|
|
Významné ekofenomény ve střední Evropě
Majerová, Martina ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
Klíčovým pojmem této bakalářské práce je ekofenomén a jeho následný vliv na krajinnou diverzitu. Součástí práce je vymezení jednotlivých typů ekofenoménů a rešeršní zpracování jejich charakteristiky s důrazem na výjimečnost tohoto jevu. Každý ekofenoménový typ je popsán, jeho specifičnost je vykreslena na uvedených příkladech místní vegetace a je doplněn informacemi o výskytu tohoto jevu na konkrétních lokalitách. Druhá část bakalářské práce se zabývá rozložením jednotlivých ekofenoménových typů na území České republiky. Je zde uvedena základní souhrnná charakteristika zmíněných lokalit a zařazení do odpovídajícího biogeografického členěnění ČR. Práce je doplněna mapovým výstupem. Klíčová slova: ekofenomén, fenomén, biodiverzita, geodiverzita, krajina
|
|
|
Vymezování národních geoparků v České republice - hodnocení z pohledu geodiverzity
Masopustová, Lenka ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Treml, Václav (oponent)
Tato práce shrnuje základní poznatky o geoparcích, soustřeďuje se na situaci v České republice. Ukazuje jejich pozici v ochraně přírody a krajiny a popisuje české geoparky na základě vybraných přírodních charakteristik. Obsažena je i srovnávací analýza kritérií pro získání titulu národní, resp. evropský geopark. V praktické části se práce zabývá přístupy a metodami hodnocení geodiverzity na území České republiky s ohledem na rozložení současných i připravovaných geoparků. Na základě výsledků provedené analýzy navrhuje další území vhodné pro jejich vymezení. Stanovuje souhrnný index geodiverzity na základě součtu standardizovaných hodnot Shannonova indexu diverzity (SHDI) pro jednotlivé datové podklady.
|
|
|
Morfologické charakteristiky polygonů ledových klínů arktické zóny
Kysilka, Tomáš ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Treml, Václav (oponent)
Morfologické charakteristiky polygonů ledových klínů arktické zóny Abstrakt Bakalářská práce se zabývá polygony ledových klínů a jejich morfologickými charakteristikami. Analyzuje podmínky nutné pro jejich vznik respektive podmínky umožňující nebo naopak zamezující mrazovému pukání. Úvodní část shrnuje publikované poznatky ve vědecké literatuře o permafrostu, mrazovém pukání, stavbě ledových klínů a jejich morfologickému projevu a diskutuje závislost na klimatu a litologii. Následně práce analyzuje morfologické znaky polygonální sítě ledových klínů ve zvolené lokalitě situované na ostrově Banks Island v Kanadském Arktickém archipelagu a porovnává je s publikovanou periglaciální literaturou. Klíčová slova: ledový klín, polygony ledových klínů, mrazové pukání, permafrost, Banks Island, arktická zóna
|
|
|
Poloha horní hranice lesa ve Vysoké Asii a její vztah k teplotním poměrům
Yakubouskaya, Alina ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
Horní hranice lesa je pozvolným přechodem od zapojených lesů ke keříčkovité vegetaci v určitých nadmořských výškách. Podle tvaru rozlišujeme rozptýlené, ostré a ostrovní horní hranice lesa a krummholz. V závislosti na tvaru můžeme předpokládat faktory ovlivňující její vznik a možnou reakci na současné klimatické změny. Obecně platí, že se poloha horní hranice lesa v různých zeměpisných šířkách vztahuje k teplotním charakteristikám, převážně k teplotám vegetačního období a půdním teplotám, omezujícím růst stromů, dostup potřebných živin a přežití semenáčku. Nedostatečnou uhlíkovou bilanci, jako příčinu vzniku ekotonu, mnoho autorů nepovažuje za hlavní nebo určující. Ve většině případů byl prokázán oproti očekávání dostatek uhlíku na horní hranici lesa. Byl zaznamenán i růst množství nestrukturálních sacharidů, které jsou potřebné pro stromy k aktivaci růstu po periodě dormanci. Tato práce byla zaměřena především na zjišťování konkrétních poloh horní hranice lesa v horách Vysoké Asie a určování základních teplotních poměrů vztahujících se k těmto lokalitám. Byl zjištěn nejvhodnější indikátor, spojující polohy horních hranic lesa v tomto regionu, výsledky byly srovnány se světovými výzkumy. Klíčová slova: horní hranice lesa; rozptýlená, ostrá a ostrovní horní hranice lesa, krummholz, sink limitation...
