|
|
Čechy, Korutany a Tyroly pod vládou Jindřicha Korutanského
Razim, Jakub ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent) ; Dvořáčková, Dana (oponent)
ČECHY, KORUTANY A TYROLY POD VLÁDOU JINDŘICHA KORUTANSKÉHO (JAKUB RAZIM) ABSTRAKT Disertační práce si vytkla za cíl popsat vladařskou praxi (Herrschaftspraxis) Jindřicha Korutanského v Čechách, Korutanech a hlavně pak v Tyrolsku, v jehož jižním cípu se rozkládala mocenská základna rodu Menhartovců. Pozornost se soustředila na čtyři klíčové aspekty Jindřichova panství, které lze charakterizovat jako konsensuální, lenní, zástavní a inscenované. Analýza dílčích mocenských technik je vyčleněna do samostatných kapitol, jež čerpají převážnou většinu látky z dokumentů dosud nevydaných, anebo dostatečně nevytěžených. Do první skupiny náležejí tyrolská kancelářská registra (Tiroler Kanzleiregister) a knihy počtů (Tiroler Rechnungsbücher, resp. Raitbücher), do druhé skupiny rakouská dvorská poesie. Po úvodním seznámení s pramennou situací, dostupnou literaturou a metodou zpracování tématu je představen konsensuální rámec, ve kterém se odbývala vláda Jindřicha Korutanského od neformálních porad po rokování v zeměpanské radě. Připojeny jsou seznam a stručné biogramy rádců. Třetí a čtvrtá kapitola se pokoušejí nalézt odpověď na otázku, jakou roli hrály lenní a zástavní právo v Jindřichově vládní každodennosti. V páté kapitole se pojednává o inscenaci panovnického majestátu. Přicházejí zde ke slovu kulturní investice...
|
|
|
Královské město Kolín ve středověku
Cimpl, Marek ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
(česky): Bakalářská práce Královské město Kolín ve středověku je příspěvkem k problematice vzniku a vývoje královského města v období středověku. Cílem mé práce je město Kolín. Na základě kronik a panovnických listin popisuji vývoj, který probíhal ve středověkém městě. Důraz je dále kladen především na důvody translokací v českém a moravském prostředí a srovnání hradebních systémů geograficky si blízkých měst Kolína, Čáslavi a Nymburka.
|
|
|
Želiv, klášter v předhůří Vysočiny. Jeho majetky a sídelně historický vývoj do poloviny 14. století.
Bolerazká, Zuzana ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Želiv, původně benediktinský konvent, přeměněný záhy (asi roku 1149) v premonstrátskou kanonii, měl velmi složité začátky. Trvalo delší čas, než svoji existenci stabilizoval a majetkově upevnil. Jeho umístění do hustých lesů na západní úpatí Českomoravské vrchoviny předurčovalo jeho roli v kolonizaci tohoto pohraničního území. Poměrně slušně uchovaná pramenná základna umožňuje podchytit hlavní fáze majetkového vývoje želivského klášterství a zařadit je do dobových souvislostí. Zajímavá, ale dosud málo sledovaná, je i role želivského kléru při odkrývání těžebních revírů na Jihlavsku a Humpolecku. Samotný klášter byl několikrát přestaven, což by se stěží uskutečnilo bez silné majetkové základny a jejího hospodářského využití. Právě její zmapování a vyhodnocení patří k cílům bakalářské práce. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Pražská staroměstská rodina Rokycanských. Od konšelů k rytířům
Chmátal, Jonáš ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Musílek, Martin (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na staroměstskou rodinu Rokycanských, která je často označována za rodinu patricijskou, a která ve struktuře středověkého Starého Města pražského zaujímala ve 14. století a na počátku 15. století významné postavení co se týče role sociální a hospodářské. Cílem práce je na příkladu Rokycanských ukázat, že tématika pražského tzv. patriciátu ještě rozhodně není vyčerpaná a naopak by si zasloužila systematickou pozornost. Práce má přinést biografický popis