|
|
Skinhead subculture
Klimšová, Jana ; Letavajová, Silvia (vedoucí práce) ; Podoláková, Katarína (oponent) ; Janeček, Petr (oponent)
Subkultúra skinheads existuje vo svete takmer päťdesiat rokov. Jej historický vývoj je úzko spätý s územím Veľkej Británie, kde vznikla a rozštiepila sa na množstvo frakcií, ktoré na prvý pohľad budia dojem nesúrodosti. Výskum som realizovala v Českej a v Slovenskej republike, konkrétne v hlavných mestách a v ich blízkom okolí. Vo svojej rigoróznej práci som sa zamerala na históriu tejto subkultúry a jej súčasné podoby, venovať sa budem hlavne vizuálnym a hudobným prejavom subkultúry skinheads, symbolike, hodnotovému rebríčku a svetonázoru jej členov, ako aj názoru majoritného obyvateľstvu na tento fenomén. Informácie som získavala štúdiom dostupných literárnych prameňov a prácou s respondentmi z radov členov skupiny a majoritného obyvateľstva.
|
|
|
Invention of traditions by folk ensembles
Mušinková, Michaela ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Štěpánová, Irena (oponent)
Práca sa zaoberá konštruovaním folklórnych tradícií prostredníctvom činnosti folklórnych súborov, pričom si všíma tradície kontinuitné, pretrhnuté aj vynájdené. Venuje sa pojmom folklór a folklorizmus, a ich vzájomnému pôsobeniu. Všíma si činnosť folklórneho súboru (= folklorizmus), repertoár ktorého vychádza z folklórnych prameňov, a jeho vplyv na uchovanie a rozvíjanie folklóru. Východiskom práce je hypotéza, že folklórny súbor pomáha pri revitalizácií tradícií. Metodologicky je práca postavená na terénnom výskume. Výskum prebiehal v dvoch rusínskym dedinách severovýchodného Slovenska, pričom v jednej z nich folklórny súbor pôsobí, v druhej nie. Cieľom práce je potvrdenie alebo vyvrátenie danej hypotézy na príklade jednej obyčajovej tradície - svadobného obradu. Detailnou analýzou hľadám analogické a odlišné prvky medzi jednotlivými svadbami v jednej lokalite, všímam si premenu svadby v čase (porovnávam súčasné svadby z nahrávok s tradičnou rusínskou svadbou zachytenou folkloristami v literatúre) a komparujem tento obrad v oboch lokalitách. Okrem toho si všímam, do akej miery súbor/absencia súboru vplýva na jednotlivé svadobné obrady. V záverečnej časti práce sa venujem tomu, či vplýva folklórny súbor na etnickú identitu. Kľúčové slová Tradícia, kontinuitná/pretrhnutá/konštruovaná tradícia,...
|
|
| |
|
|
Přechodový rituál obláčka a časné sliby u řeholní komunity bosých karmelitek a boromejek
Moravcová, Anežka ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Jakoubková Budilová, Lenka (oponent)
Obřad obláčka a časné sliby představuje důležitý okamžik v životech řeholnic. Tyto dva obřady (u některých řeholních společenství se jedná o jeden obřad), vykazují podle mé hypotézy znaky přechodových rituálů. Řeholnice si poprvé oblékají hábit, nasazují závoj a stávají se členkami uzavřeného společenství. Obřad se udržuje stále stejný, až na několik drobných změn, lze říct, že rituál je stále živý a pro komunitu má velký význam. V práci na základě vlastního výzkumu ukazuji, že se o přechodový rituál, jak jej Arnold van Gennep popisuje, skutečně jedná, a také jakou roli hraje při vstupu do řádu. Význam funkce tohoto přechodového rituálu pro uzavřenou komunitu řeholního řádu znamená nejen zaměření se na průběh samotného rituálu, ale také na roli ve vyprávění životního příběhu členek řádu. Z tohoto důvodu jsem zvolila jako hlavní metodu výzkumu jak polo- zúčastněné pozorování, tak i biografickou metodu. Na schématu sociálního dramatu podle Victora Wittera Turnera popisuji funkci rituálu pro komunitu a také pro každou řeholnici jednotlivě. Vstup nové členky do uzavřené komunity také poskytuje možnost nahlédnout na společenství skrze vnímání informátorek a určit, zda se jedná o společenství communitas, či nikoliv. Výzkum obřadu byl veden u řeholního řádu bosých karmelitek a také u Kongregace...
|
|
|
Fenomén "zámků lásky" na území Prahy jako vynalezená tradice
Procházková, Alžběta ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Půtová, Barbora (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá zámky lásky, tedy individuálně dotvořenými visacími zámky se specifickou společenskou funkcí, připevněnými ve veřejném prostoru. Práce zkoumá různé aspekty tohoto novodobého fenoménu v Historickém centru Prahy s cílem zmapovat současnou situaci a potvrdit zařazení fenoménu zámku lásky mezi vynalezené tradice. Při výzkumu byly využity metody pozorování, polostrukturovaných rozhovorů, dotazníkových šetření a obsahové analýzy internetového obsahu. Byla vytvořena fotodokumentace a mapa výskytu zámků lásky v Historickém centru Prahy. Rešerší odborné literatury i textů neakademické povahy a na základě výsledků mého vlastního výzkumu se potvrdilo, že fenomén zámků lásky je vynalezenou tradicí.
