|
|
Nabývání dědictví a dědické tituly
Janoušková, Radka ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Předkládaná práce se věnuje popisu a srovnání současné právní úpravy nabývání dědictví, zejména dědických titulů, s úpravou platnou v minulosti na území České republiky a současně jejímu dalšímu vývoji vedoucímu k účinnosti nového občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.). Zaměřuje se na základní body naší historie, které ovlivňují neustále vývoj dědického práva (římské právo, Obecný zákoník občanský z roku 1811). Blíže se také věnovuje problematice dědické způsobilosti, možnosti dědictví odmítnout či neodmítnout nebo problematice vydědění. V souvislosti s vyděděním byla zmíněna ochrana neopomenutelných dědiců, jež vede významně k ovlivňování autonomie vůle zůstavitele. Z důvodu blížící se účinností nového občanského zákoníku, který představuje největší změnu v soukromém právu za posledních padesát let, je podrobněji popsána také nastávající úprava dědických titulů, nabývání dědictví obecně a její hlavní inspirační zdroje (Obecný zákoník občanský z roku 1811 a Německý občanský zákoník), což může posloužit také jako podklad pro seznámení a bližší pochopení již platné právní úpravy dědického práva, která má vstoupit v účinnost již 1.ledna 2014.
|
|
|
Odpovědnost za škodu
Zoulová, Veronika ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Česky Odpovědnost za škodu představuje nepostradatelnou součást soukromého práva a prolíná převážnou většinu právních odvětví. Cíle předkládané práce jsou poskytnout základní přehled, vysvětlit stěžejní aspekty občanskoprávní odpovědnosti za škodu a upozornit na nejvýraznější aplikační i teoretické potíže obestírající tuto problematiku, a to zejména ve vztahu k novému občanskému zákoníku (NOZ) a okrajově i k principům evropského deliktního práva (PETL). Úvod práce se věnuje samotným pojmům odpovědnosti a škody, na což navazuje kapitola vymezující obecné otázky, jimiž jsou rozlišení deliktní a smluvní odpovědnosti, princip prevence, jakož i samotná funkce odpovědnosti za škodu. Jádro práce pojednává o předpokladech vzniku odpovědnosti za škodu, obecné odpovědnosti za škodu a samozřejmě o způsobu a rozsahu náhrady škody. Závěrečnou část práce pak tvoří samostatná kapitola o PETL, která je pojata spíše jen okrajově se zaměřením na předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu. Zcela stranou zůstávají zvláštní případy odpovědnosti za škodu, neboť tato práce nemůže vyčerpat beze zbytku celou oblast odpovědnosti za škodu. Rigorózní práce je zpracována dle právního stavu ke dni 3.8.2013.
|
|
|
Manželské majetkové právo
Francúzová, Adéla ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Rigorózní práce se zabývá problematikou manželského majetkového práva. S ohledem na rozsah zvoleného tématu je práce zaměřena především na institut společného jmění manželů. Práce pojednává taktéž o institutu společného nájmu bytu manžely. Pro komplexnost práce je současně zařazen stručný exkurz do rodinného práva. Následují obecné výklady k pojmu manželské majetkové právo včetně historického exkurzu. Pozornost je dále věnována samotnému pojmu a vzniku společného jmění manželů. Stěžejními kapitolami práce jsou kapitoly předmět společného jmění manželů a zánik a vypořádání společného jmění manželů. Opomenuta nebyla ani matérie správy společného jmění manželů, modifikace jeho zákonného režimu a nabytí obchodního podílu na společnosti s ručením omezeným. V závěru práce byla zařazena kapitola o společném nájmu bytu manžely. Práce je vypracována dle právní úpravy, která má být účinnou do 1. ledna 2014. V oblastech, které v důsledku rekodifikace zaznamenaly významnějších změn, je proveden také jejich rozbor dle právní úpravy nadcházející a vyhodnocení jejich potenciálního dopadu.
|
|
|
Právní aspekty osvojení
Bulantová, Markéta ; Frinta, Ondřej (vedoucí práce) ; Radvanová, Senta (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Právnická fakulta Markéta Bulantová PRÁVNÍ ASPEKTY OSVOJENÍ Diplomová práce Abstrakt v českém jazyce Právní aspekty osvojení Cílem diplomové práce je analýza institutu osvojení zejména po stránce právní. Pomocí analyticko deskriptivní metody je popsána platná právní úprava, provedeno její zhodnocení a navrženy možné změny de lege ferenda. Práce se zabývá také právní úpravou v navrhovaném kodexu občanského práva a jejím kritickým hodnocením. Závěr práce je věnován platné právní úpravě ve Spolkové republice Německo. Práce se skládá z jedenácti kapitol. První kapitola pojednává obecně o náhradní péči o dítě. Druhá kapitola se zabývá pojmem osvojení. Třetí kapitola popisuje historický vývoj osvojení včetně samostatné podkapitoly věnované právní úpravě osvojení na našem území po roce 1918. V rámci této podkapitoly jsou uvedeny prameny práva týkající se institutu osvojení včetně nejvýznamnějších mezinárodních úmluv. Čtvrtá kapitola se zabývá druhy a typy osvojení. Nejrozsáhlejší pátá kapitola pojednává o podmínkách osvojení z hlediska platné právní úpravy. Tato kapitola se dělí do dvou podkapitol, které popisují jednotlivé podmínky zrušitelného a nezrušitelného osvojení. Šestá kapitola se zabývá vznikem a právními následky osvojení a opět je rozdělena do dvou podkapitol, kdy první...
