|
|
Agenturní zaměstnávání
Eliášová, Věra ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
Agenturní zaměstnávání Abstrakt Tématem této diplomové práce je agenturní zaměstnávání. Po většinu 20. století bylo agenturní zaměstnávání součástí globální konverzace na téma flexibilní formy zaměstnání. Nyní, díky změnám pracovního trhu a změnám postoje vůči atypickým zaměstnáním se agenturní zaměstnávání stává ještě více relevantním. Hlavním cílem legislativních snah, týkajících se agenturního zaměstnávání, na globální, evropské a národní úrovni je nalézt rovnováhu mezi pro agenturní zaměstnávání nezbytnou flexibilitou a ochranou agenturních zaměstnanců. Agenturní zaměstnávání je v českém právním systému poměrně novým institutem a v důsledku toho se jeho právní úprava ještě stále vyvíjí. Tato diplomová práce je rozdělena do čtyř kapitol, které se s výjimkou druhé kapitoly zaměřují na současnou právní úpravu agenturního zaměstnávání v České republice. První kapitola definuje agenturní zaměstnávání a zařazuje ho mezi atypická zaměstnání. Dále také poukazuje na jeho umístění v rámci českého právního řádu jako jednoho ze způsobů zprostředkování zaměstnání. Druhá kapitola popisuje vývoj právní úpravy agenturního zaměstnávání jak na mezinárodní, tak na evropské úrovni. Zvláštní pozornost je věnována úmluvám přijatým Mezinárodní organizací práce, zejména pak úmluvě č. 181 o soukromých agenturách práce. Tato...
|
|
|
Sport a pracovní právo
Sochorec, Matěj ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Tomšej, Jakub (oponent)
Název práce: Sport a pracovní právo Abstrakt Předmětem této práce je zhodnocení možnosti a rozsahu aplikace úpravy pracovněprávních předpisů právního řádu České republiky v oblasti právních vztahů vznikajících při výkonu profesionální sportovní činnosti v kolektivním sportu. Aktuálnost daného tématu je dána skutečností, že právní postavení profesionálních sportovců v České republice se odlišuje od praxe uplatňované ve většině ostatních evropských zemí, kde je běžným, že profesionální sportovci v kolektivních sportech uzavírají se sportovním klubem pracovní smlouvu a je jim tak přiznán status zaměstnance. Naproti tomu v České republice v současné době, ve valné většině případů, vystupují profesionální sportovci v postavení osoby samostatně výdělečně činné. V první a druhé části práce je podán obecný náhled na definici sportu, přehled a systematika pramenů, jejichž prostřednictvím je sport regulován, jakož i základní přehled způsobu organizace jednotlivých sportovních odvětví. Stěžejní třetí část práce se věnuje možným právním režimům postavení profesionálního sportovce a je především zaměřena na posouzení povahy činnosti profesionálního sportovce v kontextu definice závislé práce a aplikace zákoníku práce. Autor v této části dospívá k závěru, že znaky závislé práce jsou v činnosti profesionálního sportovce...
|
|
|
Alternativní způsoby řešení individuálních pracovněprávních sporů
Schořovská, Nikola ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
Alternativní způsoby řešení individuálních pracovněprávních sporů Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá alternativními způsoby řešení individuálních pracovněprávních sporů. Důvodem výběru tohoto tématu byla osobní zkušenost autora s alternativními metodami řešení sporů v oblasti pracovních konfliktů a pracovněprávních sporů, a to zejména s mediací, a jeho názor o nevyužití potenciálu těchto metod v individuálních pracovněprávních sporech. Práce usiluje o poskytnutí strukturovaného přehledu o nejběžněji využívaných alternativních metodách řešení sporů v České republice. Zároveň se však autor věnuje odvozeným metodám, které se v českém prostředí málokdy využívají. Pro přehlednost byla snaha v jednotlivých kapitolách zachovat obdobnou strukturu. První dvě kapitoly se věnují vymezení základních pojmů jako jsou pracovněprávní spor, ADR a jejich dělení a druhy. Další kapitoly už se zaměřují na jednotlivé základní a hybridní metody ADR. Prostor je věnován jak vyjednávání, jeho principům, průběhu a vyjednávacím přístupům, tak dalším metodám. Těžiště práce spočívá v kapitolách o mediaci a rozhodčím řízení. Jsou popsány hlavní pojmové znaky, principy a právní úprava včetně některých problematických právních aspektů. Dále jsou rozebírány výhody a nevýhody použití mediace a rozhodčího řízení a zhodnocuje se též...
