %) bylo zaznamenáno v srpnu, což přisuzujeme vysokým průměrným denním teplotám. U bílkovin byla nejnižší průměrná hodnota celého stáda naměřena v měsíci únoru a srpnu (3,13 % a 3,14 %). Naopak nejvyšších hodnot bylo u nádoje zaznamenáno v měsíci lednu (32,25 kg), u tuku a bílkovin v prosinci (4,47 % a 3,37 %). Vliv ročního období na mléčné výrobky byl posuzován podle poptávky na trhu. Byla zaznamenána vyšší poptávka po sýrech a tvarohu v jarních měsících.
|
host ::
RSS.