jednotlivých členů rodiny, který by měl být značně rozsáhlejší než ten, který přináší V. V. Tomek. Aby práce nabídla něco více než jen biografii, začlenil jsem ještě samostatnou kapitolu o venkovských statcích, které rodině Rokycanských náležely. Tato biografie by měla nadále sloužit jako základ pro následné bádání o rodině Rokycanských a naznačit směr, kterým by se měl výzkum pražského tzv. patriciátu nadále ubírat. Klíčová slova: Staré Město pražské, patriciát, Okoř, rytíř, Rokycanský, Rockzaner, měšťané, středověk, středověké město, 14. století, lokace, kolonizace, peněžnictví, venkovské majetky, městská rada
|
|
|
Brdské Hřebeny ve středověku. Osídlení a hospodářské využití
Mikeš, David ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Klápště, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vývojem osídlení v krajině rozprostírající se jižně od Prahy. Pomyslný střed studované oblasti tvoří Hřebeny, které se souvisle táhnou jihozápadním směrem od pražské Zbraslavi až k samotným Brdům. Jedná se o oblast z velké části sevřenou Vltavou a Berounkou, kde se již od pravěku koncentrovalo osídlení při březích řek. Jedním z cílů této práce je nastínit vývoj středověkého osídlení v této oblasti v širším dobovém kontextu. Autor se v jedné z kapitol také pokusí lokalizovat zaniklé "městečko" Jablonná. Klíčová slova: Brdy, Hřebeny, osídlení, kolonizace, klášter Ostrov, Zbraslavský klášter, město, zlato, středověk
|
|
|
Páni z Valdeka a jejich sídla do 1. poloviny 14. století
Gerleová, Jana ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Studium české a moravské nobility se dnes těší zvláštnímu zájmu české historiografie. Vychází řada studii, které se tímto fenoménem zabývají ve společenských, genealogických, hospodářských a kulturních souvislostech. Z moderních monografií významných panských rodů lze jmenovat práce o Hrabišicích, Ronovcích, Vítkovcích atd. Do této řady nesporně patří i zatím hlouběji nezpracovaní páni z Valdeka, jejichž panství zaujímalo území mezi hradem Valdekem a Žebrákem. Těžiště této práce bude spočívat především ve zmapování historie tohoto rodu a jeho hlavních členů. Součástí výzkumu budou rovněž rodová sídla, a to zmiňované hrady Valdek a Žebrák. Pozornost bude věnována i zbožné fundaci pánů z Valdeka, klášteru Svatá Dobrotivá u dnešní vsi Zaječov. Mezi hlavní cíle této bakalářské práce patří vystižení role valdeckého rodu na panovnickém dvoře, které vyvrcholilo na počátku 14. století. Klíčová slova: středověk, Valdek, Žebrák, Hořovicko, hrad, sídlo, česká šlechta, fundace, kolonizace
|
|
|
Ideál rytířského panovníka na příkladu alexandrovské epiky českého středověku
Rajterová, Petra ; Dvořáčková, Dana (vedoucí práce) ; Žemlička, Josef (oponent)
Diplomová práce se na základě studia pramenů a historiografické literatury věnuje pojetí ideálu panovníka přelomu 13. a 14. století. Jako primární prameny využívá středohornoněmeckou báseň Ulricha von Etzenbach Alexander a staročeskou báseň Alexandreida. Práce na základě porovnání obou básní sleduje pojetí ideálního rytířského panovníka. Diplomová práce zohledňuje práce historiků, literárních historiků a germanistů k vytčenému tématu, neklade si však za cíl filologický rozbor. Cílem diplomové práce je zhodnotit obě díla jakožto pramen historiografický a literárně-historiografický, na jehož základě lze sledovat a vyhodnotit představy středověkých autorů o ideálních panovnících. Diplomová práce současně zohledňuje domácí dvorské prostředí - panovnické i šlechtické, v nichž obě básně s "alexandrovskou" tématikou vznikaly. Práce se zabývá rovněž dvorskou rytířskou kulturou a v neposlední řadě dovozuje oblíbenost "alexandrovské" látky v českém prostředí i společenskou působnost a aktualitu obou děl.