|
|
|
Konstrukce a užívání démonologických folklorních témat a motivů v populární kultuře: Případová studie videoher
Vozáb, Jakub ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Pohunek, Jan (oponent)
Videohry v současnosti reprezentují velmi rozšířený kulturní fenomén. Velká část z nich k tvorbě herních příběhů a herního světa využívá rearanžované a komodifikované prvky inspirované vernakulárním folklorem. Díky těmto hrám se do velké míry dokázaly popularizovat některé projevy ústní slovesnosti, a to převážně zástupci orální prózy, konkrétně pak démonologické pověsti, a to nejenom v kolektivní paměti určité skupiny, ale díky masovosti populární kultury i ve všeobecné populaci. Na základě identifikace, zpracování, studia a dokumentace těchto projevů ve vybraném vzorku videoher s převážně folklorní tématikou a následným výzkumem mezi hráči a vývojáři ohledně znalostí těchto projevů lze zjistit, jakým způsobem tyto hry pracují s prvky inspirovanými folklorem nebo jestli už tyto projevy nesouvisí s folklorismem, případně folkloreskou. Práce si klade za cíl prozkoumat tato tvrzení a prozkoumat možnosti zachování projevů ústní slovesnosti v kolektivní paměti subkultury hráčů počítačových her s přesahem na všeobecnou populaci. Klíčová slova ústní tradice, ústní slovesnost, vyprávění, populární kultura, démonologické pověsti, videohry, případová studie, folkloreska, kolektivní paměť
|
|
|
Teoretické vymezení černého humoru
Kubelka, Michal ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Pohunek, Jan (oponent)
Cílem této práce je teoreticky ukotvit černý humor, popsat jeho role a společenské funkce, představit jeho místo v současném folkloru a popsat dichotomii mezi běžným a černým humorem. Činí tak představením různých teorií humoru a jejich aplikací na černý humor. Zároveň text pracuje s řadou dokumentovaných příkladů ústního a internetového humoru, přičemž ukazuje převážně vtipy spadající pod černý humor. Práce se dále zabývá pojmy, které se s černým humorem do jisté míry překrývají či jsou mu významově podřazeny. Představuje tedy koncepty jako jsou šibeniční, zvrácený či katastrofický humor a popisuje jejich vztah k černému humoru.
|
|
|
Fenomén současných hororových žánrů na sociálních sítích
Šafaříková, Kateřina ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Pohunek, Jan (oponent)
Ústředním tématem této bakalářské práce je obsahová analýza kolektivně sdíleného internetového hororového obsahu. Jednotlivé kapitoly zkoumají žánry současného digitálního folkloru s hororovou tematikou, jež se vyvíjí v prostředí internetu, a současně komunity uživatelů, jež se na jejich vzniku podílí. Dále práce analyzuje platformy, které umožňují šíření těchto hororových prvků, jejich vliv na postupné proměny těchto textů a také reakce některých uživatelů nad rámec pouhého pasivního čtení v podobě ostenze a příbuzných sociálních praktik. Hlavním tematickým okruhem, kterému se tato práce věnuje, je fenomén creepypasty (hororové narativy či obrázky šířící se po internetu), avšak v rámci výzkumu zkoumá i další audiovizuální tvorbu, která se šíří napříč platformami sociálních sítí (strašidelné internetové memy, videa či podcasty). Cílem práce je analyzovat dynamiku trendu současných internetových hororových žánrů a jejich případné proměny, které souvisí s generační obměnou a vznikem nových internetových sociálních sítí a platforem. Klíčová slova: horor, creepypasta, Slender Man, Momo (hra), internetové memy, současná pověst, hoax, digitální etnografie, internetový folklor, současný folklor
|
|
|
Odkládání krojů v Čechách a rozhodující faktory tohoto procesu
Matyska Mičánková, Tereza ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Štěpánová, Irena (oponent)
Výsledkem této práce je zmapování procesu odkládání tradičního lidového oděvu (kroje) v Čechách. Faktory vedoucí k odložení krojů byly utříděny a rozdělleny. Proces odkládání kroje byl prozkoumán z několika hledisek, včetně faktorů, které měly na odkládání kroje rozhodující vliv v jednotlivých regionech, jejich porovnání a chronologie a následného zanesení získaných dat do mapy. Práce je zaměřena konkrétně na oblast středních Čech, kde docházelo k odkládání kroje už na přelomu 18. a 19. století a pokusila se o srovnání faktorů, které vedly k ukončení nošení krojů v tomto kraji a v jiných českých krojových oblastech, tam, kde se kroje udržely déle, např. na Chodsku, Blatech či Doudlebsku.
|
|
|
Folklor nebo folklorismus? Regionální a lokální realita v prostředí jižní Moravy
Habancová, Anna ; Tyllner, Lubomír (vedoucí práce) ; Janeček, Petr (oponent)
Pojmy folklor a folklorismus byly opakovaně definovány v různých encyklopediích a odborných studiích (Standard Dictionary of Folklore, Mythology and Legend, Hans Moser, Herman Bausinger aj.), avšak hranice mezi jejich konkrétními projevy se stírají, jsou často vágní a nezřetelné. Bakalářská práce zaměřená zejména na lidovou hudbu se pokusí ukázat na rozdíly mezi autentickými, spontánními projevy, a naopak hudební kulturou získanou "z druhé ruky" prostřednictvím školy, medií či folklorních souborů. Ukáže rozdíl mezi lidovou hudbou prezentovanou na pódiích oproti spontánně projevované hudbě mimo pódia, při různých neformálních příležitostech a v rámci specifických sociálních kontextů, v nichž se projevy tradiční hudby odehrávají. Osobní zkušenosti z této oblasti v propojení s metodou kvalitativního výzkumu provedenou ve vybraných regionech, lokalitách a v rozhovorech s nositeli hudebních tradic i s laickým folklorním publikem by měly přinést data k analýze zmíněného prostředí a následně závěry z této analýzy plynoucí.
|
host ::
RSS.