|
|
|
Promrzání, teplotní a vlhkostní trendy v půdních kopečcích
Kodríková, Anna ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Treml, Václav (oponent)
Půdní kopečky jsou netříděné tvary strukturních půd. Předkládaná bakalářská práce se primárně zabývá jejich teplotním režimem zejména při promrzání a faktory podílejícími se na jeho nerovnoměrnosti. Sekundárně je řešen vztah teplotního režimu a vlhkosti v půdních kopečcích, dále jejich morfometrická charakteristika a geografické rozšíření ve světě. Poznatky z rešeršní části práce jsou aplikovány na výsledky měření teplotního a vlhkostního režimu půdních kopečků v hloubkách 5 - 40 cm na Keprníku v Hrubém Jeseníku v letech 2005 - 2010. Výsledky tohoto měření ukazují, že existuje řada faktorů, které ovlivňují teplotní režim půdních kopečků a nerovnoměrnost chodu teplot v různých jeho částech. Mezi tyto nejdůležitější faktory patří zejména - tvar půdního kopečku, rozdílná expozice vzhledem k převládajícímu směru větru, orientace ke světovým stranám, rozdíly v distribuci a mocnosti sněhové pokrývky a přítomnost vegetace. Obsah vlhkosti je v těsném vztahu s chodem teplot v půdním kopečku a oba tyto faktory se vzájemně ovlivňují. Poznatky získané v praktické části bakalářské práce jsou porovnány s výsledky výzkumů půdních kopečků na různých světových lokalitách. Klíčová slova: strukturní půdy, půdní kopeček, teplotní režim, vlhkost, regelace, Keprník, Hrubý Jeseník
|
|
|
Dendrochronologické datování rychlých svahových pohybů
Tumajer, Jan ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Burda, Jan (oponent)
Svahové pohyby jsou jedním z přírodních procesů, které mohou představovat značná ohrožení pro člověka i jeho majetek. Dendrochronologie jako jedna z možností jejich rekonstrukce umožňuje zjištění celé řady parametrů minulých eventů, které lze následně využít při plánování bezpečnostních opatření. Možnosti použití rozličných dendrochronologických metod v aplikovaném výzkumu byly otestovány formou metaanalýzy odborných článků dostupných v elektronické i tištěné podobě a také prostřednictvím případové studie zaměřené na minulou aktivitu lavinové dráhy Schustlerův žlab (Labský důl, Krkonoše). Hlavním závěrem metaanalýzy je kromě jiného evidentní prostorová nerovnoměrnost recentních výzkumných dendrogeomorfologických aktivit - datování lavin je výsadou Montany (USA), v případě tekoucích svahových pohybů (mur) zase jednoznačně dominují jako zájmová oblast Alpy (v první řadě Švýcarsko). Vyhodnocení několika vzorků dřeva při vhodně zvolených indikátorech disturbance vedlo v rámci případové studie k dosažení výsledků s přesností odpovídající běžně publikovaným vědeckým článkům zaměřeným na dendrochronologické datování lavin a umožnilo v období mezi roky 1953-2007 vymezit v zájmovém území 14 roků s potenciálním výskytem lavin. To, i přes téměř úplné opomíjení dendrochronologických metod ve výzkumu lavin v...
|
|
|
PROSTOROVÝ PATTERN STROMŮ V EKOTONU HORNÍ HRANICE LESA
Zákravská, Šárka ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Demková, Katarína (oponent)
Bakalářská práce se věnuje pohybu horní hranice lesa a zvláště její prostorové mozaice. Součástí práce je popis základních charakteristik a hypotéz vzniku horní hranice lesa, současný pohyb horní hranice lesa ve vybraných evropských pohořích a jeho možná vysvětlení. Cílem praktické části bakalářské práce bylo zjistit, zda má typ prostorové mozaiky vliv na posun horní hranice lesa do vyšších nadmořských výšek, konkrétně na území západních Krkonoš. K tomu byly použity ortorektifikované letecké snímky z let 1936 a 1964. Prostorová mozaika byla počítána pomocí analýzy Ripley K-funkce a metody nejbližšího souseda na 110 vymezených čtvercích (o velikosti strany 30 m) v expandující části ekotonu a na 110 čtvercích ve stagnující části ekotonu. Výsledky nenaznačují, že by nějaký typ prostorové mozaiky přispíval k posunu horní hranice lesa, neboť na většině ploch ve stagnující i expandující částí ekotonu se nacházela stejná prostorová mozaika.
