|
|
Fyzikálně-chemická charakterizace půdních huminových látek izolovaných z hnědozemě modální
Churina, Iuliia ; Doskočil, Leoš (oponent) ; Enev, Vojtěch (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá fyzikálně-chemickou charakterizací půdních huminových látek izolovaných z hnědozemě modální na základě mezinárodního postupu IHSS. Huminové látky jsou organické sloučeniny vyskytující se v půdě a mají významný vliv na půdní procesy a vlastnosti. Cílem této práce je získat detailní informace o fyzikálních a chemických vlastnostech huminových látek, jako jsou střední molekulová hmotnost (Mr), spektrální charakteristiky, elementární složení a termická stabilita. Vzorky půdních huminových látek byly charakterizovány termickými technikami, jako jsou termogravimetrická (TGA) a elementární analýza (EA). Pro analýzu vzorků byly použity různé instrumentální metody, jako jsou UV/Vis spektrometrie, infračervená spektrometrie a fluorescenční spektrometrie. Výsledky této práce mohou přispět k lepšímu porozumění půdních procesů a vlastností, což může vést k vylepšení zemědělské produkce a ochraně životního prostředí.
|
|
|
Enzymatická degradace biouhlu
Zmijová, Marie ; Enev, Vojtěch (oponent) ; Kalina, Michal (vedoucí práce)
Prosperita lidstva je neodlučně spjata se zdravou půdou. Ukazuje se, že aplikací biouhlu dochází ke zlepšení půdních vlastností a vlivem toho také růst a výnosnost rostlin. Přítomnost a činnost půdní bioty připívá ke kvalitě půdy, ta ale zároveň vylučuje sloučeniny, které mohou biouhel degradovat. S cílem zjistit, zdali dochází k fyzikálně-chemickým změnám biouhlu, byly provedeny experimenty simulující působení enzymů a kořenových exsudátů. K tomuto účelu byly vybrány tři biouhly, které byly pomocí roztoku H2O2, představujícího enzymatické působení, degradovány a následně analyzovány metodami TGA, FTIR, SEM a měřením kontaktního úhlu. Bylo zjištěno že množství a typ degradované hmoty biouhlu závisí na parametrech jeho výroby. Enzymatickou oxidací přibývají na povrchu biouhlu funkční skupiny obsahující kyslík a značně se mění smáčení povrchu. Extrakční experiment s kyselinou citronovou, představitelem kořenových exsudátů, odhalil efektivnější promytí vzorku, díky čemuž biouhly obsahovaly větší podíl organické hmoty. U získaných výluhů bylo sledováno množství prvků uvolněných z biouhlu pomocí ICP-OES. Počáteční promytí vedlo k uvolnění největšího množství mikro a makroprvků, které způsobilo snížení hodnoty pH požitého roztoku a zvýšení jeho vodivosti. Hodnota pH prostředí měla zásadní vliv na množství uvolněných vícevalentních prvků (Ca, Mg). Kombinací těchto změn, ke kterým může docházet v půdním systému, pravděpodobně nedochází ke změně požadovaného účinku biouhlu a jeho použití může být v dlouhodobém horizontu prospěšné.
|
|
|
Programově řízená lyofilizace pro přípravu nosičových systémů na bázi hyaluronanu a konkrétních léčiv
Řihák, Marek ; Sedláček, Petr (oponent) ; Enev, Vojtěch (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce bylo připravit nosičové systémy na bázi nativního hyaluronan s využitím lyofilizace coby vhodné metody pro zajištění interakce mezi konkrétním léčivem a polymerní strukturou. K přípravě systémů byl využit terc-butylalkohol coby ko-rozpouštědlo podporující hydrofobní efekt mezi léčivem a hydrofobními doménami hyaluronanu. Vzhledem k tomu, že všechny polární skupiny zaujímají ekvatoriální polohu, připadají na axiální polohu pouze vodíky, čímž získává molekula amfifilní charakter. Předchozí studie potvrdily, že sušení mrazem je užitečnou metodou pro přípravu nosičových systémů. Nicméně, tato studie se zaměřuje na přípravu zmíněných systémů ze vzorků reálných léčiv, které dříve byly nahrazeny fluorescenčními sondami. Díky dobrým fluorescenčním vlastnostem všech vzorků byla coby hlavní metoda vyhodnocující úspěšnost přípravy zvolena fluorescenční spektrometrie. Dalšími metodami byly termogravimetrická analýza a infračervená spektrometrie s Fourierovou transformací. Všechny tyto metody potvrdily, že lyofilizace je účinnou metodou pro přípravu nosičových systémů reálných léčiv. Výborných výsledků bylo dosaženo ve smyslu rozpustnosti lyofilizovaných systémů. Na závěr byla pomocí head-space mikroextraakce na pevné vrstvě stanovena koncentrace residuálního ko-rozpouštědla. Tato metoda taktéž přinesla cenné informace a potvrdila, že terc-butylalkohol se v lyofilizovaných systémech nachází pouze ve stopovém množství.
