|
|
K hospodářskému využití lesa v raném novověku. "Lesní řemesla" v 17.-18. století
Woitsch, Jiří ; Maur, Eduard (vedoucí práce) ; Matoušek, Václav (oponent) ; Petráň, Josef (oponent)
Disertační práce pojednává o specifickém odvětví raněnovověké rukodělné výroby. Tzv. lesní řemesla a řemeslníci jsou charakterizováni z hledisek technologických, ekonomických, sociálních a kulturních. Časoprostorově je práce zaměřena na střední Evropu v 17.-18. století a vychází ze studia archivních pramenů a zejména zahraniční teoretické literatury. Autor práce dospěl k závěru, že tyto obory - uhlířství, dehtářství, smolařství, popelářství a draslářství - představují specifický druh vzájemně provázaných subsistenčních strategií, kterými dobová společnost využívala přírodní zdroje, konkrétně lesy, a zároveň tím ovlivňovala jejich podobu. Gnoseologicky zásadní částí práce je prezentace výsledků série etno-archeologických rekonstrukčních experimentů, které zásadně napomohly k nové interpretaci písemných pramenů.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Lesní řemesla v experimentální archeologii
Pauknerová, Karolína ; Popelka, Miroslav (oponent) ; Matoušek, Václav (vedoucí práce)
Práce, jejíž teoretickou platformou je postprocesualismus, se zabývá lesními remesly v kontextu experimentální archeologie, zvlášte otázkami, jak lze lesní remesla v jejím rámci zkoumat a vystavovat. Lesní remesla autorka definuje jako odvetví rukodelné výroby tesne vázané na les, surovinove i místne. Podrobne jsou predstavena odvetví: dehtárství, uhlírství a draslárství (jejich technologická stránka, chemická podstata, terminologická problematika, užití produktu a strucný prehled archeologických zkoumání pracovišt). V kapitole o experimentální archeologii se autorka zabývá podstatou experimentu a predstavuje vlastní zpusob delení experimentu v archeologii na experimenty prírodovedného rázu a experimenty-simulakra. Dále se autorka zabývá konkrétními experimenty na poli lesních remesel predstavenými v rámci experimentální archeologie a porovnává je s prezentací lesních remesel v muzejní expozici. V praktické cásti jsou popsány a diskutovány experimenty s výrobou drevného dehtu v jámových pecích, které autorka provedla v letech 2007-2009.
|
|
|
Vývoj zemědělství a příbuzných oborů v Čechách v době průmyslové revoluce
Csémy, Jana ; Matoušek, Václav (vedoucí práce) ; Horský, Jan (oponent)
Abychom rozpoznali problémy, se kterými se dnes zemědělství potýká (eroze, příliš velký obsah dusíku v půdě díky trvalému a intenzivnímu využívání umělých hnojiv a další projevy průmyslového pojetí zemědělství) je nutné hledat příčiny tohoto vývoje. Průmyslová revoluce je významným předělem, který může poukázat na historické kořeny zemědělského využití krajiny člověkem, v níž dnes žijeme, pomoci vyvrátit některé tradiční mýty i lépe porozumět "přirozenosti" vztahu člověka k životnímu prostředí v zemědělské krajině. Na konkrétních příkladech bude doloženo, jak vývoj v zemědělství v období průmyslové revoluce konkrétně poznamenal či naopak nepoznamenal dvě zcela odlišné krajinné oblasti Čech - Kolínsko a Hrusice - a kde jsou možné kořeny současné variability českého venkova, které odhalí výzkum v těchto dvou katastrech. Doufám, že tato práce umožní odhalit, popsat a zdůvodnit změny, ke kterým ve dvou různých typech krajiny došlo vlivem intenzifikace zemědělství v období průmyslové revoluce. Může ukázat na problémy, které v souvislosti s působením člověka na krajinu vznikly, jejichž důsledky dnes pociťujeme a řešíme. Měla by se stát ucelenou informací o důležitých proměnách, ke kterým v krajině došlo díky zemědělství a jeho vývoji u dvou extrémně odlišných oblastí. Může přispět jako podklad pro plánování...
|
|
|
Dynamika a příčiny hospodaření s křivoklátskými lesy od poloviny 18.století do roku 1939.
Skopeček, Jan ; Matoušek, Václav (vedoucí práce) ; Fencl, Petr (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje především na vývoj lesů na Křivoklátsku v době industrializace a průmyslové revoluce (polovina 18. století - rok 1939). Vedle uhlí a oceli významnou surovinou užívanou v období industrializace bylo dřevo, které významně přispělo k rozkvětu velkostatku Křivoklát i krumlovského panství, která spolu v diplomové práci srovnávám z hlediska hospodaření s místními lesy. Na Křivoklátsku bylo dřevo využíváno z větší části průmyslovými podniky nacházejícími se na velkostatku, na Českokrumlovsku bylo dřevo z velké části vyváženo.
|
|
| |
|
|
Projekt Střediska experimentální archeologie v Úněticích
Pauknerová, Karolína ; Matoušek, Václav (vedoucí práce) ; Fridrichová Sýkorová, Ivana (oponent)
Ve své diplomové práci předkládám podklady pro realizaci Střediska experimentální archeologie v Úněticích u Prahy. Experimenty, (re)konstrukce a expozice ve středisku budou zaměřeny na zkoumání zemědělských osad únětické kultury, v širším smyslu starší doby bronzové. Tématicky budou další náplní střediska únětická kultura obecně, experiment v archeologii, prezentace výsledků výzkumu pravěkých kultur v okolí střediska a osoba Čeňka Rýznera, obrozence a archeologa, objevitele únětické kultury. Hlavním výzkumným záměrem střediska bude experimentální zkoumání života zemědělské osady únětické kultury. Smyslem projektu je na jedné straně zájem vědecký - vytvořit prostor pro konání archeologických experimentů a na straně druhé snaha prezentovat veřejnosti zajímavou cestou výsledky archeologického bádání. Nezanedbatelnou roli může středisko experimentální archeologie sehrát také v turistickému rozvoji obce. Jako teorii jsem zvolila směr, který se nazývá postprocesualismus. V současné archeologii dnes vedle sebe existují v zásadě tři teoretické pohledy: tradiční pohled, procesualismus a postprocesualismus (Soukup 2004, 513). Z postprocesualistického pojetí vycházím proto, že se domnívám, že jako metodologický základ experimentální archeologii nejlépe vyhovuje. Teoretiky postprocesualismu spojuje předpoklad, že...
|
|
| |
host ::
RSS.