|
|
Giuseppe Tartini and His Influence on the Development of Violin Playing
Krajčiová, Jana ; Tomášek, Jiří (vedoucí práce) ; Kubátová, Gabriela (oponent)
RESUMÉ Giuseppe Tartini patrí medzi najvýznamnejšie osobnosti v dejinách husľovej hry a literatúry. Svojím bohatým dedičstvom prispel k jej rozvoju, pričom jeho vplyv ďaleko presiahol hranice Talianska. Táto diplomová práca prináša komplexný náhľad do života a tvorby tohto husľového virtuóza 18. storočia. Jeho skladateľská činnosť vychádzala z majstrovského ovládania husľovej hry, práve preto sa jeho kompozície sústredia najmä na tento nástroj. Svoje poznatky ďalej odovzdával žiakom v padovskej Škole národov, ktorú sám založil. Veľký význam má jeho traktát o ornamentoch Traité des agréments, zostavený z praktických poznámok o interpretácii melodických ozdôb. Nemalú pozornosť si zasluhuje aj list, ktorý Tartini napísal svojej žiačke Maddalene Lombardini. Ide vlastne o husľovú lekciu v písomnej podobe, pričom jeho hodnota zďaleka nie je iba historická. Oblasť Tartiniho záujmu sa sústredila aj na hudobnú teóriu, v ktorej dosiahol významný objav tzv. diferenčných tónov. Záslužný je aj jeho prínos vo vývoji husľového sláčika, ktorý svojimi úpravami priblížil k dnešnej podobe.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Houslový koncert Jeana Sibelia - rozbor, interpretace a jeho přínos pro houslovou metodiku
Muzikářová, Markéta ; Perglerová, Marka (oponent) ; Kubátová, Gabriela (vedoucí práce)
Houslový koncert d moll, op. 53 Jeana Sibelia zná jistě každý houslista. Mezi houslovými virtuózy je tento koncert považován za jeden z nejhranějších. Jistě nejen každý houslista, ale i student houslí ho má v povědomí. Ve světě bylo napsáno o tomto koncertu již mnoho a dovolím si tvrdit, že je to Sibeliovo vůbec nejvíce uváděné dílo. Skladatel Jean Sibelius je ve Finsku doposud považován za nejdůležitějšího představitele klasické hudby. Finští hudební historici věnovali rozborům jeho hudby a života mnoho knih. I ve světě existuje mnoho publikací o jeho tvorbě. Například biografie, kterou napsal Karl Ekman. Nejrozsáhlejší dílo o něm je zřejmě pět životopisných dílů, které napsal Eric Tawastjerna1 a vyšly v Helsinkách v letech 1965-88. Tyto knihy byly vydávány i ve švédštině, angličtině a ruštině.
|
|
|
Dílo Otakara Ševčíka v kontextu moderní houslové pedagogiky
Vlk, Matěj ; Perglerová, Marka (oponent) ; Kubátová, Gabriela (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na pochopení osobnosti a díla houslového pedagoga Otakara Ševčíka. Historická část práce vystihuje Ševčíka jako člověka podle jeho životopisu i vzpomínek žáků. Následující kapitoly obsahují rozbor a komentář Ševčíkových nejvýznamnějších opusů v souvislosti s pohledem současné houslové pedagogiky. Jsou zde navrženy postupy jak tento notový materiál používat. Diplomová práce dále shrnuje dílo jako celek, popisuje základní charakteristiky Ševčíkovy metody a přináší komplexní pohled na osobnost tohoto pedagoga. V práci je shrnuto využití Ševčíková díla pro specifické součásti výuky a jeho vliv na pedagogiku houslové hry ve světě a zejména u nás.
|
|
|
Pražští symfonikové a výchova mladého publika
Kneřová, Dagmar ; Perglerová, Marka (oponent) ; Kubátová, Gabriela (vedoucí práce)
Myšlenka koncertů pro mladé publikum se začala poprvé objevovat již v 19. století. Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK začal koncerty pro mládež připravovat začátkem 40. let, krátce po svém založení. Od roku 1955 pak začal vznikat rozsáhlý projekt Dopoledních koncertů pro studenty pražských škol. PhDr. Ilja Šmíd, současný ředitel orchestru, zavedl programovou novinku s názvem Orchestr na dotek, později přejmenovanou na cyklus koncertů pro rodiče s dětmi Hudba na dotek. Výrazným počinem orchestru je rovněž vznik Hudebního klubu Fík, který pořádá Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK za spolupráce s Českou Orffovo společností. Oba tyto projekty, přispívající rozšíření hudebnosti u dětí, jsou cestou Pražských symfoniků výchově mladého publika.
|
|
|
Sonatina G dur op. 100 Antonína Dvořáka v pedagogické praxi
Grobárová, Dagmar ; Kubátová, Gabriela (oponent) ; Tomášek, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá analytickým rozborem Sonatíny G dur op. 100 pro housle a klavír jednoho z největších hudebních skladatelů 19. století - Antonína Dvořáka. Po stručném úvodu je obsah rozložen do pěti kapitol. První pojednává o skladatelově životě a o jeho komplexní tvorbě. Druhá kapitola je zaměřena pouze na tvorbu houslovou. Třetí kapitola obsahuje formální rozbor Sonatíny G dur pro housle a klavír. Těžiště práce je v kapitole čtvrté, která se zabývá interpretačním rozborem Sonatíny a jejími problémy z hlediska houslové metodiky. V poslední kapitole je zaznamenán nácvik skladby v pedagogické praxi na Základní umělecké škole v Litoměřicích ve třech úvodních hodinách. Příloha obsahuje notový materiál rozebírané skladby dle kritického vydání.
|
|
|
Problematika levé ruky při hře na housle
Halbychová, Kateřina ; Perglerová, Marka (vedoucí práce) ; Kubátová, Gabriela (oponent)
Diplomová práce pojednává o problematice levé ruky při hře na housle. V úvodu zdůvodňuji výběr tohoto tématu a naznačuji směr, jímž se práce bude ubírat. Po stručném popisu vzniku a vzhledu houslí v první kapitole se věnuji postoji houslisty a držení houslí. Podtrhuji zde přirozenost a důležitost správných návyků od začátku hry. Ve třetí kapitole se zabývám funkcí levé ruky při držení houslí a rozličnými pohyby levé paže, ruky i prstů při hře. Další kapitola se týká intonace, o níž se zmiňuji nejen obecně, ale především z hlediska houslové hry. Následuje nejobsáhlejší část práce zaměřená na jednotlivé složky techniky levé ruky houslisty. Jejich popis doplňuji názory, metodickými přístupy a radami českých i zahraničních houslových pedagogů, které mě zaujaly při studiu literatury. Její seznam uvádím na konci práce. Psané slovo obohacuji o notové ukázky, fotografie a obrázky sloužící k lepšímu pochopení a dokreslení textu. V závěru se zpětně zamýšlím nad tvorbou této diplomové práce.
|
host ::
RSS.