|
|
|
Studium vlivu přídavku liposomů na dlouhodobou stabilitu a vlastnosti pleťového krému
Müllerová, Kristýna ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Enev, Vojtěch (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce bylo navrhnout složení a následně připravit nativní pleťový krém a pleťové krémy obohacené o liposomální částice s enkapsulovaným vitamínem E. Po přípravě pleťových krémů byla studována jejich stabilita a reologické vlastnosti v daných časových intervalech během skladování po dobu 12 týdnů. Stabilita připravených vzorků byla stanovena pomocí analytické odstředivky LUMiSizer s technologií STEP-Technology. Z reologických vlastností byly sledovány změny míry regenerace struktury přípravků, dále pak změny nulové a nekonečné viskozity, které lze prezentovat jako změny viskozity během skladování produktu a změny viskozity během aplikaci a roztírání na pokožce. Všechny stabilitní a reologické testy byly prováděny pro teplotu 25 °C, která odpovídala i teplotě skladování, a pro teplotu 37 °C, která přibližně odpovídá teplotě lidského těla. Dle výsledků nejvyšší stabilitu vykazoval vzorek bez přídavku liposomů a nejlepší roztíratelnost vykazoval pleťový krém s přídavkem 10 hm.% liposomů při stáří 1 týden od přípravy. Dále byla provedena charakterizace liposomálních částic. Na závěr práce byla provedena senzorická analýza, kde hodnotitelé porovnávali čerstvý nativní pleťový krém, nativní pleťový krém při stáří 12 týdnů, čerstvý pleťový krém s nejvyšším obsahem liposomů a pleťový krém s nejvyšším obsahem liposomálních částic při stáří 12 týdnů.
|
|
|
Metoda polaritní-sekvenční extrakce pro studium a izolaci organické hmoty biouhlu
Vojáčková, Beáta ; Doskočil, Leoš (oponent) ; Enev, Vojtěch (vedoucí práce)
Tato diplomová práce kompletně charakterizuje organickou hmotu biouhlu z fyzikálněchemického hlediska. Teoretická část je zaměřena hlavně na použití biouhlu v technologickém průmyslu, látky v něm obsažené, extrakci a instrumentální techniky, které se využívají k jeho studiu. K extrakci organické hmoty byl použit Soxhletův přístroj a metoda sekvenční frakcionace sérií šesti organických rozpouštědel, které byly seřazeny na základě jejich vzrůstající polarity. Experimentální část diskutuje analýzu získaných vzorků pomocí termických metod, jako jsou termogravimetrická (TGA) a elementární analýza (EA). Využity byly také optické metody; v našem případě spektrometrie s Fourierovou transformací (FTIR-ATR), ultrafialová-viditelná (UV-VIS) a fluorescenční spektrometrie. Díky skenovací elektronové mikroskopii (SEM) byly získány snímky povrchu biouhlu. Souvislá charakterizace zahrnující výsledky obsahu biogenních prvků, jednotlivých funkčních skupin a hodnoty zavedených indexů vystihující povahu látek, nám umožnila definovat organické složky biouhlu a přispěla k zavedení lepší metodiky týkající se zkoumané problematiky.
|
|
|
Možnosti využití vibrační spektroskopie při studiu interakcí přírodní organické hmoty s modelovými polutanty
Stehlíková, Kristína ; Enev, Vojtěch (oponent) ; Sedláček, Petr (vedoucí práce)
Hlavným cieľom tejto diplomovej práce bolo overenie potenciálu využitia pokročilých techník spracovania infračervených spektier, konkrétne analýzy hlavných komponentov (PCA), za účelom sledovania interakcií prírodnej organickej hmoty s organickými polutantmi. Prírodná organická hmota bola reprezentovaná štandardom humínových kyselín IHSS Leonardite a za zástupcov organických iónov boli zvolené aromatické farbivá metylénová modrá a Rhodamin 6G a tiež alifatická látka Septonex. Ich interakcie boli potom sledované pomocou infračervenej spektroskopie, ktorej využitie pre tento účel bolo overené v mojej bakalárskej práci. Na získané infračervené spektrá vytvorených komplexov a pripravených slepých vzoriek bola napokon aplikovaná analýza hlavných komponentov, ktorá pomohla odhaliť spektrálne zmeny na prvý pohľad nerozoznateľné v samotných spektrách. Bolo zistené, že najpravdepodobnejším mechanizmom interakcie humínových kyselín s aromatickými polutantmi sú - interakcie, zatiaľ čo pri viazaní alifatických látok je predpokladaná elektrostatická povaha interakcie.
