Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 189 záznamů.  začátekpředchozí167 - 176dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Fytochemický výzkum Helianthus annuus L. II
Niedobová, Soňa ; Karlíčková, Jana (vedoucí práce) ; Opletal, Lubomír (oponent)
SOUHRN Má diplomová práce se týkala fytochemického výzkumu polárního extraktu listů taxonu Helianthus annus L. za doprovodu biologických testů (tzv. bioassay - guided separace) - jednalo se o testy na akutní toxicitu, testy na antioxidační aktivitu (DPPH test, FRAP metoda) a test na antimykotickou aktivitu. Nejvyšší antioxidační aktivitu vykázala frakce 29. Frakce 22-24/3, získaná na základě dělení preparativní chromatografií, byla analyzována pomocí plynové chromatografie a byly zde stanoveny kyselina olejová, mastné kyseliny se středním řetězcem, kyselina palmitová a myristová.
Základní fytochemický výzkum některých taxonů oddělení Eumycota s ohledem na studium antioxidační aktivity
Jovanovičová, Ana ; Karlíčková, Jana (vedoucí práce) ; Vytlačilová, Jitka (oponent)
VI. SOUHRN V rámci mé diplomové práce bylo zpracováno 14 taxonů hub rostoucích na území České republiky a z nich připraveno šetrnou metodou za standardních podmínek 14 lyofilizovaných extraktů. Tyto ethanolické extrakty hub byly podrobeny separaci s využitím tenkovrstvé chromatografie (TLC) a identifikaci skupinových strukturních typů selektivními detekcemi. Byl prokázán zejména výskyt látek typu sterolů, fenolů, aminů a terpenů. Dále byl proveden screening antioxidační aktivity pomocí DPPH testu. Nejvyšší aktivita byla zaznamenána u taxonu Serpula lacrymans.
Význam fytoterapie při léčbě benigní hyperplazie prostaty
Hrušková, Martina ; Karlíčková, Jana (vedoucí práce) ; Hronek, Miloslav (oponent)
Hrušková, M.: Význam fytoterapie při léčbě benigní hyperplazie prostaty. Rigorózní práce, Karlova Univerzita v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra Farmaceutické botaniky a ekologie, Hradec Králové 2010, s.72 Tato rigorózní práce se týká odborné rešerše na téma: Význam fytoterapie při léčbě benigní hyperplazie prostaty. Cílem RP bylo zjistit, jak velký význam a podíl má fytoterapie v léčbě BHP. Průzkum byl proveden na základě vyplnění dotazníků (počet 100) s pacienty v Nemocniční lékárně Oblastní nemocnice Kolín, a.s. a z malé části v Urologické ambulanci na Urologickém oddělení Oblastní nemocnice Kolín, a.s. Z našeho průzkumu vyplývá, že fytoterapie má svůj zřejmý význam při léčbě počátečního stádia BHP (I. a II. stádium). Podíl fytoterapie v léčbě BHP činí 38%, 1% kombinace obou terapií a 61% tvoří farmakoterapie. Rostliny, které jsou především využívány při léčbě BHP, jsou seřazeny sestupně podle zjištěných výsledků: Serenoa repens, Epilobium parviflorum, Prunus africana.
Biologická aktivita obsahových látek Cichorium intybus
Málková, Marta ; Jahodář, Luděk (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
Marta Málková: Biologická aktivita obsahových látek Cichorium intybus. Rigorózní práce, Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické botaniky a ekologie, Hradec Králové 2010, s.57. Klíčová slova : Cichorium intybus, čekanka obecná, arnikolid Biologická aktivita byla stanovována u extraktů získaných z plodů a kořenů Cichorium intybus. Použit byl ethanolový, vodný a dichlormetanový extrakt ze sušených kořenů a suchý vodný extrakt z plodů a z něj získaná frakce obsahující fenolické kyseliny. Významný inhibiční efekt na acetylcholinesterázu a butylcholinesterázu nebyl zaznamenán u žádného z extraktů. Nejvyšší obsah fenolických látek a zároveň nejvyšší antioxidační aktivita byla zjištěna u frakce obsahující fenolické kyseliny. Dále byly všechny extrakty hodnoceny pomocí tenkovrstvé chromatografie, která prokázala přítomnost sitosterolu v dichlormethanovém extraktu z kořenů Cichorium intybus. Na základě výsledků TLC byla pomocí HPLC v tomto extraktu zjištěna přítomnost laktonu arnikolidu. ABSTRACT Marta Málková: Biological activity of Cichorium intybus compounds. Rigorous thesis, Charles University in Prague, Faculty of Pharmacy in Hradec Králové, Department of Pharmaceutical Botany and Ecology. Hradec Králové, 2010, s.57. Keywords : Cichorium intybus,...
