|
|
Role makrofágů při imunosupresi zprostředkované regulačními T lymfocyty
Kadlecová, Kristýna ; Holáň, Vladimír (vedoucí práce) ; Stříž, Ilja (oponent)
Regulační T buňky (Treg) jsou jedním z nejdůležitějších regulačních mechanismů imunitního sytému. Treg tlumí imunitní reakce a brání nadměrné aktivaci imunitního sytému. Je popsáno mnoho mechanismů jejich působení. V naší práci jsme se zaměřili na studium mechanismu působení Treg na makrofágy. Supresorové vlastnosti purifikované populace Treg získané magnetickou separací byly prokázány v proliferačních testech. V závislosti na přítomnosti makrofágů byla pozorována rozdílná suprese proliferace při různých způsobech aktivace efektorových lymfocytů. Treg tlumily v přítomnosti makrofágů proliferaci efektorových lymfocytů více. Toto pozorování vedlo k hypotéze o působení Treg na makrofágy. Metodou průtokové cytometrie však nebylo zjištěno snížení exprese kostimulačních molekul CD80, CD86 nebo CD40 a MHCII molekul na makrofázích kultivovaných v přítomnosti Treg. Ve funkčních testech makrofágy prekultivované s Treg vykazovaly stejnou kostimulační schopnost jako makrofágy prekultivované samotné. Nebylo prokázáno ani cytotoxické působení Treg na makrofágy a to jak metodou průtokové cytometrie, tak metodou Live cell imaging. V jiných modelech, kde docházelo k silnější aktivaci efektorových buněk, Treg proliferaci neinhibovaly i přes přítomnost makrofágů. To vedlo k hypotéze, že by rozdíly v supresi v...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Vliv exprese a polymorfizmu prozánětlivých genů na osud transplantované ledviny
Hřibová, Petra ; Vyklický, Ladislav (vedoucí práce) ; Jirsa, Milan (oponent) ; Stříž, Ilja (oponent)
Akutní rejekce a chronická transplantační nefropatie představují hlavní komplikace po transplantaci ledviny. V jejich etiologii se uplatňují prozánětlivé cytokiny, chemokiny i růstové faktory. Cílem tohoto projektu bylo zjistit, jaká je role intrarenálně exprimovaných prozánětlivých genů a jejich genových polymorfizmů na krátkodobý i dlouhodobý osud transplantované ledviny. Analýzy genových expresí TGF-・1, TNF-・, IL-6, IL-10, MCP-1 a RANTES byly provedeny pomocí real-time RT-PCR s použitím specifických TaqMan sond. Byly analyzovány vzorky získané z biopsií ledvinných štěpů prováděných buď podle protokolu 12 měsíců po transplantaci ledviny, nebo v případě dysfunkce štěpu k diagnostickým účelům. Vzorky s normálním morfologickým nálezem získané především z protokolárních biopsií byly použity jako kontrolní, ostatní vzorky byly zařazeny do skupin podle histologické diagnózy. Intrarenální exprese genů byla porovnána mezi jednotlivými diagnostickými skupinami, korelována s klinickými hodnotami a byl sledován vliv výše exprese genů na osud transplantované ledviny. U příjemců ledviny byla dále provedena alelická asociační analýza polymorfismů TNF-・-308G/A, MCP- 1- 2518A/G, RANTES-403G/A, -109T/C, -28C/G, CCR2+190G/A, IFN-・+874A/T, TGF・1-869T/C, +915G/C a CCR5・32 s výskytem akutních rejekcí, subklinických rejekcí,...
|
|
|
Th1/Th2 genový polymorfismus cytokinů u pacientů s idiopatickou plicní fibrózou
Vašáková, Martina ; Stříž, Ilja (vedoucí práce) ; Posová, Helena (oponent) ; Šedivá, Anna (oponent)
Objectives: Idiopathic pulmonary fibrosis (IPF) is a serious disease characterized with progressive scarring of the lungs in which the genetic background is supposed. The aim of our study was to investigate Th1/Th2 cytokine gene polymorphisms to evaluate their possible influence on IPF development. Then we have correlated selected polymorphisms of IL-1, IL-4 and IL-12 groups ( the selection was based on our previous results) with clinical parameters and high resolution computed tomography (HRCT) as a markers of disease stage and progression. Methods: We investigated 30 patients with IPF and 103 healthy volunteers for the cytokines polymorphisms of the IL-1 alpha, IL-1 beta, IL-1R, IL-1RA, IL-2, IL-4, IL-6, IL-10, IL-12, TNF alpha, IFN gamma, TGF beta, IL-1 beta, IL-2, IL-4 and IL-4RA genes. The PCR-SSP method was used for measurement. Then the correlations of vital capacity(VC) and diffusing capacity for carbon monoxide(DLCO), bronchoalveolar lavage (BAL) fluid cell counts and high resolution computed tomography (HRCT) alveolar and interstitial scores with different genotypes of groups of IL-1, IL-4, and IL-12 cytokines and their receptor antagonists. The HRCT results were evaluated by an experienced viewer using the interstitial and alveolar score scales, which were based on the IPF HRCT description system...