|
|
|
Právní předpoklady rodičovství
Hroník, Jakub ; Radvanová, Senta (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Práce sleduje současnou právní úpravu otázek rodičovství. Je koncipována v souladu s členěním na mateřství a otcovství. Po úvodu, ve kterém je vymezen smysl a potřeba právní úpravy otázek rodičovství, následují hlavní kapitoly zabývající se jednotlivými otázkami. Nejprve je pozornost věnována určování mateřství. Tato část je dělena do tří kapitol, z nichž první je dále pro přehlednost členěna ještě na další podkapitoly. Jako první je kapitola věnována problematice dítěte nezjištěné totožnosti. Tato kapitola je dále rozdělena do podkapitol a to na podkapitolu věnující se dítěti nezjištěné totožnosti, tzv. dítěti nalezenému, další podkapitola mapuje právní úpravu a možnost využití porodů s utajením totožnosti matky a anonymní porody a poslední podkapitola se zaobírá problémem babyboxů a jejich právními otázkami. V dalších kapitolách se práce zabývá chybným zápisem v matrice a stavem, kdy se dítě narodí mimo zdravotnické zařízení. Poté následují kapitoly týkající se určování a popírání otcovství. V tomto práce sleduje systém tří zákonných domněnek určování otcovství a na to navazující možnosti popření otcovství. Čili první domněnku otcovství svědčící manželovi matky, druhou domněnku založenou souhlasným prohlášením rodičů a třetí domněnku, kdy je otcovství určeno rozhodnutím soudu. Na to navazují...
|
|
|
Obecně prospěšná společnost
Mazanec, David ; Frinta, Ondřej (vedoucí práce) ; Radvanová, Senta (oponent)
Resumé Důvod pro výběr tématu této diplomové práce byl spjat s přijatou novelou zákona o obecně prospěšných společnostech. Cílem této práce je tak osvětlit důvody, které vedly zákonodárný sbor k nutnosti přijetí výše uvedené novely, vymezení nejpodstatnějších znaků právnických osob tzv. neziskového sektoru a využití komparativního srovnání původního znění zákona s aktuální právní úpravou. Práce je členěna do osmi kapitol, přičemž vychází ze základní charakteristiky právnických osob neziskového sektoru ve spojení s krátkým exkurzem ohledně jejich historického vývoje. Dále je věnována pozornost obecným definičním znakům těchto právnických osob a podrobně se zaměřuje na právní postavení obecně prospěšné společnosti v kontextu českého právního řádu. Značná pozornost je věnována novele zákona o obecně prospěšných společnostech, zejména s přihlédnutím k nově konstruovanému pojetí v oblasti postavení orgánů obecně prospěšné společnosti a vymezení jejich působnosti. Pozornost je též věnována procesním postupům při vlastním založení a zrušení tohoto druhu nevládní neziskové organizace a činnostem, které jsou charakteristické pro obecně prospěšnou společnost. Toto jádro diplomové práce je charakteristické použitím komparativního pohledu na původní znění zákona o obecně prospěšných společnostech a jeho poslední...
|
|
|
Význam rodinné mediace při řešení právních konfliktů v rodině
Čechová, Helena ; Radvanová, Senta (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Význam rodinné mediace při řešení právních konfliktů v rodině Cílem této práce je podat výklad o rodinné mediaci jako o jedné z forem alternativního řešení sporů (Alternative Dispute Resolution - ADR). Rodinnou mediaci můžeme vymezit jako strukturovaný proces, ve kterém strany konfliktu (členové rodiny) usilují o nalezení vzájemně přijatelného řešení konfliktu za pomoci třetí neutrální a nestranné osoby - mediátora. Role mediátora spočívá ve vytváření podmínek pro usnadnění komunikace mezi účastníky, nemůže však navrhovat či rozhodovat o konkrétní podobě řešení konfliktu. Mediační proces je založen na principu dobrovolnosti a důvěrnosti. Věřím, že pro řešení konfliktů uvnitř rodiny může být užití mediace v řadě případů vhodnější než soudní řízení. Toto mé přesvědčení bylo také jedním z důvodů, pro které jsem si téma diplomové práce vybrala. Rodinná mediace je již řadu let úspěšně využívána v zahraničí (zejména v západní Evropě, Spojených státech amerických a Kanadě) pro řešení konfliktů týkajících se např. rozchodů partnerů, rozvodů manželství, péče o nezletilé děti, finančních záležitostí v rodině atd. V České republice se však zatím do širšího povědomí veřejnosti nedostala, což vnímám jako negativní. V poslední době je u nás velmi diskutovaným návrh zákona o mediaci, jehož přijetí by mohlo tuto...
