Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Automatické získávání hodnot z měřidel bez komunikačního rozhraní
Dohnálek, Martin ; Čala, Martin (oponent) ; Kunz, Jan (vedoucí práce)
Práce se zabývá problematikou optického rozpoznávání znaků z displejů měřicích přístrojů bez komunikačního rozhraní. Tím by bylo umožněno provádět automatizovaná měření i na levnějších a starších přístrojích, které nedisponují přímo komunikačním rozhraním pro připojení k počítači. Kamerou namířenou na displej měřidla, propojenou s počítačem, je získáván vstupní obraz, v němž je na základě předem vytvořeného datasetu pro daný přístroj automaticky provedeno rozpoznání znaků. Výstupem algoritmu je soubor obsahující rozpoznanou hodnotu, jednotku a časovou značku měření. Byl rovněž vytvořen nástroj na tvorbu datasetu. Dostatečná optimalizace navrženého algoritmu se projevila při praktickém testování, kdy rychlost vykonávání (až 34 ms/iteraci) dostačuje běžným obnovovacím frekvencím displejů měřicích přístrojů. Dále bylo ověřeno, že při dodržení specifikovaných požadavků na scénu dosahuje algoritmus takřka 100% úspěšnost rozpoznání údaje. Byla také sledována odolnost vůči vyosení a náklonu rovin snímače a displeje, kdy při náklonu funguje algoritmus s nezměněnou přesností až do +/- 5° a při vyosení dokonce až do +/- 20°.
Optická granulometrie
Dohnálek, Martin ; Richter, Miloslav (oponent) ; Kunz, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou detekce velikosti padajících makroskopických částic s využitím počítačového vidění. Výsledky měření mohou jednak sloužit k ověřování jiných granulometrických metod, nebo mohou být použity v průmyslu jako jednodušší alternativa klasických metod. Snímání vzorků částic probíhá za letu, částice se mohou překrývat. Z toho důvodu data zaznamenává vysokorychlostní kamera na scéně se speciálně vyvinutým osvětlením. Součásti algoritmu jsou: odstranění pozadí, lokalizace potenciálních částic, segmentace metodou watershed, určení velikosti částic. Pomocí obrazové korelace je určována také rychlost pádu a počet částic ve vzorku. Experiment potvrdil, že naměřené velikosti částic vzorku odpovídají velikostem určeným tradiční metodou prosívání a jsou konzistentní i při opakovaném měření. Správnost určování rychlosti byla ověřena fyzikálním výpočtem. Při zkoumání vlivu prašnosti vzorku na kvalitu detekce byla zjištěna odolnost vůči přítomnosti prachu do 10 % hmotnosti vzorku.
Automatic Acquisition Of Values From Measurement Devices Without Communication Interface
Dohnálek, Martin
This paper deals with optical character recognition (OCR) of measured values from displaysof measuring instruments without communication interface. Proposed algorithm functions asa bridging between a screen of the instrument and a measuring software. It enables the acquisitionof the displayed value from a snapped picture from the input camera stream, so that it is comprehensiblefor computers. The execution is, after necessary initialization done by the user, fully automated.Supported camera connection interfaces are USB and WiFi, meaning that either standardoffice webcam, or smartphone with third party app running is usable. The final algorithm recognizedboth 99 % valid values and its speed was exceeding the refresh rate of most common instruments(as fast as 34 ms per iteration). This means that it is not bottlenecking the measurement itself.
Automatické získávání hodnot z měřidel bez komunikačního rozhraní
Dohnálek, Martin ; Čala, Martin (oponent) ; Kunz, Jan (vedoucí práce)
Práce se zabývá problematikou optického rozpoznávání znaků z displejů měřicích přístrojů bez komunikačního rozhraní. Tím by bylo umožněno provádět automatizovaná měření i na levnějších a starších přístrojích, které nedisponují přímo komunikačním rozhraním pro připojení k počítači. Kamerou namířenou na displej měřidla, propojenou s počítačem, je získáván vstupní obraz, v němž je na základě předem vytvořeného datasetu pro daný přístroj automaticky provedeno rozpoznání znaků. Výstupem algoritmu je soubor obsahující rozpoznanou hodnotu, jednotku a časovou značku měření. Byl rovněž vytvořen nástroj na tvorbu datasetu. Dostatečná optimalizace navrženého algoritmu se projevila při praktickém testování, kdy rychlost vykonávání (až 34 ms/iteraci) dostačuje běžným obnovovacím frekvencím displejů měřicích přístrojů. Dále bylo ověřeno, že při dodržení specifikovaných požadavků na scénu dosahuje algoritmus takřka 100% úspěšnost rozpoznání údaje. Byla také sledována odolnost vůči vyosení a náklonu rovin snímače a displeje, kdy při náklonu funguje algoritmus s nezměněnou přesností až do +/- 5° a při vyosení dokonce až do +/- 20°.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.