|
| |
|
|
Magmatic and Volcanic Evolution of the Doupovské hory Volcanic Complex
Rapprich, Vladislav ; Holub, František (vedoucí práce) ; van Wyk de Vries, Benjamin (oponent) ; Renno, Axel D. (oponent)
Magmatický a vulkanický vývoj vulkanického komplexu Doupovských hor Abstrakt Vulkanický komplex Doupovských hor (DHVC) se nachází v západní části oherského riftu. Ten probíhá ve směru severovýchod-jihozápad severozápadní částí českého masivu. Oherský rift sleduje variskou suturu mezi saxothuringikem a tepelsko-barrandienskou oblastí. DHVC tvoří alkalické horniny složením a pozicí podobné dalším komplexům kenozoického vnitrodeskového vulkanizmu střední a západní Evropy (CIMACi). Vulkanická aktivita komplexu Doupovských hor začala v nejspodnějším oligocénu a trvala až do spodního miocénu. Vulkanická aktivita byla opakovaně přerušována periodami rozpadu sopečného horstva. Magmatická aktivita trvala zhruba 14 milionů let a vytvořila vulkanický komplex o mocnosti 600-1000 m. Erupční sty rané explozivní aktivita DHVC je klasifikován jako strombolský až subpliniovský a freatomagmatický. Erupce uložily asi 80 m vulkanoklastik. Stáří této počáteční aktivity je datováno paleontologicky do nejspodnějšího oligocénu. Následná vulkanická aktivita byla mnohem klidnější a převažovaly výlevy láv nad pyroklastiky. Růst raného sopečného masivu kulminovala intruzí doupovského intruzivního komplexu před 30-29 miliony let. Intruzi tvoří essexit, foidový mikrosyenit, melteigit, ijolit, urtit a další podobné horniny. Tento raný...
|
|
| |
|
| |
|
|
Vulkanismus Velkých magmatických provincií v historii Země a jeho možné dopady na globální ekosystém
Zajícová, Jana ; Holub, František (vedoucí práce) ; Rapprich, Vladislav (oponent)
Velké magmatické provincie (LIPs) jsou ohromné akumulace magmatických hornin, často vznikajících v neobvykle krátkém čase a jsou charakteristické extrémně vysokou produktivitou magmatu. Nejvýznamnějšími jsou kontinentální záplavové bazalty, neboli trapy, které pokrývají rozsáhlé plochy na zemském povrchu a mohou a nemusí být spojeny s riftingem a kontinentálním rozpadem. Dále byly objeveny také velké magmatické akumulace v oceánském prostředí a někteří autoři do kategorie LIPs zařazují ještě další typy objemných magmatických komplexů. S vystupujícím magmatem je uvolňováno velké množství plynů, nejčastěji oxidy uhlíku, síry a dusíku. Tyto plyny mají větší, nebo menší dopad na životní prostředí a s tím i na organismy. Formování magmatických provincií se v minulosti několikrát opakovalo. Nejvíce známé jsou Dekanské trapy v Indii a za největší magmatickou provincii jsou považovány sibiřské trapy. Oceánské prostředí reprezentuje například plató Ontong Java v západní části Tichého oceánu. Existuje souvislost mezi stářím velkých magmatických provincií a masovými extinkcemi. Jako příklad lze uvést největší známé vymírání na konci permu, které se přibližně časově shoduje s formováním sibiřských trapů (přibližně před 250 Ma), nebo rozsáhlý úbytek druhů na přelomu křída/trias, jež se časově kryje s vytvářením...
|
|
| |
|
|
Magmatic and Volcanic Evolution of the Doupovské hory Volcanic Complex
Rapprich, Vladislav ; Holub, František (vedoucí práce) ; van Wyk de Vries, Benjamin (oponent) ; Renno, Axel D. (oponent)
Magmatický a vulkanický vývoj vulkanického komplexu Doupovských hor Abstrakt Vulkanický komplex Doupovských hor (DHVC) se nachází v západní části oherského riftu. Ten probíhá ve směru severovýchod-jihozápad severozápadní částí českého masivu. Oherský rift sleduje variskou suturu mezi saxothuringikem a tepelsko-barrandienskou oblastí. DHVC tvoří alkalické horniny složením a pozicí podobné dalším komplexům kenozoického vnitrodeskového vulkanizmu střední a západní Evropy (CIMACi). Vulkanická aktivita komplexu Doupovských hor začala v nejspodnějším oligocénu a trvala až do spodního miocénu. Vulkanická aktivita byla opakovaně přerušována periodami rozpadu sopečného horstva. Magmatická aktivita trvala zhruba 14 milionů let a vytvořila vulkanický komplex o mocnosti 600-1000 m. Erupční sty rané explozivní aktivita DHVC je klasifikován jako strombolský až subpliniovský a freatomagmatický. Erupce uložily asi 80 m vulkanoklastik. Stáří této počáteční aktivity je datováno paleontologicky do nejspodnějšího oligocénu. Následná vulkanická aktivita byla mnohem klidnější a převažovaly výlevy láv nad pyroklastiky. Růst raného sopečného masivu kulminovala intruzí doupovského intruzivního komplexu před 30-29 miliony let. Intruzi tvoří essexit, foidový mikrosyenit, melteigit, ijolit, urtit a další podobné horniny. Tento raný...
|
|
| |
|
| |
|
|
Variský magmatismus na styku bohemika a moldanubika v oblasti sv. výběžků středočeského plutonického komplexu
Kubínová, Šárka ; Holub, František (vedoucí práce) ; Pertoldová, Jaroslava (oponent)
Žilné roje asociované se středočeským plutonickým komplexem (SPK) variského stáří na rozhraní tepelsko-barrandienské a moldanubické jednotky Českého masivu představují jeden z velmi zajímavých geologických jevů. Svou četností a látkovou variabilitou nemají srovnatelnou obdobu v celých evropských variscidách. Předkládaná práce je zaměřena na studium žilných hornin v oblasti severovýchodních výběžků SPK v geologicky komplikovaném území s často deformovanými granitoidy, kontaktně metamorfovanými sedimenty i magmatity tzv. metamorfovaných ostrovů (reliktů stropu SPK) s různým stářím protolitů, deformovanými bazickými horninami nejasného původu a stáří, západně od hranice nejsevernější části moldanubika, která je sama o sobě tektonicky problematická. Studované lokality jsou roztroušeny v území východně od Senohrab (jv. od Prahy) na pravém (severním) břehu řeky Sázavy po jv. okolí Stříbrné Skalice. V tomto území vystupují početné žilné horniny s převahou gabrových až tonalitových porfyrů, doprovázené lamprofyry a ojediněle se vyskytujícími nesporně mladšími porfyry syenitovými, kterým byla pro odlišné stáří věnována jen okrajová pozornost. Specifickým rysem gabrových až tonalitových porfyrů je přítomnost rozmanitých druhů amfibolů, které byly proto studovány velmi podrobně. Na základě mikroskopického...
|
host ::
RSS.