|
|
|
Historická dynamika horní hranice lesa ve východních Krkonoších
Jungrová, Alena ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
Cílem diplomové práce je analýza změn ekotonu Alpinské hranice lesa, s důrazem na věkovou strukturu a pokryvnosti smrku ztepilého (Picea abies) ve Východních Krkonoších v 20. století. Poloha a pokryvnost stromů alpinské hranice lesa je citlivým indikátorem, jak antropogenního vlivu, tak i klimatických změn a znečištění ovzduší. Metodický přístup zahrnoval měření věkové struktury smrku ztepilého pomocí dendrochronologie. Dále byly zjišťovány změny pokryvnosti smrku hodnoceny z řad leteckých snímků datováno 1936, (1953) 1964, 1985 a 2002. Tyto fotografie byly orthorektifikovány a klasifikovány. Metody byly hodnoceny na dvou typech lokalit - na dolní (horní hranice zapojeného lesa) a horní (stromové skupinky) části tohoto ekotonu. Věkové struktury zachycují významné vrcholy, které odpovídají době s příhodnými podmínkami pro zmlazování stromů a deprese poukazující na období disturbancí. Znatelný vrchol během 30. a 40. let, odpovídá zvýšeným průměrným teplotám ve vegetačního období. Naopak, byla zaznamenána deprese v průběhu 70. a 80. letech, které se shodují s nižšími teplotami a imisní zátěží. Zvyšující se počet stromů v průběhu 90. let by mohl souvislosti s klesajícím znečištění ovzduší a vyšším teplotám. Relativně mladá věková struktura Luční hora poukazuje na lidskou aktivitu, doznívající v první...
|
|
|
Dynamika horní hranice lesa v závislosti na expozici svahu, západní Krkonoše
Píro, Lukáš ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Šefrna, Luděk (oponent)
Na osmi lokalitách v západních Krkonoších (oblast Kotle a Violíku) byl studován růst jedinců smrku ztepilého v ekotonu alpínské hranice lesa. Byly vybrány čtyři stanoviště ve dvou polohách (stromové skupinky a skoro zapojený les) v jižní expozici a čtyři stanoviště ve dvou polohách v severní expozici. Pomocí velikosti radiálního přírůstu a dalších dendrometrických charakteristik byly sledovány rozdíly v růstu stromů v závislosti na expozici svahu a na poloze stanoviště (stromové skupinky a skoro zapojený les). Byly sestaveny standardní a reziduální chronologie. Dále byla sledována odezva velikosti radiálního přírůstu k teplotním charakteristikám, zejména k průměrné teplotě vegetační sezony. Byly nalezeny pozitivní a negativní pointer years reprezentující rok s extrémní šířkou letokruhu, a odezva indexů pointer years k teplotním charakteristikám. Posledním krokem byla analýza věkové struktury stromů na stanovištích. Byly zaznamenány statisticky významné rozdíly v radiálním přírůstu mezi severní a jižní expozicí svahu v poloze skoro zapojeného lesa v letech 1959 - 1998, ačkoli radiální přírůst byl na jižních svazích větší v celém sledovaném období. Ve stromových skupinkách byl radiální přírůst větší na severní expozici svahu, ale rozdíly nebyly statisticky významné. Indexy reziduálních chronologíí a...
|
|
|
Naplněnost územního plánu jako nástroje územního plánování - dokumentace vs. realita
Hrudková, Magdalena ; Perlín, Radim (vedoucí práce) ; Treml, Václav (oponent)
Územní plánování je vědou, jež čerpá z přírodních, technických i společenských věd a zároveň proniká do sféry ekonomické, sociální i sféry životního prostředí. Přitom reaguje i na změny společenských podmínek. Úkolem územních plánů, jako dlouhodobých dokumentů, je reagovat na minulý vývoj, soudobé tendence a podporovat budoucí rozvoj. Územní plány pořízené v 90. letech, tedy v prostředí nového politického režimu, měly důležitou roli, podchytit a podpořit územní rozvoj. Mezi města, která pořizovala za nových politických podmínek územní plán, patřila i Plzeň. Účinnost územního plánu Plzně z roku 1995 byla prognózována na 15 let, tedy do loňského roku. V případě snahy o hodnocení územního plánu, je nutné vzít v úvahu změnu nejrůznějších podmínek ve společnosti. Budeme-li respektovat vliv těchto změn, pak hodnotit dobrý nebo špatný plán není možné. Z tohoto důvodu je v této práci přistupováno k jakési úvaze o naplněnosti územního plánu města Plzně.
|
host ::
RSS.