|
|
Rehabilitační ošetřování na chirurgickém oddělení
RŮŽIČKOVÁ, Monika
Diplomová práce se věnuje problematice rehabilitačního ošetřování na chirurgickém oddělení. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, zda jsou sestry vnímány jako součást multidisciplinárního týmu pro oblast rehabilitačního ošetřování, do jaké míry je dokumentace k rehabilitačnímu ošetřování efektivní a také jsme zjišťovali zkušenosti pacientů se zapojením sester do rehabilitačního ošetřování. Empirická část diplomové práce byla provedena kvantitativní a kvalitativní metodou. Technika sběru dat kvantitativní metody byla provedena za pomocí standardizovaného dotazníku o sedmnácti otázkách pro praktické sestry, všeobecné sestry a sestry magistry z vybraných chirurgických oddělení. Pro kvalitativní metodu byla zvolena technika polostrukturovaného rozhovoru s pacienty z traumatologie a ortopedické jednotky intenzivní péče. Informace z rozhovorů byly kódovány a na základě analýzy jsme zhotovily čtyři kategorie. Analýza rozhovorů probíhala metodou "Tužka a papír". Výběr informantů byl záměrný. Jednalo se o informanty v období maximálně čtrnáct dnů po operaci z Nemocnice České Budějovice. Výsledky kvantitativního výzkumu ukázaly, že v komunikaci multidisciplinárního týmu se vyskytují mezery. Zvyšuje se tedy riziko pochybení ze strany personálu, kdy může dojít k poškození pacienta. Další výsledek týkající se dokumentace ukázal, že sestry vnímají dokumentaci o realizaci intervencí rehabilitačního ošetřování více jako důkaz o zlepšení stavu pacienta než jako pracovní zátěž. Dále jsme zjistili, jak se statisticky prokazuje v třetí hypotéze, že sestry poskytují rehabilitační ošetřování na základě podnětů ostatních zdravotnických pracovníků než na podkladě vlastní iniciativy. Sestry v dotazníkovém šetření nejčastěji uváděly, že k rehabilitačnímu ošetřování je podněcuje lékař. V kvalitativní výzkumné části diplomové práce jsme mapovali, jaké zkušenosti mají pacienti se zapojením sester do rehabilitačního ošetřování. Z rozhovoru vyplynulo, že informanti mají problém rozlišit pojem rehabilitační ošetřování a fyzioterapie. Také jsme se dověděli, že většina informantů je spokojená s komunikací se sestrou, která je nutná v oblasti podpory soběstačnosti. Výsledkem rozhovoru je také fakt, že žádný informant nebyl edukovaný v předoperačním období o nácviku soběstačnosti nebo vertikalizaci. Další nedostatek byl v oblasti edukace dechové rehabilitace, kdy informanti projevili mezery v informacích o prevenci komplikací. Pozitivní odpovědi měli informanti v oblasti snižování bolesti v rámci rehabilitačního ošetřování. Z odpovědí je zřejmé, že sestry dbají na analgetickou léčbu pacientů při rehabilitačním ošetřování. Závěrem jsme se informantů dotazovali na kompenzační pomůcky. Výsledkem bylo, že informanti z ortopedických oddělení jsou o používání kompenzačních pomůcek lépe informování než informanti z traumatologických oddělení. A to zřejmě z důvodu delší předoperační přípravy. Zpracování empirické části diplomové práce je ukazatelem toho, že ačkoliv je ošetřovatelská péče na vybraných odděleních na vysoké úrovni, jsou zjevné nedostatky v rehabilitačním ošetřování. Výsledky by proto mohly být nápomocny k zaměření se na problémy v rehabilitačním ošetřování a usnadnit tak kroky managementu a zdravotnického personálu na vybraných chirurgických oddělní ke zkvalitnění ošetřovatelské péče.