|
|
|
Právo dítěte znát svůj genetický původ
Zýchová, Jana ; Radvanová, Senta (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá právem znát svůj genetický původ. Jde o univerzální lidské právo každého jednotlivce garantované nejen dospělému jedinci, ale též každému dítěti mezinárodní Úmluvou o právech dítěte. Ta v článku 7 odstavec 1 stanoví, že každé dítě má právo znát své rodiče, pokud je to možné. Evropský soud pro lidská práva navíc opakovaně postuloval, že právo na znalost vlastního původu je neoddělitelnou součástí práva na ochranu soukromého a rodinného života upraveného v článku 8 Evropské Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Cílem mé práce je rozebrat na konkrétních více či méně problematických institutech, do jaké míry je v České republice toto právo respektováno. Zda je uváděno v život v souladu s přijatými mezinárodními závazky či záměrně opomíjeno. Text vychází z právního stavu platného k 21. 6. 2011, s přihlédnutím k některým navrhovaným změnám v rámci přijetí připravovaného nového občanského zákoníku. Text je systematicky členěn do sedmi kapitol. První kapitola obecně přibližuje právo znát svůj původ v jeho lidsko-právním rozměru, následující kapitoly se pak postupně věnují vybraným úsekům rodinného práva, jeho mezerám a činnostem se zmíněným právem v mnohém kolidující. Rozebírám nejprve problematiku určování a popírání rodičovství s důrazem na vznikající záměrný nesoulad mezi...
|
|
|
Vzájemná vyživovací povinnost rodičů a dětí v teorii a praxi
Vacková, Tereza ; Radvanová, Senta (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Vzájemná vyživovací povinnost rodičů a dětí v teorii a praxi Resumé Moje diplomová práce pojednává o vzájemné vyživovací povinnosti rodičů a dětí v teorii a praxi a má 10 kapitol. V dnešní době je bohužel téma výživného velice aktuální. Naše společnost se stále proměňuje a s ní i její vztahy v rodině. Fungujících rodin stále ubývá a tak potřební členové rodiny se musí domoci svých práv. Každý z nás je rodič nebo dítě a tak se tato téma týká všech z nás. V první části této práce se snažím definovat základní pojmy tématu mé práce, jako je pojem vyživovací povinnost, definuji rozdíly mezi druhy vyživovací povinnosti, vymezuji subjekty vyživovací povinnosti a zabývám se českou a mezinárodní právní úpravou. Nelze opomenout samostatnou kapitolu, která se zabývá novinkou v podobě budoucí právní úpravy v rámci nového občanského zákoníku. Hlavní kapitoly se samozřejmě zaměřují na vyživovací povinnost rodičů k dětem a vyživovací povinnost dětí k rodičům. Rozebírám zde základní pojmy a definuji je. Za zmínku zde stojí výklad nově vytvořených doporučujících tabulek z dílny Ministerstva spravedlnosti pro výpočet výživného, jejich uplatňování v praxi českých soudů a nejnovější praktické judikáty. Následující kapitola se zabývá problematikou "zálohování výživného". Neméně důležitá je i kapitola věnovaná procesní...
|
|
|
Právní předpoklady rodičovství
Hroník, Jakub ; Radvanová, Senta (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Práce sleduje současnou právní úpravu otázek rodičovství. Je koncipována v souladu s členěním na mateřství a otcovství. Po úvodu, ve kterém je vymezen smysl a potřeba právní úpravy otázek rodičovství, následují hlavní kapitoly zabývající se jednotlivými otázkami. Nejprve je pozornost věnována určování mateřství. Tato část je dělena do tří kapitol, z nichž první je dále pro přehlednost členěna ještě na další podkapitoly. Jako první je kapitola věnována problematice dítěte nezjištěné totožnosti. Tato kapitola je dále rozdělena do podkapitol a to na podkapitolu věnující se dítěti nezjištěné totožnosti, tzv. dítěti nalezenému, další podkapitola mapuje právní úpravu a možnost využití porodů s utajením totožnosti matky a anonymní porody a poslední podkapitola se zaobírá problémem babyboxů a jejich právními otázkami. V dalších kapitolách se práce zabývá chybným zápisem v matrice a stavem, kdy se dítě narodí mimo zdravotnické zařízení. Poté následují kapitoly týkající se určování a popírání otcovství. V tomto práce sleduje systém tří zákonných domněnek určování otcovství a na to navazující možnosti popření otcovství. Čili první domněnku otcovství svědčící manželovi matky, druhou domněnku založenou souhlasným prohlášením rodičů a třetí domněnku, kdy je otcovství určeno rozhodnutím soudu. Na to navazují...
|
host ::
RSS.