|
|
|
Studium vlivu aplikace plazmatem aktivované vody na enzymatickou aktivitu půd
Lungová, Tereza ; Enev, Vojtěch (oponent) ; Krčma, František (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce byla charakterizace plazmatem aktivované vody (PAW) připravené pomocí dielektrického bariérového výboje za atmosférického tlaku a vyhodnocení jejího vlivu na půdní enzymatickou aktivitu ve vzorku černozemě s obsahem chemicky aktivních látek s dlouhou dobou života, tzv. long life species. K tomuto účelu byla na základě literárních rešerší zvolena metoda tzv. nádobových pokusů. Ke zjištění celkové půdní mikrobiální aktivity byla stanovena aktivita enzymu dehydrogenázy (DHA) ve vzorcích půdy zalévaných plazmatem aktivovanou vodou s různou dobou aktivace. Enzym dehydrogenáza je řazen do skupiny oxidoreduktáz a jeho aktivita je vhodným ukazatelem pro stanovení aktivní biologické činnosti v půdě. V této práci byly stanoveny hodnoty aktivity dehydrogenázy pro PAW ošetřenou výbojem po dobu 2 minut 2,3 g/gh, pro PAW ošetřenou výbojem po dobu 5 minut 2,7 g/gh a pro PAW ošetřenou po dobu 10 minut 3,5 g/gh. Ve srovnávacím vzorku zalévaném destilovanou vodou byla hodnota dehydrogenázové aktivity stanovena 2,5 g/gh. Na základě celkové analýzy bylo zjištěno, že nedochází k negativnímu ovlivňování enzymatické aktivity v půdě navzdory široké škále potvrzení o antimikrobiálních účincích PAW.
|
|
|
Charakterizace mikrofluidních čipů
Vejrosta, Jakub ; Enev, Vojtěch (oponent) ; Venerová, Tereza (vedoucí práce)
V dnešní době, kdy se posouváme stále do menších měřítek, se uplatňuje mikrofluidika, která může mít v budoucnu velké uplatnění. Tato práce se věnuje optimalizaci přípravy a výroby mikrofluidního čipu, který je složen ze dvou částí. Jedna část je z polydimethylsiloxanu (PDMS) čipu a druhá je krycí sklíčko. V této práci je zdokonalen postup výroby tohoto čipu. Pomocí fluorescenční mikroskopie byla testována funkčnost těchto čipů a vliv stárnutí na jejich vlastnosti a charakteristiky.
|
|
|
Transport léčiv v půdních systémech
Janebová, Denisa ; Enev, Vojtěch (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Léčiva mají negativní vliv na přírodu. Pokud nedojde k jejich degradaci v čistírnách odpadních vod, mohou kontaminovat jezera, řeky a dokonce i pitnou vodu. Půda však obsahuje půdní organickou hmotu, která má chelatační vlastnosti a dokáže zabránit migraci daného léčiva. Cílem této bakalářské práce bylo zmapovat transport vybraného léčiva v půdním sloupci a pokusit se stanovit jeho difuzivitu. Pro transport byl zvolen sulfapyridin. Sulfapyridin patří do skupiny sulfonamidových antibiotik, které jsou v životním prostředí často detekována. Používá se především ve veterinární medicíně k léčení různých infekcí. Dílčím cílem bylo popsat základní vlastnosti půdy v závislosti na hloubce půdní vrstvy. Koncentrační profil léčiva v půdním sloupci byl stanoven pomocí UVVIS spektrometrie v půdních výluzích. Pro vyluhování byla použita tato činidla: destilovaná voda, jako čisté rozpouštědlo bez přítomnosti dalších látek, kohoutková voda jako modelové činidlo nahrazující půdní roztok a roztok chloridu hořečnatého, který je používán pro půdní výluhy volně pohyblivých a iontově vázaných látek v půdě.
|
|
|
Využití Hofmeistrovy řady iontů k frakcionaci půdních huminových kyselin
Kebabová, Mona ; Doskočil, Leoš (oponent) ; Enev, Vojtěch (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá studiem struktury a chováním huminových kyselin v přítomnosti solí Hofmeisterovy řady iontů. Hnědozem modální, a z ní extrahovaný humát sodný byly nejdříve charakterizovány pomocí elementární analýzy (EA) a termogravimetrické analýzy (TGA) pro zjištění procentuálního zastoupení biogenních prvků a popela. Infračervená spektroskopie s Fourierovou transformací (FT-IR) byla využita ke strukturní charakterizaci a stanovení funkčních skupin humátu. Pro zkoumání vlivu solí Hofmeisterovy řady byla použita UV-VIS spektrometrie. Z jejich výsledků byly vypočítány absorpční koeficienty EET/EBZ, E2/E3, E2/E4 a E2/E6, a specifické hodnoty absorbancí SUVA254 a SUVA280. Dalšími metodami, které napomohly lepšímu pochopení struktury HK byly dynamický rozptyl světla (DLS) a fluorescenční spektroskopie. Hlavním cílem této bakalářské práce bylo nalézt jednoduchou experimentální metodu, na jejíž základě bychom byli schopni studia supramolekulárních asociací HK, které jsou přednostně vázány na vznik slabých intramolekulárních a intermolekulárních interakcí ve vodných roztocích.
|
host ::
RSS.