|
|
Modalita v litevštině v porovnání s češtinou
Dřízalová, Alena ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Montvilaite-Sabaitiene, Geda (oponent)
Tématem této práce je kvalitativní stránka realizace jistotní a voluntativní modality v litevštině v porovnání s češtinou. Modalita bývá definována různě - nejčastěji jako vztah mluvčího k obsahu tvrzení a vztah obsahu tvrzení k objektivní skutečnosti. Postojová modalita vyjadřuje stupeň přesvědčení mluvčího o ne/platnosti tvrzení, deontická modalita charakterizuje děj vyjádřený predikátem jako nutný, možný či chtěný. Souhrn lexikálních a gramatických modálních prostředků vychází z údajů z Litevského textového korpusu a Srovnávacího česko-litevského textového korpusu. Následuje rozbor modálních prostředků původního litevského románu a jeho překladu do češtiny.
|
|
|
Výprava D. A. Rasovského na Podkarpatskou Rus v roce 1931
Podobová, Marie ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Lendělová, Věra (oponent)
PODOBOVÁ, Marie. Folkloristická výprava D. A. Rasovského na Podkarpatskou Rus v roce 1931. Praha : Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, 2011. Diplomová práce Tato diplomová práce se zabývá archivním materiálem uloženým v Ústavu dějin umění AV ČR, kterým jsou zápisy D. A. Rasovského z folkloristické výpravy na Podkarpatskou Rus, která se uskutečnila v roce 1931 a která byla zaměřena na výzkum lidového svatebního a pohřebního obřadu a zvyků a obřadů spojených s narozením dítěte. Cílem práce je tento cenný materiál představit a za pomoci odborné literatury analyzovat.
|
|
|
Symbology of grass-snakes in Lithuanian folklore
Butzke, Petra ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Štoll, Pavel (oponent)
Objektem zkoumání v této práci je rozbor symboliky užovky a její úlohy v jednotlivých žánrech litevského mluveného folkloru. Na symbol je pohlíženo jako na význam, vnímání užovky, její pozici a roli v mluveném folkloru. Prozkoumány byly litevské pohádky, (mytologické) pověsti, přísloví a pořekadla, hádanky, modlitby k užovce, zaklínadla proti hadímu uštknutí a frazeologizmy. Příklady jsme si vzali z různých, nám dostupných, folklorních pramenů. Při rozboru symboliky užovky a její úloze ve jmenovaných žánrech jsme se zaměřili na funkce užovky v litevské pohanské víře, mytologiích jiných národů a v křesťanství.
|
|
|
The usage of participles and transgressives of the verbs "buti" (to be), "sakyti (to say) in contemporary texts. Their equivalents in Czech and Latvian languages
Durmanová, Lucie ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Marvan, Jiří (oponent)
Objektem zkoumání se staly neurčité tvary slovesné v užším pojetí (bez infinitivu) a v kontextu litevského, českého a lotyšského jazyka. Na příčestí a přechodníky je nahlíženo jako na gramatické jednotky, které jsou významným jevem současného jazyka, přestože míra jejich používání, v porovnání se situací v minulosti, klesá. V práci je použito celkem cca 300 praktických příkladů použití, asi třetina je přeložena. 215 příkladů pochází z Bibliografické databázi litevských publicistických článků (lit. Bibliografin Lietuvos periodins spaudos straipsni baz; obsahuje články, publikované v litevských tištěných médiích v letech 1994 - 2002), jež byla hlavním zdrojem informací pro tuto práci. Práce se zaměřuje především na frekventovaná slovesa "být" a "říci".
|
|
|
Svět bez hranic v díle S. T. Kondrotase
Fantová, Martina ; Šeferis, Vaidas (oponent) ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce)
Téma této diplomové práce je literární svet soucasného litevského prozaika Sauliuse Tomase Kondrotase (nar. 1953). Jeho povídky a romány jsou zasazeny do litevského i celosvetového literárního kontextu. Potvrzuje se vliv magického realizmu a surrealizmu, a hledá se Kondrotasuv zdroj inspirace v tvorbe dalších autoru, jako napr. F. M. Dostojevského nebo W. Faulknera. Vyzdvihuje se osobitý Kondrotasuv styl a cásté námety spolecné pro celou jeho tvorbu (napr. téma smrti, podrobné vyjmenovávání, prekracování hranice bežného vnímání sveta, barvitý popis). Povídky, ale hlavne složitá skladba románu jsou naplneny jak biblickými, tak pohanskými a mýtickými motivy.