Ekotoxikologický screening antibiotika Augmentin 625 mg
Psohlavcová, Zuzana ; Karlíčková, Jana (oponent) ; Jahodář, Luděk (vedoucí práce)
Psohlavcová Zuzana, Ekotoxikologický screening antibiotika Augmentin® 625 mg, rigorózní práce Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra Farmaceutické botaniky a ekologie V letech 2005 - 2008 amoxicillin tvořil 17 % spotřebovaných antibakteriálních léčiv pro systémovou terapii. Užívání tohoto antibiotika v průběhu let neklesá a dochází k stálému zamořování ekosystémů. Při hodnocení ekotoxikologického efektu amoxicillinu jsem využila Algaltoxkit (tj. 72hodinový test inhibice růstu zelené řasy Selenastrum capricornutum) a Rapidtoxkit (rychlý screeningový test na korýši Thamnocephalus platyurus) Dále jsem použila 48hodinový test akutní toxicity s nálevníkem Tetrahymena pyriformis. Tyto organismy jsem testovala v koncentracích 12,5 - 0,044 g/l účinné látky. Řasa s léčivem reagovala silně toxicky, zatímco se standardem až od koncentrace 2,83 g/l. Pro T. platyurus byly hodnoty 30% inhibice příjmu barviva pro amoxicillin 3,28 g/l a testovaný léčivý přípravek 1,56 g/l. Nálevník reagoval v testech s oběma látkami silně toxicky. Léčivo Augmentin® 625 mg se ukázalo toxičtější než standard. Klíčová slova: ekotoxicita, Augmentin® 625 mg, amoxicillin, Tetrahymena pyriformis, Selenastrum capricornutum, Thamnocephalus platyurus
Biologický účinek rostlinných metabolitů III. Izolace alkaloidů z Eschscholzia californica Cham.
Linzerová, Petra ; Karlíčková, Jana (oponent) ; Karlíčková, Jana (vedoucí práce)
Linzerová, Petra.: Biologický účinek rostlinných metabolitů III. Izolace alkaloidů z Eschscholzia californica Cham. Diplomová práce, Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické botaniky a ekologie, Hradec Králové 2009, 54 stran Cílem této diplomové práce bylo izolovat alkaloidy z J1 extraktu získaného z natě s kořeny z rostliny Eschscholzia californica Cham., provést identifikaci získaného alkaloidu a podílet se na stanovení aktivity izolovaného alkaloidu vůči erytrocytární acetylcholinesterázy. Po nalezení vhodné eluční soustavy jsme rozdělily extrakt na chromatografické koloně naplněné silikagelem soustavou chloroform : ethanol za postupného navyšování koncentrace ethanolu. Z odebraných eluátů jsme provedly orientační TLC s vyvíjecí soustavou kyselina octová : ethanol : voda (60 : 30 : 10). Alkaloidy byly detekovány pomocí UV záření a postřikem Dragendorffova činidla. Po spojení frakcí s podobným spektrem látek bylo provedeno čištění vybrané směsi. Získaly jsme dva alkaloidy, NMR spektroskopie bude použita ke zjištění struktury alkaloidů. Klíčová slova: Eschscholzia californica Cham., sluncovka kalifornská benzo[c]fenantridinové alkaloidy, sloupcová chromatografie, Alzheimerova choroba, inhibitory acetylcholinestrerázy
Analytické metody stanovení antioxidační/antiradikálové aktivity
Baronová, Pavlína ; Karlíčková, Jana (oponent) ; Macáková, Kateřina (vedoucí práce)
Baronová, P. Analytické metody stanovení antioxidační/antiradikálové aktivity. Diplomová práce 2009, Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, 64 s. Antioxidačně aktivní látky nachází uplatnění v prevenci i léčbě různých nemocí. Z tohoto důvodu je antioxidační aktivita přírodních i syntetických látek celosvětově široce zkoumána. Pro její hodnocení byla vypracována řada různých metod. První část práce je zaměřena na volné radikály, jejich zdroje a působení v organismu, popis endogenních a exogenních antioxidantů, které jsou rozděleny podle struktury na vysokomolekulární a nízkomolekulární a podle původu na syntetické a přírodní. V práci jsou popsány základní metody stanovení antioxidační aktivity látek, zahrnující testy hodnotící eliminaci volných radikálů (syntetických i endogenních), lipidovou peroxidaci nebo redoxní vlastnosti látek (metody chemické, elektrochemické). Pozornost je věnována také využití instrumentálních metod v antioxidační analýze, např. HPLC nebo průtokovým injekčním systémům. V práci jsou uvedeny případy využití popsaných metod v praxi. V závěru jsou jednotlivé metody srovnány z hlediska jejich výhod a nevýhod.