|
|
|
Používání omezovacích prostředků na odděleních interních oborů v nemocnicích Jihočeského kraje
RŮŽIČKOVÁ, Monika
Tato bakalářská práce je prací teoretickou i praktickou. V první části teorie se zaměřuje na agresivního pacienta, příčiny agresivity, projevy, prevenci, léčbu a přístup k agresivnímu pacientovi. Zmiňuje se také o agresivitě v nemocnicích. Ve druhé části jsou tématem omezovací prostředky, které se často používají právě u agresivních pacientů. Blíže pojednává o druzích omezovacích prostředků, o zásadách při jejich používání, o zákonech, kterými se řídí, o dokumentaci a o ošetřovatelské péči o pacienta v omezení. Výzkumné cíle: V této bakalářské práci byly stanoveny 3 cíle. Prvním bylo zmapovat zkušenosti sester s omezovacími prostředky v praxi. Druhým cílem bylo zjistit, jaký postoj mají sestry k těmto prostředkům. Třetím cílem bylo zjistit, jaké nedostatky vidí sestry v problematice používání omezovacích prostředků. Výzkumné otázky: K cílům práce byly stanoveny 3 výzkumné otázky. 1. Jaké zkušenosti mají všeobecné sestry s používáním omezovacích prostředků? 2. Jaký postoj zaujímají všeobecné sestry k omezovacím prostředkům? 3. Vnímají všeobecné sestry nějaké nedostatky v používání omezovacích prostředků? Metodika: V praktické části byla použita kvalitativní výzkumná strategie. Sběr dat probíhal polostrukturovanými rozhovory, které byly prováděny s všeobecnými sestrami na odděleních interních oborů v nemocnicích Jihočeského kraje. Výběr informantů byl záměrný, jejich celkový počet byl 12. Výsledky: Pomocí analýzy dat metodou tužka papír jsme vytvořili 3 kategorie otázek a 21 podkategorií. Všechny sestry mají z praxe zkušenost s používáním kurtů a medikací. Četnost jejich používání se liší dle oddělení, na kterém pracují. Téměř polovina sester má špatnou zkušenost s nesprávným použitím restriktivních prostředků. Postoje sester mírně převažují kladné převážně z důvodu ochrany pacienta a personálu. Z pohledu sester převažují v restriktivních prostředcích jejich pozitiva nad negativy. Polovina sester se vyjádřila, že si uvědomuje nedostatky v této problematice. Nejčastěji zmiňovaným byla nedostatečná dostupnost sanitářů či ochranky na oddělní.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta s onemocněním vředové choroby gastroduodena
RŮŽIČKOVÁ, Monika
Úvod: Bakalářská práce se zabývá problematikou ošetřování pacientů s vředovým onemocněním. Populace by měla znát dopad onemocnění, který způsobuje nesprávná životospráva a nadměrné užívání léčiv. Cíle práce: Cílem práce je popsat znalosti pacientů o režimových opatřeních vředové choroby gastroduodena. A popsání dopadu onemocnění na jednotlivé oblasti života. Metodika: Empirická část byla zrealizována kvalitativním výzkumem pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Ten se skládal z 23 hlavních otázek a 50 podotázek. Informanti nad 18 let byli vybíráni z Vysočiny. Jednalo se o 5 mužů a 3 ženy. Pouze 2 informanti měli zdravotnické vzdělání, ostatní byli z laické veřejnosti. Výsledky: Získané informace byly rozčleněny do 4 kategorií a 8 subkategorií. Bylo zjištěno, že nemocní by mohli být lépe edukováni o komplikacích vředového onemocnění. Největší znalosti projevili z oblasti výživy a odpočinku. Onemocnění mělo největší dopad na všechny životní oblasti v akutní fázi. V chronické fázi onemocnění informanti nezpozorovali negativní dopad na jednotlivé oblasti života. Jedinou oblastí, kde je pro ně zapotřebí dodržovat jistá pravidla, je výživa. Závěr: Zdravý životní styl je velmi důležitý v prevenci vředového onemocnění. Dostatek spánku, eliminace stresu a pravidelný režim člověka může předejít zdravotním problémům. Výsledky bakalářské práce mohou být zdrojem informací pro studenty ošetřovatelství připravující se na výkon povolání, ale i pro sestry v praxi. Poukazují na možné dopady onemocnění na jednotlivé oblasti života pacientů, které by měly být v rámci léčby zohledněny.
|
|
|
Židovská identita v zrcadle rumunské meziválečné literatury
Růžičková, Monika ; Valentová, Libuše (vedoucí práce) ; Vajdová, Libuša (oponent)
Plně pochopit a vyhodnotit přínos židovských spisovatelů meziválečného období a období holocaustu pro rumunskou literaturu je úkol nelehký. Tito tvůrci se však jednoznačně zapsali nejen do dějin rumunského písemnictví, ale i písemnictví evropského. Po staletí měli v sobě Židé hluboce zakořeněnou schopnost vyrovnávat se s diskriminací a nenávistí, která je všude obklopovala. U židovského etnika znovu můžeme jen obdivovat nepopiratelnou schopnost snášet křivdy bez aktivního odporu a o to více se orientovat samo na sebe a mít schopnost přežít v nepřátelském prostředí a nepodvolit se, nenechat se duchovně zlomit. Židé žili v složitém společenském a kulturním prostředí, vystaveni neustálým výkyvům a náladám společnosti. Působení vlivů, jako nejistoty v každodenním životě, tak i v životě tvůrčím, omezování či přímo zakazování jakékoli publikační činnosti, otevřená perzekuce nebo jen skryté nepřátelské klima, všechny tyto faktory se odrazily v samotné tvorbě jednotlivých autorů. Na druhou stranu židovské umělce silně zasahovala lákavá perspektiva rovnoprávnosti v dominantním křesťanském světě a vidina konce ponižování vedly k neustálým konfrontacím, možnost volby mezi židovstvím a diskriminací nebo naopak asimilací k většinové společnosti s jistými výhodami.
|
host ::
RSS.