|
|
|
České země v politické skladbě střední Evropy 10.-13. století: Podoba a význam lenního institutu v socioekonomické struktuře Saska a Čech
Zelenka, Jan ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Klápště, Jan (oponent) ; Pauk, Marcin (oponent)
Předkládaná práce je zaměřena na problematiku lenního institutu. Na základě rozboru latinské terminologie, proměn pojmosloví i jeho kontextu, se snaží postihnout podobu a význam tohoto fenoménu v "každodenní praxi", jak ji zobrazují zejména diplomatické prameny. Text se skládá ze dvou základních částí. První oddíl se věnuje sestavení obrazu lenního institutu na podkladě pramenů říšské provenience. V rámci této práce nelze zpracovat říšské prameny jako celek, pozornost se tedy upírá na širší region rozkládající se v okolí Harzu, který vymezuje pětice biskupství - Míšeň, Naumburg, Hildesheim, Halberstadt a Merseburg. Základní prameny představují diplomatáře zmíněných diecézí, jež doplňují sbírky listin dvou nejmocnějších světských knížecích rodin dlouhodobě uplatňujících vliv v této oblasti - Welfů a Askánců. Předmětem analýzy je v prvé řadě latinská, popřípadě německá terminologie a její význam v rozmezí cca 10. až počátku 14. století. Vzhledem ke stavu dochování listinné produkce se však hlavní pozornost upírá na poslední dvě století vyznačeného období. Analýza se zaměřuje na pojmy beneficium a feudum (ius beneficii/feudi), na výskyt termínů v listinném materiálu, na skladbu statků, jež byly takto označovány, na jejich držitele i na práva a povinnosti, které z propůjčení vyplývaly. Obdobným způsobem jsou...
|
|
|
Čeští králové očima Otachera Štýrského
Košátková, Anna ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Bakalářská práce Čeští králové očima Otachera Štýrského se zabývá náhledem kronikáře, který byl příslušníkem nižší štýrské šlechty, na české krále Přemysla Otakara II. a Václava II. Kvůli obsáhlosti kroniky (na 98 000 veršů ve střední horní němčině) si práce klade za úkol přiblížit Otacherovo vnímání pouze výše jmenovaných českých králů na příkladě dvorských slavností, a to zásnub a svateb Přemysla Otakara II. s Markétou Babenberskou, Kunhuty Braniborské a Bély Uherského, na které byl Přemysl Otakar II. také přítomen. Další zkoumané festivity jsou svatba Václava II. s Jitkou-Gutou Habsburskou, pražská korunovace Václava II. a říšský sněmu v Norimberku dne 16. listopadu 1298. Pro objasnění širšího kontextu jsou do bakalářské práce zahrnuty kapitoly věnující se osobnosti samotného Otachera Štýrského a fenoménu veršovaných kronika na přelomu 13. a 14. století. Práce si klade za cíl zodpovědět otázku, jak Otacher Štýrský vnímá určité slavnosti a jaký jim ve svém vyprávění vytváří obraz. Kronikář nevěnuje všem výše jmenovaným slavnostem stejnou pozornost. U svatby Přemysla Otakara II. podává "pouhou" zprávu bez jakýchkoliv podrobností. Touto Otacherovou záměrnou stručností lze podepřít všeobecně uznávanou tezi, že Přemysl Otakar II. nebyl v očích autora kroniky, ale s nejvyšší pravděpodobností i...
|
|
|
Dějiny středověkého osídlení v kontextu české historiografie. Minulost a perspektiva
Konůpek, Jan ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Žemlička, Josef (oponent)
DĚJINY STŘEDOVĚKÉHO OSÍDLENÍ V KONTEXTU ČESKÉ HISTORIOGRAFIE. MINULOST A PERSPEKTIVA ABSTRAKT V ČESKÉM JAZYCE JMÉNO ŘEŠITELE (PISATEL PRÁCE): JAN KONŮPEK NÁVEZ PRÁCE: DĚJINY STŘEDOVĚKÉHO OSÍDLENÍ V KONTEXTU ČESKÉ HISTORIOGRAFIE - MINULOST A PERSPEKTIVA NÁVEZ PRÁCE V ANGLIČTINĚ: HISTORY OF MEDIEVAL SETTLEMENT IN THE CONTEXT OF THE HISTORIOGRAPHY OF CZECH - HISTORY AND PERSPECTIVE OBOR STUDIA: HISTORIE - (JEDNOOBOROVÁ - NAVAZUJÍCÍ MGR. STUDIUM) EMAIL NA ŘEŠITELE: KONUPEK@LOKET.NPU.CZ JMÉNO VEDOUCÍHO PRACÁCE: prof. PhDr. ZDENĚK BENEŠ, CSc. Práce by měla postihnout proměny studia dějin středověkého osídlení v kontextu české historiografie. Měla by se zaměřit na vztah mezi povahou historiografického diskursu a užívanými metodami výzkumu. V práci by mělo být zohledněno především území širšího historického Chebska, které by mělo být použito jako modelový příklad proměn historického tázání v závislosti na změnách historického povědomí a společenském kontextu. Na základě zjištěných údajů by měly být nastíněny perspektivy budoucího výzkumu a optimální způsoby prezentace jeho výsledků.
|
host ::
RSS.