|
|
|
Agentury práce a agenturní zaměstnávání
Dočekal, Jan ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
Agentury práce a agenturní zaměstnávání Abstrakt Tématem této diplomové práce jsou agentury práce a agenturní zaměstnávání. Agentury práce lze bezesporu zařadit mezi významné subjekty působící v oblasti zprostředkování zaměstnání. Mezi jejich činnost patří vyhledávání zaměstnání pro fyzické osoby, vyhledávání zaměstnanců pro zaměstnavatele, poskytování poradenské a informační činnosti v oblasti pracovních příležitostí a samozřejmě i institut označovaný jako agenturní zaměstnávání, který byl do českého právního řádu výslovně zakotven v roce 2004 a kterému je věnována podstatná část této diplomové práce. Text této diplomové práce je rozdělen celkem do pěti kapitol. První kapitola je zaměřena na vymezení základních pojmů souvisejících s agenturním zaměstnáváním a dále pak na vymezení jednotlivých subjektů, které se účastní procesu agenturního zaměstnávání. Druhá kapitola se věnuje tématu vývoje právní úpravy agenturního zaměstnávání, pozornost je zaměřena zejména na vývoj mezinárodní právní úpravy. Třetí kapitola pojednává o samotných agenturách práce, důraz je kladen na procesní náležitosti nezbytné k získání povolení ke zprostředkování zaměstnání. Předposlední kapitola popisuje vzájemné právní vztahy vznikající mezi jednotlivými subjekty, které se účastnící procesu agenturního zaměstnávání. Těmito subjekty...
|
|
|
Omezení výkonu jiné výdělečné činnosti za trvání pracovněprávního vztahu
Šimon, Pavol ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
Název práce: Omezení výkonu jiné výdělečné činnosti za trvání pracovněprávního vztahu Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá problematikou omezení výkonu jiné výdělečné činnosti zaměstnance za trvání jeho pracovněprávního vztahu. S ohledem na znění zákonného ustanovení, které upravuje povinnost zaměstnance nekonkurovat svému zaměstnavateli výkonem jiné výdělečné činnosti, se může zdát, že se jedná o poměrně jasnou právní úpravu. Při bližším zkoumání se však ukazuje, že předmětné ustanovení skrývá několik hledisek, které mohou být pro zaměstnance matoucí. V důsledku nesprávného pochopení tohoto omezení zaměstnancem může docházet k častému porušování této povinnosti, a to bez toho, aby si toho byl zaměstnanec vědom. Není proto výjimkou, že se řešením sporů o neplatnost rozvázání pracovního poměru, ke kterému došlo ze strany zaměstnavatele právě v důsledku porušení povinnosti zaměstnance nevykonávat jinou výdělečnou činnost, která je zákonem zakázána, často zabývá také Nejvyšší soud ČR. Díky tomu lze při důkladném prostudování této judikatury dospět ke zjištěním, kde je hranice mezi tím, co se za porušení předmětné povinnosti považuje, a co již ne. Právní úprava totiž u zaměstnanců váže omezení výkonu jiné výdělečné činnosti na předmět činnosti jejich zaměstnavatele, což může být hlavním důvodem toho, že si...