|
|
|
Modernizace klasické lotyšské prózy v díle Erikse Adamsonse
Korbélyiová, Lucie ; Štoll, Pavel (oponent) ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce)
Cílem práce je uchopit celou novelistickou tvorbu lotyšského spisovatele a básníka Erikse Adamsonse jako jednotný a provázaný umělecký a myšlenkov ý systém, detailně analyzovat její kompoziční i tématickou výstavbu a postihnout specifiku autorova uměleckého výrazu. Dřuležitou součástí práce je i podrobný životopis autora, chronologický popis vývoje lotyšské drobné prózy a zasazení Adamsonsova díla do kontextu tohoto vývoje a dodatky, v nichž přiložíme vlastní překlad tří zásadních Adamsonsových povídek, dosud do češtiny nepřeložených. Součástí dodatkřu budou i překladatelské poznámky a poznámka terminologická.
|
|
|
Obraz domova a cesty v ruských příslovích
Součková, Veronika ; Uličná, Olga (oponent) ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce)
Percepce prostoru domova a prostoru cesty spolu s reflexí postavení hostů/ cizinců v ruské lidové kultuře je velmi zajímavý lingvisticko-sociologický fenomén, jehož zkoumání se dotýká řady vědních oborů - psychologie, sociologie, folkloristiky, lingvistiky, etnoligvistiky apod. Prostor domova a prostor cesty spolu s přechodnou sférou mezi nimi (~. status cizinců/hostů) tvoří páteřní strukturu lidského světa a jsou základní součástí života každého jednotlivce. Zkoumáním otázek souvisejících s reflexí těchto životních sfér v ruském folklóru se zatím zabýval jen nevelký počet lingvistických, sociolingvistických či lingvofolkoristických prací. Ve své profesi práce s cizinci a uprchlíky jsem se často setkala s mnoha formami přístupu k osobám přicházejícím do usedlé společnosti "zvenčí". Na řadě konkrétních příkladů jsem si uvědomila hluboké rozdíly v tom, jakým způsobem společnost vnímá "své" a "cizí, pocházející odjinud". Je zřejmé, že tyto sociální jevy nejsou nijak nové a že jejich odraz lze nalézt v různých oblastech života člověka, tedy i v jazyce. Z toho důvodu jsem se rozhodla věnovat pozornost analýze reflexe obrazu domova a cesty v ruském jazyce.
|
|
| |
|
| |
|
|
Syžet "Petr a Fevronie" v průběhu století
Braná, Karolína ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Otčenášek, Jaroslav (oponent)
V uvodni kapitole teto diplomove pnice J sme se pokusili pfehledne shrnout historii vzniku autorskeho textu a sporu 0 autorstvi povidky 0 Petrovi a Fevronii. Zjistili jsme, ze mezi vedci existovaly puvodne dye protichudne nazorove skupiny. Prvni z nich tvrdila, ze povidka byla napsana neznamym autorem v 15. stoleti, naproti tomu druha sku pina zastavala nazor, ze povidka byla napsana behem 16. stoleti spisovatelem a publicistou Jermolajem-Erazmem. Postupne jsme uvedli jednotlive argumenty a analyzy variant textu Prvni redakce, coz nas dovedlo k zaveru, ze za autorsky text muzeme povazovat variantu, jenz byla soucasti rukopisu c06. COJIOBe~KOe NQ28 7, a j ej im autorem byl nepochybne J ermolajErazmus. V daISi casti prvni kapitoly Jsme se venovali druhotnym redakcim povidky a jednotlivym analyzam jimi zpracovaneho autorskeho textu. Zj istili j sme, ze v casovem rozmezi od 16.st. do pocatku 18.st. vznikly ctyfi redakce povidky. Ve vsech verzich muzeme najit vedle osobitych zmen nekolik spolecnych tendenci. V prve fade se autofi snazili nahradit dialogicnost vypravenim a tim velmi casto dochazelo k naruseni syzetu. DaISi dva rysy - nekononicnost stylu a blizkost k folkl6ru - se rozvijely ve dvou protichudnych smerech podle nazoroveho zamereni dotycne osoby pfepisujici text. Bud' byla povidka pfepracovana v...
|
host ::
RSS.