|
|
|
Úloha interleukinu-17 v transplantaci ledvin
Menšíková, Markéta ; Krulová, Magdaléna (oponent) ; Stříž, Ilja (vedoucí práce)
Úloha interleukinu-17 v transplantaci ledvin - abstrakt V p ítomnosti TGF- a IL-6 se naivní CD4+ T-lymfocyty (Thp) vyvinou v Th17 linii, která je charakterizována expresí Ror- t a produkcí interleukinu-17 (IL-17). Ten je sekretován jako glykoproteinový homodimer. Navázání IL-17 na receptor (IL-17R), který je p ítomen na v ech typech bun k, stimuluje produkci prozán tlivých cytokin a chemokin . Pom r Th17:Treg je ve t pu vykazujícím známky rejekce vy í ne u t pu bez rejekce. P ítomnost IL-17 v kultu e epiteliálních bun k proximálních tubul (PTEC) stimuluje jejich produkci IL-6, IL-8, MCP-1 a C3 komponenty komplementu. Sou asné p sobení IL-17 a CD40L synergicky zvy uje produkci IL-6, IL-8 a RANTES. Signalizace od navázání k receptoru na povrchu PTEC a ke zvý ení exprese se uskute uje p es src kinázu a MAP kinázu a nejspí e kon í u transkrip ního faktoru NF- B. V krysích transplanta ních modelech se IL-17 objevuje u allotransplantát druhý den po operaci, jeho mno ství vzr stá do pátého dne, pak klesá a p ed smrtí zví ete vymizí. Není v ak p ítomen v izotransplantátech ani v negativních kontrolách. Objevuje se d íve ne IFN- , který býval pova ován za spou t e rejekce. U pacient s transplantovanou ledvinou bylo rovn p i rejekci pozorováno zvý ené mno ství IL-17 v infiltrátu monocyt ve t pu i v mo ovém sedimentu....
|
|
|
Imunomodulační schopnosti mezenchymálních kmenových buněk - využití v terapii
Pavlíková, Michaela ; Stříž, Ilja (oponent) ; Krulová, Magdaléna (vedoucí práce)
Mezenchymální kmenové buňky (MSC, mesenchymal stem cells) jsou intenzivně studovány zejména kvůli jejich možnému klinickému využití. Terapeutický potenciál MSC spočívá nejen ve schopnosti diferenciovat se v buňky mezenchymální, ektodermální a endodermální linie, ale především v jejich imunomodulačních funkcích. MSC umožňují svým působením na buňky imunitního systému podpořit přesmyk imunitní odpovědi ze zánětlivé na protizánětlivou. Schopnost potlačit zánět spolu s možností diferenciace a antiapoptotickým vlivem na okolní buňky činí z MSC slibný prostředek pro léčbu závažných onemocnění. Tato práce pojednává o působení MSC na jednotlivé buňky imunitního systému. Zaměřuje se na popis účinku MSC ve čtyřech modelových případech. Jedná se o experimentální autoimunitní encefalomyelitidu, infarkt myokardu, diabetes mellitus a transplantaci kožního štěpu. Znalost mechanismů spojených s ovlivňováním imunitního systému pomocí MSC spolu s pochopením vlivu specifického prostředí na tyto buňky je zásadní pro jejich využití v klinické terapii. Klíčová slova: mezenchymální kmenové buňky, imunomodulace, autoimunitní onemocnění, transplantace
|
|
|
Kaspazové inhibitory a regulace tvorby cytokinů z rodiny interleukinu 1
Brabcová, Eva ; Stříž, Ilja (vedoucí práce) ; Holáň, Vladimír (oponent)
Prozánětlivé cytokiny z rodiny IL-1 hrají klíčovou roli v imunitních a imunopatologických reakcích a jsou zapojeny v počátečních fázích rejekce. Jednou z jejich rozmanitých funkcí je indukce chemokinů, které atrahují imunitní buňky do místa poškození. Cílem naší práce bylo posoudit efekt prozánětlivých cytokinů na uvolnění chemokinů a indukci mRNA v epiteliální buněčné linii ledvinového a plicního původu. Dále jsme testovali efekt inhibitorů kaspasy-1, izolovaných ze Streptomyces nodus (manumycin, asukamycin, MM273), na uvolnění IL-1 beta a IL-18 z lidských makrofágů. Protože jsou tyto cytokiny štěpeny do jejich aktivní podoby kaspasou-1, inhibice enzymové aktivity kaspasy-1 může být perspektivní terapeutický přístup pro zmírnění zánětlivé reakce. V našich experimentech jsme jako modelové buňky používali buněčnou linii odvozenou od ledvinového adenokarcinomu (RA), A549 linii buněk (alveolar type II-like cells) a THP-1 monocyto/makrofágovou buněčnou linii. Indukce mRNA pro chemokiny byla vyhodnocena oligoarray systémem a hladiny chemokinů a cytokinů v supernatantech buněk byly měřeny technologií Luminex nebo ELISA. Naše data ukázala, že obě linie epiteliálních buněk produkovaly konstitutivně převážně CXC chemokiny atrahující neutrofily (CXCL5/ENA-78, CXCL8/IL-8) a některé CC chemokiny (CCL5/RANTES,...
|
|
|
Biologie dendritických buněk
Horváth, Rudolf ; Špíšek, Radek (vedoucí práce) ; Krejsek, Jan (oponent) ; Stříž, Ilja (oponent)
During the past decades several spectacular finding s have been made in the field of immunology. Elucidating the functions of the antigen presenting cells (APCs) belong to the most important. Dendritic cells (DCs) represent a specific group of APCs with a unique ability to initiate primary immune responses. Despite the fact that, in vivo, they are very rare and difficult to isolate, DCs came very fast into the focus of scientific interests. Development of novel laboratory techniques facilitated a robust expansion of their research. With time it has been proven that DCs play a pivotal role in initiation, maintenance and control of the immune responses. The extraordinary features of DCs were soon investigated in human clinical trials, where DCs have been particularly used as vectors for vaccination protocols, especially in the treatment of tumors. However, DCs capability to polarize the outcome of immune response and the potential to induce or suppress immunity under specific circumstances led to the idea that they might be also used in the treatment of autoimmune and allergic diseases or in transplantation medicine as well. There is a need to stress that most of the knowledge has been obtained from the in vitro generated DCs, but advanced technological methods bring us the opportunity to study DCs directly...
|
host ::
RSS.