|
Raně středověké pohřebiště v Mlékojedech a jeho regionální souvislosti
Derner, Kryštof ; Štefan, Ivo (vedoucí práce) ; Tomková, Kateřina (oponent)
Základem předložené práce je popis raně středověkého pohřebiště v Mlékojedech "Nad hřbitovem", odkrytého roku 2007. Na základě hrobové výbavy je datováno do intervalu od počátku 10. do poloviny 11. století. Vztah výbavy k antropologickým charakteristikám pohřbených ukazuje zejména nárůst poměru vybavených hrobů do časné dospělosti a poté pozvolný pokles. Úprava hrobové jámy byla závislá na dataci. Hrob s elitní ženskou ozdobou a hrob se zbraněmi jsou srovnávány s obdobnými v okolí litoměřického hradiště. Pravidelné rozmístění pohřebišť na levém břehu Labe již počátkem 10. století ukazuje na časné zasídlení této oblasti a umožňuje zjistit dosah litoměřické aglomerace. V současném opuštění obou známých pohřebišť na katastru Mlékojed spatřuji indicii pro přesun pohřbívání ke svatyni v centru dnešní obce. Klíčová slova Pohřebiště, raný středověk, Mlékojedy, Litoměřicko, 10. století, 11. století, hrozníčkovitá náušnice, zbraně, sociální topografie, dějiny osídlení, archeologie, fyzická antropologie.
|
|
Interdisciplinární výzkum středověké sakrální architektury
Derner, Kryštof ; Havrlant, Jaroslav ; Křivánek, Roman ; Kuljavceva Hlavová, Jana ; Lissek, Petr ; Peksa, Vojtěch ; Skopec, Jaroslav ; Václavík, František R. ; Witan, Joanna ; Zeman, Václav
Metodika se dělí na tří základní oblasti poznávacího procesu sakrální architektury, které se liší dle povahy studovaných pramenů. I. Problematika poznání sakrální architektury na základě písemných, kartografických a obrazových pramenů. II. Sakrální architektura z hlediska hmotných pramenů archeologické povahy (artefaktů, ekofaktů a jejich nálezových situací). III. Sakrální architektura na základě hmotných pramenů stavební povahy, zkoumaných stavebněhistorickým průzkumem. Tyto oblasti doprovází podkapitoly věnované jiným metodám, dalším poznávacím a dokumentačním procesům. Nezbytnou součástí jsou i drobné exkurzní kapitoly, ve kterých jsou popsány konkrétní příklady z výzkumné praxe.
Plný text: PDF
|
|
Vrcholně středověká hornická sídliště se zvláštním zřetelem k lokalitě Kremsiger (k.ú. Přísečnice).
Derner, Kryštof ; Hrubý, Petr (vedoucí práce) ; Schwabenicky, Wolfgang (oponent)
(česky) Jádrem práce je zpracování výzkumu hornického sídliště na Kremisgeru v Krušných horách. Podařilo se prokázat, že jeho zástavba byla organizovaná a snad byla založena na vyměřených parcelách. Archeologický odkryv se se štěstím zaměřil na dům, kde probíhala v malém měřítku metalurgie stříbra. V práci jsou hledány analogie a možnosti intepretace zjištěných technologií. Rozbor i srovnání s jinými sídlišti ukazuje, že maloobjemové hutnictví nebylo ničím vzácným. Jeho důvody jsou však nejasné. Přínosem výzkumu bylo rovněž získání jednoho z největších souborů vrcholně středověké keramiky z českých Krušných hor. Její analýza naznačuje, že sídliště nebylo vysloveně krátkodobé - trvalo přes dva keramické horizonty. Přes vyvinutý půdorys a některé mimořádné nálezy hmotné kultury (sklo) se nedomníváme, že by se mohlo jednat o zaniklé město. Příklady z jiných lokalit ukazují, že vývoj hornických sídlišť probíhal svou cestou a zpravidla byl spíš inhibován sousedním městem, než že by ho hornické sídliště přerostlo. To by mohl být i případ dvojice Kremsiger - a nedaleké Přísečnice.
|
|
Raně středověké pohřebiště v Mlékojedech a jeho regionální souvislosti
Derner, Kryštof ; Štefan, Ivo (vedoucí práce) ; Tomková, Kateřina (oponent)
Základem předložené práce je popis raně středověkého pohřebiště v Mlékojedech "Nad hřbitovem", odkrytého roku 2007. Na základě hrobové výbavy je datováno do intervalu od počátku 10. do poloviny 11. století. Vztah výbavy k antropologickým charakteristikám pohřbených ukazuje zejména nárůst poměru vybavených hrobů do časné dospělosti a poté pozvolný pokles. Úprava hrobové jámy byla závislá na dataci. Hrob s elitní ženskou ozdobou a hrob se zbraněmi jsou srovnávány s obdobnými v okolí litoměřického hradiště. Pravidelné rozmístění pohřebišť na levém břehu Labe již počátkem 10. století ukazuje na časné zasídlení této oblasti a umožňuje zjistit dosah litoměřické aglomerace. V současném opuštění obou známých pohřebišť na katastru Mlékojed spatřuji indicii pro přesun pohřbívání ke svatyni v centru dnešní obce. Klíčová slova Pohřebiště, raný středověk, Mlékojedy, Litoměřicko, 10. století, 11. století, hrozníčkovitá náušnice, zbraně, sociální topografie, dějiny osídlení, archeologie, fyzická antropologie.
|