|
|
Smluvní pokuta a její vztah k náhradě škody podle obchodního zákoníku
Čáp, Michal ; Oehm, Jaroslav (oponent) ; Patěk, Daniel (vedoucí práce)
50 V. Závěr Tématem této práce je vztah smluvní pokuty a náhrady škody podle ObchZ. Výše bylo tedy postupně pojednáno o (i) smluvní pokutě, o (ii) náhradě škody a (iii) vztahu těchto dvou institutů. Bylo zmíněno jejich zakotvení v platném právním řádu i jejich úprava, se kterou počítá Návrh. Smluvní pokuta je zajišťovacím instrumentem, avšak jak plyne mimo jiné z kapitoly Funkce smluvní pokuty, její rozsah je širší. Zvláště v obchodních vztazích je smluvní pokuta často užívána. Je to nástroj flexibilní a pohodlnost jejího užití podtrhuje i převážná dispozitivnost zákonných ustanovení. Pokutu je nutno výslovně sjednat, nevzniká v žádném případě na základě zákona. Určitou nevýhodu může představovat to, že je zpravidla placena v penězích, a tedy nezanedbatelnou roli zde hraje solventnost dlužníka. Oproti náhradě škody je zde výhoda, že věřitel nemusí prokazovat vzniklou škodu, jelikož jí nárok na smluvní pokutu není podmíněn. Náhrada škody je uplatňována v případě porušení povinnosti, a to jak smluvní, tak i mimosmluvní (vyplývající ze zákona).125 Na rozdíl od úpravy dle ObčZ není vyžadováno zavinění. Vždy však musí věřitel prokázat příčinnou souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody. Na rozdíl od smluvní pokuty může být náhrada škody uplatňována, aniž by ji smluvní strany jakkoli modifikovaly ve...
|
|
| |
|
|
Organizační systém evropské společnosti
Končická, Martina ; Čech, Petr (vedoucí práce) ; Patěk, Daniel (oponent)
62 ovlivňující další existenci a činnost společnosti."126 To lze dle mého názoru dovodit nejen ze skutečnosti, že valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti, ale právě i z možnosti udílení pokynů a stanovení zásad vůči správní radě. K tomu však pravděpodobně bude moci docházet jen v rámci působnosti valné hromady, která jí je svěřena zákonem, případně stanovami v souladu s § 187 odst. 2 ObchZ. I zde platí zásada vytyčená Nejvyšším soudem, že "každý orgán je oprávněn se zabývat jen otázkami, které spadají do jeho působnosti." K udělení pokynu, a v tom důsledku k zásahu do působnosti správní rady, tak může dojít např. pouze v souvislosti s rozhodnutím o zvýšení základního kapitálu (§ 187 odst. 1 písm. b) ObchZ). I zde je nutné upozornit na existenci nepsané působnosti valné hromady např. v důsledku aplikace § 67a ObchZ. 5. Závěr Cíl této práce nespočívá v podání vyčerpávající analýzy organizační struktury evropské společnosti, neboť v tomto ohledu lze odkázat na rozšiřující se počet odborných publikací zejména v zahraničí. Již v úvodní části jsem vymezila okruh problematiky v rámci zadaného tématu, který se zaměřuje na působnost orgánů evropské společnosti a jejich vzájemné interakce za současného zohlednění supranacionality této právní formy kapitálové společnosti. Toto bližší ohraničení mi umožnilo...
|
|
|
Společníci v jednotlivých formách obchodních společností
Lahodná, Karolína ; Horáček, Tomáš (vedoucí práce) ; Patěk, Daniel (oponent)
56 ZÁVĚR Cílem mé práce nebylo podat vyčerpávající výklad o právním postavení a právech a povinnostech společníka obchodní společnosti. Jak již bylo v úvodu této práce uvedeno, zaměřila jsem se na nemajetková práva společníků v obchodních společnostech, která působí především směrem dovnitř společnosti. První kapitola čtenáře uvádí do tématu tím, že mu představuje základní pojmy, se kterými právní úprava v oblasti postavení společníka v obchodní společnosti pracuje. Důraz je kladen na pojmy obchodní společnost a společník a na základní rozdělení obchodních společností do skupin dle jejich charakteristických znaků. Další kapitola se zabývá již konkrétními vybranými právy a povinnostmi společníka v obchodních společnostech. V první části pojednává o povinnosti loajality, která je základním východiskem konkrétních povinností společníků v obchodních společnostech. Pozornost je věnována především obsahu této povinnosti a dále intenzitě, ve které se projevuje v jednotlivých formách obchodních společností. V další části této kapitoly se pozornost soustředí na právo společníka podílet se na správě společnosti, které zahrnuje především právo podílet se na řízení společnosti a vedle toho také právo vykonávat kontrolu nad činností společnosti, zejména právo na informace o záležitostech společnosti. Čtenáři je zde mimo...
|
|
|
Vybrané nekalosoutěžní jednání a právní ochrana proti takovému jednání(nekalá soutěž v oblasti registrace a užívání doménových jmen v prostředí internetu)
Ilosvaiová, Katarína ; Patěk, Daniel (vedoucí práce) ; Slováková, Zuzana (oponent)
67 ZÁVĚR Hlavním cílem této diplomové práce, který jsem vytýčila již v úvodu, bylo analyzovat nekalosoutěžní aspekty problematiky registrace a užívání doménových jmen. Doménové jméno plní v současnosti úlohu významného obchodního označení, které ovšem ve většině států světa nepodléhá veřejnoprávní regulaci a jeho právní režim je problematicky vymezitelný. Jedním z hlavních důvodů jeho atraktivnosti je skutečnost, že s ohledem na technickou stránku věci může existovat pouze jedno jediné doménové jméno pod určitou vrcholnou doménou. Tato jeho vlastnost je pak důvodem vzniku mnoha sporů. Nutnost jejich řešení zalarmovala i českou odbornou veřejnost zabývající se právem proti nekalé soutěži. Jak se však časem ukázalo, šlo jenom o poplach planý. Na předchozích stranách této práce jsem se pokusila nastínit, že současná úprava práva proti nekalé soutěži je tak nadčasová, že si dokáže poradit i s netradičními formami nekalé soutěže jako jsou spekulativní registrace a užívání doménových jmen (cybersquatting a jeho formy). Ukázali jsme si, že nekalosoutěžní jednání cybersquatterů jsou sumbsumovatelná pod několik zákonných nebo soudcovských nekalosoutěžních skutkových podstat. Jedná se především o skutkové podstaty klamavé označení zboží a služeb, vyvolání nebezpečí záměny, parazitování na pověsti, zlehčování nebo...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.