Ekotoxikologický screening vybraného léčiva III
Šilhavá, Tereza ; Karlíčková, Jana (oponent) ; Vytlačilová, Jitka (vedoucí práce)
Šilhavá Tereza, Ekotoxikologický screening vybraného léčiva III, (diplomová práce) Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické botaniky a ekologie, celkový počet stran: 61 V dnešní době se stále více setkáváme s přítomností reziduí léčivých látek v životním prostředí, kde mohou dále ovlivňovat organismy nacházející se v přírodě. V našem experimentu jsme hodnotily ekotoxicitu diazepamu v léčivém přípravku Diazepam 5 mg v porovnání se standardem diazepamu. Při hodnocení toxicity jsme používali následující organismy: prvoka Tetrahymena pyriformis, nauplium korýše Thamnocephalus platyurus a semena Sinapis alba. Ukázalo se, že nejvíce citlivým organismem byla Sinapis alba. Při nejvyšší koncentraci tablety diazepamu docházelo až k 96,4 % inhibici růstu kořene. Klíčová slova: ekotoxikologie, diazepam, Sinapis alba, Tetrahymena pyriformis, Thamnocephalus platyurus
Biologický účinek rostlinných metabolitů I. Izolace alkaloidů z Eschscholzia californica Cham.
Křečková, Martina ; Martin, Jan (oponent) ; Karlíčková, Jana (vedoucí práce)
Křečková, M.: Biologický účinek rostlinných metabolitů I. Izolace alkaloidů z Eschscholzia californica Cham. Diplomová práce, Karlova Univerzita v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra Farmaceutické botaniky a ekologie, Hradec Králové 2009, 102 s. Tato diplomová práce se týká fytochemického výzkumu výtřepku J1, kvartérní jodidy kyselé, z nati taxonu Eschscholzia californica Cham. Jedná se o separaci obsahových látek kolonovou chromatografií s následnou TLC frakcí, která byla provedená v laboratoři na Katedře Farmaceutické botaniky a ekologie. Krystaly, které se podařilo izolovat z frakce označené jako ESCH 23, patří mezi látky ze skupiny flavonoidů, konkrétně jde o kyselinu ferulovou.
Opium - chemické složení, využití a možnosti zneužívání
Štenclová, Andrea ; Karlíčková, Jana (oponent) ; Macáková, Kateřina (vedoucí práce)
Štenclová, A.: Opium - chemické složení, využití a možnosti zneužívání. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické botaniky a ekologie, Hradec Králové 2010, 94 stran Tato rešeršní diplomová práce je zaměřena na zpracování poznatků o opiu. Problematika je probrána z několika pohledů. Práce řeší otázku původu této drogy, její historické pojetí u mnoha civilizací, zabývá se také složením opia po chemické stránce, s detailnějším zaměřením na klasifikaci alkaloidů z hlediska jejich struktury a na jejich biosyntézu. V dalších částech je popsána legální i nelegální opiová produkce ve světě, farmakologické účinky drogy na lidský organismus, včetně problematiky lékové závislosti a možností její léčby. Klíčová slova: opium, Papaver somniferum, opioidní alkaloidy, produkce opia, účinky opia na lidský organismus, léková závislost

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 189 záznamů.   začátekpředchozí167 - 176dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.