|
|
|
Zpracování osobních údajů v souvislosti se zaměstnáním a jejich ochrana
Smotlachová, Jana ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Pichrt, Jan (oponent)
96 Zpracování osobních údajů v souvislosti se zaměstnáním a jejich ochrana Abstrakt Tato diplomová práce se věnuje zpracování osobních údajů v souvislosti se zaměstnáním. Vzhledem k obsáhlosti tohoto tématu se práce zaměřuje zejména na fázi zpracování osobních údajů před vznikem pracovněprávního vztahu. Předmětem zkoumání je zpracování osobních údajů uchazečů o práci v různých modelových situacích. Cílem práce je nabídnout řešení, jak mají být zpracovávány osobní údaje uchazečů, aby tato zpracování nebyla v rozporu s obecným nařízením o ochraně osobních údajů. Cíl je naplňován prostřednictvím aplikace právní úpravy obecného nařízení o ochraně osobních údajů na jednotlivé modelové situace. Práce je rozdělena do tří hlavních kapitol. První kapitola je věnována historickému exkurzu do oblasti práva na ochranu osobních údajů a jeho odlišení od práva na soukromí. Je zde pojednáno také o současné právní úpravě v obecném nařízení o ochraně osobních údajů a českém zákoně o zpracování osobních údajů a důvodech přijetí těchto právních předpisů. Druhá kapitola se zaměřuje na klíčovou terminologii práva na ochranu osobních údajů. Tato kapitola se dělí na dílčí podkapitoly dle rozebíraných pojmů, a sice osobní údaje, subjekt údajů, zpracování osobních údajů, správce a zpracovatel. V rámci druhé části jsou rozebrány i...
|
|
|
Organizační změny zaměstnavatele a stabilita pracovněprávních vztahů
Krejsa, Josef ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
Při psaní této práce jsem se zaměřil na podstatu a důsledky organizačních změn, které provádí zaměstnavatel, čímž ovlivňuje pracovněprávní vztahy, zejména jejich stabilitu. Zároveň jsem se snažil vysvětlit, proč je podle mého názoru důležité vyvážit poměr stability a pružnosti pracovněprávních vztahů, což se v práci projevuje zejména tím, že při popisu právní úpravy související s problematikou doplňuji svůj názor na vyváženost těchto protichůdných aspektů. Vzhledem k tomu, že organizační změny citelněji postihují slabší stranu pracovněprávních vztahů, tedy zaměstnance, soustředil jsem se při těchto hodnoceních spíše na jeho postavení. Klíčovou úlohu při výkladu právní úpravy organizačních změn a souvisejících institutů zastávají soudy prostřednictvím judikatury, kterou často musí vyplňovat mezery, které vznikají hlavně díky rozmanitosti případů, které v praxi mohou nastat. Mým hlavním zjištěním je to, že česká právní úprava organizačních změn a souvisejících institutů poskytuje v převážné většině dostatek prostoru k uskutečňování vůle zaměstnavatele i zaměstnance, stejně tak z velké části dodržuje jednu z hlavních zásad pracovního práva, tedy ochranu postavení zaměstnance. Některé instituty však zcela neodpovídají současným potřebám pracovněprávních vztahů a občas dokonce ani požadavkům Evropské...
|
|
|
Sdílená ekonomika a digitalizace: Výzva pro komplexní úpravu pracovního práva?
Tkadlec, Matěj ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Pichrt, Jan (oponent)
SDÍLENÁ EKONOMIKA A DIGITALIZACE: VÝZVA PRO KOMPLEXNÍ ÚPRAVU PRACOVNÍHO PRÁVA? ABSTRAKT Tato diplomová práce se podrobně věnuje fenoménu poslední dekády, kterým je tzv. sdílená ekonomika, jež má mnoho podob a mnoho názvů. Ve své nejčistší podobě se jedná o jednání ekonomicky aktivních subjektů, které za účelem snížení svých vlastních nákladů či využitím svých volných kapacit sdílejí volné prostředky. Jako nejlepší příklady ekonomiky sdílení potom slouží kapitálová platforma Airbnb, kde lidé sdílejí své nevyužívané nemovitosti a generují tak zisk, či pracovní platforma BlaBlaCar, jejímž prostřednictvím mohou lidé snižovat své náklady na provoz dopravního prostředku při jednorázových cestách na delší vzdálenost. Jak zmíněno výše, sdílená ekonomika má však mnoho podob. Jednu z nich, ne úplně čistokrevnou formou sdílení, zprostředkovává společnost Uber. Ten, podobně jako společnost BlaBlaCar, vytvořil mobilní platformu, jejíž pomoci se mohou poskytovatelé dopravních služeb spojit s uživateli. Existuje zde však několik významných rozdílů, ze kterých je možné vyvodit, že společnost Uber není klasickým zprostředkovatelem služeb informačních technologií, jako je právě společnost BlaBlaCar. To mimo jiné dovodily také zahraniční soudy, včetně Soudního dvora Evropské unie. Na základě toho je nasnadě otázka, zda řidiči...
|
|
|
Pracovněprávní spory
Hemerka, Tomáš ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Drápal, Ljubomír (oponent)
Pracovněprávní spory Abstrakt Tato diplomová práce s názvem "Pracovněprávní spory" usiluje o poskytnutí uceleného přehledu problematiky pracovněprávních sporů. Diplomová práce se zabývá individuálními a kolektivními pracovněprávními spory, a možnostmi jejich řešení v českém právním řádu. V práci je také zpracován exkurz do právní úpravy pracovněprávních sporů v Japonsku. Důvodem pro zpracování tématu bylo autorovo zjištění o velmi nízkém počtu a nepřiměřené délce individuálních pracovněprávních sporů v porovnání jinými spory řešenými v občanském soudním řízení. Jedním z cílů autora bylo zanalyzovat důvod těchto jevů. Diplomová práce je členěna do čtyř částí. V první části se autor zabývá základními pojmy a úvodem do daného tématu. Druhá část obsahuje kritické zhodnocení současné právní úpravy v oblasti řešení individuálních pracovněprávních sporů, poukazuje na důvody nízkého počtu a nepřiměřené délky soudního řízení. Také má za cíl ukázat na možná řešení problematických aspektů současného stavu. Je také nezbytné uvést, že jsou zde zmíněny možnosti alternativních způsobů řešení pracovněprávních sporů a učiněny návrhy pro zákonodárce. Následující a stěžejní část je věnována vybraným individuálním pracovněprávním sporům. V této části práce jsou rozebrány různé spory, které mohou nastat v souvislosti s...
|
|
|
Whistleblowing a pracovněprávní vztahy, vývoj právní úpravy v ČR
Koblerová, Markéta ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
V předložené diplomové práci se autorka zabývá tématem whistleblowingu, neboli chráněnéným oznamováním škodlivých jednání, které je v České republice v posledním desetiletí tématem vysoce aktuálním. Pozornost si tato problematika zasloužila jak s prvními veřejně známými případy českých whistleblowerů, tak i s několika předloženými legislativními návrhy na komplexní právní úpravu chráněného oznamování v České republice. V první části práce autorka vymezuje pojem whistleblowing, a to zejména prostřednictvím několika definic od různých autorů. Dále se zaobírá vývojem tohoto institutu v anglosaských zemích i jeho přesahem do jiných odvětví. Rozebrány jsou i související aspekty, a to pojem pracovněprávních vztahů a povinnost loajality. Celkově má první kapitola poskytnout komplexnější náhled na institut whistleblowingu tak, aby bylo možné vyvodit nejdůležitější prvky potřebné v případné právní úpravě chráněného oznamování. Druhá kapitola je věnována mezinárodním závazkům České republiky v oblasti regulace tohoto institutu a představeny jsou nejvýznamnější dokumenty přijaté na poli Evropské unie a dalších významných mezinárodních organizací, včetně relevantní judikatury Evropského soudu pro lidská práva. Autorka se závěrem kapitoly pokouší o právní komparaci české a německé právní úpravy chráněného oznamování....
|
host ::
RSS.